Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Kolegové, právě jsem viděl reportáž na TV Nova (že by do toho chtěli hrábnout?) a tam jsem se dověděl, že výjezdoví hasiči budou zařazeni ve 2. rizikové skupině. To je výsměch, kdo jiný, než člověk v přímém výkonu služby má být v první skupině, když ne hasič na výjezdu nebo policajt na ulici? ... No a v návaznosti na to očekávám (výměr zatím nemám) propad platu o 3 - 4 tisíce. Hlavně že na krajských ředitelstvích (HZS) sedí 150 - 180 lidí. Když vznikala, bylo jich tam 45 a krajský ředitel nám osobně tvrdil, že je to konečný počet. A ejhle po 6 letech. Hlavně že se začínají snižovat stavy lidí (výjezdových hasičů) na stanicích a některé stanice se dokonce měly rušit (ale bylo před volbami, tak se nerušilo). Mám za sebou skoro 13 let a poslední dobou mě to baví čím dál míň. Tam kde kdysi stačil jeden papír je jich dnes potřeba osm, vnitřních předpisů vychází ročně tolik, že už se ani nedá pamatovat čeho se týkaly (hlavně že je musíme podepisovat) a teď nám ještě sahají na peníze. Začínám vážně uvažovat o tom, že toho nechám. Nerad bych, baví mě to, ale podmínky jsou čím dál horší. ... A chtěl bych vidět naše pantáty úředníky (policejní či hasičské), kdyby měli vyrazit do terénu - no, možná bych to ani vidět nechtěl.

Dík Soptíku,konkrétní názor o 2. rizikové skupině, takové věci se musí psát a předkládat i všem lidem, ať ví, co musí dělat za práci policie i hasiči a nakonec jim dají 2. rizikovou skupinu, tu nižší.

No jo no máš ještě 2roky se rozmyslet někomu zbývá do 15cti let pár týdnů či měsíců!A pak???

Já jdu do práce v pátek od kolegů vím co mě čeká .... Už se na mě velitel chystá, abych podepsal nový platový výměr, podepíši, ale ihned vzápětí podávám odvolání!! Jezdím tísňovou linku 158 a plně souhlasím se Soptíkem, pokud bude demonstrace, tak na 100% s mou učastí!!!!

Pokud se zamyslíme nad tím, proč zde píší jen ti nešťastníci "pěšáci" rád se podělím o zkušenost z rodiny. Mám strýce na PP : 9. platová třída, odslouženo 33 let a více, příplatek za riziko+ osobní celkem něco přes 50000 hrubého. K tomu pobírá již 2 roky důchod cca 11 000,- Kč. Vy byste tam za ty peníze nebyli? NEHORÁZNÉ, proc nezruší alespoň ten souběh ??? VÝSMĚCH těm dole. Výsluhy ano, snad se taky dočkáme, zákon je nastaven tak aby, po 33 letech bylo umožněno vyčerpanému policistovi nebo hasičovi z rozumnou rentu odejít do civilního světa....... ale souběh ????????

TAKOVÉ PATŘÍ VYHÁZET OKNY Z TOHO PREZÍDIA, UJÍDAJÍ NÁM Z KRAJÍCE.

Nechci ti brát iluze, ale 33 let ve službě se nikdo z nás nedožije budu mít 11 let a jsem už hotovej a ostatní kolegové taky. Sloužím na severu Čech v malém městě s vysokou kriminalitou je nás 33, ale na práci jenom 21. Za šichtu se kolikrát nenajíme a už mi leze krkem neustále poslouchat ty kecy, že nejsou výsledky a vyřízené přidělené spisy. Ani být nemůžou, když celou šichtu zpracováváme nové věci a stále si říkám jestli mám dělat u PČR fackovacího panáka za 19.000,- Kč. A od Nového roku se buzerace vedoucích zhorší jde jim přece o koryta.

Teď jsem viděl reportáž v televize na platy policie a hasičů.
Proč máte čekat na výplatu? Každý vedoucí má možnost srovnat platy minulého roku s novým a pokud tam nebude nárůst, tak je to jasné, nebo neví jak se to počítá? V mém názoru jsem se vyjádřil - psát odborné odvolání do lhůty a v diskusi se dotazovat na konkrétní věci - viz polda aleš. Držím Vám palce, hlavně všem dobrým policistům a hasičům a nedejte se chlapi! Půjdu s Vámi demonstrovat.

Jdeme všichni kdo spadli úplně na dno.

Nebyla započítána doba, kdy jsem od r. 91-94 sloužil jako hasič(strojník) u Sboru požární ochrany na dráze v Brně do nároku na výsluhu. Zásahy jsme prováděli nejen na dráze, ale na všech akcích v městě a okolí. Bylo mi řečeno, že v tehdejší době neměli nadřízení dráhy zájem být vedeni pod ministerstvem vnitra, protože na dráze měli daleko vyšší příjmy. Může mi na to někdo odpovědět, jak se bránit?

Mě taky nezapočítali 2 roky,když jsem sloužil u podnikovejch hasičů. Nastoupil jsem v roce 1994 jako hasič do Chemických závodů Sokolov. A v roce 1996 nás převedli na základě smlouvy mezi CH.Z. Sokolov a Okresním Uřadem Sokolov do Hasičského záchranného sboru okresu Sokolov (prý podle § 250 zákoníku práce,že prej nám všechny léta započítaj!!! CHA,CHA!) Realita je taková- 31.12.2006 jsem skončil u hasičú a ti 2 roky mi samozřejmě nezapočítali! Že prý na ně nemám narok! Nechapu proč? A to maj někteří kluci odslouženo i 17 let! ted najednou že prý nam ta léta neplatí,tak jim za to pěkně děkujeme!!! A hlavně že jim ted Chemička kupuje novou techniku a oni nás akorát využili!! To jsem mohl zůstat u podnikovech hasičů a vydržel bych tam až do důchodu. A nemusel bych odcházet,protože novej služební zákon je výsměch všem hasičům,policistům a celníkům!!!

Neznáte někdo dobrého právníka, nepomůže nám Sokol, nedáme to do Bruselu?

To by tam čuměli, co se tady děle, je to horší než v KOSOVU. ty by mě zajímalo, co by řekli na to, že nám nekompenzují soboty neděle a svátky a co by řekli na ten směšnej balíček 150 hodin. To by byl teprve bordel!!!!

dnes jsem to převzal, ale zatím nepodepsal. Chybí mi asi 2.500,-Kč. Řvali jsme všichni na toho kašpara co nám to předával, ale on nic on za to nemůže, jako vždy. Po dvou hodinách překvapení : pan ředitel se nám ozval. Až dostaneme 15.2.2007 výplatní pásku a na té budeme mít méně než v minulém roce, tak není problém. Zbylo mu totiž z toho slavného dělení 2.000,-Kč na hlavu. Při počtu 500 četníků je to milion. Prý nám to dorovná. Co to je doprdele za jednání, to je na blití, poslouchat toto od těch severomoravských komančů.

Pánové hromadně se odvolávat a protestovat proti nelidskému jednání. V celé republice je to stejné.

Když Vám rozhodnutí předával kašpar tak je vidět, že je to celé šaškárna. Váš ředitel je pěkný k .... ty už si to doplníš. Za to že jsme v pr ... můžou vedoucí v 7PT, kteří netlačili dostatečně na OŘ, kteří neměli motivaci tlačit na KŘ a ti na PP. Oni mají dostačující PT tak co se starat o jiné. Pak jen řeknou "oni za to můžou"

Pánové a dámy celý karierní sytém dle mého názoru je ho……….., jelikož kdyby všichni současný policisté a hasiči podle pana Langera začali studovat tak do tří let jsme samý Bc. a dis. a kdo by sloužil na ulici, kdybychom všichni seděli v kancelářích a zpracovávali spisy. Kdo by jezdil k požárům, kdo by chytal zloděje, to si nedokážu přestavit. Prostě nový zákon ve svém důsledku úplně vymazal činnost na místě v terénu, která pro další práci co se týče trestného činu nebo výjezdu HSZ degradoval a postavil na vedlejší kolej jako méněcennou. A při tom kvalitní práce v terénu je jedna z nejdůležitějších, pro objasnění trestného činu. Myslím, že pánové na PP a MV to už zapomněli a proto souhlasně přikývli na tak nehorázné platové tabulky jakou vláda vydala. Podle pánů z PP a MV je policista dobrý který má Ing. Mgr. Bc. a ještě něco za jménem.

Ty fešáky z prezidía to chce vymést jak štěnice a dát je do 3 platové třídy.

odešel jsem před rokem a udělal jsem dobře.pořád se jen slibovalo a takhle to dopadlo.kluci držte se a kdo má možnost tak ať odejde.

běžte všeci do prdele s vašima názorama... nemáte co napráci než sem psat!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Jo přesně máš pravdu. Jsi borec.

vidím, že Tvoje IQ plně odpovídá maxiálně tomu okopčenýmu vykřičníku na koncu, Ty demente. Ty máš s poldama společného leda tak 3x po tlamě tonfou, pokud Ti to něco říká.

Od , kdy mají ve věznici internet

Ty, buzno dostat tě do rukou tak bych ti strčil do huby hlaveň mého Glocka v ráži 45 ACP. Takový hrdiny, který se potom ve služebním autě poserou jsem pochytal mraky. Tak přejdi raději na stránky freefoto - sekce gayové a našeho fóra si nevšímej.

to:já
Co jsi to hulil magore?

Opět něco zajímavého z historických příspěvků v sekci NÁZORY/ Policie ČR, hasiči ze dne 6.12.2006
Zajímalo by mne, jestli je to vůbec ještě v dnešní době možné a jestli ten pan vedoucí, jak ho tazatel popisuje, jestli ještě slouží dál, a jestli dostal platový výměr v 1PT, jak v závěru odpovídá pan ministr, když výjimky neexistují!!!
---------------------------------------------------------------- --------------------

polda aleš

Vážený pane ministře, předem se omlouvám za to, že zde neuvádím své celé jméno, ale v zápětí Vám vysvětlím proč. Vzhledem k tomu, že jsou již známy všechny náležitosti služebního příjmu platné od 1.1.2007 uvádím dva konkrétní příklady: Můj nadřízený, hodnost major, vzdělání pouze základní, z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu mu byla odpuštěna maturita, si mne ruce se slovy cituji:"Je mi 51 let, odsloužil jsem si 30 let, budu mít nejlepší příjem v naší obci, ani starosta nemá 19.500,-měsíčně čistého a hlavně za nic a doživotně" /nepočítám pravidelné valorizace/.
Druhý příklad je má osoba:Je mi 33 let, hodnost poručík,vzdělání vysokoškolské-magisterské,u Policie ČR 13 let, sloužím v přímém výkonu,v noci, o víkendech a svátcích. Od 1.1.2007 s hodností praporčík, s měsíčním příjmen o 5.347,-Kč NIŽŠÍM!
Z těchto konkrétních dvou příkladů je celkem zřejmé, pro koho je, a to i díky Vám, tento zákon. Vážený pane ministře, ještě jednou se omlouvám že jsem nesdělil své jméno, ale jistě již víte proč.Policistou jsem byl, jsem a chtěl bych být, nicméně opravdu se domníváte, že toto je ten cukr pro policisty v přímém výkonu služby, pro policisty, kteří mají své rodiny a děti a domů budou nosit o více než 5.000,-Kč méně? Začínám mít pocit, že loď na které jsem s vámi vyplul, přestává být pro mě, ale pro "nové parťáky". Za Vaši odpověď předem děkuji

Vážený pane Aleši, nedokáži se přesně vyjádřit ke konkrétnímu případu, ale podle nového služebního zákona může být policista bez maturity pouze v první třídě, což samozřejmě není pozice pro jakéhokoli nadřízeného. Nový služební zákon toto prostě neumožňuje a neumožňuje ani výjimky, jak tomu bylo v minulosti. Pro bližší informace se, prosím, obracejte na Personální odbor MV (kontakty viz Pravidla této diskuse).
Stále platí, že po 1. 1. 2007 budeme vývoj služebního příjmu velmi pečlivě sledovat (jak na úrovni vedení MV a PP, tak na úrovni jednotlivých služebních funkcionářů) a pokud se zjistí, že u určité skupiny policistů došlo k propadu příjmu, budou využity jiné prostředky (např. zvláštní příplatek) tak, aby v rámci průměrného příjmu k těmto propadům nedošlo. Zdravím, Ivan Langer.

Já mám rohlík od ucha k uchu. To je opravdu možné?

jo tak on to bude Ivánek sledovat, jak se nám hnuly platy. A já vůl si myslel, že toto už je dávno vymyšleno a ono ne.My jsme potom nějaká pokusná laboratoř našeho kamaráda Ivánka, kde si vyzkouší co všechno četník vydrží. A až si nahrabe na další golfové hřiště, tak nám všem rozdá cukříky, práskne bičem do koní a pojede zpátky do Olomouce. Ten bordel co po něm zůstane už ovšem nedá nikdo dohromady.

Vážený kolego,

to, co jsi napsal je realita, o které jsem se také dnešního dne přesvědčila a je mi skutečně velmi zle. Pracuji asi jako ty na OOP a mě se měsíční příjem také sníží. Nicméně skutečně hůře je na tom můj manžel, který si přinesl domů platový výměr, který by snad ani po 9 ti letech služby nečekal. Degradace, snížení platu také o 5000,-- Kč. Nevím, jak budeme od února žít, ale bude to asi velmi těžké. Je mi z toho na nic, naše životní úroveň se prostě sníží. Zcela s tebou souhlasím v tom, že si polepší ti, kteří slouží dlouho a odejdou s vysokou rentou do důchodu. Vím, že si to možná odslouží, ale takto rapidní rozdíl mezi platy je neuvěřitelný a neskutečný. A už vůbec nevěřím, že nám někdo navýší zvláštní příplatek, což je např. osobní ohodnocení, když nám bylo řečeno, že můžeme být rádi, že nám ho nechali a na vyšší není. Prostě to, co nám dali podepsat je konečný ortel nad námi a mi, kteří nemáme ještě 10 let, musíme rok vydržet a odejít, protože za toto a ještě s vysokoškolským vzděláním se prostě nedá dělat. Je to skutečně výsměch řadovým policistům. A kdyby si někdo teď, když nám vydali paltové výměry u každého policisty najel na jeho průměrný měsíční výdělek v roce 2006, tak by věděl, do si pohorší a kdo si polepší. Jenom by se muselo chtít o tuto problematiku zajímat. My se rozhodně odvoláme a počkáme, co se bude dít.