Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Politici si polepšili o tisíce korun

http://zpravy.idnes.cz/politici-si-polepsili-o-tisice-korun-dsf- /domaci.asp?c=A070102_203747_domaci_zra

aspoň vím kam ty naše peníze dali !!!!

A dost, končím. Pane ministře hodně štěstí ve Vaší práci a snad dostojíte svým prohlášením, že příslušníci nespadnou s platem. Ještě pořád se tu najdou tací, kteří Vám věří. Já na Vašich stránkách končím, už jsem si tu játra vyplácal dostatečně za kolegy...:-)

Nějak tě kolego rozhodil co ?

Už jsem v klidu, nemá cenu se rozčilovat....:-)))

http://www.blesk.cz/Clanek67007.htm

.. tohle nevypadá bohužel optimisticky ... ale naděje umírá poslední! :o)

Nazdar smažky, už jsem zase tady. Pořád se hádáte? Nevzdělanci a zdělanci, chtěl jsem napsat vzdělanci. Docela mě dojal ten, co mě posílal na rychlokurs z jazyka mateřského. Chlapče, taky bys ho potřeboval, když píšeš ty ohledačky. To se při nich asi nasmějou, když to po tobě čtou. Hádejte se dál, opět v pracovní době, za naše peníze. Zatím čau, poliši.

To je vše? Vem si ty prášky z lednice a moc se nepřetahuj....

Nevím jak kolega, ale já mám zrovna volno. Jinak v práci internet už máme, ale jen pro vyvolené já mezi ně nepatřím. Nemám čas ani na psaní na intranetu jsem rád, že se za směnu najím.

Já mám taky volno, neřeš ho, je to jen provokatér...:-)))

Ty nejsi v práci? Aha další co je na pracáku a mluví tady, že platí policajty z daní, ale musím tě hochu zklamat my policisté na ulici si dokážeme na své platy vydělat a dokážeme vydělat i na tebe, aby tě měl ÚP z čeho platit. Jen ti naší vedoucí atd. žijou z daní lidí. Takže pa.

Nevím, kde ty inteligente bereš tu drzost nás urážet, že píšeme na tyto stránky v pracovní době a za tvoje peníze. Tak pokud nevíš, my ty daně také platíme, a ne malé. A pokud si myslíš, že toto píši v pracovní době a na služebním internetu, tak jsi pěkně vedle inteligente. U policie mají internet jen ti vyvolení, tedy naši nadřízení. Já se tomuto věnuje v době svého volna a na svém PC a internetu. Než budeš příště někoho napadat zameť si před vlastním práhem, chytrolíne.

Všem platově, hodnostně a nízkou třídou postižeým kolegům přeji úspěch v jejich odvolání a také demonstraci, pokud se zorganizuje. Plaťák sice nemám ( dočerpávám dovolenou), podle informací co jsem ale od kolegů získal, jsem si vůbec nepohoršil. Rozhodl jsem se ale, po po zvážení všech pro a proti po 32 letech služby u PČR odejít na rentu a tak k 1.4/07 někdo z mých mladších kolegů podědí mou 5TT.

Pane ministře,
dovolím si předběhnout dobu, a předložím Vám malou úvahu a zároveň i návrh, kterým směrem se může vyvíjet další jednání o úpravě platů, především policistů, hasičů, celníků "na ulici", neboť právě tyto osoby jsou znevýhodněny dle nově platného Zákona č.361/2003 Sb..

V § 114 Základní tarif, se hovoří v odst.2
(2) Základní tarif, na který má příslušník nárok podle odstavce 1, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby.
V § 115a) se hovoří, že
Vláda stanoví nařízením stupnici základních tarifů pro následující kalendářní rok, poprvé pro rok 2007. Při stanovení této stupnice může zvýšit procentní částku uvedenou v § 114 odst. 2.

Nemám VŠ vzdělání, ale selský rozum mi říká, že zvýšením procentní částky v §114 odst.2) by se mohl vyřešit celý problém s nedohodnocením práce příslušníků ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby. Policistům, hasičům a celníkům ve vyšších platových třídách, kteří si nijak nestěžují, jelikož mají královské ohodnocení své práce, vůbec nepřidáte, neboť nejsou ve "směnném" režimu služeb. Přidáte právě jen těm příslušníkům v přímém výkonu, čili těm "na ulici", jejichž práce je nedoceněna a kteří právem projevují nespokojenost se svým ohodnocením. Pokud to s námi, řadovými policisty, hasiči, celníky, myslíte pane ministře vážně, předložte vládě návrh na změnu procentní částky v §114 odst.2).

Jelikož je mi jasné, že všechny příspěvky z poslední doby pan ministr nebude číst, není to ani v jeho silách, žádám tímto administrátora o upozornění pana ministra na tento příspěvek. Myslím si, že tento příspěvek je jeden z těch konstruktivních, které stojí zato si přečíst. Tímto v žádném případě nesnižuji konstruktivní hodnotu ostatních příspěvků.

To je sice řešení, ale když na to nebyly peníze už při schvalování tabulek v listopadu, tak to bude těžké....Měli nechat původní tabulku s 20% a byl by klid....

Dovolil jsem si zkombinovat odvolání z nosp a z osh a dále jsem něco doplnil. Doufám, že to nepude autorům vadit, jelikož je to pro dobro věci. Nezaručuji, že celá forma je správně. V případě, že by měl někdo vypracované lepší odvolání, nechť ho dá do placu.


jméno
místo a datum ________
Počet listů: 2
Policie České republiky
Okresní ředitelství
¬¬¬¬¬___________
Rada ¬¬______
O D V O L Á N Í

Tímto podávám odvolání proti rozhodnutí ředitele PČR Okresního ředitelství ______, vydaného dne ¬¬¬_____ pod číslem _________, které mi bylo doručeno dne _____

Odvoláním napadám

ustanovení na služební místo _______
PČR okr. Ředitelství _______
Sl. Pořádkové policie a sl. železniční policie
Obvodní oddělení ________
s místem služebního působiště: ________

a související jmenování do služební hodnosti _______
zařazení do _____. tarifní třídy a stanovení hodnostního označení _______
zařazení do _____. tarifního stupně
určen podle § 114 a § 115 zákona základní tarif zvýšený o 10%
určení zvláštního příplatku podle § 120/3 zákona _____,- Kč
přiznání osobního příplatku podle § 122 zákona ______,-Kč

O d ů v o d n ě n í

Na základě citovaného rozhodnutí, které mi bylo doručeno dne _____ jsem byl
1. ustanoven podle § 215 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. na služební místo ________ PČR okr. Ředitelství ________,Sl. pořádkové policie a sl. železniční policie, ________ s místem služebního působiště __________

2. jmenován do služební hodnosti ______

3. současně zařazen podle § 116 zákona a § 3 nařízení vlády č. 104/2005 Sb. do ___. tarifní třídy,
byla mi podle § 219 započtena praxe v rozsahu ___ let a ____ dnů,
byl jsem zařazen do ___. tarifního stupně
byl mi zvýšen základní tarif podle § 114 a § 115 zákona o 10%
byl mi určen zvláštní příplatek podle § 120/3 zákona ve výši ____,-Kč
byl mi přiznán osobní příplatek podle § 122 zákona ve výši ____,-Kč

4. podle § 8 zákona mi náleží hodnostní označení ______

Žádám, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, abych v součtu všech složek služebního příjmu, měl zajištěn měsíční služební příjem alespoň o 5 % vyšší, než tomu bylo v roce 2006. To je totiž veřejně deklarovaný příslib vlády České republiky i parlamentu České republiky, vyplývající pro všechny státní zaměstnance ze schváleného zákona o státním rozpočtu na rok 2007. V rozporu s tím je napadeným rozhodnutím můj služební příjem oproti roku 2006 podstatně snížen, což je v rozporu se zákonem č. 361/2003 Sb., který kromě zpřísnění podmínek služby měl přinést i určitou kompenzaci právě navýšením služebního příjmu příslušníků, což bylo i deklarováno v důvodové zprávě k tomuto zákonu a opakovaně veřejně deklarováno všemi třemi ministry vnitra, kteří se na vzniku zákona podíleli. Zaměstnavatel má pro požadovanou úpravu mého služebního příjmu v zákonu dostatečný prostor jak možností zařadit mě o jednu tarifní třídu výše, tak možností navýšit můj zvláštní příplatek, event. osobní příplatek, event. kombinací uvedených možností. Zákon i katalog činností upravuje tarifní třídy a některé složky platu natolik v určeném možném rozmezí, aby zaměstnavatel, tj. Česká republika, mohl příslušníkům služební příjem zvýšit, což bylo jedním ze záměrů zákona, nikoliv naopak, což je nyní napadeným rozhodnutím realizováno.
Pro srovnání: v roce 2006 byl můj hrubý roční příjem ve výši ______,- Kč, měsíční tedy _____ Kč. Můj současný hrubý roční příjem je _____,-Kč, měsíční tedy ____,-Kč. Roční propad hrubé mzdy činí ____,-Kč, měsíční hrubý propad mzdy tedy ___,-Kč. K tomuto když tedy přičtu 5% nárůst - veřejně deklarovaný přislib, tak roční propad hrubé mzdy činí _____,- Kč, měsíční hrubý propad mzdy činí _____,- Kč.

Pozn. : napadeným rozhodnutím, které obdrželo v podobném platovém propadu i mnoho mých kolegů, vytváří Česká republika historicky první velkou profesní skupinu zaměstnanců státu, u kterých dochází ke snížení platu, ačkoliv nároky, omezení a zákazy na jejich službu kladené se po všech stránkách neustále zvyšují. To považuji zvláště v situaci, kdy ekonomika země již několik let roste, za krajně nespravedlivé a odporující jak myšlence právního státu, tak zásadě spravedlivého odměňování občanů za vykonávanou práci pro stát. Velká část příslušníků bezpečnostních sborů (i jejich rodin) je tím de facto trestána, ačkoliv nejenom nic neprovedli, nýbrž naopak slouží často i nad rámec zákonem stanovené služební doby a za samozřejmost při tom považují, že nasazují v zájmu vnitřní bezpečnosti České republiky své životy.


Navrhuji, aby bylo uvedené rozhodnutí zrušeno (změněno).


Místo a datum

_________________________________________
služební hodnost, hodnostní označení, titul, jméno, příjmení; podpis

nečetl jsem to, ale forma dobře není, na první straně musí být vlevo vše o tobě, zařazení, ČOZ, Útvar atd., pod tím Č.J.: a vpravo Kotěhůlky, 4.1.2007 příp.pod tím počet listů a přílohy.
Dál musíš adresovat odvolání tzn.že vlevo pod tvou hlavičkou musíš napsat hlavičku proti komu a se odvoláváš - ten, kdo vydal rozhodnutí i s jeho funkcí a zařazením a až pak následuje obecně Odvolání dle § 190......proti rozhodnutí ředitele...č.....vydaného dne...
a pak teprve: Tímto podávám odvolání atd....

vše to bylo jak říkáš, ale bohužel když jsem vložil text, tak se to celé rozhodilo. Správnost jsem myslel ve výrokové části odůvodnění

pokud bude nejaka demonstrace, napiste sem prosim, kdy kde a v kolik, různí se tu dva nazory, tak bych byl rad, kdyby se to ujednotilo, diky a preju hodne sil

počkej na reakci po jednání odborů s vedením resortu, pak budeme chytřejší.

Pro tečku a tři áčka

Je zajímavé, že jste se ozvali. Asi jsem psal o vás. Koho se to netýkalo, ten se neozval. Jinak je to můj názor a vlastní zkušenost. Máš pravdu v tom, že zůstanu na ulici. Někdo tu práci za vás musí udělat. Z vašich příspěvků jsem pochopil to, že vám nejde o nějakou spravedlnost, ale pouze o vaše korýtka. Nikoho konkrétně jsem sprostě nenapadl, narozdíl od vás. Mohu vám říci, že se opravdu hodíte na vedoucí pracovníky. Slušnosti vás nikdo nenaučil. To že máš odslouženo 16 let, ještě neznamená, že máš ve všem pravdu. Já vím, že svým příspěvkem jsem napadl všechny s VŠ, což nebylo tak celkem fér, ale nemohl jsem nereagovat na některé příspěvky vás s VŠ. Přečti si ještě jednou můj příspěvek a snad pochopíš. Ono opravdu na PČR není tolik koryt a korýtek, co je a bude lidí s VŠ. Musíte se vyrovnat se skutečností, že řada z vás bude i na té tebou zatracované ulici, kams mě s chutí poslal.

Plácáš 5přes9, já jsem na ulici a na ulici zůstanu. To, že si dodělám ze svého volna VŠ neznamená, že nebudu jednou jako př.vrchní inspektor na ulici, nevíš o nás nic, ale opět obviňuješ z touhy po korytech. To, že se někdo na diskuzi ozve, je logické, od toho se tomu říká diskuze a když už jsi tak chytrý a hodnotíš lidi podle odpovědi a ještě k tomu nemáš úctu k člověku, který je na ulici 16 let, tak jsi u mě skončil END s tebou!

Docela jsi mě namíchnul, blahopřeji. O retardaci jsem nepsal já a u kolegy aaa jsem si asi nevšiml, ale ještě k tomu vzdělání. Jestliže někdo studuje, investuje svůj čas, čas pro svou rodinu, nemalé finanční prostředky a podstupuje stres u každé zkoušky, tak logicky chce, aby se mu i tato investice vrátila. Není třeba nad tím víc přemýšlet, prostě to tak je. Jestli ty studovat nechceš (napsal jsem že jsi líný), tak je to jen tvůj problém a nemusíš se navážet do lidí, kteří ze sebou něco dělat chtějí a chtějí se dozvědět a znát víc. Takové s prominutím kecy o rychlokvaškách, o švindlkursech na vysokých školách apod.mají v oblibě nejraději ti rozumbradové, kteří na studium VŠ nemají ani odvahu, tak pomlouvají a pomlouvají, jde ti to moc dobře....blahopřeji.....doufám, že tě nemám někde za kolegu

Kolegové s VŠ četli jste pořádně příspěvek kolegy, že se tak urážíte, kdy pro ti Vám nic nemám, ale nezlobte se na mě musím Vám sdělit jeden fakt. U nás na denní studium na Akademii odcházeli kolegové z hlídkové služby o které nikdo nestál, kdy jim nešly zákroky a ani administrativa. Co bylo jednodušší poslat je na školu, kdy tímto se jich na 3 roky zbavili. Po návratu je dali na SKPV a dlouholetý kolegové, kteří VŠ nemají je musí všechno učit a makat za ně za nižší plat. Je smutné, když někdo sloužící ve výjezdu s hodnosti poručíka neumí napsat pořádnou ohledačku.

s, z ... to ten vztek...

pro Polda: ohledačku jsem psal už ve zkušební době u policie a nikoho nezajímalo, že to dělat nesmím, coč je srovnatelné se zařazováním policistů do tarifů, kde nesouhlasí náplň práce. Nemám jen rád, když se někdo naváží do lidí, co studují. Tu možnost má i on, dovolené má 30 dní v roce, tak ať začne.

To je hodně slabý argument, že jsi ohledačku psal ve zkušební době to asi skoro každý. Dál to byla určitě ohledačka méně závažného TČ nebo přestupku. Nevím jak u Vás, ale u nás jezdí výjezd okresu na závažné případy. Tehdy se jednalo o útok na kolegy ze zbraní u nás u oddělení. Ohledačka byla tak dobrá, že i inspekci nevěřila jak může někdo vyplodit něco takového. Nic neříkající text s pravopisnými chybami a ani se kolega netrefil do adresy našeho oddělení. Jak tady už uváděl kolega Espé VŠ není patent na rozum a administrativní zručnosti se naučíš pouze praxí.

12 sklepů vloupání a byl jsem u PČR přesně 5 měsíců....:-)))

Jistě, praxe je nezbytná, ale ať nesoudí lidi podle toho, jestli dělá nebo nedělá školu. Já praxi mám a slušnou, stejně jako znalost zákonů, asi tak

pro tečku
Zato já jsem podle tebe úplný hlupák. Ty pindat můžeš a jak se někdo ozve, je oheň na střeše. Jen tak mimochodem, těch let u policiie mám o něco víc než ty a vím o čem píšu. Na výjezdy jsem jezdil taky a zaučoval ty s VŠ. Čo bolo, to bolo.

no, tak není co řešit, zaučuj dál a studuj, budeš se mít snad lépe...

Kolegové nehádejte se není to důstojné. Faktem je že vysokoškoláků je již jako sraček, většina jde dělat VŠ, aby utekli z té nejhorší špíny na odděleních - taklen mě odpověděli všichni u nás na OOP, takže o čem je řeč ? - o tom, aby se mohla tahlen spousta vysokoškoláků někde uplatnit - a kde v rámci PČR ?, vždyť již teď mě připadá, že na každé místo s předepsaným vzděláním Bc. - tedy hovorově blbec, jak říkáme, je již nyní tak 5 lidí. Víc jak půlka SKPV VŠ má a tak kam s těmi přehršle VŠ. Kdo si ji chce udělat a získat lejstro, ať si ji udělá, ale ať si nedělá právo okamžitě vystrčit z fleku nějakého zkušeného poldu s 20 letou praxí, na kterého v letitých zkušenostech nemá a poučkami se může někam, na to se u běžných policistů praktiků nehraje. Znalost pachatelů, taktika výslechů........ na to se u běžných poldů hraje a kdo útíkal rychle si udělat VŠ ( taky jsem mohl neříkám, ale nikam se necpu ). Dneska každý druhý nový policista již po roce přemýšlí, jak si rychle udělat VŠ a tedy nedělat tu špinavou práci. Takhlen se dříve nepřemýšlelo a každý bral to, že holt bude makat na hlídkový nebo na OOP a po dosti letech se možná dostane na kriminálku. Dneska jenom každý studuje a studuje a kouká s tím hlvně nějak vyje....at. ( Omlovám se čistým duším, které studují jen z prosté touhy poznávat )

ES PE,

děkuju Ti, to jsem chtěl říci. Bohužel jsem se moc rozepsal a myšlenka se rozplynula.