Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Nejde o nás
Dnes se řeší zda budeme mít peníze takové jako před měsícem o tom to sakra nemělo být !!!
Nový zákon nás měl motivovat a vyvolat v nás hrdost spojenou s určitým sociálním postavením ve společnosti.
A co se stalo.
Hasič na výjezdu dle zákona vlastně ani nenasazuje život (nutné tedy změnit přísahu).
Hasič na výjezdu je v žebříčku MV dle ohodnocení tím posledním článkem na, který je potřeba bič a jen bič.

Služební zákon ano , bylo by dobré přidat výhody v první řadě jen a jen těm lidem, kteří dělají nebo mnoho roků dělali jen a jen tu práci, kterou se všichni policisté a hasiči z policejních prezidií a generálních ředitelství v Parlamentu ohánějí, to je aktivní zásahová, nikoli kancelářská činnost.

Stovky nesmyslných pokynů bez návaznosti na praxi.
Dle pokynů již nesmíme pomalu ani říct, že hasičské auto má barvu červenou, abychom neřekli v druhé větě, že to auto je 10 let a více let starý a ....

Systém řízení Policie ČR a HZS ČR je byrokratický, neprůhledný a obsahuje neadekvátní množství řídících funkcí a administrativy.

I když Vás kolegové uklidní to, že budete mít nakonec dorovnaný plat vzpomeňte kdo se nejvíce bude smát.

Co se týká OSH a pana Vladimíra Mühlfeita on nekřičel jako většina hasičů až na závěr roku on řval a hájil nás nejen uplynulý rok , ale mnohem dále.Nebýt informací ze stránek OSH nevíme vlastně skoro nic.
Problém je, že hasiči svoji jednotu prezentují pouze pod přezdívkou v internetové diskuzi, ale ono nakonec není tak zle , že ..
O solidaritě jsem se jako prezident OSH Praha několikrát přesvědčil a byl hluboce zklamán.
Snad se něco změnilo

Mzdové zařazení atd. aktuálně na www.hasici-odbory.cz

V novém roce si udržte čest a naberte sílu přeje
Jiří Vítek

Co se týká OSH a pana Vladimíra Mühlfeita je z toho docela fajn živ budu odborář vlastně jsem!a asi nebudu!

MYSLÍM, ŽE POLICIE MELE Z POSLEDNÍHO A LETOŠNÍ ROK BUDE HROBNÍKEM TOHOTO RESORTU. STAŘÍ PÁNOVÉ Z DOB SNB POBÍRAJÍ DVA PLATY, ODEJDOU JAK KRÁLOVÉ A MLADÍ LIDÉ JSOU SPROSTĚ DEGRADOVÁNÍ A OŽEBRAČOVÁNI VE 3 PLATOVÝCH TŘÍDÁCH. JAKÝ JE ROZDÍL MEZI VRÁTNÝM, UKLÍZEČKOU A POLICISTOU VE 3PT?

k policejní prezídium.
Docela jsi mě naštval. Taky sloužím delší dobu /23 let/ Jsem na OŘ jako psovod a sloužím ve dne v noci jak magor ve 4 PT. To že jsem sloužil za SMB ze mě nedělá jineho policistu než z tebe. Myslím, že jsi šlapnul kapku vedle. Dělejme raději něco pro změnu noveho sl. zákona a nenapadejme se navzájem.
"psovod"

Nebylo to myšleno na tebe. Omluva.

Pro psovod: Každý inteligentní člověk si dokáže představit, který staří páprdové jsou zašití na jednotlivých složkách a útvarech jen jako čekající důchodci (jsou snad všude), nedělají, protože nic neumí, nebo dávno vyhořeli a pracují jen u kávy se šéfem, aby po nich náhodou něco nechtěl a právě těm plat skočil i o 9.000,-nahoru, někde i víc, o těch je řeč, neber všechno doslova, my taky budeme jednou staří, ale budeme makat i pak...

ještě: od starého četníka, který je se mnou na ulici a je tam 25 let se můžu jen naučit a jeho vyšší stupeň a vyšší plat mu nikdo nezávidí, nemá ho zadarmo, ale podívej se, kolik těch "starých pápr..." je na funkcích nebo na jednotl.tbl.a nikdy nic pořádného neudělali, dostali se tam jen díky známostem a práci se spíše vyhýbají nebo ji předstírají....to je směr, kterým mířil kolega Policejní prezidium.

Omluva se přijímá.
Samozřejmě na PP je těchto starých, ale i mladých darmošlapů plno. Tam by měli udělat inventuru a pak by bylo v ulicích více policistů. Ale tito jako "policisté " by raději někam utekli, protože takovou podřadnou práci by přece nedělali.

Slyšíte to kolegové.......? To je umíráček.:-( Jestli nám budou chtít páni politici sáhnout i na to poslední co nám zůstalo(renty), tak to bude opravdu poslední hřebíček do policejní rakve. Každopádně to poslední co v tuto chvíli potřebujeme je naše nejednotnost a vzájemné napadání. Uvědomte si, že všichni plujeme na jedné rakvi.:-)

Pardón, nám jde hlavně o češtinu, to je pravda, to je to poslední co zatim oni nezprznili.

Jsem zklamán.Po roce my skončila zkušební doba tak jsem si vzal hypotéku a dnes mi to změní na poměr určitý a vyhodí mě kdy budou chtít.Kde je ten slib při náboru příslušníků-jistota s stabilita!!!!!!!!!!!!!!Pánové zamyslete se nad sebou a něco s tím udělejte.

Já jsem si ji pro jistotu nevzal, čekal jsem na vyšší plat, abych nežil z výplaty k výplatě a mohl si dovoli solidní podmínky. Místo toho si tu hypotéku budu moci dovolit až budu mít odslouženo 25 let a to už mi ji stejně nedaj, protože tak dloho žít nebudu, aby si banka mohla dovoli mi ji dát.

Kolego nic proti, ale také by jsi se měl zamyslet ty nad sebou se svoji češtinou a něco s tím udělat. Přiště než něco pošleš do diskuse, tak si to pořádně zkontroluj, nezapomeň, že stránky jsou veřejné a má jsem každý přístup.

Pane Milane opravte si své možná překlepya věřte,,že právě tento styl nahrává těm,kteří o nás řadových rozhodují.Asi se nacházíte v jiných patrech struktur .

Jsou to darebáci a lháři, vše nechali na poslední chvíli aby nikdo nemohl odejít-za co degradace, za co 3 platové třídy, za co snížení platů, za co nejistoty a ponížení?

Pro VS,
jsem na tom úplně stejně. Zkušebnídoba mi končí za pár dní. Není to skoro protizákonné? Podepisovali jsme přece smlouvu za určitých podmínek,to se snad jen tak bez ničeho nemůže změnit na jiné podmínky?

Od Silvestra sleduji tuto diskuzi na těchto stránkách a snažím se utřídit své vnitřní pocity po 19 letech služby.Nikdy jsem si nezákladal na hvězdičkách a tak prostě oželím velké a a snížim si hodnost o 6 stupňů.Ptám se jen proč?V jakých parametrech se má práce snížila.Co ode mne nadřízení čekají,když mi čistý příjem klesně měsíčně o 3000 korun.Nebo to snížení je za nekvalitně odváděnou práci?Proč se nám to neobjevilo v hodnocení?Objevily se názory,že nespokojeným policistům nebo těm kteří jdou s platem dolů tu pomůže všemocný karierní řád,pomocí kterého lze vyšplhat na vyšší PT.Velitelé podepíšete každému,kdo má zájem studium na VŠ,umožníte soukromě studujícím podmínky pro nabytí VŠ vzdělání.Jak si s tím poradí systematizace,když bude mít k dispozici t tolik VŠ.AleAle proč reaguji v tom zásadním pohledu-je pro nás opravdu důležitá věrohodná informace o záměru novelizovat SZ a snížit nebo odstranit výsluhové nároky.Už jen to,že o tom někdo přemýšlí je zamyšlení hodné opravdu je nejvyšší čas se podívat po jiné firmě.Jsem jeden z nadšenců,kteří berou tuto práci jako životní poslání,niky jsem se nezajímal o nároky,nepřepopočítaval si mzdu,nekontroloval hodiny z volna.ale co je moc to je moc.

Dle mého názoru se pro některou skupinu výsluhy zvýší na úkor našich platů. Já jen nechápu pana náměstka Brázdu, jak si vůbec může dovolit prosazovat karierní řád na úkor našich peněz. Co mi je do toho, že chtěj mít lidi v kanclu, tak si změní pravidla hry tím, že nám vezmou část příjmu, to jsou ty soc. výhody o kterých mluvil. Nešel jsem dělat sekretářku. Jsem mladý, mám být na ulici. Na kancl mám dost času, až mě budou bolet klouby a nevydržim být vzhůru celou noc.

Zdarvím všechny kolegy.Jak je možné,že mi po 2,5letech ,kdy mám poměr na dobu neurčitou změní škrtnutím pera poměr na dobu určitou.pěknej bordel!!!!Ale co jiného čekat od pánů z vlády,kteří vymýšlí takové sra...!!!!

Je třeba o poměrech u policie diskutovat, mluvit, předat médiím popřípadě vyjít do ulic.

Stanovisko Výkonného výboru NOS PČR

Stanovisko Výkonného výboru NOS PČR k situaci v Policii ČR po 01. 01. 2007

Výkonný výbor Nezávislého odborového svazu Policie České republiky po obdržení velkého množství dotazů, připomínek a žádostí konstatuje, že s účinností zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, došlo k situaci, která je v rozporu s prosazovanými požadavky odborů a která způsobuje další prohlubování negativních nálad v Policii České republiky.

Nezávislý odborový svaz Policie České republiky spolu s Odborovým svazem hasičů vždy prosazoval účinnost zákona č. 361/2003 Sb. od 01. 01. 2007 za podmínky jeho dostatečného profinancování.

Jeho aplikací však dochází k situacím, které vyvolávají nespokojenost policistů i ostatních příslušníků bezpečnostních sborů. Důvodem jsou především tyto negativní dopady:

- propady služebních příjmů zejména u policistů v nižších tarifních třídách,

- nejednotný výklad směnnosti na různých útvarech Policie ČR,

- zařazování do tarifních tříd bez zohlednění skutečné náplně práce,

- zařazování policistů na služební místa bez zohlednění dosaženého nebo předpokládaného stupně vzdělání.

Výkonný výbor dále konstatuje, že s odborovým orgánem NOS PČR doposud nebyl ze strany Policejního prezídia České republiky projednán žádný vnitřní předpis, vydaný podle zákona č. 361/2003 Sb., včetně podkladů pro systemizaci, byť toto upravují ustanovení § 197 až 200.

Vzhledem k dané situaci bude NOS PČR koordinovat svou činnost s Odborovým svazem hasičů a Odborovým svazem státních orgánů a organizací. Společně podniknou kroky ke zlepšení současného stavu s využitím dostupných prostředků. NOS PČR se v případě potřeby obrátí i na mezinárodní odborové organizace.

Vyzýváme příslušníky Policie ČR, kteří mají zájem v souvislosti s účinností zákona č. 361/2003 Sb. o poskytnutí rady nebo právní pomoci (v případě členů), aby se obrátili na základní organizaci NOS PČR na svém útvaru, případně přímo na vedení svazu. NOS PČR bude jako podklady pro další postup shromažďovat jednotlivé připomínky k rozhodnutím, tyto zasílejte přímo na e-mailovou adresu předsedy: stepanek@nosp.cz

Za Výkonný výbor NOS PČR:

JUDr. Milan Štěpánekpředseda

No výborně chlapci, takže prohlášení máte za sebou a tím to hasne. Jak napsat žádost do civilu, mě radit nemusíte. Vlastně poradit by jste mi mohly. Co mám udělat, abych bral stejné peníze?

Dane, jestli se budeme navážet do odborů, tak zmůžeme ještě větší prd, počkej na jednání odborů (NOSP, OSH, ČMKOS pí Vondrové) s ministrem a pak budeme reagovat dál, zatím můžeš poslat předsedovi Štěpánkovi propad platu díky novému zákonu a napsat výčet prací, které děláš aniž bys to měl v náplni práce, společně s ponížením osobního a preferenčního příplatku, žvatláním tady se opravdu nic nezmění....

4.
O tohle jim přesně jde (MV,PP). Ale dobře do odborů se již navážet nebudu, ale vzpomeň si na mě, až nejdéle do roka a do dne budeš psát žádost, aby jsi nepřišel alespoň o solidní výsluhu. Jak si čekal zrovna na odbory.

Žádost do C mám již nachystanou, takže první náznak toho, že sněmovnou projde novela a faxuju jak vzteklý. K tobě a ostatní na zdejší diskuzi, nemá absolutně žádný smysl se navážet do kohokoliv, kdo si polepší nebo kdo je v kanceláři na vyšší tbl., oni si sice nebudou stěžovat, ale rádi to od kolegů taky nevidí, že se do nich pouští, oni zákon a systemizaci nevymysleli, nemluvě o tom, že i někteří v kancelářích si pohorší. Prostě jsou někde jinde ale jsou to poldové jako my a dělají téměř stejnou práci. Jestli chceš bojovat proti nespravedlnosti, proti snížení osobního, preferenčního, o propadu reálného platu, o dodržení slibů daných od zákonodárců, o tom, že mimo snížení platu přijdeš i o proklamované navýšení a o inflaci, tak bojuj, ale ne tímto způsobem, díky polda - směnař z ulice (-3000,-hrubého/měs.).

mají těch zpáv na netu snad málo

Zdravím všechny zde diskutující nespokojené kolegy. Před chvílí jsem také podepsal nový plaťák a samozřejmě jsem šel s prachama dolů. Ale proč se ozývám.
Chci zde nastínit pár věcí k zamyšlení. Již mne nebaví poslouchat ty žvásty, že jsme si v konci všichni polepšili díky moderní právní normě v podobě nového SZ. Je to jako vždy jen hra s čísly a slovíčky. Na jedné straně ti trochu přidáme a z druhé strany ti více ubereme ( specifikum z českých luhů a hájů - to se děje již dávno, viz. postupné zrušení 13. a 14. platů atd. ) Osobně je mi srdečně jedno pod jakou kolonkou jsou jednotlivé složky příjmu uvedeny anebo kolik přiblblých hvězdiček nosím na rameni, mne zajímá kolik mám napsáno v kolonce čistá mzda. Další věcí, která je mi celkem ukradená je, jak velké platy dostanou naši soudruzi funkcináři, kteří nastoupili ještě za totáče. Mne opravdu zajímá pouze můj plat a stím v dnešní době rozhodně nemohu být spokojen. Kolegové ve zbrani směrem na západ od našich hranic slouží s platy od 60000 výše. Ptám se jaký je rozdíl, jestli mi ustřelí nějakej dement hlavu u nás, nebo v západní Evropě. Žádný, výsledek je absolutně stejný, akorát s tím rozdílem, že kolega od našich sousedů a jeho rodina je na tom finančně podstatně lépe než u nás. A toto vše vdobě, kdy jsme již skoro 3 roky v EU, kdy na jedné straně nás naši pollitici neustále přesvědčují jak nám ekonomika roste a na straně druhé nás přesvědčují, že na zlepšení životní úrovně u nás si musíme ještě nechat zajít chuť. Ale ceny drtivé většiny zboží se musí pokud možno co nejrychleji srovnat s Evropou. ( viz. ceny benzinu, energií, nájemného, potravin atd.) Proto mi v globálu připadá debata o tom jestli mám o pár šupů víc nebo míň tak trochu zavádějící. Když jsem dnes evropský polda, chci mít plat evropského poldy a ne poldy z balkánu. Proboha, co to tu žvanim, platy ve Slovinsku se pomalu blíží platům v západní Evropě. A u nás ? Unás také, ale pouze platy erokomisařů, europoslanců, našich ministrů a poslanců. Tam opravdu držíme krok se světem. Možná si někdo pomyslí, že mi už z toho všeho úplně přeskočilo, ale já se pouze snažím chovat tržně v rámci pravidel tržního hospodářství, tak jak to celý národ učil v devadesátých letech " guru " tržní ekonomiky pan Klaus. Mne se na poště, kde musím každý měsíc zaplatit poplatky také nikdo na nic neptá. Takže: Milý státe strč si svoje vznosné a patetické řeči o poslání práce policisty za klobouk, z těch se nanežeru a koukej platit.
A ještě jeden malý nápad. Navrhuji, aby pánům poslancům, za jejich dlouhodobé vynikající pracovní výsledky byla vyplácena mzda dle následjícího způsobu: Všem bez rozdílu přidejte na základech tak asi 20000 Kč. Na druhé straně ovšem odevzdáte služební vozy, tankovací karty s volným limitem, nebudete bezplatně využívat MHD, nebudete mít volné mobilní telefony atd. Dobrý ne ? Vám se to nelíbí ? Proč se rozčilujete ? Vždyť v konci jste dostali přidáno!!!!!! Je to naprosto stejné jako u policistů, hasičú, bachařů, tak o co jde. Nebo si nakonec mám myslet, že to je v tom našem absurdistáně stejné jak za bolševika a to tak, že jsme si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější. Přesvěčte mne, že to tu opět není jako v zámku a vpodzámčí a že zde konečně budou platit pevná pravidla pro všechny a nejen pro vyvolené s modrou ( případně rudou ) krví.

Plně s Tebou souhlasím a jsem, tak jako všichni tady na foru znechucen a za takových podmínek, které jsme podepsali se stydím za to, že jsem policista ĆR. Pevné nervy všem.

naprostý souhlas...

Plně s tebou souhlasím. jo a kdyby odevzdali ty služební auta a karty s limitem na benzín tak bychom nemuseli občas chodit pěšky po ulicích protože ke konci každého čtvrtletí se chodí pěšky, protože není na benzín. zažila jsem to , že jsem celou službu chodila v zimě pěšky, akorát s tím rozdílem , že do města jsme se odvezli a zaparkovali a ke konci služby jsme zase jeli zpět. Nebyl benzín a my museli třeba celý půl měsíc šlapat ulice a vybírat pokuty.

Tak jsem se včera zdegradoval z praporčíka na podpraporčíka a jenom čekám až mě bude někdo z vedení drbat za díry ve výložkách přece musíme dodržovat kodex cti a tím pádem bezvadnou ustrojenost.

Tak a je to tady!!!!!! Nový smlouvy sice budou prej max. do února, ale už nás jebou že nemáme přepíchaný hodnosti na asistenty!!!!!! Jeden za všechny všichni pryč!!!!

Tím bych se vůbec nevzrušoval, to je klasika, řešit kraviny to je jejich.....pokud nemáš rozhodnutí v ruce, tak nemůžeš ani vědět, jakou hodnost si dát...včera jsem se bavil s kolegou z PMJ (odslouženo 18 let) a ten to má jednoduché z nprap.na nstržm. - stačí sundat destičku...:-( zasmáli jsme se a on nám popřál pevné nervy ve služebním poměru - odchází....:-(