Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Kdyby páni poslanci v poslanecké sněmovně nechlastali(v pracovní době?!), tak by takový zákon snad neprošel. No řekněte, kdo jiný pracující ve státní sféře si to může beztrestně dovolit!!!

Různí moji kolegové, někdy jsou úplně na kaši. Pak nasednou do služebního vozidla...Bohužel to není vtip.

Jestli je to pravda, tak co jsi udělal proto, aby se tak nedělo? Víš, že porušuješ etický kodex? To bys ale musel být policista, abys věděl o čem mluvím.

pro Abstinent: tohle je přesně to, co je špatně. Tvojí povinností je na takové jednání reagovat.....

Pro 1§: ikdyž se někteří z nás o reakci při takovém zjištění pokusili s tím něco dělat, tak první zájem byl zjistit KDO volal IMV a ne KDO chlastal ve službě a byl na mol (tohle ovšem není omluva za Abstinenta, tj.konstatování)...

Jasně že jsem reagoval. Přál bych vám vidět tu komedii, kterou VO zinscenoval. Výsledek? Od té doby jsem šikanovaná černá ovce. A ti ožralové dostávají odměny a jsou nejlépe hodnoceni. Stačí?

Dobrý den,
poměrně dloho již sloužím u Policie, mám vystudovány 2 obory na VŠ mimo jiné policejní managament. Několik let se však dívám jak do funkcí obsazují lidí bez vzdělání, podle toho, kdo se s kým zná, chodí chlastat apod. Jde většinou o lidi, kteří neodporují nadřízeným, zejména proto, že nemají znalosti a jejich jediná starost je NEMÍT starost a plní takřka jakoukoliv blbost (myslím protiprávnost) která je vymyšlena. To je kariéra že jo ???
A že je to v rozporu s předpisem (zákonem) ..?? To nikoho nezajímá..... A jak jsem na tom po 1.1.2007 ???? cca o 2.000,-Kč méně, o hodnosti nemluvím, prestiž mezi lidmi je v háji.....ale objevuje se naděje...jdu na výběrová řízení do civilní sféry A to jsem si myslel, že to budu dělat navždy

Díky za inpuls s tím výběrovým řízením v civilním sektoru.Jinak mám stejné zkušenosti i pokles platu a hodnosti o 6 stupňů

Omlouvám se ,samozřejmě impulsOmlouvám se za překlep,samozřejmě impuls

Komu se to asi pan ministr na té fotce vysmívá?

NÁBOROVÁ AKCE HLEDÁM PARŤÁKA JE OD 1.1.2007 PŘEJMENOVÁNA NA "NAJDI HLUPÁKA"

Čtu a nestačím se divit. Na jedné straně je super, že díky netu tu spousta poldů a soptíků vyjadřuje svoji nespokojenost, zaplať pán bůch za ty dary. Ale na druhé straně se mi strašně líbí, jak už i zde se vzájemně napadáme a osočujeme. Nemám nic proti poldům, kteří poctivě sloužili již za totáče na ulici a dodnes tu slouží. Ti za nic nemohou a nemá smysl tu rozebírat, jestli před revolucí měli více práce než dneska my.
Rozhodně mi ale vadí soudruzi ve vedení, kteří se na své TOP fleky vyškrábaly přes záda jiných soudruhů. Ti jsou dneska hezky potichu, šklebí jak dostali přidáno a zároveň v souběhu pobírají důchod. A jestli si někdo naivně myslí, že tito strejdové počkají na výsluhy a odejdou, tak se šerdně mýlí. Proč by to dělali ? Ráno jde na sedmou do práce, pardon do zaměstnání, doma by se stejě nudil, tam pokecá, ve tři bere kličku, a za to za všechno dostane krásnej plat + starobní důchod. Kdepak přátelé, tyto lidi bude potřeba z jejich fleků vykopat.
Další věc. Již jedmou jsem se zde zmiňoval o novém SZ. Položte si otázku. Jak dlouho, kým, a hlavně pro koho byl tento zákon připravován ? O délce přípravy se tu nebudu rozepisovat. Ptal se však někdo řadového poldy na jeho názor, k tomuto zákonu. Nevím o nikom. Všechny návrhy k novému zákonu šly pouze od našeho managementu. Takže výsledkem je bastard, který je ušit na míru totalitní nomenklatuře vedení policie a jejich rodinným příslušníkům. Pamatujte si komunismus není pouze příslušnost k určité straně, komunismus je hlavně stav mysli. A já nevěřím na pohádky, že z lidí, kteří jen z podstaty věci byli škodolibí škodiči ji za totáče, jsou najednou lidumilovéa, demokrati a čpičkoví manažeři, kteří nemají na srdci nic jiného než svůj vlastní prospěch. Dokud nám tito lidé budou vládnout, můžeme se těšit na další nové nesmyslné předpisy, nařízení a zákony, které nás budou pouze omezovat a odírat.
Poslední věc. Nenechte se ošálit při případných protestních akcích sliby o zlepšení ať už finančních, nebo pracovních podmínek. Zalepí nám jednořázově hubu a pojede se vesele dál . Hlavně ať je klid a paňáci mají opět prostor ke svým rejdům. Je nutné trvat na přijetí moderního služebního zákona, srovnatelného s obdobnými zákony vyspělých evropských zemí, případně srovnatelného se služebním zákonem pro armádu.

Pánové nějak tomu nerozumím jak někdo může pobírat starobní důchod a zárověn být zaměstnán ve státním sektoru a na tokovým místě!Jsem si myslel,že ke starobnímu vrátnej,hlídač nebo co já vím ale zaměstnat se ve státním?Kurňa to mě nák nejde do hlavy!

To je binec buď tedy makám přes důchod a dělám co jsem dělal bez důchodu nebo důchod a z rezortu!

Úplně souhlasím. Jenom nechápu, když máme u policie v současné době tolik kolegů s vysokoškolským vzděláním, proč se těmto přesluhujícím lidem dává nějaká výjimka a nedá se možnost mladším. Je mi v podstatě jedno, kdo sedí na židli vedoucího, ale tito "důchodci" již ztratili realitu o tom, co je to sloužit na ulici.

Se vším co jsi napsal musím souhlasit včera na noční jsem se o novém zákoně bavil s dvěma kolegy od Městské policie jeden je bývalý bachař a druhý polda. Víš co my na to řekli, že jim to připadá, že naší bývalý soudruzi ve vedení obšlechli bývalý služební zákon za do dob SNB ( fiktivní plat, hodiny zadarmo a hlavně držet hubu a krok).
Hlavně, že pan Langr a celá ODS jsou velcí odpůrci bývalých STB a komunistů. Tak si pokládám otázku jak je to možné, že se to stalo byla to hloupost, nerozum nebo záměr, že by soudruzi něco věděli ?

For polda od realista: Copak to nechápeš ? Podívej jak ochránci
sociálních jistot v parlamentu, tím myslím poslance KSČM hezky drží klapačky. Myslíš si snad, že v parlamentu se najde jeden poslanec napříč politickým spektrem , který o našich problémech nic neví ? Kdepak, uvědom si, že drtivá většina jich
jsou akorát porevoluční překabátěnci a a nový sl. zákon připravili akorát pro svoje přisluhovače.

No jistě dědky vyházet jsou to jak se říká starý struktury dávno neví nic o realitě ulice o tom co se děje!DFosadit na jejich místa vysokoškoláky je v pořádku stejně si myslím,že mladej mozek je pružnější flexibilnější a má větší pochopení pro realitu!
Pošlete páprdy na ulici vždyť ani neví co je to práce s fetákama za nich byli jen ožralcí!Kolik je zbraní mezi lidma copak já vím čeho všeho?Říkám je třeba udělat velkou čistku OVŠEM TA MĚLA PROBĚHNOUT ROK PO REVOLUCI A NÉ TEĎKA 17 LET POTÉ!

4.:
Já jsem neřekl nic o tom, abychom tyto kolegy poslali na ulici. Narážel jsem pouze na to, že dobře věděli, že budou potřebovat na svá místa vysokou školu. Když nezačali studovat, tak pardón. Samozřejmě je neposlat na ulici, ale např. na spisy. Nám někdo dělá nějaké ústupky?

Pánové jak tady čtu tyto poslední příspěvky, je mě smutno. Uvědomuje si někdo z Vás, co už všechno ten starý polda má za sebou. Svátky, soboty, neděle, noční, přesčasy bez nároku na odměnu a podobně. Musel se postupně vypracovat na svůj post a není jeho vina, že o něj není postaráno tak, aby do důchodu odešel a měl vystaráno, třeba jako vojáci. Využil jen příležitosti jak si přilepšit. Ani jeden z Vás na jeho místě by nejednal jinak a netvrďte, že ano. Nemám rád lháře. To, že nemá školu mě nevadí, když věci rozumí a dělá svou práci dobřě. Naopak nesnáším lidi se školou, kteří mají prd odslouženo a jsou mistři světa a že jich u policie je. Je jedno jakou má VŠ, hlavně že ji má, třeba hnojárnu. Každý z Vás bude jednou důchodového věku, tak prosím nezávidte. Nikdo nic zadarmo nedostane. Není to jeho chyba, ale hanba systému. Mladí se tu ohánějí školama, nikdo Vám je nebere. Budiž Ti přáno, ale ruku na srdce, je škola všechno? Kdyby nebylo těch "dědků", kdo by tě zaškolil v terenu a předal praktické zkušenosti. Potom mám ještě jeden postřeh a to je neúcta mladších kolegů ke starším. Kolik z Vás pozdraví staršího kolegu, třeba jen tím, že mu řeknu "dobrý den". O tom, že nezdravíte vyšší hodnost ani nemluvím. Ono je třeba se taky podívat do vlastních řad.
Jinak mám odslouženo třicet let, s hodností jsem šel o čtyři hvězdy dolu a s platem jsem mírně pod tím co jsem měl. Je pravda to, že jen díky odslouženým letům. Ani ve fabrice nováček nedostane mzdu jako jeho starší kolega s praxí, to je jaksi karierní řád. Ono ještě neznamená to, že vedoucí bez VŠ je neumětel a titulovanej ho hravě strčí do kapsičky u vesty. Ukaž co umíš a postupně jdi nahoru. Máš li vzdělání, postupuj rychleji, ale nechtěj hned všechno najednou.

souhlasím se skoroduchodcem... ja nezavidim kolegum platy ani duchody sam slouzim do 10let... je mi jedno jestli delali za minuleho rezimu-byli to policiste jako mi a museli delat stejne spinavou praci jako mi ted.. jen ten respekt a ucta byl trosku nekde jinde.. vite sami jaka je doba a ze si na nas muze kdokoliv otevrit hubu a plivnout do tvare.. tak se mezi sebou nenapadejme.. chci jen to co mi nalezi nic vic nic min.. ale jit skoro o 3tis. cisteho dolu?! :o( vysoka skola z nikoho odbornika na policejni problematiku neudela-ja sam si vazim vice policisty co ma odslouzen nejaky rok na ulici nez nez mladicka co si udela zdr.bratra aby mohl velet.. vysoka neni patent na rozum.. pravdou je ze na vedoucich funkcich ktere jsou na okresech,krajich prezidiu a MV by to chtelo odmenu... lide kteri nemaji poneti o realite a sluzbe na ulici by meli odejit.. ten kdo neumi naslouchat problemum sveho muzstva nema ve vedouci funkci co delat!!

obmenu.. omlouvam se

souhlasím se skorodůchodcem...a úplně se vším, ještě nikdy diplom bez praxe dobrého četníka neudělal...

Zdravím pana ministra. Můžu Vám tady vyložit karty na stůl. Dnes zjištěno na mzdové účtárně. V loňském roce plat 27 000,-kč hrubého, nyní s Vaším paskvilem 23 500,-kč ( a to již s 10% navýšením ). Je to od Vás pěkná levárna. Někde v diskuzi jsem četl, že víte co obsahuje práce řadového policisty a myslím si , že o tomto víte prd, neboť by jste nemohl např. dopustit, aby policista v přímém výkonu služby ( hlídková ) byl veden ve 2.typu toho jak tomu říkáte zvláštního příplatku ( rizikový ). Politici neustále tlachají jak to funguje v EU a dlaší bláboly, tak si stačilo vzít vzor ( Německo, Rakousko a i třeba Slovensko ), kde jsou všichni spokojení a kde vše funguje! Jenže vy jste řekli NE, když paskvil tak pro všechny!!! Sloužím u Policie přes 10 let a řadím se do řady těch co čekají do 15.2.07 a naschledanouuuuuu... Pokud se s tím samozřejmě něco udělá, rád zůstanu. Práce je to zajímavá jenže vůbec nedoceněná. Hlavně že naše rádoby vláda nahoře sedí přes 6 měsíců a není schopna se domluvit a ještě má tu drzost brát nehorázné platy!!!!! Měli by jste jít příkladem!!!! Sbohem jdu zvracet ...

mluvíš mi z duše kpt. Korkoráne!!!

Tak to je názor!!!!! S ním musím jedině souhlasit - a myslím si, že nejen já, ale i spousta mých kolegů z řad P ČR. Je to ostuda, nehorázná drzost a arogance, s jakou nakládáte se svými "ovečkami"!!!!! Čekáme do 15.2.2007 a pak sbohééém, protože silně pochybuji, že se cokoliv změní oproti stávajícímu stavu!!!!

Teď jsem volal k účetní, kde mi paní sdělila mé průměrné výdělky za poslední dva roky myslím že komentář to nepotřebuje:

Za rok 2005 jsem měl průměrný hrubý měsíční příjem:
25381 Kč
Za rok 2006 jsem měl průměrný hrubý měsíční příjem: 26801 Kč

A na rok 2007 budu mít hrubý měsíční příjem: 25080!!!!

Styďte se vy i ostatní kdo o tomto rozhodoval pane ministře!!!

Ohodnotili jste mě totiž za práci na ulici na tísňové lince 158 takto:
3TT 4 tarifní stupeň 19780 + 5.000 (rizikový příplatek kde máme za PJ + 500 korun, to je jako náhrada za přesčasy??) + 300 Kč osobní a máme 25.080 Kč!!

Co chcete analyzovat, já to měl zjištěný i s telefonováním na účtárnu za pár minut!!
Takže můj plat bude nejenom nižší o více jak 1.500Kč ale bude i nižší než průměrný plat v roce 2005!!!!!!!!
Děkuji!!!

Nechci nikoho bezdůvodně očernit. Ale můj názor na věc je takový, že vůbec nezáleželo např. na nějakých propočtech na zatíženost policisty, nápadu TČ apod., ale bylo to pouze o známostech. Pokud si ředitelé pouze drží korýtka a neumí si v odůvodněných případech dupnout pro řadové policisty, dostalo dané OOP hold méně vyšších platových tříd.

náš ředitel reagoval tak že to co nám dali je tak akorát. protože prý tu práci máme stejně jako koníčka, co k tomu dodat?

Je to zkurvenej bordel,chci vidět někoho kdo bude dělat zadarmo !!!! kde to žijou magoři,nehnu zadáčo ani prstem!!a ty co mají nejhorší práci a jsou na ulici tak ty budou žebráci!!a chci vidět jak někoho naverbujou??CO NABÍDNOU?? nic nezaplatí,inspekce Ti bude za pr... ale nebudu se rozčilovat,ale fungovat to nebude,policie se rozpadne tímhle stylem vedení !!!!!!!!!!

Daně zvýšit, platy snižit. Páni politici se asi místo schůzí dívají na pohádky.

Jak je možné, že na OOP o stejném počtu policistů a téměř stejným nápadem TČ je v různých krajích jiný poměr platových tříd?
Doslechl jsem se, že na některých OOP jsou např. všichni v 5 a 6TT. Do dneška jsem se domníval, že je to pevně dáno nějakým nařízením. Nevíte někdo, jak to tedy je?

To by mě taky zajímalo už jsem to taky slyšel, mělo by to být snad všude stejně, nechápu to.