Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Včera na nově ve zprávách bylo o domácím násilí. Bylo tam řečeno, že policisté prošli školením. Asi jsem byl na nemocenské nebo co, protože školení jsem neabsolvoval. Počkat, já jsem nemocenskou v roce 2006 neměl! Kde se asi stala chyba?

Školení bylo pro vybrané a zkušené policisty, VO a ZVO, tedy pro ty, kdo budou věc řešit. To asi budeme v neustálém dosahu. Je možné že na jiných okresech to bude jinak.

Musíš se proškolit sám www.donalinka.cz www.bkb.cz, najdeš tam i přesný postup a tvé povinnosti :-)))) v práci ti nikdo neřekne ani o novele zákonů s tím spojených....:-(

pro polda bez VŠ:
Předpokládám, že ty jsi denně na 158 v kontaktu s domácím násilím, nebo jsi denně na ulici a jsi toho svědkem? Asi ne, tak k čemu školí ty, co s tím nepřijdou tak často do styku????? Tohle nepochopím, celý systém vzdělávání u naší "firmy" stojí za 2 věci....co se nenaučíš sám a nezjistíš, to ti nikdo neřekne....

Je to trošku jinak, na místo se dostaví hlídka a na místě zváží okolnosti a vyrozumí svého nadřízeného, nebo operačního. Každý dostane, dostal tabulku s otázkama jak pro poškozeného, možného pachatele, či svědka. Jinak k domácímu násilí převážně dochází skrytě, kdy oběť své potíže tají, stydí se a tak v málokterých případech bude volat policii. Spíše se bude jednat o oznámení jinou formou, osobně, dopisem a to převážně od nezúčastněných osob. Je to dost složité. Jen teda to, že o tom zda se jedná o domácí násilí nebude rozhodovat třeba policista z hlídkové služby. To nemějte strach. Přednáška byla dost obsáhlá a nedá se to v krátkosti vysvětlit.

Tak to chci vidět v reálu. Hlídka příjde k bytu, vyleze vyklepaná manželka, která říká, že nic oznamovat nechce, rozházený byt, za manželkou její manžel na poldy křičí, ať jdou tam, kam patří nový služební zákon. Od tohoto zjištění do příjezdu jakékoli osoby, která fundovaně rozhodne o dalším průběhu tak 40 minut a v této situaci budou poldové vypisovat tabulky. Když hlídka zasáhne, pak si proti postupu ještě stěžuje i ta manželka, která samozřejmě vypovídá ve prospěch toho násilníka.

bez VŠ:
mně nemusíš vykládat o latenci domácího násilí a způsobech řešení vykázání agresora z obydlí, já to znám a nikdo mě z toho neškolil,ale jak tu píše kolega nade mnou, až budeš mít zavřený byt, v něm zmlácenou ženu a dítě, tak ti je tvůj šéf doma na 2 věci, stejně jako operační, řešíš to ty a jde o čas, tak mi tu nebulíkuj na nos ty tvoje moudrosti.....

povinností policisty je samozřejmě vzdělávat se, ale při té smršti zákonů, vyhlášek, rozkazů, pokynů by bylo vhodné, kdyby vedení pravidelně a řádně školilo jednotlivé policisty hlavně z těch zákonů, které potřebují a které jsou nové. Tedy změna vzdělávání - celoživotní vzdělávání u policie je mizerné.

pro tečku

Já jsem jen nastínil co bylo na poradě. Nic víc, nic míň. Máš svého vedoucího a ten dostal za úkol proškolit své podřízené. Termín byl, aspoň u nás do 31.12. 2006. Mě si nestěžuj, nejem tvůj vedoucí a ani ředitel. Jak máš jednat v popsaném případě, žena v bytě, dítě brečí, to snad víš. Takže nezlob se na mě, já za to opravdu nemůžu. Jsi starý harcovník a tak víš o co jde, těm mladším snad poradíš.

ještě pro tečku,

nějak na tebe působím jako červený hard. Nenapadám tě a tak mě také nenapadej. Odpovídal jsem někomu jinému. Když jsi chytřejší, aspoň mě to dáváš stále znát, poraď mu sám a fundovaněji.

Oprava, omlouvám se za chyby, psal jsem to v rozčílení

Zdravím všechny poctivé poldy, hasiče, CS a VS

Poctivě čtu všechny příspěvky a objevují se zde názory, že někteří lidé si u linkových pásů, dělníci, uklízečky..... si vydělají méně než mi, tak na co si stěžujem! Já ale říkám: Jednou jsme si tuto práci vybrali, vzali jsme to jako poslání, dá se říci že za relativně dobrý plat. V současné době nás novým zákonem pouze okradli o naše peníze. Jestliže jsme brali vyšší plat než výše uvedení, tak to bylo proto, že podstupujem v zaměstnání mnohem větší riziko, pracujem nad rámec naší pracovní doby a jsou na nás kladeny větší a větší pracovní nároky. Sami si položme otázky, když jsem byli mimo zaměstnání např. v hospodě na pivu a dle osobní znalosti se na nás obrátil občan s žádostí o radu, jelikož věděl, že děláme u PČR, kdo z nás mu odmítl poradit - troufám si říci, že téměř nikdo.
Jednou jsme nastoupili k PČR za určitých podmínek a v demokratickém státě se každoročně navyšují platy. Jak je tedy možné, že když inflace rostě, ekonomika rostě a my jdeme s platem dolů. Už je třeba se opravdu velice, ale velice hlasitě ozvat a nenechat si to líbit

Zdravím všechny poctivé poldy, hasiče, CS a VS

Poctivě čtu všechny příspěvky a oběvují se zde názory, že někteří lidé si u linkových pásů, dělníci, uklízečky..... si vidělají méně než mi, tak na co si stěžujem! Já ale říkám: Jednou jsme si tuto práci vybrali, vzali jsme to jako poslání, dá se říci že za relativně dobrý plat. V současné době nás novým zákonem pouze okradli o naše peníze. Jestliže jsme brali výšší plat než výše uvedení, tak to bylo proto, že podstupujem v zaměstnání mnohem větší riziko, pracujem nad rámec naší pracovní doby a jsou na nás kladeny větší a větší pracovní nároky. Sami si položmě otázky, když jsem byli mimo zaměstnání např. v hospodě na pivu a dle osobní znalosti se na nás obrátil občan s žádostí o radu, jelikož věděl, že děláme u PČR, kdo z nás mu odmítl poradit - troufám si řící, že téměř nikdo.
Jednou jsme nastoupili k PČR za určitých podmínek a v demokratickém státě se každoročně navyšují platy. Jak je tedy možné, že když inflace rostě, ekonomika rostě a my jdeme s platem dolů. Už je třeba se opravdu velice, ale velice hlasitě ozvat a nenechat si to líbit.

Pane ministře, měl jsem za to, že před vstoupením nového zákona (361/2003) v platnost jste měl na srdci, že by měli být přednostně či zejména, jak si to vyložíme, zaplaceni policisté na ulicích, tedy ti, kteří přicházejí nejvíce ve styk s veřejností a vlastně teké ti, které veřejnost nejvíce potřebuje a požaduje. To co však vstoupilo v platnost, společně se stanovenými tarifními třídami, je spíše plivnutím do tváře právě těchto policistů. Sám sloužím na ulici 12 let a nemám ambice studovat VŠ, případně se stát vedoucím pracovníkem. To však neznamená, že bych snad svoji práci dělal špatně a nechtěl uživit svoji rodinu. Veřejně bylo přislíbováno svýšení platů o nějakých 7-8 %. Jak je tedy možné, že mi měsíční průměrný hrubý příjem vzrostl o nějakých 200,- Kč, tedy cca o 1,2 %, a ročně, vzhledem k tomu, že již nejsou placeny příplatky za práci v noci, o víkendech a ve svátek, mi celkový příjem klesl o řádově nějakých 6-8 tisíc. To je to slibované přidání, to je to zaplacení policistů na ulicích ve výkonu ? Nevím jak jste na tom s matematikou, ale mě to ročně vychází do záporných čísel.
Nicméně Vám děkuji za to, že o nás máte zájem a starost. Co se týče vybavení služeben PČR z projektu P1000, musím jen smeknout, nechápu však, co třeba právě u nás budeme dělat se třemi mikrovlnkami a dvěma kávovary. A to zvláště tehdy, když jsme převážně v obchůzkách v terénu, a jak nám bylo řečeno vedoucím, do práce nechodíme proto, aby jsme zde pili kávu.

Ty se ptáš proč dva kávovary jeden pro VO a druhý pro ZVO né a každé ráno se u ranní kávy s ještěrama sejdou charakterní kolegové bonzáci, aby na tebe něco práskli. Za těch 12 let u PČR by jsi to už mohl vědět. Pak dostaneš za odměnu polovinu jejich práce.

pro :-)))

Že bys nebyl drban dost vážně pochybuji. Na to, aby si mohl dělat někomu šéfa ti dost věcí chybí. Natož u PČR.

Šéfové musí mít základní znalosti z používání PC, to dokáže, jen by měl dodělat nějaký rychlokurs jazyka....nejde mu ani čeština....:-)))

Říkám, že je to drban a k jeho předchozím příspěvkům. Měl by si dávat pozor on, abych ho třeba neměl ubytovanýho v PC.

Pouze provokuje, ale dali jsem se dohromady a to nás činí silnějšími. :-)))))) A to je to, co bychom měli všichni pochopit

Přesně tak souhlas aaa. Tak by jsme se měli postavit i k té novince co nám všem udělala radost.

No nic končim. Drbani mě s.... v práci. Na tož ještě v mým volnu.

Bohužel stále u PČR existuje určitá zdrženlivost v jednání, neboť každý z nás očekává za své jednání (veřejné vystoupení) odvetu. Tuto pozici bohužel zaujímají i odbory. Přitom v této chvili mají největší šanci přesvědčit ostatní, aby se stali členy, rozšířili tak členskou základnu a získali silnější pozici pro vyjednávání. Myslím tím, že by razantněji jednali a třeba organizovali demonstraci atd.

Poliši kecáš, napřed jsi psal, že sedíš na benzínce. Nelakuj svého možného šéfa.

Když seš ještě tady

aaa Prozraď mě řádná rychlokvaško, jak se požívají všeobecné fráze. To ses naučil na té VŠ cos vystudoval? Ty musíš bejt ale pořádná hlava. A jak se umíš rozčilovat na kolegu. Jste na tom stejně. On bez VŠ a ty s tou svou VŠ. Joooo poliši, asi k vám nepudu. Nemám rád nadutce a to děláš poldu šetnáct let? Následky jsou již zřejmé.

Buď řádná nebo rychlokvaška, vyber si. A jinak jsme rádi, že jsme tě odradili, co taky s tebou. Akorát by jsi dělal ostudu.

pro aaa: přesně tak a kde je příčina, že jsou lidi naštvaní....určitě ne v tom, že všechno funguje jak má a že těch problémů nenarůstá....
Chceme dělat svou práci pořádně a naplno, tak nám dejte podmínky a neberte peníze, víc po vás nechceme....:-(

:--)))

Tohle DF je opravdu konstruktivní, zvrhlo se v napadání důchodců a těch co nemají VŠ a jsou dosud na funkcích. Musím říci, že nejsem odvázanej z toho, že důchodce bere důchod a plat zároveň, logické by bylo buď plat, nebo důchod.
Dále obdivuju některé zde píšící absolventy VŠ všech možných směru, jen ne policejních, jak pláčou. Já vysokoškolák a nezbylo na mě žádné koryto a ani korýtko. To je tedy něco. Ono jich totiž ani tolik není, budeš se muset asi poohlédnout po civilním sektoru. Už vidím soukromého podnikatele, který pro tvé modré oči vyhodí dlouholetého osvědčeného odborníka a vymění ho za tebe jen proto, že máš VŠ a on ne.To by byl ale v.. Napřed ukaž co umíš a pak se teprve uvidí. Asi něco na způsob, kuchaře do dílen a mechanika do kuchyně, podle vás. K takykolegům co studovali a studují při zaměstnání. Došlo vám vůbec, že v době kdy studujete, berete si volna a podobně, někdo z nás za vás musí mimořádně do služby? Na úkor nás a našich rodin. Potom přijde vedoucí a řekne, přenech mu placený svátek ať si něco přilepší a je to. A protože chudák vedoucí nemá VŠ, tak mu to student po ukončení VŠ vrátí tím, že se dere na jeho místo hlava nehlava. Jsi starý, školu nemáš, tak táhni. Kolik těch studentů nestydatě využívá kopírky, tiskárny a PC svého zaměstnavatele pro své studium, o papíru ani nemluvím. To má přednost před prací pro zaměstnavatele. Potřebuješ PC na práci, počkej si, já si to dodělám. Že ti za chvilku končí služba ho nezajímá. Tak bych mohl psát dál a dál. Všichni se diví jak jsme dopadli, já ne. Bude to tím, že na vrcholných místech jsou sice lidé s VŠ, ale ne odborníci. Jsou to lidé, kteří ani pořádně k policejní práci nepřičichli a jsou úplně mimo mísu. Netvrdím že všichni,ale řídící většina. Kamarádi kamarádů, co mají zrovna politickou moc. Že má někdo jednu, dvě VŠ a titul před i za, ještě neznamená že je člověk na svém místě. Může být dobrý teoretik, ale nemusí být dobrý vedoucí pracovník. Krucinál zamyslete se již konečně, jsme všichni poldové a neházejte špínu jeden na druhého. Když se hádáme, kdo z toho má asi tak prospěch. Jste poldové, odpověď si dosaďte.
Es et naudiz igo kaloi, thuwot et freinazmal. Těm s VŠ to překládat nemusím, znají řeči a ostatních se to netýká.
Splatem jsem šel taky dolu a přišel o zlaté hvězdy, které jsem si vysloužil prací a ne podrazáctvím a rektální atletikou a ani politikou. Vždy jsem říkal co jsem si myslel a proto jsem byl v kolektivu "oblíben", hlavně u vedoucích.

Tak jsi to obrátil, napadáš vysokoškoláky, statečný policisto.

asi tak, já a spousta mých kolegů studujeme z dovolených, takže ti děkuji za podporu při mé snaze zvýšit si vzdělání a následně vše získané prodat mladším a nezkušeným.....
Souhlasím ovšem s tím, že napadání kohokoliv zde je pravý opak toho, co se zde mělo řešit. Ale jak chceš docílit toho, aby se sem nedostal i jakýkoliv provokatér mimo PČR??? Nebo to už máš ověřené, že tu není ani jeden? :-)))

Ano, na hrubej pytel hrubá záplata. Koho se to netýká, ten se neozve. Kdo má máslo na hlavě, ten se urazí. Nemám rád plačky, patří na hřbitov.

nedočetl jsem to ani do konce, to si opravdu děláš legraci??? U nás se eviduje i počet kopírování, všechny peníze co vrážím do studia jsem si našetřil jen z toho, co jsem si vydělal, trochu se kroť s tím obviňováním VŠ, přeháníš to.
A když už tu mluvíš o rektální atletice, tak máš jistě zkušenosti, ale nějak o tom mlčíš a jenom napadáš poldy co studují nebo studovali, to je závist, že nejsou líní jako ty?

Já jsem nečekal a doplnil si v nedávné době Vš vzdělání. A to sloužím už 16 let. Stále pracuji u pořádkové a výše uvedené "kecy" mne docela rozčilují a vzkazuji ti poldo bez Vš " jsi ubožák a proto zůstaneš vždycky na ulici "

Pane tečko, neuvádíš pravdu, četl jsi jeho příspěvek až do konce.

pane tři hvězdičky, dočetl, napodruhé...:-)))

Pláčeš akorát ty a na nesprávném hrobě. Své otřepané psychologické fráze si nech na ulici. Jednou jsou nahoře důchodci a podruhé mladí Vš s dvěma tituly bez zkušeností, prostě jak se to hodí do krámu, že. Neříkám, že to není z vedení podraz, ale neházej všechny do jednoho pytle.

No nic, akorát se tady napadáme a zvyšujeme mezi sebou napětí. Nemá to smysl.

Plakání na nesprávném hrobě. To jsem tu včera zmiňoval. Oblíbená fráze funkcionářů.

To je psina, poliši se hádaji kdo je větší smažka. Zbejvá vám ještě čas na práci?

Taky kecáš s cesty. Si myslíš, že to tady někdo z nás změní, že ti třeba já změním zařazení a přidám na výplatě. Prostě je tady z toho hrobeček. Jinak dělám sám na sebe. Jsme tu nezainteresovaným akorát k smíchu.

pro aaa

To patřilo mě?

:--))

Poliši, za co chcete přidat, když vás člověk potřebuje tak zrovna pijete kafe na benzínce, nebo spíte v autech. Docela nedávno jem viděl fotky na netu. Fakt dobrý. Tohle je dobrá komiksová stránka. Doporučím dalším, to jsem nečekal. Ať vám to kafe nevystydne. To fakt píšete v pracovní době? Za naše daně? Tak zatím, odpoledne sem zase juknu. Ty brďo, studovaní poliši, to mě nikdo neuvěří.

Ok v poho, už jsem si myslel, že jsem se tě nějak dotknul to nebyl cíl.

Máme taky nárok na pauzu jako ty civile. Když jsem v noci venku, trávim narozdíl od tebe přestávky na benzíně. To je luxus. Neplácej nesmysly hlupáčku. Ale nebudu ti dále popisovat průběh služby, to drbany neučíme. Pak věděj, jak maj beze strachu krást.

Nooo v tý době, co zrovna piješ to kafe? Hele poliši a neříkej mě drbane. Třeba ti budu dělat šéfa. Potřebujete přece nový binga. U mě nejni vejška žádný problém, zrovna jednu končím. Máte přece slogan "najdi si svýho parťáka", tak už nehledej. Kde jinde můžu v pracovní době surfovat?

Pro civila - píšem z domova, ve volnu, neflákáme se. Jinak pro Hlídkař OOP za 16 let jsem si prošel jak hlídkovou, tak OOP, stáže na SKPV 1 a 3 oddělení. Myslím si, že nejsem řádná rychlokvaška a poměry znám. To, že jsem si po dlouhé době dodělal Vš mě nedegraduje do pozice, kterou tu vylíčil Polda bez Vš. Je možné, že požívám pak všeobecně používané fráze - vždyď jsem je slyšel tak častokrát :-))

pro :-))). Tak pojď, uvidíme, kdo má větší šanci na šéfa. Ulice na tebe čekají.

pro aaa

Jsem rád, že jsme se vzájemně pochopili.

pro :-)) jde vidět, že jsi mimo službu, taková moderna jako internet k PČR ještě nedorazila....ale rád tě uvidím ve sboru, je nás málo a asi bude ještě méně a VŠ na ulici potřebujeme, není nás tu málo...:-)))

Ok, končím. Jsem zvědav, jak dopadnou dnešní jednání na PP. Ze zdrojů na PP vím, že informace o nespokojenosti v podhradí vědí, a nejvyšší svolává své rádce. Dobrou

aaa Prozraď mě řádná rychlokvaško, jak se požívají všeobecné fráze. To ses naučil na té VŠ cos vystudoval? Ty musíš bejt ale pořádná hlava. A jak se umíš rozčilovat na kolegu. Jste na tom stejně. On bez VŠ a ty s tou svou VŠ. Joooo poliši, asi k vám nepudu. Nemám rád nadutce a to děláš poldu šetnáct let? Následky jsou již zřejmé.

:-))) Výborně Ivánku, výborně. Ty to dotáhneš daleko. Jak dlouho tě budou rodiče ještě živit.

To víš nikomu se nechce makat to je jenom pro středoškoláky. Plno kolegů má VŠ nebo si jí dodělávají nejvíce letí zemědělská a lesnická.

vkaz pro :-)))
Můj milý, velice mě bavíš a to hned několika tvými výroky. Za prvé tím že studuješ VŠ , už kvůli tvé češtině . Dále si zřejmě špatně vykládáš slovo smažky - v policejním slangu, alespoň u nás je to výraz pro toxikomana což z tvých odpovědí soudím jsi ty, nebož není možné abys psal takové bludy aniž by jsi si něco nešoupnul. A s tím že by jsi nám mohl šéfovat mě a asi i ostatní členy této diskuse bavíš úplně nejvíc. Bůh nás chraň před takovými jako jsi ty.

Já myslel že třída se stanovuje podle nejnáročnější vykonávané práce uvedené v katalogu prací :o/// (viz.zákon 104/2005 Sb.) Tam se podívejte co můžete ve 3TT vykonávat. U VS jsou příslušníci po srovnání s předchozím stavem(r.2006) posunuti o 1TT.... a kam asi? ...samozřejmně směrem dolů!!!! Odvolávejte se proti pracím, které nemáte v pracovní náplni!!! ... i když u nás jsme s plaťákama pracovní náplň neobdrželi...radši.

To bude problém, my dostali rozkazy a pracovní náplň pořád nikdo nemá a do 15 dnů, kdy končí lhůta na odvolání je těžko uvidíme....

Každá "revoluce" má svůj symbol, pojďme se dohodnout na tom našem, který se připneme na klopu UNIFORMY...

to není blbej nápad aspoň tak poznáme kolik lidí souhlasí a nebojí se o tom otevřeně mluvit!

Nic jinýho než černá ztužka mě nenapadá...

kurňa....stužka :)

HLEDÁM PARŤÁKA po novu NAJDI HLUPÁKA.