Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  03.01.2007 21:14 mallkovic <mallkovic@seznam.cz>
 
Vyzývám všechny přítomné policisty i ty bývalé, aby se semkli v jednotném názoru ke zrušení Městských policií v celé ČR, peníze které jdou z městských kas na jejich provoz by měst ze zákona musely dávat na provoz konkrétní jednotky v daném městě. Nemuseli by jsme se tak trapně dívat, když přijdeme na jejich klimatizované služebny a vybavení, jako je to ve většině služebních místnostech MP v republice. Sám jsem sloužil 11 let u Policie ČR a 2 roky u MP v Praze. Z mého prostého pohledu, bych navrhoval tyto policisty druhé ligy, přezkoušet dle platných přijímacích řádů a převést je s poloviční výsluhou k P ČR, a MP totálně zrušit. Stejně nic sami nevyřeší a mikdo na ně nedohlíží, krom starostů ve městech, ale ty pro samé braní úplatků nemají čas na dozorování a práci samotné MP v daných městech.
  03.01.2007 21:17 g
 
Plně souhlasím nacopak MP a PČR Jednotná policie a jednotné velení jednotné řády a karierní postupy!
  03.01.2007 21:10 Nevzdělanec
 
Problémů v zákonu je dost, ale má to výhodu, že jdou odstranit novelizacemi. Daleko větší problém vidím v tom, k čemu došlo. Byli ustanoveni důchodci na funkce aniž by splňovali vzdělání a spousta VŠ, mladých a perspektivních zůstala na dně lodi. Jejich cesta se uzavřela do doby odchodu důchodců. Bohužel.
Myslel jsem, že pan Langer řekl v mediích zcela jasně, že preferuje ustanovení vysokoškoláků.
  03.01.2007 21:13 .
 
Myslelo tolik lidí s mozkem a jak dopadli, jsou na ulici ve 3 třídách i s VŠ...:-(
  03.01.2007 23:04 bankrotář
 
U policie můžeš mít 3 VŠ právního zaměření a stejně jsi odpad, když nemáš známost.
  03.01.2007 20:53 MMM <diskuselangr@tiscali.cz>
 
Vážení kolegové, po přečtení tuny příspěvků , s nimiž ve valné míře souhlasím bych chtěl pro některé z nás kterým se nechce demonstrovat jako mě, ať už má důvod jakýkoliv , navrhnout cestu 200% přístupu ke službě. Všichni kdo jsme zařazeni u PP můžeme svým přístupem dokumentace oznámených věcí značně zkvalitnit službu. Možná, že pak někomu dojde, že kvalita složek s nimiž tak kouzelně pod příslibem lepších zítřků zametl , není jen v tom, že se chovají přesně podle vymezených pravidel, ale hlavně v osobním přístupu a invenci. Staňme se tedy stroji, které pracují podle všech rozkazů a nařízení a chovejme se podle nich , alespoň chvíli, naprosto přesně . Já vím, že nám všem to přinese jen práci navíc, ale ukažme , že i my máme v rukou něco s čím nikdo nekalkuluje .
Management na úrovni OOP ušetřil půlhodinu na den a dostal přidáno - jeho podpora je tedy nulová a kdo chce s vlky žíti ......
Funkce odborů je taková jaká je a v rámci jejich možností nemůže nic
Vždyť i na celnici byly fronty
  03.01.2007 20:56 l
 
blbost je revolta pomuže!
  03.01.2007 21:57 *
 
Možná plnit svoje pracovní povinnosti na 200% je taky řešení. Vemte si jen vozidla kterými jezdíte ... :o) Nemají tak trošičku "dost"? Máte všichni třeba zimní pneumatiky? Brzdí všechny ty rezavé felicie a fungují posilovače - pokud tam teda jsou? Fungují vám majáky? .... myslím, že dost policejních aut nesplňuje vyhlášku a že nemají ani co na silnicích dělat! Jenže kdo si todle riskne? Jeden dva kluci z oddělení ... no tak budou mít v práci "poté" určitě co dělat. Museli by k tomu takhle přistoupi VŠICHNI! Což se asi nikdy nepovede ... :o( A to je ta obrovská smůla a velké mínus.
  03.01.2007 22:09 titanic
 
Mlčeti stříbro-mluviti zlato v tomto případě.
  03.01.2007 22:21 ru6se
 
Souhlasím s Tebou, ale věř, že je už také potřeba se přestat bát, semknout se a vyjádřit náš hlas veřejně, tak jako se nebojí lékaři, učitelé, zemědělci, ale i policisté v EU. Musíme být jednotní, ukáznění, ale musí nás být jasně slyšet.
  03.01.2007 20:43 Polda Dan
 
Mohl by mi někdo z kolegů od NOSP nebo kolegů, kteří plánují případnou demonstraci, v krátkých bodech nastínit, jak chtějí vynutit dorovnání platů policistům a hasičům. Nikdo mne prozatím nepřesvědčil v tom, že nějaká demonstrace pomůže. Prosím neodpovídejte mi ve smyslu, že něco přece musíme dělat, to vím i já, ale prostě mi přapadá, že nanejvýš proběhne demonstrace, kde nám toho neslibují a pak stejně nic nedodrží. Co by se dělo tedy potom? Další demonstrace?
  03.01.2007 22:10 Matěj K
 
Podej odvolání proti výměru a svinskému přístupu.
  03.01.2007 23:02 ru6se
 
Nikdo Tě o tom také nemůže přesvědčit a nepřesvědčí, ale jedno je jisté - k jednacímu stolu Tebe ani nikoho z nás nikdy dobrovolně nepozvou. Je potřeba, aby se na PP přesvěčili o tom, že nejde o pár nespokojených jediců a že zase vše vyšumí jako je zvykem, ale že jsou nás spousty a jsme jednotní. Organizovaná demonstrace je v demokracii veřejné vyjádření nespokojenosti. Jen si mezi sebou dopisovat a stěžovat si u piva nemůže stačit. Je to jediný možný start, který kdy vůbec kdy vedl k nějakým změnám. Samozřejmě je potřeba vše řádně zorganizovat. - Dále bych navrhoval vytvořit dobrovolnou sbírku (např.10,-kč měsíčně) z které by se mohl financovat právník, který by napadl §125 z.361/2003sb. tento § je proti ústavě ČR. Domnívám se, že naše odbory je potřeba podpořit a skutečným spojením dosáhneme pozitivních změn pro všechny, tady nejen pro ukcionáře, ale i pro pol. z "ulice".
  03.01.2007 20:28 ?
 
Vážení kolegové. Sloužím ve vězeňské službě. U nás to máme zařízeno takto. Generální ředitel podle svého vyjádření v interním časopise naše vězeňství říká, že má rád příslušníky sloužící mezi 6 a 15 lety, příslušníky, kteří do služby dávají srdce a hlavně se opět vrátil k udělování, komunisty tolik oblíbených medailí. Čtete dobře, ve vězeňské služby se rozdávají hojně medaile. Na co pak potřebujeme peníze, když můžete s medailí třeba do zastavárny ?
  03.01.2007 20:37 petr pan
 
Já tady bohužel sloužím taky, nemůžu si ani zanadávat na výměr protože žádný nemám (Brno) a prý to tak brzy nebude. Nevím kde sloužíš, ale mám zdvořilý dotaz : jak máte započtenou praxi (pokuď už máš samozřejmě výměr) a jak je vysoký fackovný (diferák) ? Viděl jsem za posledních 14 dní asi troje různý tabulky :(
  03.01.2007 20:25 ji3ga
 
Neříkám, že nemáš pravdu. Věci nejsou černé a bílé, Přečti si moje názory a zjistíš, že jsem prošel obvodem a vím o čem mluvím a taky znám úroveň průměrného polciisty na takovém útvaru, jak na sobě pracují (odborné vzdělání, fyzická připravenost), jak dodržují zákony - jeden měří stejným metrem hromotlukovi a chřástkovi, jak olepí toho, kdo nedělá problémy a od hádavců dávají ruce pryč (čest výjimkám). Vím co to je 24 hod směna, při které se nevyspíš, nenajíš a nezastavíš, jaký to je, když jdeš do natřísknutý hospody na zákrok a spousta hrdinů na tebe pořvává, využívajíc anonymity davu. Jsem na SKPV a můžu srovnávat. Ono se sice říká, že se tam nic nedělá, ale to byste se nestačili divit. Nelíbí se mi zrušení příplatků za noc, za SO+NE, za svátky, je rozdíl dělat PO-PÁ nebo nemít víkendy, nelíbí se 150 hodin na oltář vlasti a 100 dalších věcí. Jenže teď tay každý jen řeší výši hrubé mzdy a tečka a brečí, jak máme rizikovou práci. Každá práce má své riziko, takže se mi to nelíbí a pořád marně čekám, že se tu bude brojit proti všem chybám zákona a poměrech v PČR.
  03.01.2007 20:29 bajras
 
to se ti může zdát, neřeší jenom plat, ale vše s tím spojené, ať jde o dobu určitou neurčitou, 150hod., so+ne, noční, svátky atd., ale to hlavní jsou pro ně peníze, které jim padnou. Jestli chceš ty víc, tak jim pomoz, budou rádi.

www.policista.cz
  03.01.2007 20:43 .
 
podívej se na tuhle diskuzi, co se tu řeší, ne jen plat....
  03.01.2007 20:48 Hans MH <HansM@seznam.cz>
 
Kolego nepochybuji o tom, že jsi polda, nadáváš, že tu všichni brečí kvůli platům a jak je to těžké v civilu a máš svým spůsobem pravdu. Jenže ty prachy jsou prostě poslední kapkou. Plácáme se v tom roky a nesmyslná nařízení, nekoncepčnost, marnost a ulice plné gaunerů co si o tebe otřou hubu, někdy i ruce. Právě docela slušné peníze zavíraly ústa. Teď se to změnilo a tak s křikem o peníze vyplavou na povrch i ty ostatní špatné věci, které všichni známe. Teď ještě nenastal čas na řešení těch důležitějších a složitějších věcí. Dnes jsou na pořadu peníze, zítra doufám přijdou na pořad dne poměry. S pozdravem Hans
  03.01.2007 21:31 Espozito
 
Tu zatíženost na SKPV bych tady raději nerozebíral, víc spisů na osobu to je pravda, ale JE ČAS NA NICH DĚLAT. Na oddělení míň spisů na osobu, ale jsme pračka 90 % oznámeních, které přefiltrujeme a pak jich pár jde na SKPV a člověk se za směnu skoro nezastaví při přijímání oznámení - nabírat to dovedeme, ale mít na ně potom čas, neprošvihávat lhůty pro ten neustálý nápor dalších oznámení od facky sousedovi po škodu na krádeži do 500000 tis. nebo 5 milionů na poškození. Jinak můj kolega je bývalý vyšetřovák a takhlen zatížený na SKPV ani náhodou nebyl - nostalgicky vzpomíná, nebudu rozvádět.
  03.01.2007 21:41 ji3ga
 
Opatrně s tou zatížeností. Já nejen že mám kolegy, kteří vzpomínají na zatíženost jako zpracovatelé, ale i osobní zkušenost jako zpracovatel i jako vyšetřovák. Ono je to "krapet" o něčem jiném, ale to tady asi neřešme.
  03.01.2007 23:14 ru6se
 
Chceme jednat o všech problematicky negativních dopadech nového zákona, teď jen vychází napovrch ten hrubý m. příjem z kterého je řada lidí rozčarována a tak by se mohlo zdát, že nám ostatní uniká, ale není to tak.
  03.01.2007 20:24 KS
 
Hezký večer,
nezlobte se na mě, ale dnes jsem podepsal nový platový výměr a já osobně jsem zcela spokojen. pzn. to bude tím, že jsem pracoval v továrně několi let za 3.500,- Kč. Dnešním dnem mi bylo přiznáno 12 let ve výkonu služby. t.j. jsem zařazen ve 4/5 . V první řadě se odvolávat nebudu a v druhé řadě bych chtěl vaši radu, tedy jestli mi jí dáte. Mám osobní příplatek 300,- Kč a můj dotaz se týká právě tohoto osobního příplatku a to zda-li se proti tomuto opětovnému přiznání tak malého osobního příplatku mohu odvolat nebo jen tuto záležitost prokonzultovat se svým nadřízeným. Myslel jsem, že je zde nějaký limit od ... do... př. od 1.000,- do ..... a bude to bráno i jako tzv. věrnostní. Jinak na pana Langera se nemohu zlobit, jelikož jsem tohoto pána volil a je mi plně sympatický. Myslím si, že je chyba zcela jinde a, že zde napadat jednu osobu v tomto případě našeho ministra vnitra není na svém místě. Mimochodem jsme všichni dopředu věděli, že půjdeme s platy dolů a kdo myslíte, že měl ihned reagovat. Odbory. Já osobně v odborech nejsem a také nebudu. Mou prioritou je úspěšně dokončit PF a ppně zabezpečit svou rodinu pro kterou v současné době stavím rodinný dům a s tímto platem si myslím mohu své cíle plně dokončit. Je to právě současný ministr vnitra, který vdechl život starým oddělením a uznejte sami, že tyto oddělení již právem patří do 21. století. Minulý rok odložili služební zákon a my jsme byli plný hněvu a nyní jsme opět plný hněvu. Proč ? V mém plném závěru mohu pouze říci, že mě mrzí pouze můj malý osobní příplatek, ale plně věřím, že po konzultaci se svým mladým a rozumným VO dosáhnu svého cíle. Všem hezký zbytek dne
  03.01.2007 20:29 testr
 
Osobní příplatek je nenárokový a tudíž asi nic nezměníš. Počítám, že pokud tvůj VO je rozumný rozdělil co mohl a podle svého nejlepšího uvážení.
  03.01.2007 20:40 pb
 
Omlouvám se ale toto tvrzení je trošku naivní..Dnes jsou v továrnách platy podstatně vyšší a když to vidím,kde jsou kluci ,kteří do fabriky nastoupili před patnácti lety,tak úpolicajt,řadový,je chudý příbuzný.
  03.01.2007 20:48 pavel
 
Ty jsi mimo mísu a asi nemáš přehlehled vočem je nový zákon, tak spi dál protože s takovými ovečkami jak jsi ty počítají tam ti na hoře. Promiň
  03.01.2007 20:53 ,.
 
Nevím ale to co bych měl brát v roce 2007 jsem bral v roce 96-98
  03.01.2007 21:01 FIPO
 
Kolegové pozor toto je jen provokace kterou sem dal pan Langer!!!!!!
  03.01.2007 21:13 cobra
 
Zdravím všechny nás postižené.Čtu tuto diskusi už od pátku 29.12.a to dost detailně.Určitě jste zaregistrovali, že podobná běží na www.policista.cz,kde se snažím taky přispět, i na intranetu, ale pořád skáču z jedné stránky do druhé. Neva, to je detail. Určitě tu nechceme každý vypisovat svůj životopis a postih Novým zákonem, většinu z nás trefili do živého a to v té nejcitlivější sféře, tedy v penězích!!Každý z nás buď staví, přestavuje,nebo to má zrovna v úmyslu, nebo si bude muset zrovna odkoupit od města byt, ve kterém už 15 let bydlí (pokud nechce jít bydlet pod most nebo do PC na OŘ),splácí půjčky, hypotéky, nebo si je potřebuje zrovna vzít, potřebuje peníze na léky pro někoho nemocného ze svých blízkých, vloni si právě pořídil lízu na káru a tak bych mohl pokračovat až do noci. Ptám se Tě kolego "KS",jde nám teď jen o x,-kč na osobním,či podle tebe věrnostním(mám 0)? Rizikáč a další náležitosti nebudu komentovat. Nebo nám jde o to, abychom už jednou konečně dali otevřeně najevo, že nejsme ti za koho nás mají, jak se k nám chovají, že jsme svéprávní a plnohodnotní občané tohoto státu, kteří se snaží svoji práci odvádět jak jen nejlépe dokáží, ale také za tuto mnohdy nebezpečnou a riskantní práci chtějí být řádně a v duchu Ústavy tohoto státu odpovídajícím způsobem ohodnoceni. A tento náš Nový zákon je to,od čeho jsme to opravdu čekali? Z mého noťasu na mě zafuněla z tvého příspěvku velká sobeckost a egoismus. Já se snažím svoji rodinu taky jako ty zabezpečit a dělalo mi to problémy již loni a předloni a předpředloni. Já jsem nevolil nikoho, nelituji toho a navíc jsem přece apolit jako ty. Ale zo mě přeci neopravňuje zůstat jen brečet, drbat v kanclu u kofeinu a čekat, až to rozhodne někdo za mě, když já můžu být pěkně v teple svého rozestavěného domku. Tím spíš, kdyby sis přečet příspěvky i dozadu a zjistil, jaká masa lidí i z jiných složek (hasiči,VS.CS) má tu obrovskou chuť jít do toho s námi a podpořit se navzájem. TY bys chtěl jen pasivně přihlížet a pak vykřikovat "To sme jim to nandali,to sme jim udělali sado-maso,to sme borci,...!"Nechceš snad radši přispět nečím konstruktivnějším,aspoň tím, že o těchto stránkách řekneš svým aktivnějším soukmenovcům?Nechceš se stydět, že ne? Já si to myslel!
Kluci, zatím zdarec a já přepínám na www.policista
  03.01.2007 21:16 roman
 
jseš pěknej kokot
  03.01.2007 21:18 .
 
for cobra: moc hezké a souhlas, ale jako bych slyšel šéfíky (samozřejmě apolitické policisty funkcionáře) - není politická vůle........viz Strahov po Czechtekku.....
  03.01.2007 21:28 pp
 
for. Roman
Co děláš u Policie, když urážíš kolegy ty triviále
  03.01.2007 21:33 for . -od cobra
 
Tak vysoko jsem to jako degradovaný feťák z SKPV, který zrovna přišel o cca 3.500,-kč hrubýho, nedotáhl. Ale v okresní PJ su, to ses trefil.Tvojí reakci jsem vzal normál, neboj.
  03.01.2007 21:34 KS
 
Jsem ministr financí a záhledl jsem do tohoto portálu a jsem plně rozhodnut Vám příští rok nepřidat. Uličníci.

Pánové vše bylo psáno ironicky a samozřejmě mám již připraven transparent. Nezlobte se a čusík. Musí být trochu humoru nebo bych někoho musel střelit do hlavy
  03.01.2007 22:12 degradovaný npor.
 
Chlapče takové roboty vnitro potřebuje, jsi tu dobře.
  03.01.2007 22:41 velitel směny
 
Co se týče hněvu, kvůli odložení služebního zákona, tak nejvíce rozhněvaní byli asi všichni důchodci a vysloužilci, kteří čekali na tučné renty..., tak se konečně chlapci dočkali, ještě počkat do konce roku 2007, trošku si na teplých židlích zvednout průměr a pak hurá...
  03.01.2007 22:54 pp
 
Hezky mluvíš, ale máš čas ten dům stavit? Nebo ses tak dobře oženiůl že ti jej staví firma. Otom kdo křičel, že neschválili nový zákon nevím ale řadový to asi nebyli víme proč. A stim že jsme věděli že půjdem s platem dolů nemáš pravdu páč nesloužíš první den a výš, že dokud nemáš podepsaný papír nic neplatí. Tak jediné co bych pochopil je to že to myslíš ironicky
  03.01.2007 20:21 testr <testr@post.cz>
 
Základním Vaším problémem pane ministře je, že jste nezajistil dostatečné profinancování služebního zákona. Moc by mne zajímalo, jakou osobní odpovědnost z toho vyvodíte. Rád jí chcete od svých podřízených. Máte možnost to ukázat.
  03.01.2007 22:15 policie v troskách
 
Tohle ten náš ministr nečte, chce to jenom písemně urgovat na všech frontách, jinak by si v kancelářích za rok mohli zase přidat 7000,-
  03.01.2007 20:21 chocholáč
 
Jsem u Policie ČR skoro 9 roků. Snažím se makat poctivě a šlapat dacacanům po krku. Jsem obyčejný četník, obvoďák na menším oddělení. Dostal jsem platový výměr a spadnu alespoň o tři litry dolů. Když si zpočítám průměrnouý mzdu za rok 2006 a dle platovýho výměru průměr za 2007 podle selského rozumu spadnu kde? Spadnu finančně dolů. Vím, že dělník dělá za míň, ale ten má klidnou a čistou hlavu, nikdo si o něho neotírá hubu a když padla tak padla.
Jinak mě to neznechutí a proto práci a policitům na ulici se kterýma jsme na stejné lodi zdar. Četník z pořádkové
  03.01.2007 22:24 Bankrot policie
 
Tak to snášíš ještě dobře, počkej až se ti rozpadne rodina jak budeš ve 150 hodinách pryč.
  04.01.2007 01:06 Kastelán
 
Pro Chocholáče: MÁŠ RECHT.
  03.01.2007 20:11 ji3ga
 
tak co bys chtěl vědět?
  03.01.2007 20:16 bajras
 
Co bych chtěl vědět? Souhlasím s tím, že budou manažeři zaplaceni, ale manažeři na svých místech, souhlasím, že vojáci jsou sakra líp zaplaceni a mají nesrovnatelně lepší podmínky a vybavení včetně techniky, stejně tak souhlasím, že budou i vyšší rozdíly ALE!!!

Nevidím důvod, proč by měli poldové na ulici, když už jim seberou hodnosti - což bylo pro ně i jakousi hrdostí za odsloužená léta - spadnou s reálnýmplatem o několik tisíc. Tobě to přijde v pořádku za to riziko a podmínky v jakých dělají? Kde jsi ty, na SKPV? Kolik máš za službu pachatelů jako polda na PMJ? Kolik zpracuješ spisů, jako stálá, zpracovatelé na obvodě v Praze? Atd.
  03.01.2007 20:19 bajras
 
Když už se chceš ozvat, tak se ozvi současně s těma, co organizují nebo se chystají na demonstraci a přidej své připomínky ohledně nesrovnalostem mezi vojáky a policisty, že se neproplácí anicestovné a ubytovné pro poldy mimo trvalé bydliště a všechno k ministrovi. Jinak tu jen prudíš proti poldům na ulici.
  03.01.2007 20:22 bajras
 
www.policista.cz a můžeš se přidat. A nezapomeň tam připomenout, že před koncem roku se narychlo zalepili všechna místa a to hlavně lidma, kteří mají v plánu odejít,nebo nemají potřebné vzdělání a stovky poldů s VŠ vhodnou pro vedení nebo z policejního vzdělávání zůstali právě na té ulici...