Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážený pane ministře jsem řadový policista a byl bych velice rád, když peníze o které od 1.1.12007 přicházím ( není to vůbez zanedbatelná částky) investujete do vašeho golfového hříště. Děkuji

Na II.PK pan MV prohlásil, že se cítí být jedním z nás (policistů). Proto si dovolím mu tykat a položit i otázku: Ivane, o kolik ti k 1.1.07 klesl plat, jak se to stalo velkému počtu tvých kolegů?

Dobrý den

Jsem policista, a abych řekl pravdu, tak stále nemohu nějak pochopit ten váš krierní řád? Jsem zařazen jako velitel směny. Tuto funkci jsem si vydobyl svou prací a úsilím. Na základě této funkce mi podle starého zákona byla přidělena TT 8 moji podřízeni měli stejnou nebo o třídu nižší. Podle nového zákona mi byla jako vedoucímu směny přidělena TT 4 a policistům, kterým jsem nadřízený byla přidělena třída TT 4 – TT 6, přičemž já odpovídám, za jejích práci a nesu kůži na trh. Tak jestli jsem to dobře pochopil, tak je lepší se u policie o nic nesnažit a budu na tom lépe, než když se budu snažit. To ještě nepočítám ten propad ve financích. Nevím, kde se stala chyba a nebo jestli to špatně chápu? Můžete mi to vysvětlit?

Drahý kolego, je vidět, že i přes odsloužené roky jsi neochopil fungování policie. Čím méně děláš a šlapeš brázdu, tím máš víc peněz.

Ale musíš vědět, do které prdele pořádně lízt.

kdybys tolik nepřemýšlel už by jsi byl ředitelem minimálně okresu. Vždycky se říkalo že čím větší sedlák, tak tím větší zemák. Podívej se koneckonců na toho arogantního tupce z Olomouce v záhlaví této stránky

Ivánku, kamaráde, za co.......?????

Za co? Za trest! Zřejmě jsi si kolego nevšiml, že česká policie je politikům na obtíž

zde jsem si dovolil nakopírovat článek z WWW.Policista.cza myslím, že na odpověď čekají všichni policisté, hasiči i celníci a vůbec všichni, kterých se to týká.

Armáda vers.Policie
Dovolte mi laskavě příspěvek do diskusního fora a snad administrátoři přehlédnou, že se vymyká běžné délce, ale zkrátit jej při zachování vypovídací hodnoty nešlo.

V něm kladu policejnímu prezidentovi, jeho prostřednictvím ministru vnitra a premiérovi, a konečně zejména Vám pane místopředsedo ODS, jakož i všem dalším politikům obecně tuto otázku:
Potřebujeme speciální služební zákon?

Ne, nebojte se, nehoruji pro zachování současného zákona z roku 1992, tak jako mnozí z těch, co si nevidí na špičku nosu s tichým a nečestným spoléháním, že až na ně přijde řada, až budou mít věk na odchod do výslužby, tak nějaký nový zákon, který je zvýhodní, určitě bude.
Jen chci připomenout genezi zákona č. 361/2003 Sb. do současné zmrzačené podoby, která je výsměchem poctivým policistům, hasičům, celníkům a ostatním příslušníkům bezpečnostních (ozbrojených) sborů vyjma ARMÁDY ČR.

Proč velká písmena u armády? Protože v jejím případě v Parlamentu zcela nepovšimnut veřejností již v roce 1999 vzniknul zákon o vojácích z povolání č. 221/1999 Sb., který vojáky z povolání, včetně těch, kteří za doby jeho účinnosti odešli do výslužby, zabezpečil způsobem, o kterým se ostatním ozbrojeným (bezpečnostním) složkám dosud jen zdá.

Jen pro osvěžení: ministerstvo obrany je povinno zajišťovat pro vojáky zdravotní péči, zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení, pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci vykonávají službu, vytvářet příznivé podmínky pro stravování vojáků, zajišťovat vojákům ubytování, vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a prohlubování kvalifikace, zabezpečovat rekvalifikaci vojákům a vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti vojáků.

Kromě platu má voják z povolání nárok na bezplatné ubytování ve služebním bytě, jinak pobírá příspěvek na bydlení v rozpětí 1,4 – 1,7 násobku minimální mzdy, tj ve výši větší než 11 - 13 tisíc korun měsíčně (jsou-li vojáky manželé, každému z nich).

Vojákovi může být poskytnuta jednorázová nenávratná peněžitá výpomoc ve výši až 20 násobku minimální mzdy.
Vojákovi může být poskytnut náborový příspěvek od 30 do 130 tisíc korun. Při nepřetržité službě v trvání nejméně 24 hodin má voják nárok na bezplatné stravování nebo náhradu za ně. Při splnění stanovených požadavků má voják nárok na další náhrady. Při skončení služebního poměru náleží vojákovi odchodné ve výši od 4 násobku průměrného platu po patnácti letech až po 6 násobek po dvaceti letech.

Místo toho si voják může zvolit odbytné ve výši od 2 násobku průměrného platu po dvou letech služby až po 18 násobek po dvacetišesti letech služby. Výsluhový příspěvek (renta) náleží ve výši od 5 % po patnácti letech služby, 36 % po dvacet letech až do 55 % po třiceti letech služby.
Samozřejmě se vyplácí i starobním důchodcům ve výši rozdílu mezi příspěvkem a důchodem.
A pro pořádek: zákon byl schválen 14. září 1999 a účinný byl již od 1. prosince téhož roku!!!!

Pokud jde o bezpečnostní sbory, souběžně s přípravou zákona o vojácích z povolání (tehdy ještě existovala i základní a náhradní vojenská služba) i po jeho přijetí vznikaly nejdříve návrh věcného záměru a posléze věcný záměr zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Podle něj měli být příslušníci bezpečnostních sborů v mzdové a sociální oblasti oproti vojákům ještě zvýhodněni.

Měsíční služební příjem měl sestávat z platového tarifu - deset platových tříd v rozpětí 20 – 60.000,- Kč, z příplatku za státní službu 3 – 9.000,- Kč, z funkčního příplatku 3 – 10.000,- Kč, a z příplatku za službu konanou nad základní dobu služby v týdnu zhruba ve stejném rozsahu jako dosud. Odměna za služební pohotovost měla být rovněž zachována v dosavadní podobě a výši. Při skončení služebního poměru mělo být vypláceno odchodné ve výši až 8 násobku měsíčního služebního příjmu, a výsluhový příspěvek až do výše 60 % měsíčního služebního příjmu.

V sociální oblasti měli být příslušníci na obdobné úrovni jako vojáci. Zkuste počítat! Příslušníkům bezpečnostního sboru byly slibovány vskutku velkorysé perspektivy. Uvedený věcný záměr dostal podobu paragrafového znění včetně důvodové zprávy prvně v roce 2001, a byť šlo o podobu již okleštěnou, stále dostatečně lukrativní. Dovolím si několik příkladů:
Složky služebního příjmu § 112 – základní tarif v páté třídě šestém stupni 1,1 násobek průměrného příjmu fyzických osob v nepodnikatelské sféře za předminulý rok, příplatek za službu 50 % základního tarifu u celorepublikových složek, 40 % u ostatních, příplatek za vedení stejný jako dosud, příplatek za službu v zahraničí, služební příjem za službu přesčas zhruba stejný jako dosud, příplatek za službu v noci 20 %, příplatek za službu ve svátek, zvláštní příplatek jako dosud, další služební příjem ve výši dvou plných platů za rok, osobní příplatek nebo mimořádný tarif do 20 % základního tarifu, a odměna jako nyní podle vládního nařízení č. 330/2003 Sb. Za služební pohotovost měla být přiznávána odměna jako dosud.

Pokud jde o výsluhové nároky, odchodné - § 160 – mělo činit až osminásobek měsíčního služebního příjmu, výsluhový příspěvek - § 161, 162 - měl činit až 55 % měsíčního služebního příjmu.
Podobně vypadala další alternativa paragrafového návrhu s důvodovou zprávou z roku 2002, kde však měsíční služební příjem měl spočívat v základním tarifu pevně určeném podle služební hodnosti od asistenta III. třídy – 15.000,- Kč po vrchního státního radu – 50.000,- Kč, základní tarif měl být ročně valorizován procentem růstu platů v nepodnikatelské sféře, z příplatku za službu, který měl činit 10 % základního tarifu po pěti letech služby, za každý další rok služby se měl zvyšovat o 2 % základního tarifu, z příplatku za vedení, který měl činit od 1 – 2.000,- Kč u 4. řídící úrovně až po 7 – 12.000,- Kč u první řídící úrovně.

Příplatek za službu v zahraničí měl činit 700 – 3.000,- USD měsíčně. Zvláštní příplatek měl být určen policistům s vyšším stupněm požadovaného vzdělání a měl činit 3.000,- Kč měsíčně. Příplatek za službu přesčas měl činit 25 %, příplatek za službu v noci a za službu ve svátek měl činit 10 %. Součástí služebního příjmu měly být dva další měsíční platy. Mezi srážkami z příjmu nebylo počítáno s nemocenským pojištěním.

Odchodné bylo konstruováno shodně jako v návrhu z roku 2001, výše výsluhového příspěvku měla činit 60 % měsíčního služebního příjmu.
Porovnejte, prosím, co z těchto představ a návrhů v důsledku politické a mediální hysterie, prakticky nulovou snahu o prosazení ze strany resortu nevyjímaje, reálně zbylo ve znění přijatého zákona č 361/2003 Sb. Za zabezpečením vojáků už příslušníci bezpečnostních sborů výrazně zaostávali. A co po jeho novelizacích!
Nejenže se na mzdové a sociální zabezpečení vojáků z povolání už díváme jako vrabci na pštrosa, ale při nekonečném projednávání v Parlamentu a přetřásání v mediích navíc musíme neustále snášet zjevné opovrhování ze strany politiků, veřejných představitelů a pisálků v podobě hanebného handrkování a trvalé dehonestace.

V důsledku toho, včetně bezuzdného nafukování některých policejních pochybení, je dnes zejména policie fackovacím panákem na nejspodnější příčce společenské prestiže.
Pro ilustraci: zkuste si představit, jak by dopadl občan, novinář nebo politik v Německu, pokud by namísto pojmenování „policista“ použil „policajt“, které je zcela příznačné pro vyjadřování našich občanů, mediálních manipulátorů a politiků.

Přitom povinnosti, požadavky a odpovědnost oproti původním představám návrhů zákona nedoznaly zásadních změn, případně k horšímu, takže některé připomínají dobu před osvíceným císařem Josefem II, včetně roboty zadarmo. K tomu všemu se navíc ještě v poslední době přidávají návrhy na okleštění i nároků z dosavadního zákona o služebním poměru příslušníků PČR č. 186/1992 Sb.

Tak se stalo, že z velkorysých slibů po pěti šesti letech zůstala ohryzaná kost, navíc uvázaná někde daleko vepředu, což ji však nebrání, aby jí nebyli příslušníci trvale otloukáni o hlavu. Divíte se stavu morálky a znechucení v policii?

A tak nakonec opět ona otázka: Vážený pane Langer, nevážení páni politici, kteří jste nejdříve přijetí služebního zákona oddalovali a postupně zhoršovali slibované náležitosti příslušníkům, kteří jste pak přece zákon přijali a v Poslanecké sněmovně dokonce přehlasovali senátní změny, abyste pak sami s kalhotami zřejmě znečištěnými zevnitř dále odložili jeho účinnost, přitom si jaksi mimochodem dost výrazně zvedli vlastní platy a požitky, a nedodrželi ani ten nový termín, kteří jste proto zřejmě ve stejných kalhotách znovu pokořili příslušníky bezpečnostních sborů tím, že jste dále očesali jejich už beztak nízké nároky a opět odložili účinnost zákona, přičemž si nemůžete nebýt vědomi, že jste jej přenesením do doby po volbách s netušeným výsledkem v roce 2006 fakticky poslali na onen svět!

Potřebujeme za těchto okolností speciální služební zákon, který je u vás trvale neprůchodný, anebo průchodný v podobě, která z příslušníků bezpečnostních sborů dělá vazaly a chudáky v nejednom případě rodin závislé na sociálních dávkách?
¨
Dejte nám stejný, jako vojákům z povolání. Hlavně rychle. Stačí jen jeho kosmetické úpravy. Nejsme vůči vojákům žádná druhá liga, nechceme dokonce oproti nim ani nic navíc, přestože naše činnost, byť neustále účelově napadaná a politicky zneužívaná, nespočívá v přípravě na možný budoucí vojenský boj, který, jak věříme, a to i naší zásluhou, snad nikdy nepřijde.

My jsme v praktickém boji každodenně, aniž bychom se dožadovali opentlených parád a čepobití za účasti nejvyšších státních představitelů jako při přísaze nových profesionálních vojáků, jako při příležitosti odletu několika vrtulníků do Kosova apod., a to ani při příštích Měnových fondech, Shromážděních NATO, povodních, hrdinských činech příslušníků, kteří občas při plnění svých povinností pokládají za vás a za všechny spoluobčany své životy.

Nevidím, jaké byste mohli mít vy i ostatní společnost vůči povinnostem i nárokům z takového zákona pramenícím pro příslušníky bezpečnostních sborů oproti vojákům výhrady! Najde někdo z vás ten nepatrný zbytek jakéž taktéž odvahy prohlásit a prosadit. „Příslušníci bezpečnostních sborů nejsou o nic horší než vojáci z povolání a proto jim náleží alespoň stejné ohodnocení!“??"

ANO, to je to, kde jsme mohli být, ale když se podíváme na platové výměry kolegů (já ho doposud nemám), tak vidíme, kam jsme se to dostali. Já už si v poslední době ani neříkám, že bude lépe, já už si jen přeji, aby nebylo hůř!

Ano, 100% souhlas,hezky napsané.........vojáci jsou za vodou mají o hodně lepší mzdy i sociální zajištění,oproti Policistům,Hasičům a dalším kolegům.
Navíc se do nich nikdo nenaváží v TV a nejsou tak potupně medializováni jako Policisté,kteří v globálu odvedou větší a plnohodnotnější práci než vojáci(nechci je samozřejmě hanit).

JJ s tvým článkem musím souhlasit.

S velkým zaujetí jsem si přečetl příspěvek p. Drobného a samosebou souhlasím. Jenom bych doplnil opovědnost Armády a odpovědnost Policie. To se nedá srovnávat jelikož vojáci nemůžou být potrestáni za kraviny typu spisová sslužba, jednání s poškozeným a jednání s podezřelým. Abych náhodou nepošpinil práva opilého muže který svým jednáním způsobí dopravní nehodu a zmrzačí neviné lidi na přechodu! Pak se každej kdo má do zadku díru vozí po polictovi, který takovému muži nasadí pouta proto aby se chránil před jeho agresivitou, podávání stížností na neoprávněné použití pout a hlavně podání trestního oznámení na zneužití pravomoci veřejného činitele!! Neslyšel jsem nikdy aby voják byl potrestán za zneužití pravomoci veřejného činitele. Celkem hodně závidím armádě, která nás chrání před nepřáteli.

Český rozhlas

Platy policistů se podle všeho už od ledna výrazně zvednou - a to v průměru o osm tisíc měsíčně. Průměrně by tak měli brát 32 tisíc korun. Navíc se po středečním rozhodnutí poslanecké sněmovny nejenom dočkají vyšších platů, ale mohou se stát i nejlépe placenými důchodci v zemi. Podrobnosti má Lenka Jansová.
Předseda lidovců Miroslav Kalousek totiž ve sněmovně neuspěl se svým návrhem, aby se zvýšení platů policistů odložilo. Zdůvodňoval to nepřiměřenými rozdíly mezi příjmy ve státním sektoru. Miroslav Kalousek se ale nevzdává - pravděpodobně už na listopadové schůzi sněmovny chce tuto otázku otevřít znovu:
"Pokud tento zákon nabyde účinnost, tak od příštího roku budou muset všichni učitelé, zemědělci, důchodci, zdravotníci, prostě všechny profesní skupiny, přispět bezpečnostním sborům na naprosto výjimečná privilegia. Půjde o nové a nové miliardy, které někomu budou chybět."
Sociální demokraté ale s odkladem růstu platů u Policie nesouhlasí. Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha je to nutná součást změn v příjmech zaměstnanců státu, které vláda už schválila. Na případných dalších úpravách je podle Škromacha nejdřív potřeba dohodnout se v koalici:
"Prosadili jsme vládní návrh, v podstatě se tak zjednoduší systém odměňování ve státní a veřejné správě. Dopady jsou zahrnuty ve státním rozpočtu. To, co bylo schváleno, je v souladu s tím, co vláda předložila do parlamentu."
Ve snaze znovu otevřít problém na příští schůzi chtějí předsedu lidovců Miroslava Kalouska podpořit opoziční občanští demokraté, jak potvrdil šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý.
"Uvedl bych jeden strašidelný údaj: policista bude zřejmě od svých 45 let do smrti pobírat dvacet pětadvacet tisíc jako výslužné, zatímco průměrný důchod je skoro čtyřikrát nižší. Já myslím, že je to nepřijatelné absolutně pro každého."
Někteří ekonomové před rychlým růstem mezd varují. Obávají se totiž, že zvýšení platů policistům může spustit mzdovou nákazu. Analytik HVB Bank Pavel Sobíšek se ale domnívá, že hlavní problém je jinde:
"Považuji vládní mzdovou politiku dlouhodobě za naprosto nekoncepční, chvilku se šlape na plyn, chvilku zase prudce na brzdu. Jednou mzdy ve veřejném sektoru rostou meziročně o 14 procent, pak zase stagnují. To jednak ubírá jistotu zaměstnancům, jednak to v ekonomice způsobuje nežádoucí výkyvy kupní síly."
Nárůst platů policistů si vyžádá přes osm miliard korun. Kvůli zvýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů se Česká republika podle odborníků asi stane raritou mezi okolními zeměmi. V ostatních evropských státech pobírají totiž vyšší mzdy ve srovnání s jinými profesemi nejčastěji lékaři nebo učitelé.

To je hnus co říkají, že jim ta huba neupadne Kaloskovi a spol.

Hnus to je, to je fakt, ale v rámci objektivity je třeba konstatovat, že se jedná o záležitost přes 2 roky starou (viz. Škromach coby ministr práce) a na zmíněné listopadové schůzi se odložení účinnosti Kalouskovi opravdu podařilo prosadit (zároveň se zvýšením poslaneckých platů). Sice ho k tomu vedly úplně jiné pohnutky, ale přesto škoda, že už tenkrát ten náš ořezanej služební paskvil nespláchli jednou provždy do hajzlu, mohli jsme být jinde...

Myslím, že pisatelka vůbec neví o čem mluví. Stále se tady "pracuje" s tarifními třídami, ale vůbec nikdo nebere v potaz, že doposud byly propláceny opříplatky za SO,Ne, noční, státní svátky apod, což teď není - mimo jiné, jde zjevně o protiprávní stav (viz. poměr mezi zákoníkem práce a zákonem o služ. poměru), dále 150 hod. zdarma - což nemá oporu vůbec nikde ( ani z. č. 1/93 ani 2/93 Sb. ani v žádném dalším), jediný kdo si pomohl jsou ti v kancelářích, kdo pracuje na ulici ať již v uniformě nebo bez ní je na tom při nejlepším stejně, ale spíš hůř.
Tak třeba porovnání :
- nábor na tramvajáka - nástupní plat 24.000,-Kč + všechny příplatky, všechny přesčasy, zdarma jízdné pro celou rodinu a stačí mu řidičský průkaz a být vyučen

takže paní Jano, PROBERTE SE, vůbec nevíte o čem píšete

Možná by stálo za to někde sehnat průběhy hlasování od počátku legislativního procesu sl. zákona jednotlivých poslanců a jejich stranickou příslušnost. Myslím, že by vše bylo jasnější. Pak se jich třeba dotázat, proč tak, či onak hlasovali.

Oli to jsem nepsala já, ale pouze zkopírovala ze stránek českého rozhlasu.

Názory pánů Kalouska a Paroubka uveřejněné v médiích mne už ani nepohoršují, protože je naprosto zřejmé, že jsou svým myšlením daleko zapřísáhlejšími komunisty než Grebeníček sa Randsdorfem dohromady. A vzhledem k tomu, že komunisty za ta léta zkušeností s nimi opravdu nemusím, od nich ani nic jiného než lži a přetvářku neočekávám. Jinak všem kolegům hezký nový rok a pevné nervy.

Tak se ti omlouvám......

Nepište jen sem, ale na adresy

ČT info@ceskatelevize.cz
NOVA obcanske.judo@nova.cz, izpravy@nova.cz
PRIMA informace@iprima.cz

pište sem, sem, sem

Pořád stený kecy u této firmy poslouchám už 11 let. Jenom pro vás kluci z venkova takovou informaci. Tady v Praze dostali spisáci jenom pár 5, drtivá většina, tedy zbytek včetně dozorčích má 6TT. Já jsem se "zachránil" v 5, protože mám hubu a nenachám si srát na hlavu od VO a ZVO. Osobní nám nechali (mých 500,- kč za 11 let) a preferák je 4.500,- kč, kdo je v pořádkových má 5.000,- kč. Jak jsem slyšel, na venkovských okresech je to přesně obráceně, pár šestek, většina 5TT a někdo i 4TT. U nás dali třem hlídkovejm 4, zbytek je 3TT a to tam jsou kluci, který sloužej i 20 let. To se jim fakt povedlo. Chtěj nás jenom rozeštvat.

Já jsem z venkova. Mám odslouženo 12,5 roku a na našem malém OOP to dopadlo tak, že drtivá většina dostala 5 tř, 2 kolegové 6 tr.ř a 1 kolega 4 tř. Rizikový příplatek je 2.500,- Kč. Průměrně vzato jsme rádi, že jsme zůstali na svých penězích. Mnohá rozhodnutí podle tohoto "zákona" jsou mírně řečeno velmi nešťastná, má nás být na odd 13, ve skutečnosti je nás 10 a z toho 2 lidi zařadí do 6 tř a zároveň je zařadí do nesměnného provozu. Takže teď potáhneme noc a víkendy v 8-mi lidech, soboty neděle přes den sloužíme po 1 člověku. Děkuji našim politikům za přínos který nám nový "zákon" dal. Proč píšu "zákon" v závorkách si vy co sloužíte na ulici stejně jako já sami.

Prosím tě, já jsem právě z malého obvodu na Moravě a u nás 3TT nemá nikdo. Proto se nedokáži vžít do pracovní náplně 3TT. U nás 3TT dostane tak kolega, který je na škole. Abych se vžil do situace kolegů z Prahy v 3TT, potřeboval bych vysvětlit jejich pracovní náplň. Má představa by byla ta, že za tyto peníze by měl tak nanejvíš po radiostanici přivolat kolegy v 4TT a dál nic nedělat.

Na našem MOP dělaj hlídkový běžně zesílení DS a do spisu dělaji OMČ, ÚZ a na místě nechávaj vypisovat ty přiblblý papíry místo klasickýho protokolu a zkrátka co je potřeba. Normálně to dřív dělal územák. Takže dělaj skoro všechno, mimo výslechů. Pamatuju doby, kdy se jim běžně dávaly přestupkový spisy.

Je mi to jasný a nevím co dalšího bych k tomu měl psát. Snad jen to, že by bylo pro vás lepší odejít na běžné OOP mimo Prahu. Vlastně z Prahy se jen tak někdo nedostane. Takže nezbývá než konstatovat úpřímnou soustrast.

Tak jsem to v 00:54 hod. dne 1.1.2007 podepsal. Jsem chudší o 1200,-Kč měsíčně. No když přičtu valorizaci tak to dělá kolem - 2500,-Kč . Super. Takže v mém grafu si rodinu můžu škrtnout a teď to půjdu sdělit své přítelkyni se kterou jsem 8 let a vy si pane ministře můžete škrtnout mě, protože od ní se asi živý již nevrátím. Jsem zhnusen!!! Až vám pane ministře někdo šlápne na úsměv nepočítejte s tím, že tam policie bude. Protože na ulici nebude ani noha. Až tak daleko jste to dopracoval. Policie má rekonstruované budovy, ale nemá lidi. Jen by mě zajímalo kam se poděla ta 1,2 miliardy korun co jste chtěli pro realizaci PT. Pokud je policajtů na ulici 15000 pak se vám podařilo minimálně ušetřit z jejích platů 15 mil. korun. Co dodat závěrem? Plat na hovno, zákony na hovno, ministr na ho..., Pokud jsou ve vládě všichni jako vy pak je i ČR v prdeli i s celým etnickým kodexem.

Otázka cukru a biče se odvíjí zcela v současném politickém trendu, těžko ji kritizovat, pouze se přizpůsobit v souladu se sloganem," Za vraty je dostatečný počet zájemců o službu ".
Je zde sice otázka na zvážení, že peníze z daní vynaložené na odchody zejména mladých a nezatížených policistů a vyškolování dalších mohou jít řádově do stovek milionů, není vyloučeno, že i více, kdy by bylo jednodužší takové prostředky použít na stabilizaci současných policistů. Bohužel k tomuto není a nebyla ani v minulosti politická vůle. Docházelo by ke snižování pracovních míst v praporčických školách a dalších míst na tyto místa navazující. Je tedy lépe jít cestou menšího odporu a dělat akce typu - hledám svého kolegu, nežli předejít případnému odchodu policistů, stabilizovat současné, vytvořit jim platové podmínky takové, aby se odchod spíše snižoval, nežli opačně. V tomto směru také zní většina odpovědí pro novináře,že ani očekávaný značný odchod policistů neohrozí chod policie - patrně se není se čeho bát, tedy ani případného vzdoru ohledně poklesu platů části policistů. Případné dorovnání platů pouze u těch, kterým by plat poklesl je rovněž nespravedlivé, pokud dorovnání o určité částky není plošné a nesníží se tam, kde naopak došlo ke značnému navýšení.

Nelze,nebo těžko kritizovat zní,tak nafoukaně a arogantně,jako postoje a výroky garnitúry která ovladá PP.S plným břichem se hladovému nevěří.Zřejmý trend oddělit dle platů,vyvolence s vedení a řadové policisty a schovávat to za masku menežerských,vzdělanostných kriterii v byrokratickém a nevykoném molochu PP je směšné.Zavalení každý den kvantami papíru proudících z jednotlivých stupňů velení a PP se ptáme,kdy pane mistře udělate personalní ale finanční a mzdový audit těchto šedých límečků Policie.Velice pochybuji o menežerských schopnostech těchto lidí a proto si je nevážim a když nic neuděláte nebudu si vážit ani Vás pane ministře.A pro vás s PP,jak pohodlné se schovávat za politicke trendy cukru a biče s naditým bříchem a peněženkou.Na vás asi nikdy nedopadne bič.Lížete jen cukr.A co se týče vzdoru ohledně poklesu platů policistů,aby jste se nepřepočítali...,jsem a u nás mnozí připravení jít demonstrovat a veřejné mluvit o svých pravéch.Tento zákon je k něčemu dobrý otevře nám oči a radikalizuje nás.S pozdravem obyčejný policista.