Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

opravdu toto nemá obdoby co tady předvádí náš stát. Chcete si hrát ne EU práce jek tam, techniku z ukrajiny, výslednost jak z Anglie a ohodnocení???? Ani nevím ke komu ho přirovnat??? A jak bych taky mohl vědět podle toho co víte nahoře!!!! Na ulici s Váma za naše almužny, aby jste stoho mohli zaplatit hypotéky, živit rodinu a ještě stíhat se usmívat na lidi a být jim vděčný za ten nápad!!!! Nemluvě už o chování a právech těch, kteří porušují zákon. VŠAK ONO SE VÁM TO VRÁTÍ.
TA STÁVKA PŘIJDE VĚŘTE TOMU PŘEDPOVÍDÁM TO UŽ ROK!!!!!

Stím vším souhlasím a jakmile ktomu dojde sám se k té stávce připojím i po mém odchodu od policie.

Dobrý večer,souhlasíms vámi. Jsem u policie sice necelý rok,dělám teprve ZOPku.Pracoval jsem na OHS,plat sice žádný zázrak,ale snočními,víkendy se to jakžtakž dalo.Založil jsem rodinu,a čekaljsem, až v květnu mi skončí
zkušebka ,zvedne se plat(mysleljsem,že toje snad automatické),vezmu si hypotéku na bydlení a budu normálně žít s tím,že se nebudu bát,že neuživým rodinu. A ejhle,tři roky doba určitá,a peníze podle toho,co slyším budou snad ještě menší!!! To snad není možné!To je opravdu takový problém slušně zaplatit policisty,kteří slouží státu,chrání zákon a pořadek i ,,s nasazením života//,jakjsme přísahali! Pane ministře Langre,opravdu si myslíte,že nový zákon je v pořádku?Novýpolicista po dvou letech připravování se ve škole nebude mít ani prúměrný plat.Ale poslanci si s klidně a bez zardění přidají!Za ty jejich plky ve sněmovně.

na hod boží tvoje starosti na moji hlavu

Máš pravdu, nechal jsem se trochu unést. Třeba nebude tak zle.
Přeji všem šťastný nový rok.A nemyslím to ironicky.

Tak pánové za jakého ministra bylo nejlíp?

já hlasuji pro Obzinu :-)

já pro Galušku

Stojí to stále za ho..., mění se jenom barva polobotek ! A ti pitomci se tam střídají jako panáci na orloji. Jednou se zavrtí, řeknou pár slibů a zmizí ! Není z čeho vybírat !

Pánové byly časy,kdy to stálo za h...o a hleďme, už jsou tu zase

Zdravím všechny diskutéry i přispěvovatele.
Sloužím na západě Čech a jezdím linku 158. Z několika našich úkolů je i hlídání objektů, které jsou napojeny na PCO. Do půlky tohoto měsíce jsme mohli aspoň na nočních službách být oblečeni do kombinézy. Od druhé poloviny tohoto měsíce, tom už tak není a musíme být oblečeni do super běžné uniformy, tzv. modráků. Je to údajně nařízení pana Brázdy, tak nevím jestli by se neměl jmenovat jinak a to pan Brz.. ?? Myslím si, že dle této skutečnosti, je tento krok z jeho strany nesmyslný, a to krokem nazpět, nikoliv však dopředu. Například při narušení objektu, který je obehnán vysokým plotem a nejsou klíče od brány, tak je strašně super v kousavých tesilkách přelézat nějakou překážku nebo prohledávat, v různě členitém prostoru potencionální místa úkrytu pachatele. Já osobně jsem už roztrhl 2ks kalhot a to od rozkroku k zadnímu lemu pasu. Fakt vychytávka, která je (asi) obrazem současné situace u PČR. Může mi někdo odpovědět na "chytrý" vznesený názor na to, že pracovní oděv, tzv. čerňáky ve veřejnosti lidí vzbuzují nedůvěru a vyvolávají v občanech strach?? (Tak nevím, asi začnu podrobně studovat psychologii, abych pochopil myšlení některých lidí ).
Děkuji všem za přečtení příspěvu.

Je to jen výmluva nadřízených. Když čerňáky začínaly a někde se již užívaly, tak jsme je nemohli u nás nosit, - také s odůvodněním, že si řidiči kteří nezastavili hlídkám policie a nebo ti kteří policii ujížděli stěžují, že nepoznali policii. Při tom na této praktické pracovní uniformě je nápis policie na čepici, na hrudi, na zádech, odznak je zde také, navíc ještě i služební číslo. Stavění vozidel je prováděno stejně s reflexní vestou, takže v tom nevidím problém a problém mají v hlavě jen naši funkcionáři, protože se to neslučuje s jejich kancelářským přemýšlením - praktické přemýšlení neznají - je jim na jejich vysoké funkci ukradené.
Všimněte si jen jak jsou naši funkcionáři hákliví, když někdo nemá naprosto v každé situaci přilepenou čepici na hlavě - to je téměř světová katastrofa a já potom vidím, jak v Rakousku na dálnici provedenou za pomoci kuželů pruh, kde stavějí vozidla policisté ustrojení, tak jak mají být při stavění vozidla a vedle nich je jejich služební dodávka, kde je další policista, který řeší dopravní přestupky - je také v uniformě a chodí postupně k zastaveným vozidlům, kde provádí výběr uložených pokut nebo toto provádí u policejní dodávky a div se světe on chodí před kamerou bez čepice a evidentně to nebude nikomu vadit, protože u nás bych si jeho chování nedovolil. Rovněž jsem často viděl německou policii na RTL v pořadu, kde byla ukazována běžná hlídka německé policie, která jezdila na různá oznámení, jako naše pořádková policie a naprosto mě překvapila jejich nevázanost při natáčení kamerou - samý smích - pohoda ( český policista by si to při vědomí že je to natáčeno kamerou nedovolil - tohle smání při výkonu služby by se našim funkcionářům nelíbilo ), při řešení různých občanských soužití a světe div se často v těchto situacích tito němečtí kolegové byli zase bez přilepené čepice, ač si byli věděmi, že jsou " v pořadu ", který bude vysílán, uvidí jej různí vysocí funkcionáři policie -prostě v SRN je to asi o jiných prioritách a ne o tom jestli se s ožralou člověk přetahuje s dobře naraženou a nepadající brigadýrkou - jinak je to průšvih. A o tom to u naší " slavné policie je ". Ustrojenost, ustrojenost, ustrojenost, držet hubu, nestěžovat si, neříkat když nebude mít policie na benzin, prostě nás držet v ulitě, aby někoho nenapadlo si náhodou pustit hubu na " špacír ".

To by si pan Brázda za Bublana nedovolil

pane Brázdo, neděkujeme, odejtěte!!!

Ahoj všichni,
jsem policista - psovod ve výjezdové skupině na OŘ. Jako vedoucí jsem v 6PT a moji podřízení jsou v 4PT. To že půjdeme s pletem dolu je již teď jasné a nemusím ani čekat na 15.2.07. Navíc to vypadá, že nám neuznají 10% směnnost, protože nemáme nepřetržitý výkon služby. Přitom sloužíme 12 den a 12 noc. Mám i 7-8 nočních za měsíc. Nový zákon je prostě "super". Tak nevím co si mám myslet o panu Langrovi, když píše ,jak si všichni polepší. Buď neví co říká nebo je blázen a měl by se léčit. Mé podřízené okradl o jednu třídu a směnnost. Okresní ředitel nedostane peníze, tak již někde nařídil klukům denní směny, aby jim nemusel dávat těch 10%. Je to prostě bordel a nemám z toho dobrý pocit. Prostě se podle toho člověk musí zařídit a snad si někdo nahoře uvědomí kam policie v současnéodbě směřuje. Do pr......
Jinak všem přeji krásné vánoce a hodně zdraví do Nového roku 2007.

TOTO JE KONKRÉTNÍ PŘÍSPĚVEK OČEKÁVANÉHO TŘESKU U POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO VŠECHNY ZDE PŘISPÍVAJÍCÍ A ZÁROVEŇ NAPOMÍNAJÍCÍ A OBVIŇUJÍCÍ OSTATNÍ Z DEPRESE, PESIMISMU, TLACHÁNÍ, PLÁCÁNÍ, PŘÍLIŠ BRZKÉHO HODNOCENÍ, NABÁDÁNÍ - CHOVEJ SE JAKO POLICAJT A POD. TOHLE PROSTĚ NENÍ LEGRACE.

Pokud vezmu v úvahu slova pana ministra Langera, tak zde v jisté sekci uvádí, že jeho cílem je, aby každý policista měl navýšení 8 % a to je dle mých náhledů kolem 1.500,- Kč navíc - brzy to poznáme těch 8 % navíc, když pro nedostatek peněz vymýšlí DOSAHY OPERATIVCŮ DOMA NA TELEFONU a není jasné ja by se to " dělalo. Věřím, že vedení policie je z toho řádně zpocené, když vidí ty hromádky peněz a ať to rozdělují, jak to rozdělují, stejně výsledek na..vno.

To jsi zjistil brzy, že na tom budeš po novém roce špatně. Copak nevíš, že nový/likvidační/zákon je určen jen určitým kategoriím v policejní hierarchii.

Ahoj, jsem také psovod na SSk. Mohu Tě jen říct buď rád že máš dvanáctky. U nás zavedli 8 hod. prac dobu. Ranní výjezd 7/15, odpolední 14/22, a ten co má odpolední táhne pohotovost mimo pracoviště 22/07. Pohotovost se nezapočítává do fondu pracovní doby, takže jsme na pracovišti každý den. Je samozřejmé že soboty a neděle jsou také v pohotovosti. Určitě nemusím vysvětlovat že výjezd v pohot. je přesčes, takže nás OD nevolá. Nebo jen ve výjimečných případech kdy už není zbytí.
Na druhou stranu jsme si na to zvykli a říkáme osm hodin uteče jako voda a ani se nenaděješ a jdeš domů. Jinak přeji veselé vánoce a hodně štěstí do Nového roku 2007. Přeji schválně jen štěstí, protože na Titaniku byli zdraví skoro všichni.

Pro Bankrotáře :

To víš, že jsem se teď neprobral - podívej se zpět na příspěvky Es Pe, jak sekce diskuze tak Policie. Jen jsem tento příspěvek podtrhnul, jako příspěvek, který je již trochu konkrétnější v náznacích nemilých zjištění.

Psovod já jsem v trojce a pes v pětce :-))

Ahoj kolegové,
chtěl bych se Vás zeptat, zda mě dle nového zákona o služebním poměru může od 1.1.2007 služební funkcionář ustanovit do nové funkce bez mého souhlasu. V současné době jsem ustanoven do funkce policejní inspektor - velitel směny na odd. hlídkové služby v 8. platové třídě/ 5. stupeň, mám příplatek za vedení 900,- Kč. V této funkci jsem již déle než 4 roky.
Dle sdělení služebního funkcionáře mám být v rámci tzv. "organizačních změn" od 1.1.2007 ustanoven do funkce policejní inspektor (vrchní asistent) na OOP v 4. platové třídě/ 3. stupeň, o příplatek za vedení samozřejmě přijdu. Má stávající funkce bude na OHS i od 1.1.2007.
Ve služebním poměru jsem od 1.9.1999, po celou dobu jsem sloužil na OHS, kde mám v současné době určité postavení a zázemí.
V tomto případě považuji jednání mých nadřízeních za neseriozní a neprofesionální. Navíc od 1.1.2007 se mi účinnosti nového zákona a výše uvedeným rozhodnutím sníží můj průměrný hrubý měsíční příjem o 4.044,- Kč a průměrný čistý měsíční příjem o 2.665,- (počítáno ze mzdy za měsíce 01-11 roku 2006). Přeji všem krásné Vánoce...
Děkuji za Vaše reakce

Koukám, žes nenechal nic náhodě, a příspěvek hodil jak přímo Langerovi,tak i ostatním do volné diskuse. Takže se částečně připojím k Tvé otázce - tedy děje se něco podobného i na jiných OŘ,nebo je to pouze specialitka OŘ PB? Protože naše OŘ se mi jeví jako specialista mezi specialisty nejen v záležitosti,kterou zde nastínil kolega. Snad nový ředitel udělá trošku průvan v budově č. 16, i když zrovna v tom ustanovování do jiných funkcí proti vůli řadových policistů asi též nemá úplně čisté svědomí... Uvidíme. Jinak všem v mezích možností klidné a radostné prožití Vánoc a Pán Bůh s námi v novém roce 2007...

Zákon č. 361/2003 - "Velebnosti, chce se mi zvracet ( nebo blejt?)!
Ještě, že jsem to už podal, už se těším na ty "2 měsíce dovolené" od Nového roku.

Dobře jsi udělal. Do budoucna na tom jenom vydělaš! Novej zákon je o totálně zpackanej! Chudáci kluci co zůstanou. Gumáci budou na koni a podřízený to všechno odnesou. Nebude to dlouho trvat a zruší i ti poslední výhody! Budou se vymlouvat že nejsou prachy,ty co maj odslouženo 20 a víc odejdou a pak to zruší. Protože managment bude dobře zaplacenej a na ti dole se vykašlou! Tam potřebujou mladý a nezkušený,aby drželi hubu a krok! K čemu jsou jim kluci mezi 10 a 15 lety,takový se jim nehodí do krámu. 1.Nenechaj jsi srát na hlavu. 2.stojí je hodně peněz. Tak proto potřebujou partáky!!! Takže jsem to taky už podal a hurá do civilu!

Ale kolegové neplačte, nestresujte se, nebo jste snad již podepisovali nové rozkazy s plaťákem. Klíd, vyčkejte času, jak ta husa klasu..... Veselé Vánoce !

Pánové sloužím 15 let a dle nového zákona půjdu s platem dolů. V případě že u této složky chci nadále pracovat musím hned po novém roce zaměstnat právnika a bojovat proti 3 PT, s tím, že nepodepíšu nový rozkaz a proti zákonu, který je protiprávní.

Pokud tak učiníš - držím ti palce. V každém případě, když slyším ty " ozvěny " z okresního řediteství, jak to tam nyní " šolichaj " s výměry a jaké jsou různé úvahy o snížení osobních příplatků kriminálce - vyšetřovákům a přesunutím těchto peněz k těm ohroženým nižším platem - TAK LZE JEN KONSTATOVAT, ŽE TO V TOMTO PODNIKU JIŽ VYLOŽENĚ ZAPÁCHÁ, protože řešit tuto situaci třeba tímto způsobem je už skutečná mzdová krize a pokud to tak skutečně bude tak těžko může někdo mluvit o slovu " MOTIVACE "

Nevím jak ostatní, ale snížení mého platu o cca 1500,-Kč mě nutí se zamyslet jestli náhodou nedělám něco špatně. Přece nejsem zaměstnán v cirkuse jako šašek, kde si ze mě může každý dělat legraci. Pokud mi chcou snížit plat, tak na oplátku chci, aby se mnou bylo zacházeno jako s člověkem a né jako s nějakou lůzou. Pokud budou zákony, které chrání slušné lidi a policajt se opět stane přirozenou autoritou, kdy nebude muset snášet blbé kecy od ožralců v hospodě, pak tedy klidně obětuji svých 1500,-Kč na naše chudé politiky, aby si zase mohli dát nějaké 50 000,- Kč odměny za těžkou práci, kterou vykonali pro tuto zem :-).

Nechci nikomu brát iluze a nějakou zbylou motivaci, ale z policajtů se může stát lovená zvěř. Protestujte proti 3. platovým třídám, to je degradace policejní práce.

Ve všem s tebou musím souhlasit mě taky asi klesne od nového roku plat o 1.500,- Kč a zatíženost u nás na oddělení se rok od roku navyšuje. Měli jsme od nového roku dostat přidána o 8% což mělo činit 1.500,- Kč tak reálný propad je 3.000,- Kč. Navíc jsem před půl rokem dostal další úsek, protože máme podstav a nový parťáci se k nám nehrnou a ani k nám nechce jít nikdo z hlídkové.

Pro ty kteří již přestali sledovat odpovědi na otázky v sekci Policie, uvádím poslední odpověď pana ministra na otázku platových tabulek.

Dobrý den, vláda schválila platové tabulky pro příslušníky bezpečnostních sborů na svém zasedání 30. 11. 2006 a vzhledem k tomu, v jakém stádiu byl přípravy tohoto předpisu v době, když jsme na ministerstvo nastupoval, musím říci, že se jedná o úspěch a velký kus odvedené práce. Naprosto souhlasím, že pro jistotu v bezpečnostních sborech by bylo mnohem lepší, kdyby tyto tabulky byly připraveny již dříve a tady se k Vaši kritice předchozího vedení ministerstva připojuji. Jedním z cílů nových tabulek bylo i to, aby nedošlo u příslušníků k poklesu platů. Situaci však budeme i nadále pečlivě analyzovat a pokud by přece jen u některých skupin nové tabulky znamenaly pokles platů, jsme připraveni k dalším opatřením, která by v rámci celoročního průměrného platu takovým poklesům zabránila. Přeji hezký den, Ivan Langer.

To co jsem si přečetl mne rozesmálo tak, že jsem si musel lehnou na zem, ale hned potom jsem se rozbrečel na tím pánem , který se v horním obrázku tak přitrouble usmívá. Z jeho výrazu je lehce rozpoznatelné co si myslí: "piště si co chcete, já si budu také dělat co chci". Z vyjádření plyne, že tento člověk je buďto obelháván, nezná skutečný stav věci a nemá na tomto místě co dělat, nebo tak koná úmyslně a potom tam také nemá co dělat. Pane ministře váš přitroublí výraz prozradil vaší duši. Přeji všem hezké svátky a snažte si od práce odpočinout budeme to potřebovat.

Ty depresisto nauč se nejdříve psát správně česky a poté kritizuj. "Přitroublý" je dle vzoru mladý......

Nazdar hoši, kde se dozvím na internetu platové tabulky policie?