Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Rádoby vážený pane ministře a jiní hlavouni,
to jsme tak chtiví, že požadujem důstojné podmínky pro svou práci? A kdyby šlo jen o peníze ...

... a samozřejmě i dámy :-)

Pánové přejí dobrou noc a jdu dospat spánkový deficit z 24 hodinové služby na Nový rok

Pánové, jak čtu názory vás dělníků, tak vy nejste schopni se v jiné firmě uživit. Nikdo vám jinde žádnou diskuzu nepřipustí. O pokud se vám zdají vaše příjmy v současné době nízké, tak jste byli v uplynulé době značně finančně nadhodnoceni a byli jste schopni dosáhnout příjmů srovnatelných s nižším managementem.

Nevim, kde jsi pracoval ty, ale já pracoval v bance v teplém kanclu. A tohle jsem šel dělat z přesvědčení. A můj plat + sociální výhody byly v době mého odchodu stejné jako u PČR. Kolektivní smlouvou byla zajištěna každoroční valorizace platu a dále se nesmí zapomenout na čtvrtletní a roční bonusy ve výšši o které se ti u PČR může jen zdát, a byl jsem tam zaměstnán jako řadový úředník.

No konečně trocha humoru. Menežere, d í k y ! lol

Pánové, jenom se obávám, aby vás ten humor nepřešel.

Jenom doufám, že všichni, kteří se tady pokoušíte o nějakou diskuzi, nevykonáváte službu, která je hrazena z financí daňových poplatníků. Pokud by tomu tak bylo, tak si raději oprašte znalosti ze závazného pokynu týkajícího se používání celosvětové sítě Internet v době služby.

OSLE!!!

Manager, je vidět, že toho moc o naší práci nevíš. Kde by se asi tak vzala na policejní služebně taková vymoženost, jako je internet :-)

Za ty roky co sloužím (začímám 12 rok) na dlažbě, mám pocit, že to, co se děje na vrchu, nemá obdoby - tolik odborů a zbytečných fcí to by se v soukromé firmě nestalo. Bohužel policie jako i jiné státní firmy jsou v rovině manažerských funkcí rodinné či víceméně spřátelené klany, takže, vzhlem k tomu, že spodinu, která dělá obraz POLICIE na veřejnosti byla označena jako ojebáváci, kteří chtějí platy odpovídající své náplni práce, začnu plně využívat od 1.1. 2007 sociálního zajištění státu ve věci nemocenské jako ostatní občané ČR (zatím jsem se snažil vzhledem k příplatkům nemarodit a nemoci přecházet průběžně, ale po propadu hrubé mzdy cca 16000 hrubého proti roku 2006 a to nemám odvahu počítat 5% zvýšení mzdy státním zaměstnancům avizované snad všude) budu pokukovat po jiném zaměstnání. Vždyť o svou bezpečnost se bát nemusím. Masová kampaň Najdi si parťáka přilákala tisíce mladých lidí, kteří splňují podmínky a za ty nekřesťanské peníze se chtějí válet na služebnách a služebních autech.

Jestli mě by napadlo kecat do chodu nějaké firmy ve které nejsem zaměstnán.

Tak asi nebudeš schopný manager, když máš plat na úrovni řadového policisty. Mojí dva bývalý spolužáci ze střední školy dělají managery v menší firmě a mají plat 2x vyšší než já jeden tam pracuje 5 let a druhý 3 roky já jsem u PČR 11 let a budeš se divit byli rádi, že udělali maturu. Jestli se ptáš na můj prospěch tak jsem měl vyznamenání.
Jinak se nediv, že si policisté stěžují na snížení platu taky by se ti nelíbilo, kdyby si jako manager bral stejně nebo méně jak mistr v provozu co ? To je skutečnost třeba takový strážník MP se středním vzděláním má stejný plat jako policista na základním útvaru a víc jak hlídkový policista tedy aspoň u nás to tak je. A doufám, že nejsi takový naivista, že si nemyslíš, že toho uděláme stejně.

Pánové nevšímejte si ho, je to jen sprostý provokater, nebo hlupák.

Manager je komik internet hahahahahahahaha

Ty chytráku. S náma taky nikdo nediskutuje. U naší firmy vládne totalita. Nikdo se s podřízenýma nebaví, proto vznikly nezávislé stránky jinde, kdyby náhodou vedení vadilo i toto naříkání nadarmo na těchto stránkách. Nikdo neodpovídá, to je teda diskuse :D Jo a letos ocházím, budu podnikat, což už stejně načerno dělám a vydělávám si víc než teď. Máš radost? Tak proč se tomu nevěnovat víc a vydělávat ještě víc. Měj se.

To je kopyto a ne manager. Každý přece ví, že internet k policii nedorazil. Zkoušeli nám ho dát do kanclu, zapojit ho k psacímu stroji, ale nebyla tam odpovídající zástrčka. Je to hlupák. Ale sranda s ním je :D

Už to vypadalo, že sem pan ministr provokatéry nenasadí...to se mi ulevilo...

stále jsem pánové a dámy neobdržel žádnou listinu za kolik vlastně makám. Až budu psát usnesení o odložení tak ho napíšu taky v novém roce

já už ho napsal, teda nepsal, podle nového zařazení ho ani psat nesmím!

nechápu, proč máme čekat na to, jaké budou výplaty v únoru, když na papíře je to již pevně dané a nic se tam nebude měnit. Ať si to hodí sami např. sem - http://www.finance.cz/home/dane/kalkulatory/mzdovy_kalkulator/ a kalkulátor jim ukáže, kolik to je, když si to neumí už teď sami spočítat!!!

Zdržovací taktika. Budou oblbovat tak dlouho dokud si nezvykneš.

spíš je to veřejné lhaní veřejnosti........protože policisté vědí, jak to je.....

rád bych se odvolal, ale mám dost velký strach, abych nepřišel o práci mám rodinu a dítě, hypotéku na byt atd., poradte, děkuji

jinak pokud budu vědět datum a čas, nebudu zrovna v rachotě, na demonstraci půjdu, jen tu napište konkrétni datum a čas a ja přijdu dá se říct se všemi

Pro Somebody - a jako z čeho máš strach? Že tě vyrazí? Nezapomeň, že v jednotě je síla. Pokud bude tady každej posera jako ty, tak příští rok půjdeme zase o bůra dolů. Jinak existují soudy, takže já se nebojím a budu se klidně soudit.

Staň se zlodějem a okrádej služební funkcionáře. Ty teď budou mít peněz jak želez. Třeba to ani nepocejtěj.

necítím se být poserou, jen zodpovědný za svou rodinu, toť vše, vím, že oni na to serou, ale já nemůžu, rozhodně bych se ale nenazýval poserou

somebody

Já rodinu nemám a nemyslím si, že jsi posera. Plně tě chápu na keci tohoto typu se úplně vykašli. Kdo nemá zodpovědnost ten může plácat co chce.

zodpovězme si 7 kriminalistických otázek .................... a za to doplňme " kdo, kdy, kde................. nám někdo nějakým způsobem pomohl - dál si odpovězme ni-kdo, ni-kdy, ni-kde...... tohle je teď asi posledni trend"

Demonstrace, jinak ........
(Tazík, 02. 01. 2007 23:18)Kolegové, sloužím 14 let, v krajském města jako obvodák. Také mám platový propad. Můj názor je takový, že teď už musíme vyjít do ulic, protože pokud nevyjdem nyní, tak již nikdy a za 5 let, bude další novelizace a peníze začnem do práce nosit. Proto se musíme, mi, co nosíme uniformu každý den na uliciijako terč,jednou rozhodnout a bojovat za své práva. Pokud se náš zaměstnavatel rozhodl, že bude v rozporu s dobrými mravy pohrdat prací nás dělníků ulice, nedodržovat listinou základních práv s svobod (150 balíčkovek) a to myslím i hasiče, tak se já,jako policista již necítím vázán, tím, že nemohu demonstrovat a případně stávkovat.
Proto navrhuji: 26.1.2007 provést demonstraci uniformovaných policistů před Ministerstvem vnitra ČR v době od 13-15 hodin.
Jako další alternativu lze v jiný čas provést procházku policistů po Praze na trase MV, Úřad vlady, Poslabecká směmovna a Sněmovní ulici zablokovat.

Pokud se s námi nebude chtít nikdo bavit, tak je krajní řešení stávka, například formou neodkladné návštěvy lékaře dne 14.2.2007 od 07.00 se střevními obtížemi. Ať si náš skvěle placené vedení slouží sám.

Tak se kolegové vyjádřete, a pokud souhlasíte, tak to dejte jako výzvu na intranet, a informujte hasiče, celníky, bachaře.

P.S. Když ne dnes, tak už nikdy.

Demonstraci jo, stávku ne s tím nesouhlasím v první řadě jsem policajt a pomáhám slušným lidem. Pro své obohacení se na ně nevykašlu.

K tomu doktorovi bych nešel. Nechci si brát jako rukojmí lidi, kteří by mě v danou chvíli potřebovali. Menežnent by za nás na tu ulici nešel, vykašlal by se na ldi stejně jako na nás. S demonstrací souhlasím.

pro demonstraci...AMEN

Já jsem teda pro a divím se, ty pisálci přede mnou, že máte řeči o tom, že nebudete brát rukojmí a nechcete oklamat náš lid....... Ten tvůj lid se na tebe vykašle. Když mohli stávkovat lékaři (taky jsem se nedostal na ošetření a nikoho to nezajímalo), tak proč bychom nemohli my? Nejste náhodou z vnitra vy přede mnou? Já jsem teda pro!!!!

Naštěstí od nás už někteří šli marodit, takže někteří mají rozum. Vedení to je jedno, takže se opět ukázali...

Hugo, jsem pěšák na OOP. Doktoři stávkovali, ale myslím si, že jejich stávka, teda aspoň doufám, neohrozila nikoho na zdraví a životě. Neměl jsem na mysli to, že by si v době stávky potřeboval někdo podat oznámení např. že mu stará odvezla z bytu televizi.

Tak za prvé mě doktoři ošetřili i během stávky. Měli zajištěný služby. Za druhé nevim proč mi říkáš pisálku, když jasně vidíš, že toho určitě nenapíšu tolik co kolegové ve vyšší PT. A v neposlední řadě. Sice nemám prachy, ale nejsem vyděrač a alespoň vim z jakého důvodu tuhle práci dělám. Je spousta lidí, který nám držej palce a taky by se mohlo stát to, že by to během té stávky odsral, někdo z tvých blízkých nebo některého jiného kolegy. Tak se chyť za nos a nemel nesmysly.

Celá naše místní oblast souhlasí s demonstrací, rádi přijedeme, šíří se to velmi rychle a chytlo se to, máme možnost zajistit autobusy. Podle výsledku se potom domluvíme na dalším. V pátek a v dopravní špičce to bude nářez. Jen aby ještě v tuto dobu na tom úřadě někdo byl, víme jak je to s pracovní dobou na úřadech v pátek!!!!!!

Kluci, přijďte, jdeme do toho s vámi. Ty tajtrlíci na MV nám za ty prachy stejně můžou bejt ukradený.

Let´s go! Ale vážně, kluci, pojďte. Nemůžem si to už nechat líbit! Když se do nich neopřem teď, tak to zas opadne a bude z nás dál jen stádo "tupých ovcí". Víte, jací jsme. Práce bez ohledu na volno, všechno jen pro službu. Ale takhle to už dál nejde! Tak se nenechte přemlouvat a přijďte toho 26.1.2007 před MV!!!!!

S názorem na uspořádání demonstrace dne 26.1.2007 před ministerstvem vnitra naprosto souhlasím, vzhledem k tomu, že stávkovat nemůžeme tak tam pojedou pouze ti co nemají ten den službu, ale již bylo s naším vedením domluveno, že v práci budou pouze ti nejnutnější = výjezd. Zbytek jede na Prahu. Čím více nás bude tím líp. Pokud se neozveme hned tak pak je to k ničemu. (s křížkem po funuse) Vzhledem k tomu co jsme za složku by měla být vidět naše síla a jednotnost, protože v jednotě je síla. Pokud by nebyla naše akce moc úspěšná tak je tu ta možnost jak již bylo uvedeno ze 14.2.2007 dostavit v hojném počtu k lékařům s nejrůznějšími zdrav. problémy znamenající aspoň týdenní prac. neschopnost. Pak bude vidět jak si za odchozí policisty najdou náhrady (během týdne).
Pokud vám ten den budou volat skrytá čísla, nebo čísla vašich vedoucích na VAŠE soukromé mobilní telefony je lepší je ani nezvedat, soukromý mobil nám nikdo neplatí a není naší povinností jej zvedat. Pokud si vymyslí jinou mimořádnou akci není problém demonstraci o den nebo dva přesunout. HURÁ NA BĚLEHRAD (MV Praha)

Já bych se chtěl omluvi za včerejší unáhlenost, kdy jsem prohlásil, že jsem šel dolů o 36000,- čistého ročně. Dnes jsem to za celý rok sečetl a je to 36000,- hrubého. Takže jsem vlastně v pohodě protože je to téměř 24000 čistého za to budu makat stejně jako dřív. V mém vysokém čistém platě 16 405 Kč. se to vyplatí nasazovat krk a všude se hrnout do předu.

Netřeba se omlouvat, třeba při tom hrnutí se do předu a nedostatku policistů, kdy budeš třeba na konci čtvrtý šichty v kuse unavenej, někde pochybíš, a oni ti to nějakým pěkným trestíkem dorovnají do těch 36 tis. Kč.

jj třeba za můj boj o vlastní plat, by mě mohli natřít nějakým pěkným trestíkem.

Musím se přiznat, kolego, že mi je vás hlídkařů opravdu líto. I když já byl takový "hlídkař za lepší prachy" v dřívější 9. platové třídě.

Musíš to brát z té lepší stránky. Až Ti dají 15 na 3 tak trest bude, vyjádřen hotovostí, nižší. Omlouvám se za černý humor.

Mě je líto naprosto všech. Protože v porovnání s rudochama budeme žebráci všichni. Nezávidim jen si chci budovat zázemí s platem 16405,. nedostanu ani hypotéku se solidníma podmínkama.

žádný boj není zadarmo. a to riziko ti přece kompenzují rizikovým příplatkem...

Ale ten by se měl rapidně zvýšit, jestli to myslej s těma jmenovkama na hrudi vážně.

Ještě bych docela rád dodal, že nám dali ve 3 TT do pracovní náplně úkony v trestním řízení. Drsný a to celý a odměnu 0,. Kč osobního. Tak nevim

Omyl, trest už může být 25 na 3 :-))

Hugo, tak to jsem ani nevěděl, je vidět, že s propadem platů u pěšáků dopředu počítali. :)

pro Hlídkaře OOP

Až budou ty jmenovky, tak dostane opodstatnění myšlenka "Hledám parťáka", protože spolu budete i bydlet a krejt si navzájem záda s nataženým kvérem pod polštářem. Pak si tě totiž najde každej drban i v telefonním seznamu v budce. Opět černý humor

No jo, 3 měsíce to za 12000 zvládnu.

Když jsem mluvil s kamarádem z DI a ten mě uvedl, že je v 3 PT, moc jsem se divil. To snad není možné. Všude se píše o braní úplatků u dopraváků a jak tomu zamezit a najedou tohle. Mám takový neblahý pocit, že teď budou brát i ti co nebrali. No, to se mám jako řidič na co těšit. Nechci se z Vás nikoho dotknou, myslím to upřimně a chápu Vás. Ale takhle si boj proti korupci nepředstavuji. On je totiž na tento stav slogan /přímo z kolébky demokracie, USA/ : "Když policii nezaplatí stát, zaplatí ji mafie."
Přeji všem poctivým policistům řádného, rovného a poctivého MV, který se o ně postará v dobrém i zlém. Jinak jsem si všiml, co se najednou objevilo za spoustu plukovníků. To bude asi z těch vašich odebraných hvězd.

Jo ten plat by mohli vyrovnat v únoru nějakou vychytanou odměnou, třeba takovou jako jsem dostal v listopadu. 500,-Kč a jako odůvodnění bylo za kvalitní práci bez ohledu na osobní volno :) Dneska se tomu už směju, ale dost mě to urazilo. Nikdy jsem nebyl stejně jako většina znáz žádnj " hodinář" V životě bych nechtěl zpát do EKIS každejch pár minut nebo hodin, kdy jsem musel být v práci déle. Nikdy jsem za to nepožadoval žádnou odměnu. Přesčasy jsem měl pouze, když byly dopředu plánované na nějaké důležité věci, jako třeba DBA na cyklisty v prosinci v metru sněhu v 5 ráno při - 15 C atd. Opravdu by mě potěšilo, kdyby mi za kvalitní práci bez ohledu na osobní volno někdo poděkoval, takhle se mi, ale někdo jenom vysmál. Chtěl jsem se odvolat, ale než to vrátit, to raději kačky skončili ve sbírce pro opuštěná zvířata.

Kdyby měli počítat každou minutu na víc i to co trávim v práci při soudech z drbanama na přestupkových komisích, tak se nedoplatěj.

jj, nedoplatěj a většině nás to nikdy nevadilo, prostě když byla potřeba tak jsme dělali. Úředníka vidím jít už před koncem pracovní doby z úřadu, ve zdejší fabrice stojí u píchaček 15 minut před koncem fronta a čekají až si budou moci pípnout a nám dají 150 hodin zadarmo? Další věc, která mě uráží. Možná, že těch 150 hodin za rok jsem udělal bez toho abych měl vůbec potřebu to někde uvádět v knihách služeb apod.

Hlavně doufám, že těch 150 hodin si odmakaj i hlavouni. A proplatěj si třeba 2 hodiny navíc tu 151 a 152.

Neboj já tam stála v 5 ráno taky a tuhle práci musíš dělat z lásky přeci né pro peníze!!!ha,ha,ha
jinak já jako dopravačka jsem ve 3 platové třídě tak v tom nejsi sám!!! Dopraváci jsou na tom stejně jako hlídkaři OOP.

my máme takového managera (nebo to tak alespoň prezentují jeho podřízení), že veškeré pohotovosti na pracovišti (mám jich kolem 30 hodin za měsíc), budou zařazeny do 150 hodin přesčasů a až tyto vyčerpáme (v dubnu, květnu), tak ty ostatní přesčasy si vybereme náhradním volnem. No přeci tak, jak to stanoví zákon. Otázkou zůstává, který.....