Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

už jste viděli tohle, http://www.langer.cz/public/novinky.detail.php?id=1112 móóóc pěkně napsané

Proč bere někdo 13-nácté a 14- nácté platy, když pracuje 12 měsíců? No lehce, protože pod MV tak pracujem 13 měsíců za 12-náct platů (150hodin green). Tak jak dlouho budeme tohle tolerovat a né jenom tohle. Má žena(dva akademické tituly) říka, že si za to můžem sami bo jen remcáme a nekonáme. Tak kdy to vypukne?

Má pravdu, ať vám také poradí. Teď by měly být aspoň články v novinách a nic nevidím. Nepatřím do vašich řad, ale velmi se mne to dotýká. Chtěl bych pomoci, ale výklad vašeho zákona mi není jasný. Snažte se Vy, kteří tomu rozumíte. Díky.

Řekni ženě, že má sice pravdu, ale odezva je velká, problém je ten, že nás nikdo neposlouchá (zatím), kde jsou veřejnoprávní média, kde jsou novinářů českých plátků apod.? Jich se to, co se děje v PČR, stejně jako obyčejných lidí nedotkne???? Je jim to jedno, že nevidím ani článek o 3 řádcích na 3 straně nejčtenějších novin??? Nejde-li to takhle, tak demonstrace současně s absurdním plněním svých povinností a výsledek tu bude už za 3 měsíce při prvních statistikách....

Ono by to chtělo, aby se nas... celej národ, protože, to co dokazuje naše "skorovláda" se snad jinde v civilizovaném světě neděje. Za to h.... co tam dělají si ještě přidají.

Já vám řeknu, kde jsou peníze pro řadové policisty dostali přidáno Vedoucí paracovníci a né málo Vedoucí malého OO PČR má přes 40000 hrubého (budiž mu to přáno) o proti lonsku si polepšil o několik tisíc a smějí se a to nechci vidět jak to vypadá na krajích a ministerstvu. Je mi to vcelku jedno zaslouží si to, ale proč očesali platy řadových policistů. to je nehorázná drzost a ještě ty keci mluvčího na nově ať je radši tiho mě už to uráží.

Nevím kde bereš tyto informace, ale já jsem VO na obvodě a můj současný pčíjem je 33.400,-Kč hrubého, pro úplnost dodávám že navýšení u mě činilo 700,-Kč. Sloužím 15,5 roku. Prosímtě nešiř fámy a nepoužívej "agenturu jedna paní povídala". To poslední co potřebujem je boj mezi náma.

v tomto případě se ti upřímě omlouvám a beru co jsem napsal zpět, jedná se pravděpodobně o starší VO

tak pupo je asi vyjímka v Praze je běžně okolo 45.000 hrubého

Pánové a kolegové. Tak si tady čtu ty Vaše nářky a samé bědování. Hodně z Vás píše "mám odslouženo8 let" a mám 20000 Kč . A brečíte! Já mám odsloženo o 11 let více, jsem ve 4 třídě, tak mám teda více, ale kde jinde budete v civilu mít dvacítku? Kromě Prahy, tam je to skutečně poměrně málo a dají se tam vydělat prachy i jinde, ale vy na malých městech si dvacítku nikde nebo téměř nikde nevyděláte! Zeptejte se svých známých za kolik dělají ve fabrikách a za kolik hodin. A jednou byste tam reptali a mažete. Nejsem žádný papaláš, byl jsem prap. , nyní podprap. Zákon není snad úplně ideální a je pravda že managment má oproti nám nepoměrně více, ale jestli je pro mladý lidi dvacítka málo, tak to zkuste jinde. Není to tak jednoduché. Řeknete, že jste policajt a máte zavřený dveře. Jedině přes známé, ale ne všichni, to si uvědomte a přestaňte brečet.

Zase jen čísla....to, že někdo napíše, že má 20-24.000,-neznamená, že je dostane na ruku, zaplatí daně, sociální, zdravotní, k tomu si zaplatí ubytovnu, protože pracuje několik stovek km od bydliště, cestovné, které nikomu neproplácí (mimo 30tis./měs.zákonodárcům) a hle, je na 13.000,-čistého a pracuje 10 let jako polda v Praze.....je to v pořádku za 13 měsíců v roce?

To co jsi napsal máš v celku pravdu v tom, že při odchodu by jsme těžko hledali práci, kde by jsme tyto peníze dostali, ale v tom je ten problém, že si Čech jako poleno a máš strach ze všeho a před vším se skloníš. Dle Tvého mínění jsme dostali od nového roku to co si zasloužíme, takže s takovými jako jsi ty počítat do dalších dnů nemůžeme, protože dle tvých odsloužených let jsi starší policista, který má opravdu již všude vrata zavřene. Tak Ti na závěr přeju mnoho úspěchu v Tvé práci a jak Ti budou i nadále peníze odebírat, tak si toto nechej líbit......

a až jako asistent, který je denně jednou nohou v kriminále nebo v nemocnici, dostaneš rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru ze zdravotních důvodů, protože jsi od nějakého nemocného nebo lumpa chytil nějakou nemoc, tak se zkus soudit o pracovní úraz....předem vím, jak dopadneš...:-(
Řeknu ti svůj názor, kdyby tam nebyly takového hlouposti (určitá doba pro ty, co už mají zkoušky za sebou, SNÍŽENÍ platu, "zrušení hodností", příplatků za víkendy, noční a svátky - čímž trpí zejména tvá rodina a tvé zdraví), tak je ticho po pěšině a nikdo se tímto způsobem neozve. Tady je ale jasně vidět, že se zvedla sakra velká vlna nevole a není to pláč, je to prostě podraz....

a to jsem zmínil jen pár věcí...taky můžu pokračovat, mizerné (ikdyž zlepšující se podmínky pro práci), kupování si zákonů ze svého včetně pořádného vybavení pro službu a někdy dokonce i oblečení, abys ve službě neumrzl, mnohem větší náklady na stravování daleko od rodiny, znatelné zpřísnění možných postihů a zvýšení povinností, pracovní náplň nad rámec svého zařazení atd., nebudu se tu rozepisovat, protože mám své volno rád, tak zdař a ikdyž jsi na lepší funkci, tak měj pro kolegy "na dně" alespoň pochopení.....

souhlasím.. jsem na tom stejně.. a některým mladším kolegům bych chtěl vzkázat aby nekritizovali tolik renty, protože pokud doslouží do věku přes čtyřicet let, budou rádi, že se mají "o co málo opřít" protože jak řeknete při hledání práce, že jste pracovali u policie, nikdo vás neveme, protože bude mít strach, že "prásknete" svým býv.kolegům (dnešní běžnou podnikatelskou praxi) "minimum platu" a další bokem, kvůli daním.. Sám jsem se o tom přesvědčil na vlastní kůži.. a mimochodem sloužím pořád na ulici, protože nechci být zavřenej v kanclu a topit se v papírech, byť přebujelá admin. se týká i mě, neboť jsem na odd. III.typu a lítám "od čerta k ďáblu a naopak".. Takže mladší kolegové přemýšlejte, čas uplyne jako voda a i vy budete hledat nějakou jistotu.. Ne všichni déle sloužící jsou zalezlí v kanclu a na bezpečném místečku!

Možná máš v něčem pravdu, ale v něčem né. Plat dělníka v lepší firmě je kolem 15.000,- Kč a když k tomu připočteš rentu tak máš víc jak PČR. Někde jenom za ranní někde za ranní a odpolední.

tak pro tve upresneni tady ve fabrice ma clen ochranky co dela vratneho cista ruka 20tis.. a já sloužící k 10letům mám díky novému zákonu 16tis.. nemluve o dojizdeni a vydajich za stravu.. a ted me sezer.. k policii jsem nastoupil hned po maturite a vzdy jsem tuto praci chtel delat.. ale rad bych videl trosku ucty a zaplacene riziko ktere na ulici podstupuji.. nic vic nic min..

blb.

Víte proč máme tak málo peněz, politici si potřebovali přidat. Plat Topolánka se zvedl o 10.000,- Kč. Takže základní plat je cca 160.000,-Kč. ( zdroj - Internet )

Vážení kolegové,

právě jsem se dozvěděla, že ledy se začaly prolamovat a u některých, kteří jsou zařazení ve 3 PT již začali předělávat platové výměry a již jim přidávají 10 % příplatek za směnnost, jedná se o situaci ve VČ. Včera byla situace jiná. dostali chlapi platové výměry bez 10 % příplatku za směnnost.

Vážení kolegové, jsem neméně rozhořčen jako vy nad nepovedeným novým služebním zákonem, kde mě trápí podstatně víc než jen platové a služební zařazení, kterým jsem byl rovněž ponížen, nicméně nezapomínejte na to, že jste policisté!!! A nic, ani to největší rozhořčení, Vám nedává právo někoho urážet!!! Některé výroky, které jsou zde k přečtení bych čekal možná "od druhé strany" ale ne od kolegů.. Sloužím již dvacet let na ulici a také jsem se nikdy nenechal vyprovokovat k protizákonnému jednání sebehorším jednáním druhé strany, protože ta by tak nade mnou tak vyhrála. Není proto ospravedlnění pro některé urážlivé výroky,které zde padají, byť věřím, že jsou zde i provokatéři kteří ze sebe policisty jen dělají a snaží se tak svým neomaleným jednáním škodit. A pokud ne, ti kteří zde přestupují zákon skryti nickem nemají u policie co dělat a dávají nepřímo za pravdu oponentům. Takže trochu slušnosti pánové! Máme-li dodržovat zákon, musíme jej dodržovat především my!!!!! Buďme alespoň hrdí na to "že se umíme ovládat" a sprostá slova či nadávky nic neřeší, jen ukazují to, jací kdo skutečně jsme!

naprostý souhlas

Klobouk dolů před Vámi. Nedivím se těm emocím, ale musí se ovládnout před sprostým jednáním. Chce to chladnější hlavu.

Majko slušností nade vše, ale musíme taky pochopit, že někteří z nás jsou denodenně v kontaktu s tím, co normální člověk nechce na ulici ani potkat a i to zanechá na kolezích následky, včetně jejich vyjadřování - bohužel...

Jak to tady čtu, tak mám takový nápad. Když nemůžeme stávkovat, tak můžeme jít demonstrovat klidnou sílu nejlépe v ulicích Prahy a pozorovat opuštěné plukovníky, jak nemají komu velet a snažit se nás stále poučovat, že méně je vlastně více a ať zanecháme demonstrace, jinak že nás sami rozeženou :-)) Stačí udat datum a jdem na to. Držte se !!!

Touto cestou bych chtěl poděkovat všem kteří se podíleli na zákoně č. 361/2003 Sb. Dokonale se jim podařilo rozbít kolektivy na OO PČR (což bylo určitě záměrem), jelikož ve finále všichni dělají všechno, jenom ten, kdo leze veliteli víc do zadnice je ve vyšší platové třídě (neříkám, že je to všude, nějaký velitel je určitě spravedlivý). Dále bych chtěl poděkovat za to, že jste zrušili příplatky za noční, víkendy atd. Je to fakt spravedlivý někdo jde jednu noční za měsíc a má stejný příplatek za směnnost jako já řadovej, který má nabouraný všechny víkendy a má 8 nočních služeb. Opravdu je to spravedlivý. Dále si myslím, že zákon byl ušitý jak na míru policistům, kteří mají 20 a více let, kdy jim byly vytvořeny výborné podmínky pro odchod do důchodu. Mnozí z nic si to ale rozmysleli, jelikož proč by za takové peníze u PČR nezůstali. Já jim však toto přeji, protože si myslím, že si za ty roky u PČR už také něco vytrpěli. Dále Vám děkuji za těch 150 hodin navíc, kdy u nás na OO velitel už tyto hodiny plánuje do běžného výkonu služby každý měsíc asi 15 hodin každému na víc. Myslel jsem, že tyto hodiny jsou na mimořádné události, např. pátrací akce apd., ale asi si každý toto může vykládat jak chce. Co říct na závěr děkuji Vám pane ministře jak jste podpořil řadové policisty jen pro ilustraci mám odslouženo 8 let a můj nynější plat je 23100,- hrubého, tedy asi 17600,-Kč čistého. Jen pro informaci minulý rok jsem měl plat v průměru okolo 19000 Kč čistého. Žádná inflace letos asi nebyla, přivydělat si nemůžu a jelikož všechno opět podraží, tak nevím co budu dělat. Začínám mít existenční problémy.

Ahoj otroku. Reaguji na tvou připomínku, já mám odslouženo cca 28, to je dost, viď? Prošel jsem si taky dost, i taková místa, kde jsi ty a ostatní, kterých se tenhle pseudozákon dotkl nejvíce. Vím jak taková služba chutná a co asi cítíš. Já jdu z kapitána na práporu, budu v pětce, stejně jako policistka u přepážky na zbraních a sloužím jako řadový na zásahovce. Myslíš, že jde srovnávat naší pracovní náplň? Jestli si myslíš, že jsou odchodové podmínky tak supr, tak jsi lehce vedle. Jo, možná pro lidi, kteří sedí na funkcích, ale s těmi si tady nepokecáš, ty sklapnou patky a půjdou dál. Tohle diskuzní fórum je pro to, abychom se nějak domluvili a konečně něco udělali. Problémy, které mám já, má mnoho dalších kolegů, nemá smysl pofňukávat , to nikoho z kompetentních nezajímá. Na nás teď je, abychom se adekvátně bránili a neutopili v tom bahně, do kterého se nás náš ministr snaží potopit.

Pro Člověka:
Domluva už je na cestě viz www.policista.cz a někteří policisté a hasiči.
Zítra jdou k ministrovi předseda NOSP a OSH, počkejme co se od ministra dozví a doufejme, bude-li to mizerný výsledek, že se pokusí zorganizovat veřejný protest formou petice, demonstrace apod.

pane ministře, měl by jste se zachovat jako muž a odstoupit. Je to hnus co jste dokázal.

Odstoupit,to by pro něj nakonec mohl být jen únik a pro nás by se nic nezměnilo. Jen ať to teď řeší, ať nese zodpovědnost!

...a to byly sliby, jak se všichni příslušníci ozbrojených složek budeme mít, doufám, že ho ten jeho arogantní úsměv brzy přejde....!!!!!!!!!!!!!