Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Tak to je svinstvo !!! Já odešel před 2 roky a minulý týden mi přišel nový výměr na rentu valorizovali to již podle nového služebního zákona a pouze polovinou částky. Přitom jsem odešel podle starého zákona. Tady v ČR asi nikomu neříká RETROAKTIVITA... novější zákon nesmí být přísnější než původní. Bavil jsem se již s plno bývalými kolegy VS ČR a PČR, dávají to k soudu. Jelikož v roce 2004 žádný nový zákon neplatil a jelo se podle 186/1992. Takže to mám mít valorizované podle tehdejších předpisů. Já věděl pro mám odejít již nikdy bych se nevrátil do služebního poměru a to jsem odloužil 14 let ve věznici .Mám krásnou práci v civilu, k tomu rentu, nic mi nechybí, žádné stresy a nerváky. Akorát mi je líto těch dozorců, policajtů a hasičů jak s nima zametají jako s největším póvlem. Kluci držte se a VY pane ministře se STYĎTE !!!

Kdo jste dnes neviděl Televizní noviny na Nově, koukněte na tento odkaz. Na začátku je sice upoutávka na pořady, ale pak to stojí zato, hlavně ty výroky tiskových mluvčích 27.12. a dnes!
http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=29.12.2006&238m=d&238p=TNOVINY &238v=45398

"Pěkné" brzké ráno všem,kteří slouží v uniformě.Tak jsem si poslechla znova a znova tu reportáž.A nechce se mi věřit!Oni se vás bojí,tolik "sametu" v podobě slibů,chlácholení a ukolébávání tu už dlouho nebylo.Závěr je jednoduchý,buď s tím budete souhlasit a nebo se braňte.Vím,že toho všeho máte plné zuby,ale proč utíkat?Jsem z toho všeho moc zklamaná,ale taky zdravě naštvaná.Vždyť v týhle republice má větší cenu starý železo,než vy!A vím o čem mluvím,mám doma uniformu už skoro 25 let.A poslední rok slyším stále častěji,jak mi doma práskají dveře. :-(
Za pár hodin bude Nový rok 2007, a tak vám všem do něj přeju hodně síly,pevných nervů,ale i úspěchů ve vašem rozhodnutí.

Čtěte a plačte

Pokud dobře počítám, pak abych měl plat stejný v roce 2007 jak v roce 2006 budu muset odpracovat 150 hodin, které mi nikdo nezaplatí a pak dalších 150 hodin přesčasů abych byl na svém. To znamená při 8 hodinových směnách budu dělat od ledna až do května bez jediného dne volna. Navíc na ekonomickém mi bylo sděleno, že přesčasy se budou vyplácet jen minimálně. Tak to jsem z toho jelen.



Dotaz na ředitelství:

Dobrý den,
píši Vám na základě diskuze vedené na stránkách našeho společného nadřízeného pana ministra vnitra Ivana Langera - www.langer.cz , kde dotazující se policisty odkazuje s některými konkrétními dotazy na kompetentní pracovníky policejního prezidia.
Z tohoto důvodu se na Vás obracím formou tohoto diskusního fóra a doufám, že mi v rámci otevřené komunikace alespoň někdo z Vás odpoví. Jelikož jsem v minulosti v jedné z sekcí disk. fóra opakovaně položil stejný dotaz a nikdo mi neodpověděl přesto, že jsem se podepsal svým jménem a uvedl útvar, na kterém sloužím, položím své dotazy do všech sekcí disk. fóra - tímto zároveň prosím kolegu administrátora, aby mi to umožnil - pokud tímto sám neporuší nějaký předpis. Děkuji

Dotaz č.1 - Kdy dostaneme nový platový výměr, ze kterého jednoznačně vyplyne celková výše našeho služebního příjmu od 1. ledna 2007 ? Nejbližší pracovní den je 27.12.2006 - není to trochu pozdě?

Dotaz č.2 - Počítá se pro policisty v nepřetržitém směnném provozu do fondu pracovní doby svátek ( dosud tomu tak bylo, ale nyní jsou zrušeny příplatky za svátky ) ? Nejbližší svátek je 1. ledna 2007, ale nikdo zatím tuto věc nevyjasnil.

Dotaz č.3 - Jak mohlo vedení Policie ČR dopustit, že od ledna 2007 budou mít někteří policisté pracující ve směnném provozu na základních útvarech výrazně nižší celkový měsíční příjem ? Toto vyplynulo z porovnání stávajících platů za listopad 2006 a předpokládaného příjmu v lednu 2007 - bylo nám to oznámeno na školení zároveň s tím, že vedení je s naší prací spokojeno a dále jsme byli seznámeni s 10 pilíři reformy PČR. Zřejmě jedním z nich je ušetřit na policistovi v přímém výkonu na ulici.

Dotaz č.4 - Dle stanoviska pana ministra vnitra zveřejněném na jeho www stránkách bude v měsíci lednu a únoru prováděna pečlivá analýza platů, jejímž cílem je dosáhnout stavu, aby žádný policista nešel s platem dolů. Je již na policejním prezidiu určen někdo kdo se bude analýzou zabývat, pokud ano, zveřejněte prosím kontakt na něj, abych mu mohl po uplynutí 2 měsíců předat případné podklady.


Pokud se najde někdo, kdo mi odpoví alespoň na některý z těchto dotazů budu velmi rád. Je mi jasné, že jste pracovně vytíženi, proto touto cestou děkuji všem, kteří poctivě odpovídají na dotazy na tomto fóru.









27.12.2006 11:19:07 Postoj k tématu: Souhlas s příspěvkem: (1)

Od: plk.JUDr.Mgr.Jan Brázda Ph,D
Útvar: PP PČR náměstek
Místo: neurčeno
Předmět: RE: 4 otázky

Vážený pane podpraporčíku, co se týká rozhodnutí, dnes přijal policejní prezident opatření, aby se zbytečně nečekalo do konce roku, a rozhodnutí se vydávaly. K tomu nutno uvést, že podklady k tomuto rozhodnutí,jsme obdrželi před několika dny a v současné době jej personalisté připravují. Pokud jde o plat, nevím jak víte že budete mít plat nižší, když nemáte rozhodnutí. Dle dnešní telefonické konference nedochází na žádném kraji, k nějakým dramatickým propadům platů. Vyhodnocován bude roční plat, neboť to je podstatné, protože pohyblivé složky (přesčasy) se budou proplácet po odpracování 150 hodin. Takže případný propad v měsíci lednu může být kompenzován v měsíci řijnu. Je nutno vidět, že karierní systém působí dlouhodobě a pokud se nasadí do rozběhlého systému, zpočátku dochází k tomu, že někde dojde k propadu. Proto je zřejmě nutné zpočátku tyto propady kompenzovat. Po dvou třech letech tento problém již nebude. Vše ukáže příští rok. Věřím, že po roce budeme všichni věc hodnotit již jinak. plk.Brázda

Odpověď pana plk.JUDr.Mgr.Jana Brázdy Ph,D je plně v souladu s tím, co nám říkali naši nadřízení, když se přecházelo na 16-ti třídní platový systém - " Vydržte to ten rok, pak se vám platy zvýší". Z jednoho roku jsou roky tři a veškeré sliby jsou v pr... . Těšínská jablíčka typu: nebojte, jednou bude líp, za týden, za měsíc, příští rok, ta tři roky... Už na to není nikdo zvědavý. I když se mi občas zasteskne, jsem rád, že už u P ČR nesloužím - ne kvůli práci, ta mně bavila a dělal jsem ji rád, ale kvůli mým nadřízeným, nyní už chvála bohu bývalým.

Jsem opravdu šťasten, že mohu v obchodech nakupovat a platit až za dva, tři roky. Dodal jste mi novou naději, už mně chybělo věřit v lepší časy. Ještě se naučit poručit větru a dešti.

Pane plukovníku, děláte si z nás srandu nebo to myslíte vážně. Myslíte si, že budu každý den v práci, abych 151 hodinu přesčas dostal zaplacenou a tímto ďoháněl letošní výdělek. Nehledě na to, že dle mého názoru 150 hodin přesčas si odpracuji, ale 151 již nedostanu, jelikož na toto nebudou peníze.

Pane náměstku,opravdu je podstatné počítat roční plat?Ale mnoho policistů žije z měsíce na měsíc.Potřebují platit hypotéky,nájmy apod. každý měsíc.!
Utvrdil jste mne v tom ,že tam nahoře žijete opravdu někde jinde.
Jak mohl vědět,že dostane nižší platový výměr?Tak si přečtětě příspěvky do diskuse těch, co již výměr dostali!
Pane bože probudte se tam na hoře, nebo vám za chvíli nebude na ulici nikdo sloužit.Copak mají policisté ,i požárníci, věz. služba nějakou motivaci?Jakou?Kašlu vám na nějaký roční vyšší průměr.A nedivte se pane náměstku,až potkáte na Václaváku stovky příslušníku,ale ne ve službě, ale na veřejném protestu.
Probuďte se tan nahoře!!!

Reakce pro zůčastněného.
Jestli jsou všichni nahoře v obraze,v reálu jako pan náměstek, tak to je v kelu.To je neuvěřitelné!Asi nás mají fakt za povl,který bude makat měsíc zadarmo a pak možná dostanem nějaký zaplacený přesčas.Ale,pozor!Po dvou třech letech bude problém vyřešen.
Nezlobte se, ale jděte do háje tam nahoře.!
Těším se, až se zorganizuje protest.S velkou chutí se ho zůčastním!
Od policie zatím jít nechci.Stále doufám...
A hlavně se musíme ozvat a ne si nechat srát na hlavu!!

Také se těším na protestní shromáždění! Pokud nebudu ve službě, přijedu i třeba několik stovek kilometrů podpořit naše požadavky!!! Pokud to jen půjde, klidně si vezmu dovolenou.

Pane plukovníku to si z obyčejných policistů, hasičů a dalších příslušníků bezpečnostních složek děláte legraci, že jo ? Vy opravdu věříte tomu co jste napsal s těmi přesčasy? Vždyť je to 150 hodin. To je skoro jeden měsích služby zdarma. Podle vás se asi každý pohrne do těchto hodin, aby si konečně někdy v říjnu polepšil na platě za pár přesčasových hodin nad rámec 150. Tak na to zapomeňte. Za to to nikomu nestojí. Myslím si, že žádnému z nás na ulici i když jdeme s platem dolů. Navíc s žádnou jistotou, že poté ty hodiny dostanena proplacené, protože v zákoně se hovoří o možnosti udělení náhradního volna a to je další super motivace do přesčasových hodin, že je to tok kolegové ?

Romanovi.
Máš pravdu,Romane.Další důkaz,že nahoře jsou mimo mísu.
Je to smutné.A těším se na nějaký veřejný protest.A doufám, že to Nova pořádně rozebere, at všichni vidí koho volili.

Pane plukovníku, lež je zřejmě Vaše krédo. Je 30.12.2006 a já dodnes nemám rozhodnutí a tak si nemohu stěžovat na to o kolik tisíc spadnu od 1. ledna 2007. Za odměnu jsem dostal službu ze Silvestra na Nový rok a tak se vás ptám - mám to já a moji kolegové 31.12.2006 ve 24,00 hodin "zabalit", oznamovatele vyhodit ze služebny a jít si domů lehnout. Vždyť já od 00,01 hod. dne 1.1.2007 jako policajt neexistuji - a přesto mě byla nařízena služba! Kde je úcta k zákonu u vás "nahoře"? Jestliže má něco fungovat, tak se to musí zajistit. Mě se také nikdo neptá na to, zda mám dost času na práci a jednotlivé úkoly, jenom mě a kolegy exemplárně trestají za pochybení, která se dějí právě ve stresu a buzeraci nadřízených. Vy si však vždy najdete objektivní příčiny - někdo druhý. I přesto mám pro Vás osobně jedno přání do příštího roku - aby jste v plném zdraví již nebyl náměstkem a spolu s Vámi ani další důležití funkcionáři. A vám kolegyně a kolegové přeji opravdu železné nervy, haldu zdraví a plno pochopení doma, protože jinak jsou z nás všech trosky.

Ke komentářům, odpovědím a a zejména nařízením pana plukovníka už snad nelze dodat nic slušného, neboť jsem se nestačil divit již v době , kdy zakázal nosit jk uniformě nejprve barety v letním období horka, (na rozpálené vozovce naše prodyšné elpíčko bílé barvy super) dále tzv. čerňáky u tohto si nejsem jist zde je to zásluha pana plukovníka (a nerad bych se jej dotknul) apod. A proto pouze pana plukovníka omlová snad jem holý fakt té přehršle titulů před a za jeho jménem nebo snad jen fakt, že již v létě provedl zkoušku našeho bílého prodyšného elpíčka ( pro kancelářské velká kulatá čepice na hlavu o hmotnosti cca. 2 kg s tvrdou výstelkou zejména v místech kde dosedá na hlavu, tzv brigadýrka) a tuto zkoušku zřejmě provedl v nestřeženém okamžiku po dobu cca. 12 hodin (jako naše obvyklá služba) na výše uvedené rozpálené vozovce v letním horku cca. 30 st.Celsia.
Proto mne již nemohou jeho další komentáře překvapit.
A v případě, že by mu na PP klesl roční plat, chtěl bych jej touto cestou požádat aby začal psát a prodávat policejní časopis Dikobraz či Trnky Brnky a já bych si s chutí tyto předplatil, neboť se směji rádod 1.1.2007 sice asi méně častěji. Všem ostatním přeji hezký nový služební rok 2007 a omlouvám se za délku příspěvku popř. administrátorovi...

Pro aifell: kdyz uz jsme u toho ubytovani a "razii" nasi odvazne inspekce MV v Praze po oddelenich, kde spi kolegove mezi sluzbama, kteri nejsou z Prahy a nechteji platit za ubytovnu: z rozhodnuti reditele Prahy {zrejme jde opet o usporu financi} vydaneho tusim 21.12.2006 vyplyva, ze se policistum v souvislosti s ucinnosti noveho zakona nebudou priznavat nahrady za cestovne ani proplaceni ubytovny. To znamena, ze si policiste ke snizenemu platu k 1.1.2007 musi jeste odecist i naklady na cestovne a ubytovani, coz je u poldy z Moravy slouziciho v Praze cca 4000,-/mesicne. Pak jsou hlidkari opravdu na 10-13.000,- za praci poldy v hlavnim meste - coz povazuji za vysmech...... nebo jsem se spletl pane ministre?

Ne, nespletl a bude to ještě horší. Pokud si někdo rozumný a zainteresovaný neuvědomí, že dojíždějících policistů do Prahy (a kamkoliv) je velké procento, a pokud nevrátí alespoň cestovní náhrady, tak jim kolegáčkové z Prahy utečou a v Praze budou muset sloužit pánové z prezídia.

Nikdo se ještě nepozastavil nad tím, že když vyhlásí bezpečnostní opatření a já budu doma a v době svého volna budou po mě chtít, abych ZADARMO přijel odsloužit několik hodin, tak bych měl vydat dalších několik stovek navíc ze svého na dopravu do Prahy a zpět??? Rozpočet mi to ale nedovolí! Možná budou pro moraváky posílat vrtulník!!!

Právě jsem si položil otázku, proč si páni poslanci, tuším letos, schválili paušálně vyplácené cestovní náhrady ve výši 30000,-Kč (třicettisíc), když téměř nikdo veřejnou dopravu nevyužívá!!! Mají přece své limuzíny s otevřenou kartou na benzín.

K tomu stahování do služby: jak vás budou asi stahovat, když už nebudete mít ani na to, abyste si koupili nový mobil, když ten starý se rozbil, a komu ještě funguje, stejně mu už nezbyde na placení paušálu ani na předplacený kredit. Pár mých kolegů odmítlo VO uvést své tel. číslo s argumentem, že jim na něj firma ani nepřispívá a není jejich povinností ho vlastnit. A jde to!!!

To co jste pane Langře provedl policistům sloužícím v ulicích s jejich platy od ledna 2007 je největší svinstvo s kterým jsem se za deset let služby u policie setkal. Hlavně, že jste přidali panákům na policejním prezidiu a ostatní jim podobným zbytečným tzv. policistům, kteří o skutečné policejní práci nic neví a ani nic vědět nepotřebují, neboť hlavní cíl dle nových platových tabulek je vyškrábat se co nejvíš za každou cenu a jakýmikoliv prostředky se udržet tam co nejdéle i za cenu natrženého análního nebo orálního otvoru. Nově stanovenými platovými třídami, kdy hlídkový policista je zařazen do III.plat. třídy a pohorší si s platem od roku 2007 zhruba o 3 až 4000,-Kč jste této skupině policistů vzkázal, že jsou to pro společnost nepotřebné tupé hovada, které si nic lepšího nezaslouží a můžou být vůbec rádi, že mohou denně riskovat svoje životy(na rozdíl od vojáků, kteří si hrají na vojáčky), aby chránili slušné občany této země před feťáky, narkomany, zloději, podvodníky, vrahy, vyděrači,vymahači a jinou tzv. elitou národa. Teď už jsem pochopil, že poctivá práce obyčejného řadového policisty v této zemi není a nebude nikdy touto společností ceněna!!!

V sekci NÁZORY/ -Policie ČR, hasiči
si přečtěte na stránce 49 od autora Petra Sikory příspěvek ze dne 2.2.2006 a také odpověď našeho pana ministra. Udělejte si úsudek sami, jak jsme na tom mohli být a kam jsme se to nyní dostali. Opravdu to stojí zato, si celý příspěvek přečíst.

Nevím jak u Vás, ale u nás můžou vše - ozveš se a jdeš, arogance moci

Je na čase vyjádřit svůj nesouhlas tak aby se veřejnost dozvěděla pravdu - tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu až se ............

Pokud po nás budou nadřízení chtít, abychom cokoli podepsali se zpětným datem, je to protozákonné. A co ti, kteří mají dovolenou, náhradní volno, jsou v pracovní neschopnosti? Ti to přece s datem, kdy z uvedených důvodů ve službě ani být nemohli, podepsat nemůžou.

Na okrese Kroměříž bude platový a zařazovací výměr dne 4.1.07 předávat sám nejvyšší okresní a to VŠEM policistům. Že by kontrola, aby všichni podepsali se "správným" datem?