Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Odvolání se k platovému výměru pro ty,jež jdou s platem dolů.
Vzor
( nutno přizpůsobit na konkrétního příslušníka a konkrétní rozhodnutí, t.zn. některé věci škrtnout, jiné event. přidat)

ODVOLÁNÍ

proti rozhodnutí č.j. ze dne...., které jsem převzal dne......
.
1) nesouhlasím s výrokem, že je mi od 1.1.2007 vyměřen zvláštní příplatek podle § 120 odst. 2 zák. č.361/2003 Sb. ve výši....Kč (pokud ovšem není na stropě 1.500,- Kč, v tom případě „za IDP“ vynechat) , podle § 120 odst. 3 ve výši .....Kč (toto napadnout vždy, pokud není stanoven ve výši stropu, t. j. 4.000,- Kč)
2) nesouhlasím s tím, že na rozdíl od r. 2006, kdy jsem měl přiznán osobní příplatek ve výši.......Kč je mi nyní tento příplatek snížen na částku .....,-Kč, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v kvalitě, ani kvantitě odváděné práce. (Event. „že mi tento příplatek je napadeným rozhodnutím zcela odebrán, ačkoliv jsem se nijak nezhoršil v..............)

Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, abych v součtu všech složek služebního příjmu, tj. včetně průměrné měsíční odměny za pohotovost ve směně, měl zajištěn měsíční služební příjem alespoň o 5 % vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i parlamentu České republiky, vyplývající pro všechny státní zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je i v rozporu se zákonem 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu příslušníků, což bylo i deklarováno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry vnitra, kteří se na vzniku zákona podíleli. Zaměstnavatel má pro požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak možností navýšit můj zvláštní, event. osobní příplatek, event. kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určitém možném rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím realizováno.
Pozn. : napadeným rozhodnutím, které obdrželo v podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky, omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující jak myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků bezpečnostních sborů (i jejich rodin) je tím de facto trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží často i nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost při tom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České republiky své životy.

( výše uvedené 2 základní nesouhlasné body možno u příslušníků ve vedoucích funkcích event. rozšířit, pokud by jim byl přiznán příplatek za vedení nižší, než měli doposud, pokud samozřejmě i nadále řídí xy podřízených)

V ........ dne....... podpis.....................................

Dávejte dotazy na tuto adresu ať víme co pan ministr na celou situaci odpoví. Co vněm je.

http://www.langer.cz/public/nazory.php?menu=59&tema_id=3

Pokud si přečteme chlácholení ze strany p. Brázdy, tak tomuto se nelze ani divit, když to je jeden ze spoluautorů současného stavu.Pouze jsem nečetl, že by i jemu chyběly na výplatu nějaké peníze. Všichni na PP dobře věděli, jaký bude dopad na konkrétního policistu, neboť z jejich dílny je vše říkající EKIS, který je centralizován a tvoří vlasně veškeré podklady pro výpočet mzdy. Jejich tvrzení o tom, že bylo dotazen od jednotlivých ředitelů zjištěno, že nedochází k žádnému rapidnímu propadu mzdy je tedy udivující, když se mohli dotázat všemocného EKISu.Je to zřejmě další dobrý výplod velkých hlav.

Všimli jste si na rychlém předávání výměrů, že jediní, kterých se ti nahoře bojí jsou novináři ? Nevěřím, že kdyby se do toho nevložila Nova, tak by proběhla celá šaráda nazvaná nejdi a předej.
Co takhle do této Langerovy "Zdi nářků " zapojit i ostatní poslance. Každý má svoje stránky a své mailové kontakty, přes které se ně ně může obrátit každý občan se svým problémem. Každý máme v místě bydliště své "zvolené" zástupce. Co takhle zaslat jim dotaz na vzniklý stav a jak jej hodlají řešit a každou kopii dotazu zaslat mediím. Tohle snad někoho znich pohne alespoň k interpelaci, neboť se jedná o politické body. Řekněme, že jeden z dotazů by byl 1) - jak je možné, že u části státních zaměstnanců došlo k propadu mezd a nebyly dodrženy sliby ohledně každoročního 5% nárůstu
2) - jak je možné, že policejním vedením jsou porušovány ustanovení nového služeního zákona týkající se náplně jednotlivých tarifních tříd, kdy tato dělba platí pouze na papíře a praxe hovoří jinak
3) - jak je možné, že policejní vedení nebylo schopno zvládnout přípravu na účinnost nového služebního zákona o němž ví již několik let.
No a kopii dotazu zaslat médiím. Což třeba donutí papáláše jak ve sboru tak ve sněmovně jednat. Nezapoměňme, že jediným způsobem řešení je buď vládní nařízení nebo novela zákona.

NAPROSTO SOUHLASÍM v PLNÉM ZNĚNÍ, díky NOVĚ (černé kronice) se o tomto váce hovoří. A co LANGER MMMMMLLLLLLČČČČÍÍÍÍÍ. AROGANTNÍ TVÁŘ ODS.

Média jsem do toho zatím ještě nezatahoval, ale jinak už pár měsíců bombarduju některé poslance a senátory připomínkami k našemu paskvilu o služebním poměru - bohužel až na jednu odpověď ze sněmovny a jednu z ministerstva, která mne ovšem nijak nepotěšila, se nikdo neobtěžoval. V každém případě mám sám před sebou čisté svědomí, neb jsem se alespoň o něco pokusil. Ve svých aktivitách hodlám samozřejmě i nadále pokračovat a totéž vřele doporučuji i ostatním - třeba to s někým konečně pohne...

..jinak uz jsem cetl,ze si panove kompenzaci nasich platu predstavuji tak,ze v nejmenovanem okrese sebrali osobni tem co si trochu polepsili a dali ho tem co si pohorsili,pak obema stranam rekli:jste na svejch tak neřvěte a drzte hubu

Novaobcanskejudo@nova.cz
izpravy@nova.cz
CTinfo@ceskatelevize.cz
www.rozhlas.cz

Tak mě to dnes náš pan "vedoucí" předal. Trpká fakta jsou následují :

-PT 5/4, 2.000,-Kč rizikový, 400,-Kč osobní (po 10 letech) měsíční hrubý příjem na rok 2007 = 25.690,-Kč ( což tedy znamená roční hrubý příjem 308.280,-Kč)

A to znamená, že jsi spokojený. jak ti přidali jako těm rozpočtovkám, nebo jsi šel dolů, či máš relativně stejně a inflací v roce 2007 půjdeš i tak dolů ?

Od: plk.JUDr.Mgr.Jan Brázda Ph,D
Útvar: PP PČR náměstek
Místo: neurčeno
Předmět: RE: 4 otázky

Vážený pane podpraporčíku, co se týká rozhodnutí, dnes přijal policejní prezident opatření, aby se zbytečně nečekalo do konce roku, a rozhodnutí se vydávaly. K tomu nutno uvést, že podklady k tomuto rozhodnutí,jsme obdrželi před několika dny a v současné době jej personalisté připravují. Pokud jde o plat, nevím jak víte že budete mít plat nižší, když nemáte rozhodnutí. Dle dnešní telefonické konference nedochází na žádném kraji, k nějakým dramatickým propadům platů. Vyhodnocován bude roční plat, neboť to je podstatné, protože pohyblivé složky (přesčasy) se budou proplácet po odpracování 150 hodin. Takže případný propad v měsíci lednu může být kompenzován v měsíci řijnu. Je nutno vidět, že karierní systém působí dlouhodobě a pokud se nasadí do rozběhlého systému, zpočátku dochází k tomu, že někde dojde k propadu. Proto je zřejmě nutné zpočátku tyto propady kompenzovat. Po dvou třech letech tento problém již nebude. Vše ukáže příští rok. Věřím, že po roce budeme všichni věc hodnotit již jinak. plk.Brázda

Já jsem nedostal ještě nic. Rozumíte tomu? JEŠTĚ NIC. PP jen mlčí a nereaguje, jako ve všem. Když udělá problém řadová složka, jsou špatní ti dole. CO dodat u koryta to nezvádá nikdo již delší dobu, co se služební zákon připravuje a to jak v systematizaci, tak jako vždy ve všech nařízeních, rozkazech apod. Veřejnost se dozví vždycky dřív informace, než samotní policisté, kterých se to týká.

Podle mne, jak jsem to pochopil, papírově bohužel dostane opravdu každý přidáno. Je to dáno tím, že dochází ke zvýšení základu v TT. U nás zůstavají veškeré další složky platu - rizikové + osobní ve stejné výši. K propadu dochází hlavně v souvislosti k již nepropláceným příplatkům za so,ne,noční,svátky, přesčasy. Přesčasy mají být údajně zahrnuty v navýšení tarifu (12,5 h. měsíčně) a ostatní přípatky ve směnnosti (+ 10% k základu TT). Bohužel případně přiznané navýšení za směnnost + 10 % nepokryje finanční příjem ve výši pobírané v předchozím roce. T.j. kdo vydělával na těchto příplatcích v předchozím roce více jak cca. 2.000,- kč (liší se podle jednotlivých TT i když údajně od 6 TT již příplatek za směnnost nesmí být)jde dolů . To znamená čím menší TT tím větší propad na předchozích příplatcích. Jak jsem řekl, na papíru bude navýšení, neboť i předchozí platební výměr tyto částky neobsahoval. Jako vždy, nejvíce si polepší od 6 TT. V praxi to znamená, že ten kdo je na ulici a nasazuje denně krk, bude mít reálný propad přijmu. Podkud se herr Brázda odvolává na přesčasy, tak těch nebylo moc ani v minulosti natož nyní, kdy bude muset policista nejprve odpracovat oněch 150 z balíčku a pak ještě 3 měsíce čekat, jestli si náhodou v uvedené době nevybere volno. Bohužel v kanceláři tyto hodiny neodpracujete (vyjímenčně a přesto, že již nějaké virtuální máte dopředu zaplaceny) a kluci na ulici budou makat jak šrouby, aby si mohli vydělat. Hlavně pak záleží na jejich vedoucích, jestli jim nějaké přesčasy naplánují. Nehledě na pokyn, který říká, že se svěřenými prostředky se musí nakládat hospodárně .( za což ručí ředitel správy). Můj názor je takový, že pokud nebude mimořádka ( jako např. opakované volby) tak se můžem z přesčasy rozloučit. ToŤ odpověď na alibizmus pana Brázdy. Ten si polepší dle mého odhadu min. o 7-10.000,- kč hrubého.

Vážený pane plukovníku, zdá se, že každý čteme jiný zákon. Zároveň však připouštím, že jej mohu špatně chápat. Ve svém příspěvku tvrdíte, že po odpracování 150 hodin "přesčasů" zdarma (§ 54 odst.1, zák.č. 361/2003 Sb.), se bude tato složka proplácet. Jenže zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru... v § 125 odst. 1 říká: "Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby přesčas nad 150 hodin v kalendářním roce. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby přesčas nebo v jinak dohodnuté době, má nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku...". Jak tedy můžete tvrdit, že tyto přesčasy budou propláceny? Jsem zvědav, jak si v takovém případě služební funkcionář odůvodní, že nebyl schopen během tří měsíců příslušníkovi umožnit vyčerpání náhradního volna.

Pan Brázda ať raději ohodnotí a analizuje sám sebe, i s nedokončenou vzláštní školou bych to měl hned spočtený.

Pane plk. nám bylo vedením jasně řečeno že tento rok bude vybráno všech 150hod. problém je ten že od nás odchazí 6 lidí a to není konečný stav.. a zároveň bylo řečeno že za přesčasy bude náhradní volno, protože peníze nejsou a nebudou, tak nám neslibujte nesplnitelné..

"vzláštní" jsem napsal schválně-ještě nejsem takový tupec.

to:plk.JUDr.Mgr.Jan Brázda
Vážený pane plukovníku, ve své odpovědi mluvíte o možnosti, že po překročení přesčasových 150 hodin zdarma a následných přesčasů plně placených (teoreticky), lze vyhodnotit celkový příjem a tedy i případný pokles mzdy policisty za uplynulý rok. Upřímně mě toto vaše tvrzení zaráží, když krátce před koncem roku 2006 byl na poradách vydán neveřejný pokyn z policejního prezidia k zákazu naplnění fondu 150 hodin. Dále striktně byly instruovány personální skupiny, aby všem řídícím pracovníkům vypracovali postup, jak toho dosáhnout. V ideálním případě se může fond naplnit do půl roku, potom má služ. funkcionář ještě 3 měsíce v průběhu plnění dát policistovi volno za vykonaný přesčas. Je proto úsměvné a evidentně z vaší strany zřejmé, účelové tvrzení "o zakomponování přesčasů do výsledného ročního platu. Zapomněl jste se zmínit o koncepčním porušování zařazení do platových tříd. Je velmi zjevné, že došlo v mnoha případech k tomu, že skutečná činnost policisty není, nebo je jen z části obsažena v novém platovém zařazení. Tam, kde byla dříve požadována vysoká škola, zničeho nic není potřeba. A tak "hop" a je tu vámi nemožný propad ve výši platu. Kde jsou ušetřené peníze z takto účelových zařazení a na jaký účel budou použity. Stenley- žába u pramene (kolegové, podejte odvolání a ihned žalobu k soudu. Máte pouze 2 měsíce se od data rozhodnutí policejního prezidia (100% zamítavého) odvolat k soudu. Obecně je advokátní taxa 5000,- kč a soudní poplatek 2500,-Kč.

jediné co mohu uvest je hnus už je mi z toho jen na blití

Pane plukovníku z Vašeho příspěvku je mi na blití a jste to zrovna vy, který jste si pěkně od nového roku namastil kapsu a my spodina budeme sloužit nespočet nočních, víkendu a svátku za směšných 10 procent, kdy tím utrpí naše rodiny, zatím co vy si budete užívat veškerého komfortu, který Vám přinesl nový zákon doma. Hnus!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

NEDRAMATICKÝ propad mzdy policistů za okolností, že se plošně rozpočtovkám přidá od 1.1.2007 5 % na platě je v pořádku ? Ježíš marjá co je tohle za hnus. A to máme tedy od 1.1.200 fofrovat a rychle si oddělat těch 150 hodin přesčasů, abychom si tento vládou zaviněný propad dorovnali dalšími přesčasy, ale již zaplacenými. To se snad již v tomhlé státě někdo zbláznil.

Tedy dali jsme Vám míň, ale máte možnost vyběhnout na dráhu přesčasů a když budete rychlí, tak Vám ty peníze, které jste měli v roce 2006 i bez těchto přesčasových závodů - doplatíme.

Prosím pěkně, udělejte tyto krásné podmínky i pro naši bývalou skupinu rozpočtovek - učitele, zdravotníky, Úřady práce, Okresní správu soc. zabezpečení - takhlen jim to naservírujte. Zrušte jim těch 5 % přídavku na mzdách, něco jim ještě ze mzdy uberte, přidejte 150 hodin navíc zdarma a pak jim to vysvětlete, jako pan Brázda z Policejního prezidia - určitě to pochopí a ani stávkovat nikdo z učitelů - zdravotníků nebude.

Když někomu řeknu, že do 150-ti hodin dělám zdarma přesčasy, tak se mi každej vysměje. Je to drzost a sprostota. Kdo a co mi v současné době dá taky zadarmo. Pouze tak Langer pozdravný otevřený dopis do novin NOSu, který svou situaci s novelou zákona taky nezvládl, koho odbory brání, nás nebo sebe, VYSTOUPÍM a to již od LEDNA 2007

Chlapi já Vám něco řeknu, to co se v současné době děje v PČR je katastrofa, ale jedna věc se musí nechat, proč s námi takovým způsobem mávají? Nejsme odborově organizováni, drtivá většina má pouze kecy v práci mezi klukama a u piva. To je voničem. V itálii je u četnictva 85 procent lidí v odborech a vláda si setsakramensky rozmyslí jak s nima jednat. U nás je to sotva desetina. Tak se trochu zamyslete, a pojdťe do odborů, vytvořme sílu policajtů, kteří budou rovnocenými soupeři. Ne jen přiblblem, jehož hlas vyšumí ve větru. čekám na příspěvky. Jirka. tescudo@email.

U nás se již nějací koegové stali " odboráři ", kdy dříve jim byl nějaký odbor šuma fuk, ale ta nejistota nového zákona je donutila se " trochu " pojistit. Já tam vstoupím rovněž, lepší něco než nic

odbory u nás nefungujou, podívej se kdo to vede.... samý důchodci, takže nic nečekej

Jsou odbory a odbory. Podívejte se na to, jak ihned reagovaly hasičské odbory - viz. http://www.osh.cz/ a jak reagují ty naše- viz. http://www.nosp.cz/ . ( ze zvyku stále píšu naše, i když už 17 a půl hodiny moje nejsou) Vidíte ten rozdíl ?!!!!!!!_

HA HA HA ODBORY JIŽ NIKDY KONČÍM S NIMI

Co kecáte za nesmysly. Je to hlavně Vaše chyba, že odbory neprosadily všechno co chtěli. To co píšete vyplývá z vaši neznalosti a lenostisi něci zjistit. Pořád jste všichni zvyklí, že budete mít všechno na stříbrném podnosu a nehnete ani prstem. Kecat umí každej a hlavně policajti. Žádní jenom důchodci tam nejsou (záleží od kolika let je pro tebe důchodce). Pokud odbory zastupují jenom 10% policistů pak mají špatnou pozici pro vyjednávání a prosazování. Bohužel všechno, co prosadí, není pro těch 10 % ( kteří přispívají ) , ale i pro ostatní, kteří jenom kecají, že odbory nic nedělají. Svádět to na druhé, to je náš národní sport. Co jste pro to udělali Vy ? Vystoupit je opravdu dobré řešení, srabi.

Ivánku, kamaráde až mi teda dorovnáš almužnu nějakou pořádnou odměnou, rád bych si jel k tobě kousek za Olomouc zahrát golf. Určitě to nebude problém, ty přece rád komunikuješ s obyčejnýma lidma, že Ivánku. A ještě se vždycky říkalo, že kdo lže ten taky krade, tak se zamysli jestli už nemáš dost nakřečkováno.

Takto přemýšlejí naši nejvyšší funkcionáři - p. Brázda. Propad platu u policistů přestože rozpočtovky mají přidáno 5 % - a my bychom měli bez nového zákona přidáno plošně rovněž 5 % ( tedy 800-1000,- Kč). Všichni máme také již v platech předplacenou jednu 12 hodinovou směnu v měsíci, takže roční plat obsahuje 13 měsíců ????.

Zde jsou tyto myšlenky - ale nechápu, jak takto může někdo uvažovat ( i když na tom místě ).


27.12.2006 11:19:07 Postoj k tématu: Souhlas s příspěvkem: (1)

Od: plk.JUDr.Mgr.Jan Brázda Ph,D
Útvar: PP PČR náměstek
Místo: neurčeno
Předmět: RE: 4 otázky

Vážený pane podpraporčíku, co se týká rozhodnutí, dnes přijal policejní prezident opatření, aby se zbytečně nečekalo do konce roku, a rozhodnutí se vydávaly. K tomu nutno uvést, že podklady k tomuto rozhodnutí,jsme obdrželi před několika dny a v současné době jej personalisté připravují. Pokud jde o plat, nevím jak víte že budete mít plat nižší, když nemáte rozhodnutí. Dle dnešní telefonické konference nedochází na žádném kraji, k nějakým dramatickým propadům platů. Vyhodnocován bude roční plat, neboť to je podstatné, protože pohyblivé složky (přesčasy) se budou proplácet po odpracování 150 hodin. Takže případný propad v měsíci lednu může být kompenzován v měsíci řijnu. Je nutno vidět, že karierní systém působí dlouhodobě a pokud se nasadí do rozběhlého systému, zpočátku dochází k tomu, že někde dojde k propadu. Proto je zřejmě nutné zpočátku tyto propady kompenzovat. Po dvou třech letech tento problém již nebude. Vše ukáže příští rok. Věřím, že po roce budeme všichni věc hodnotit již jinak. plk.Brázda