Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

361- žert či omyl pane ministře? Nestačím zírat - úžasná a chvályhodná práce- jen tak dál.
Přeji Vám mnoho úspěchů při schánění nových parťáků. Škoda jen, že se s těmi ubožáky neseznámím. S pozdravem bývalý námořník z T I T A N I K U

toto již není Titanic, ale Nautilus

Vážený pane ministře, dnes jsme s kolegy podepsali nový paltový výměr a celý den jsme si lámali hlavy, podle jakého vzorce jsou naše platové výměry vypočítány? Nevím, jestli to je tím, že jsme policisti, ale každý rozumně uvažující člověk si dá 1 a 1 dohromady a zjistí, že když mu průměrná mzda klesne o nějakou částku směrem dolů, nemůže být celková za rok vyšší než za rok minulý. Všichni u nás na OOP máme rizikový příplatek o 450 Kč nižší, ale bezpečnostní situace se v našem okrese vůbec nelepší, naopak se stále zhoršuje. Byl bych velice rád, kdybyste nám ten Váš zázračný vzorec prozradil a vysvětlil. Nemyslíte, že by bylo nejideálnější, kdybyste si to Vy a ostatní páni ministři a poslanci za tyto peníze na půl roku zkusili??? To by se asi bezpečnostní situace položila úplně. Udělejte aspoň jednou politické gesto a snižte si ty platy, které jste si přidali a nám je sebrali!!!!!

toto jsem právě odeslal paní tiskové mluvčí MVČR. Možná si to i přečtě:
Dobrý den paní Masaříková. I přesto, že jsem byl do 31. prosince 2006 vcelku mlčícím policistou, který byl vcelku slušně ohodnocený, tak mi to po Vašem vystoupení v TV Nova nedalo a vcelku jsem se rozčílil takovým způsobem, že mi partnerka chtěla přivolat záchrannou službu. Jak můžete veřejnosti podávat tak zcestné informace. Podala jste naprosto totožné vyjádření jako tiskový mluvčí Policejního prezidia minulý týden. Co mám očekávat v únorové výplatě, že dostanu mimořádnou odměnu, která mi dorovná rozdíl ve služebním příjmu. Pokud jsem v průběhu roku pobíral od 29.000 do 32.000,-Kč hrubého, tak jak mohu mít v únorové "výplatě" tuto částku, když jsem obdržel na Silvestra!!!!! rozkaz s platovým výměrem, kde jsem samozřejmě neměl uvádět datum (já hlupák ho tam skutečně neuvedl - opravdu do té doby poslušná ovečka) a zde byla částka cca 27.500,-Kč. Kdo mi tedy doplatí ten rozdíl. Chápu, že jsem dostal na základním tarifu přidáno (v roce 2006 jsem měl základní platový výměr 23.900,-Kč - tarif, osobní, rizikový, směnnost) a nyní mám přeci o 3.500,-Kč více. Ale já byl policistou v 9. platové třídě, tzv. závislý z příplatků za služby a těch bylo opravdu hodně (až moc). A za tyto příplatky jsem měl 5.500-8.000,-Kč!!!!!!! a to nám ještě nebyly placeny přesčasy tak, jak to stanovil zákon. Jaké tedy pro mne máte vysvětlení a útěchu.
Již nyní Vám bohužel garantuji, že se nejedná pouze o mne, ale také o mé kolegy. Již chápu, že veškeré přidání se týká 7 platové třídy a výše. Jaké to bylo překvapení mého vedoucího, že mu bylo přidáno 8.000,-Kč hrubého, když k tomu bere ještě důchod.
Nakonec se omlouvám, že vystupuji tímto způsobem jako anonym. Je možné, že již příští týden se již nikdo z nás řadových a podotýkám poctivých policistů nebude muset anonymně zkrývat a všichni již po letech vyhrožování nadřízenými vystoupíme z anonymity, jako to již udělalo zhruba 20 kolegů na diskuzním foru PP.
S pozdravem jeden z policistů, který zřejmě začně přemýšlet, kde bude muset snížit splátky na bydlení, když má živit rodinu s dětmi. Vím, že jsem si nemusel pořizovat novější a lepší bydlení, ale každý rok nám bylo přidáno. I práce přibývalo. Myslím si, že to byly zasloužené peníze, ale nyní......... Práce nám neubude, neboť někteří kolegové ukončují nebo ukončili služební poměr a noví budou až za dlouhooooo.
P.S. pokud budu mít v únorové výplatě minimálně stejnou částku jako v listopadu 2006 (30.500,-Kč hrubého), tak se Vám snad omluvím za to, že jste musela případně číst tento nářek. Ale bylo by samozřejmě logické, kdybych měl o 5% více, jako celá státní správa. Ale to bych byl jenom za snílka a blázna.

Kolego ani bych se nedivil, kdyby ti odpověděla stejně jako se dostávalo odpovědí mě universální větou od všech funkcionářů a to: Pláčeš hezky, ale na špatným hrobě. Ještě jednou mi někdo z nich řekne tuhle větu a ty hroby jim osobně vykopu a ještě jim do nich pomůžu.

mě snad ani nejde o odpověď, ale o úlevu.

Já jsem si taky ulevil do media, ale tak mě sestřihli, že to hlavní co jsem chtěl říct. Tam nebylo.

osobně zapůjčím krumpáče a lopaty a rád se celého procesu zúčastním

myslím si kolegy, že vím, kdo jsi a plně oceňuji tvůj příspěvek do TV. Budeme se muset bránit všemi dostupnými prostředky a ne opětovně pouze reptat a sedět a nechat si vyhrožovat. Jsme ve státní firmě, kde to má fungovat plně dle platného právního řádu a také na dodržování zákonů dohlížíme, ne?

Tak já jsem rozhodně tímto neskončil za ty prachy budu šít kam můžu. Patřím do ulice a s příspěvkem pana plk. Brázdy, kterého si velmi vážím, protože je jediný, kdo na forech odpovída se nemůžu ztotožnit. Mě nezajímá, že zaplatěj lidi v kanclu. Já nejsem sekretářka.

Ty blázínku...

Docela by mě zajímalo v jakém duchu byl míněn poslední příspěvek?

pro Hlídkaře OOP

Máš mojí plnou podporu, prostředky na to máme a bylo by škoda jich nevyužít. Přeju hodně sil

Vážený pane ministře ! Jsem jedním z Vašich policistů, v přímém výkonu sloužím od roku 1991 a v uniformě sloužím dodnes. Před několika týdny jsem se zúčastnil policejního kongresu, kde jsem pozorně naslouchal Vašemu projevu, v němž jste podrobně rozebíral podstatu reformy policie a 10 pilířů, na nichž má reforma stát. Dnes s odstupem času jsem již pochopil naprostou naivitu celého záměru. Jakoukoliv reformu, pane ministře, můžete provádět jen s policisty motivovanými, odhodlanými, a v rámci daných možností spokojenými. V současné době však bylo docíleno toho, že policisté na základních útvarech, tedy na jednoznačně nejdůležitějších článcích policie, prožívají neuvěřitelné zklamání a deziluzi a pokud toto má být průvodním jevem Vaší reformy policie, pak si troufám říci, že Vaše reforma povede jen k celkové destabilizaci policie jako takové, což by za určitých okolností mohlo mít i celospolečenské důsledky... Já osobně se snažím na řadu jevů u policie nahlížet s nadhledem, každopádně si myslím, že vůbec neměl nastat jev, kdy se policisté začnou bát o své životní jistoty a služební příjem. Jediným srovnáním pro policistu může dnes být již jen řadový voják Armády ČR a zde jakékoliv srovnání vyznívá vždy výrazně v neprospěch policisty. O skutečném pracovním riziku a všestranné náročnosti ani nemluvě. Jsem skutečně zvědavý, jakým způsobem bude krize z Vaší strany řešena. Nejlépe motivovaný musí vždy být především každý řadový policista, kriminalista a vyšetřovatel. Protože jen tito lidé dělají skutečnou policejní práci....

Neházel bych do jednoho pytle! Jsem znechucen z toho, že důchodci sedí na funkcích, ale zase znám například poldu, který slouží 36 let a je v 5TT jako polovina lidí z OOP kde slouží, slouží pár nočních do měsíce, mladší kolegové k němu chodí pro radu. Pak znám vedoucího oddělení, který sice na funkci sedí ve svých 58 letech, ale hrozíme se chvíle, kdy nám odejde do důchodu. Zdá se nám, pod ním sloužícím, jako člověk na svém místě. A kačky mu vůbec nezávidíme. Ti poldové "důchodci" sloužící jako mužstvo maj ty prachy za výsluhu a cca litr za každé 3 roky mi nepřijde zase tolik. Jak málo by stačilo: dát směnnost pevnou částkou a ne % tak aby polda co nasazuje život v noci na ulici třeba 10 x do měsíce a je v trojce neměl směnnost poloviční než polda, který dělá na OOP výživy v pětce a noční má 2 do měsíce.

když mi můj vedoucí ukazoval výměr, tak byl překvapený, že mu ze všemi příspěvky za vedení a osobním přidalï 8.000,-Kč hrubého. Je mu 59, k příjmu již rok bere důchod - skoro 10.000,-Kč, několik let sloužil na StB a vysokou samozřejmě nemá....... tak o toto je také taková jedna pohádka /to není sci-fi/

To snad ne!To také jde?

ano jde a již déle, než-li rok. Když je někomu více, než-li 55 let.

dnes vedoucí povídá, ta jsem si to tedy nechal spočítat a já s tím důchodem budu domů nosti 45.000,-Kč!!!!!!!! (a to je pouze v 7 PT, jak to asi vypadá na prezidiu :-((

To jo, teď osloužej pár měsíců a půjdou do prdele. Budou chytat ryby a u toho se chechtat jak jim skáče 50% renta.

oni nepůjdou, oni zůstanou a budou sloužit za těžký prachy dále. Veř mi.

Jo, ale renty se stejně dočkaj a kdyby se změnili poměry tak rychle vypadnou dokud to půjde s tím co si důchodci sobě nadělili.

Pánové jak tady čtu tyto poslední příspěvky, je mě smutno. Uvědomuje si někdo z Vás, co už všechno ten starý polda má za sebou. Svátky, soboty, neděle, noční, přesčasy bez nároku na odměnu a podobně. Musel se postupně vypracovat na svůj post a není jeho vina, že o něj není postaráno tak, aby do důchodu odešel. Využil jen příležitosti jak si přilepšit. Ani jeden z Vás na jeho místě by nejednal jinak a netvrďte, že ano. Nemám rád lháře. To, že nemá školu mě nevadí, když věci rozumí a dělá svou práci dobřě. Naopak nesnáším lidi se školou, kteří mají prd odslouženo a jsou mistři světa a že jich u policie je. Je jedno jakou má VŠ, hlavně že ji má, třeba hnojárnu. Každý z Vás bude jednou důchodového věku, tak prosím nezávidte. Nikdo nic zadarmo nedostane. Není to jeho chyba, ale hanba systému.

No kouknu na 112 a bude se mě dobře spát!Hrdinové dnešních dnů!

Jo 112, každá kravina ( krávy na silnici ) a hodinu tukáš do klávesnice ( stroje )

Co takhle řešit všechny přestupky domluvou? Přece nebudeme dělat výběrčí pro stát, když nás stát odírá... Tak ať nemaj ani oni !

To je forma stávky amyslím si, že dokážeme přijmout lepší řešení. Lidi by byli rádi a jim by vyhovovalo, jaké máme problémy. Možná by na nás zase tolik nenadávali.

Můžeš to samozřejmě dělat jen u těch přestupků, kde máš tu možnost jak jsem psal níže a s těmi ostatníma co jsou pevně dané ... přeci nemůžeš za to že jsi zrovna koukal na druhou stranu ne??

Domluvy, netečnost, marození, odvolání.........jen si nenechat srát na hlavu.

Domluva je myslím řešení! Stát nedal peníze co sliboval a stát nedostane peníze se kterými počítá. To je myslím logická rovnice!!!!

To neklapne u nás na severu pokuty nikdo neplatí u nás jsou moderní nezaplacenky a je to i lepší máš to rychleji zapsané v ETŘ.

Řešit přestupky domluvou by asi nebylo nejchytřejší, já pracuju na nehodovce a práce mám už tak nad hlavu. Takhle by akorát přibylo nehod...tím nechci říct, že s nynější situací u policie jsem spokojen.

Nechápu, proč policisté na ulici, sloužící na OŘ Příbram jsou zařazeni ve druhé rizikové skupině (1-4tisíce) a ne v první (3-6tisíc). Do konce roku 2006 byl rizikový příplatek na OŘ Příbram ve výši 3.000,- a od 1.1. je pouze 2.550,-..., není mi známo, že by se zlepšila bezpečnostní situace na ulicích kdekoli v ČR, tak proč??? Věřím, že je to celorepublikový problém. Nechá se proti tomuto napsat odvolání?

Je to problém pravděpodobně více okresů či krajů. U nás to dopadlo úplně stejně. Jasné, že se bezpečnostní situace nezlepšila, ale dojde tím k úspoře finančních prostředků a o to přeci jde. Taková je politická objednávka. Odvolal jsem se proti takovému postupu. Ale v úspěch nevěřím.

Zkusím se taky odvolat, uvidíme...

Myslím, že problém je v tom že Budějovice mají 2000 jak pro kancelářské tak pro lidi kteří nasazují život na ulicích. Jedním slovem BORDEL.

v posledním týdnu r.2006 přišlo nařízení, že všechny rizikáče se musí snížit o 15% a taky že to tak vychází, spočítejte si to a uvidíte, že je to o 15% míň než tomu bylo v r. 2006!

Aby nemuseli zvyšovat rizikové příplatky zvedli se koeficienty nápadu TČ. U nás na oddělení máme nápad TČ pomalu jak v Praze, ale na zbytku oddělení v okrese takový nápad není a počítá se jenom průměr. Takže jediná rada všechno nabrat nebo Vám ho ještě zkrátí.

Pan ministr chtěl neúplatnou policii. Pane ministře, máte ji mít.... Pro info: jako nehodář po 14 letech mám 700,- osobního a to mám nejvíc. Ostatní od 100,- do 500,- stejně sloužící. Je to hnus a při zpracování nehod všem lidem vyprávím, jak jsme na tom. Za odměnu uděluji za každou nehodu pouze 100,- Kč pokutu. Ať ušetří ostatní, když né my. Jsme pro všechny státy pro smích, ale nebojte se pane Langře, i na Vás dojde...!

My pro změnu od Nového roku na přestupky co jdou řešit domluvou jen upozorńujeme a neřešíme v blokovém řízení!! Řidičům, také co se ptají na poměry u PČR odpovídám pravdu ...

BUĎ RÁD ŽE SLOUŽÍ ZDRAVÍ U NÁS NA NEHODÁCH JSOU VZTAHY JEŠTĚ VÍC PRASEČÍ A NEJSOU NA NIC PENÍZE. DŮCHODCI SEDÍ NA ŽIDLÍCH ZA DVA PLATY.

PŘESNĚ TAK LIDI NEVÍ JAKÉ POMĚRY TU VLÁDNOU ZA KOLIK TU DĚLÁME A NECHÁME PO SOBĚ JEZDIT.