Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Jsem teprve student na SPŠ MV ........., ale řeknu Vám na kterékoliv brigádě co jsem kdy v životě byl jsem si vydělal víc než u Policie. Teď mi to nevadí, protože mě to ve škole baví, ale pak skončím ve škole a nejen asi tam ale i u Policie a nebudu sám. Za ty prachy můžu dnes dělat jakoukoliv práci a v mnohem klidnějším prostředí. A není to jen můj názor pohybuji se mezi studenty a i ti kteří to došli dělat s láskou jsou již na začátku zhnuseni, tak k čemu to může asi vést. Jo nepatří to k tomu, ale samo za sebe mluvi " zrušení finanční policie" jste tam nahoře všichni na správných místech, že když chci koryto musím ukázat, že z něj umím žrát a když neumím, tak se budu alespoň snažit dělat, že to umím!

Zrušení FIPO je velká chyba. Pročpak se asi ruší jednotka, která rozkrývá finanční machinace, mimo jiné, ve vysokých kruzích? Toť velká neznámá! Řadoví občané se to asi nikdy nedoví. Dovolím si spekulovat, od toho diskuzní fórum je.
Stalo se snad, že nitky vedou hodně vysoko? Vedou snad až k představitelům současné vládní moci? Nebo se snad přišlo na to, že tzv. poslanecké pomníčky (rozuměj dotace do volebních regionů toho kterého poslance) nejsou až tak moc průhledné?
Pane ministře, proč jste nechal zrušit, pro stát potřebnou, FIPO? Vždyť vrací do naší společné pokladny mnoho finančních prostředků, které by jinak skončily v nenávratnu!!!

Náš sedmiletý syn má víc rozumu jak Ti pánové z ministerstva. V listopadu po 4 dnech, kdy vůbec neviděl tátu, jelikož tatínek odcházel do práce když děti ještě spali a přicházel z 12 hod. šichty až po 18 hod. a to děti již spali se zamyslel a povídá "maminko nikdy nebudu policajt, táta je pořád v práci a nikam s náma nemůže, proč není třeba popelář? Ti přeci chodí domů?" Opravdu jsem nevěděla co mu mám na to říct. Vám bych ale chtěla popřát hodně pevných nervů! Držte se

Jo mimochodem super vzkazy pro ministra, opět bude říkat já ne to oni? Jak dlouho.
Ale zajímalo by mne, dostali jsme od vnitra taky prachy na modernizace služeben? Když se pař. vytrhávají a bourají nové WC a sprchy, jen aby se prachy honem proinvestovali za opět nové WC a sprchy? Které stejně nikdo nevyužívá. MRHÁNÍ PENĚZ PANEM MINISTŘE. Raději kupte počítače, tiskárny a náplně, skerery, kopírky. Co jsem jen slyšel tak obdobné bezúčelové mrhání bylo i na jiných služebnách, osvětlení, plovoucí podlahy, výměna nové dlažby za novou apod. A ten další Váš balíček na rok 2007, ne děkujeme nechte si ho, jen nad tím člověk musí kroutit hlavou. A služební zákon, plně se ztotožňuji z názorem petra, toma, manželky a spoustu jiných. Ale na tyto slova český politik neslyší

U nás dávali nové kachličky rovnou na ty staré a staré dveře, které kdyby natřeli tak by vypadali jako nové vyhodili a dali tam stejné ale nové

Dobrý den. Velmi s chutí se poslední dobu dívám na skutečnosti týkající se našeho nového ministra, který tak často říkal, vypadněte, odejděte, vážně toho bylo dost, pokud ministra vnitra dělal jiný člověk. Jenže tato osoba nepotřebuje pod sebou lidi o které měl snahu aspoň navenek ukázat svůj kladný postoj jako Gros. Nebudu ho hodnotit jaký byl nebo nebyl, ale při měnovém fondu byl první a jediný, který se policistů zastal. Pamatuju dobu kdy současný ministr zasílal na policejní služebny otevřený dopis ve smyslu volte mne bude te mít super. Už je to tady. U policie sloužím skoro 20 let a to, co se děje v posledních dnech jsem nezaznamenal, než hlavně čistku.
Na SKPV pracuji jako operativec 10 let a nemyslím že jsem to dělal špatně. Ejhle od nového roku budu mít smlouvu na dobu určitou na 4 roky. Podle jakých právních norem to je možné? A pokud to tak nebude tak ať počítám s vyhazovem. No kde to jsme panem ministře. Taky Vás najednou někdo vyhodí? K čemu mi škola bude, když do teď jsem ji mít nemusel. Jenom čistka nic jiného a o této čistce jste mluvil několikrát. Na VŠ se dostat je problém přeplněné kapacity a souhlasím, mládí do školy má přednost, proč já když mi je 40let. Je mi z toho nablití a nedivím se že každý mladý člověk od policie raději odejde. Kolegové studují VŠ, pozor pro potřeby policie super, BUSKUPSOU, HORNICKOU, ZDRAVOTNICKOU, MASERSKOU. Hlavně aby byl titul Bc. Máme policejní akademii, opět se tam nikdo nedostane. Měl by jste podat demisi. Lžete jak ten starej ministr (VAŠE SLOVA) a jelikož nezvládáte situaci, měl by jste podat demisi (OPĚT VAŠE SLOVA). Člověk je celým jednání slavných politiků tak znusen, že po delší službě u policie je člověk opracovanej jen z blbých žvástů politiků, služební nátlaky nadřízených (oni je mají od svých taky) které jsou nesmyslné, písemná biokracie, protekce, odměny? NE NE NE a když tak jen pro šéfy. Ale hold narovinu zákon který vstupuje v platnost jste spolustrůjcem taky a opět na Vaší osobu, plně se vám podobá.

Můj šéf nás prosil, abychom do konce roku nemarodili, že nemá kdo sloužit. Já nemarodil přes 5 let. Teď jsem zralý na zápal plic - celé noci venku včetně Silvestra, nadopovaný práškama jako obvykle, abych se na další noční taky probral a přemýšlím, jestli si mám dál ničit zdraví, když stále nemám plaťák a navíc spadnu s platem o cca 3000,-/měs..... :-(

S Tímto souhlasím nás na okresním ředitelství je nás do služeb jen 4. navíc je dnes 30.12.2006 a platový výměr ještě nikdo na okrese nemá - sliby chyby. navíc od 24 jsem každý den v práci na silnicy dnes a zítra mam volno a 1.1.2007 jdu do služby a ani nevím za kolik budu dělat - buch ví , kdy dostaneme platové výměry jen vím , že dopravní policisté jsou zařazení na 3

Já jsem díky tomu dostal astma a cukrovnu, jenom abych nemarodil. Přecházel chřipky horečky a prej to dle plicní doktorky je vidět. Jsem vůl a chodím marodit už s každým píchnutím. Langer za mne sloužit nebude.
NEBLBNI A NEDĚLEJ ZE SEBE TAKOVÝHO VOLA, JAKO JSEM DĚLAL JÁ.

A proč nenecháš sloužit šéfa. Já osobně taky chrblu a zítra mám denní šichtu. Jelikož je to asi poslední placená sobota v mé četnické patnáctileté historii, půjdu ji odsloužit a pak hurá na nemocenskou. Ať si to zkusí někdo jiný......zadarmo

V sekci NÁZORY/ -Policie ČR, hasiči
si přečtěte na stránce 50 od autora Petra Sikory příspěvek ze dne 2.2.2006 a také odpověď našeho pana ministra. Udělejte si úsudek sami, jak jsme na tom mohli být a kam jsme se to nyní dostali. Opravdu to stojí zato, si celý příspěvek přečíst a trochu se nad tím zamyslet

Kolego, chtěl jsem si to přečíst, ale na str. 50 to není ( s přibývajícími příspěvky se to odsunulo dále ). Ale asi nějakou NÁHODOU jsou příspěvky pouze do str. 52 s datem okolo ledna.... tedy datum 2.2. tam není. Nicméně příspěvek kolegy Sikory zkopírovala nějaká kolegyně v uvedené sekci ( teď už nevím jak se jmenovala, stránku jsem zavřel ) a ten jsem si přečetl. Dle mého soudu odpověď Langra smáznul admin na Langrův příkaz....asi se tím příspěvkem dost kompromitoval.
Proto bych chtěl poprosit...nemáš jej někde zkopírovaný ?? Jestli ne tak aspoň v několika větách zkus nastínit, co tenkrát ten ko... tenkrát lhal.
Děkuji

je to tam, právě jsem to kontroloval a je to na straně 51 (v tuto chvíli). Hledej podle datumu vložení příspěvku.

Díky a omlouvám se, asi jsem to špatně hledal.

Zajímalo by mě , myslím všechny dopravní policisty z prvních skupin dopravních inspektorátu, proč jsme nejhůře ohodnocení policisté proč jsme zařazeni do 3 platového?

To je jasný, je to asi jako u číšníků, kadeřnic apod. Ten, kdo rozhoduje, je silně pod vlivem veřejného mínění, a tak počítá s tučnými úplatky, které dorovnají příjem dopravních policistů aspoň na úroveň životního minima.

Lili - k tomuhle se nikdy neponížim, ale když to udělá kadeřnice nebo kdokoliv jiný tak je to v pohodě , ale pokud veme uplatek policajt tak je to trestňák. Mam rodinu a úplatek bych nikdy nevzal

Ahoj a to ještě nevíš, že nebudeš mít ani směnost dobry co? NO držím Vám palce a ať je v novém roce dobře.

Dopraváku, to přece nebylo myšleno tak, že ty nebo tvoji kolegové berou úplatky, ani já bych to za žádnou cenu neudělala. Za prvé bych si nemohla sama sebe vážit a za druhé si naopak vážím své práce a nechci o ni takto přijít. Měla jsem na mysli veřejné mínění, neboli mnohé občany, ketří o dopravce takto smýšlejí. Vždyť jim to tak média cpou do hlav. Zajímavé je, že o soudcích v souvislosti s korupcí nikde veřejně nepdne ani slovo, a to znám pár konkrétních případů, nad kterými by člověk brečel. A jak jsou placení! Bez osobní odpovědnosti, bez skrupulí a navěky. Nezávislí na čemkoli a dokonce často i na zákonech.

Píča,píča,píča mrdat kozy,vymrdanej kokot......to na úvod jako pozdrav!!!To si dělají ti zmrdi prdel!!!Zháním si novou práci!!!A až se ti zmdi vybourají v autě,tak jim přeji,aby je neměl kdo vystříhat.Bez motivace se nedá dělat.Nebo pojďme a udělejme další defenestraci!

No kolego, pokud jde o tvoje výrazy, není třeba dalších komentářů. Takových jako si ty, pár znám, a je radost s nimi pracovat. Mně osobně bys nechyběl.

Zvažuj své výroky na tomto fóru! Jsme všichni naštvaní, ale vulgarismy Tvého typu sem opravdu nepatří!
Souhlasím s Tebou, že bez motivace se nedá produktivně pracovat, ale v případě toho vystříhávání z auta bych s Tebou zase tam moc nesouhlasil. Ten problém bude spíše v tom, jestli bude vůbec někdo schopen v relativně krátkém čase přijet a pomoci těm osobám, které to budou v danou chvíli potřebovat. Když bude málo hasičů i policistů, tak budou ty osoby, při čekání na záchranu, mít čas přemýšlet o tom, kde se stala chyba.

Dosah placen nebude, jsem zvědav až se ztratí člověk a nebude koho zavolat na pomoc, zrovna tak až začnou techna a jiné letní akce koho se dovolají. Kdo z vás zvedne mobil a půjde ve volnu zadara do práce? Kdo???

k tomu není co dodat, všichni jsme naštvaní, všichni máme nějaký problém, ale ty trošku větší, myslím, že tebe by zrovna škoda nebyla, děláš pouze ostudu, čtou to i civilisti, přeber si to v hlavě

Tak jsem včera dostal platový výměr a málem mi vyhrkly slzy do očí, jsem z menšího OO PČR sloužím 8 let a finančně jsem si pohoršil jako státní zaměstnanec přesně o 39.300 hrubého ročně. Jak jsem to řekl svému vedoucímu, tak mi odpověděl, že přidali mé manželce od nového roku na mateřské tak že jsem si ještě polepšil !!!!!!!!! No přece tak to říkají na PP PČR, že v globále na tom budeme lépe. Pořád tomu nemohu uvěřit, že takové svinstvo a diskriminace vůči policistům, kteří nosí uniformu je vůbec možná v demokratickém státě.

Jedině protesty organizované po okresech a pak společně před PP PČR v Praze. Jdu do toho a nás bude víc.

Předpokládám, že máš oči zality slzami štěstí a o to víc se budeš po novém roce snažit. Možná by si měla naše "demokratická" společnost vzít příklad z vyspělejších zemí. Tam jsou špatní vládci a zákonodárci po řádném soudu a pod dohledem mocností po zásluze popraveni (viz Irák), i když v našich krajích byly oblíbenější defenestrace. Jen doufej, že manželce tu mateřskou nezkrouhnou pro velkou zátěž na mínusový státní rozpočet. Šťastný Nový rok a "hodně" chuti do práce.

Je čas odejít ! Otvírám si obchůdek, když to užíví čonga , proč né mě ! Čau hoši !