Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

S datumem předání

Kolegové, máte někdo info o dnešním jednání mezi odborářů a "váženým" ministrem vnitra?

Kdyby takto pracovali i jiní
2. ledna jsme požádali s kolegou Štěpánkem ministra vnitra o projednání některých aktuálních problémů a 3. ledna nás pan ministr přizval k jednání na 4. ledna. Tak tomu říkám pohotová reakce, dovedu si totiž představit, jaké změny musel ministr udělat ve svém nabitém pracovním programu v době, kdy se v podstatě nepřetržitě vyjednává o nové vládě, kdy novináři denně naléhají na informace o vývoji těchto jednání a zároveň se média neustále pídí po tom, co kde zase policie pokazila, i když z toho nakonec vylezou třeba jen splasklé bubliny, kdy se za pochodu přeorganizovávají různé specializované útvary policie atd. Dnes od 11:00 proběhne u pana ministra jednání, ke kterému pozval ředitele bezpečnostních sborů a představitele odborových svazů, zastupující příslušníky bezpečnostních sborů.
JUDr.Vladimír Mühlfeit


4.1.2007

Pro všechny co čekají na výsledky jednání odborové organizace PČR a Hasičů.
Hovořil jsem osobně s JUDr. Štěpánkem předsedou NOS a ten mi sdělil, že jednání ještě neskončilo, ale o výsledku mě bude informovat !!!! Držme mu palce jako jediný bojuje za naše platy. Zdraví Váš kolega KASR

S jakým datumem jste podepsali platové výměry po novém roce?
Byl to den předání, nebo Vám bylo "doporučováno" podepsat zpětně, čili antidatovat den předání k nějakému datu v posledních dnech roku 2006?

Ještě jsem plaťák neviděl a dle mého názoru jej podepíše spětně jen hlupák.

y

Kolegové, kteří jste doposud nedostali platové výměry, a už jste sloužili v tomto roce, dejte zde pod tento příspěvek vědět, kde funkcionáři zaspali. (OŘ, OOP a jiné součásti)
Prosím, a to ZDURAZŇUJI, nepiště sem Vy, kteří jste na dovolené, nebo v pracovní neschopnosti, nebo z jakéhokoliv jiného důvodu jste doposud nebyli v místě služebního působiště! Pouze Vy, kteří jste už sloužili a doposud nemáte platové výměry. Děkuji za pochopení

Překopírovaný a doplněný příspěvek ze dne 3.1.2007
K 3.1.2007 NEDOSTALI výměry
- Správa JčK
- ÚOOZ
- Brno město

a kdo dál k dnešnímu dni?

uooz dnes pry rozhodnuti dostal taky

Vážený pane ministře,
Dne 1.1.07 v dopoledních hodinách jsem na OOP podepsal pl. výměr: 4TT, 4TS(9 let), 3.000,- riz., 500, osobní = 24.590,-Kč,
Chtěl bych Vám sdělit, škoda, že to stejně nebudete číst, že stejně jako, troufám si říct, že TISÍCE mých kolegů, mělo v roce 2006, ba dokonce i v roce 2005, průměrný měcíční plat v rozmezí 25.000 - 27.000,- Kč (s příplatky samozřejmě).......... jinak řečeno VY a Vaši předchůdci na MV a celé PP jste nás sprostě podvedli a okradli!!! Když Vy sám jste mluvil o tom, jak konečně zaplatíte NÁS, hlídkaře, obvoďáky, dopraváky a pod., NÁS kolegy z ulice........nevíte o pol. práci vůbec nic!
A abych dodržel pravidla, má otázka zní: Vy si opravdu myslíte, že náš kalich je bezedný? malá nápověda - právě přetekl!

Šťastný nový rok parťáci

Poslouchej, sloužil jsem na OOP 15 let ale o pěnězích viz. tvůj platový výměr se mi ani nezdálo. Myslím, že jsi za těch 9 let, co sloužíš , úplně ztratil kontakt s realitou. Nevím, z kterého jsi kraje, ale upozorňuji tě, že jsou místa, kde se tvůj nový plat rovná čtvrtletnímu příjmu. A o extrémní náročnosti práce na OOP mě nepřesvědčuj, za 15 let jsem neviděl nikoho, kdo by se zhroutil z přepracování a když se koukám kolem sebe, myslím si, že to ani nehrozí. Ale viděl jsem to ve fabrice u stroje ve třísměnném provozu, kde je za směnu půl hodiny na oběd a jedna 10-min. přestávka. A na tvůj příjem by tam člověk musel mít nejméně 250 hodin měsíčně. Když se cítíš okrádán, tak to nedělej. Ale zapomeň na to, že na tebe někdo v civilu čeká. Chápu, že každý chce víc, ale rozhlédni se střízlivě kolem. Zkus se jen tak orientačně poptat po zaměstnání. Podaříli se ti sehnat zaměstnání s takovou dlouhodobou perspektivou jako je státní služba a ještě za tvůj !žebrácký "plat, tak ti gratuluji.

tak poslouchej 15 let si sice slouzil a a rikas, ze kdyz se podivas na jeho platový výměr je to pohadka, nevim co jsi tech 15 let delal, ale kluk ktery slouzi tak jako si slouzil ty 15 let a je na hlidkove a hodi ho do 3TT bez jakehokoliv prispevku je podle me uplny chudak, nehlede na to, ze ma půjcky, hypoteky atd., které si vyřizoval jeste v dobe, kdy mel plat lepsi a pocital s tema penezma, pravdu mas v jednom, ze prace neni nikde, ale pochop situaci tech kluků, kterí sem sli s urcitou vidinou a ted jim vse vzali, jak to ty rodiny utahnou? - pisu svůj nazor, tohle neni muj pripad, i kdyz jsem sel s platem taky dolu, nastesti jsem aspon v 5TT, i kdyz to zas neni takova vyhra - zavist a pomluvy na obvodech zacinaji nebezpecne bujet a to je pro tuhle práci opravdu skvely

pro KARLA - kdy jsi sloužil? pamatuji si na povodně v r. 2002, 4 dny jsem se pořádně nevyspal, oblečení mi nestačilo schnout o botech ani nemluvím, šel jsem pomoc kolegům na oddělení ve městě kde bydlím, jelikož mi jich bylo líto, že si praktcky neodčinuli a já v té době měl volno. pak přišla voda čtyři dny jsme byli odříznutý, bez vysílačky, svůj mobyl jsem utopil, policie a hlavně vedení se nezajímalo jestli máme co jíst pít, museli jsme si to shánět sami, ještě že zásobovali městský úřed, nikd z vedení se neukázal. měl jsem po těle vyrážku, na nohách plísen. a ty tu tu budeš mluvit že se nepředřem? !!!!!!!!!!!! uvědom si že se stává že se nic neděje a máme klid, ale jsou situace jako byla tato a nikdo nepřemýšlel o tom že se na to vykšle. bylo potřeba dosta lidi do bezpečí a to jsme museli lezt i do té hnusné špinavé vody plné bakterii, chemialii a jiného sajrajtu.

Pro Karel :

Je to relativní - když dáš do srovnání policistu v Praze a jeho protejšekv Parze, tedy člověka dejme tomu s maturitou, který pracuje ne u podělávkové firmy, tak vychází lépe ten protějšek, případně stejně. Když pojedeš do Ostravy nebo do Mostu, tak si řekneš - To je pracháč ten policista, vždyť v tom Mostě a Ostravě ani neseženeš práci, je to relativní.
A druhá stránka - jsme vandráci, nebo " přisně vybraní lidé, jak už tady někdo uvedl uspěšnost výběru k policii 2 ze 60 - každý s maturitou nejméně, zákazem podnikání, tedy v možných horších finančních siruacích nemožnost výpadek dorovnat prací mimo policii a nebo máme načerno podnikat s dovozem ojetých aut, jak bylo v televizi dříve uváděno. Moje manželka pracuje 14 let u stejného soukromníka a dneska má tak 7.500 - 7.800 čistého a když přijde o zaměstnání, nemám ani možnost jít nikam na brigádu a tuto finanční situaci řešit v souladu se zákonem - tohle přeci není žádné malé omezení někomu zakázat jiný zdroj příjmu.

Za další vyslýchám spousty lidí a kolikrát mě někteří i překvapí, jak jim to celkem " sype ". Ale jen " někde " a jinde je to almužna. Zeptal si se někdy nějakého energetika ( bez maturity ) kolik si vydělá ? Jaké má odměny ?
Také mě jednou říkal můj příbuzný ( maturita z vý početní techniky ), který pracoval u Podniku výpočetní techniky, který měl k dispozici auto, nemusel ani utrácet za benzin atd. Vždyť já nemám nějaké větší peníze oproti tobě, mám o trochu více, ale když mě potom řekl výše čtvtltních prémií, tak jsem su uvědomil, že bych těmi jeho prémiemi vyřešil mou finanční situaci v obměně zařízení bytu a nemusel si to brát na splátky.
Nebo takový šachťák - maká ano, ale navíc celý 13 a celý 14 plat navíc. Nebo takový strojvedoucí, plno předpisů ( na dráze jsem dělal a předpis D2 mě také něco říkal ), ale špatný plat nemají.
Vše je realativní a za tuhle práci se za ten plat vůbec nestydím, těch negativ pro mě a i pro rodinu je dost, na zatíženém oddělení to v dnešní době není žadná sranda. To poznají i někteří oznamovatelé, když vidí ty dobytky u nás jak se za mřížemi projevují, chčijou na zem, a ničej stěny.
Je to trochu jinak - nezjednodušovat, já teplé místečko nemám

musím se omluvit, přečetl jsem si zde po sobě to co jsem napsal, a stydím se . mam tu nějaá hrubky a překlepy. psal jsem to v rozčílení, a neopravil si to po sobě. tak se nezlobte

Koukejte se dohodnout určit datum a hodinu kdy se sejdem před vnitrem. Stávkovat nesmíme ale demonstrovat jo, Já svoje děti nechci vodit v létě pást se.

souhlasim s tebou nemyslím si, že to k něčemu bude, ale přijdu tam a budu si stat za svym

Jestli dobře počítám, tak po 15 letech služby činí příspěvek za službu z 25 000,- hrubého 5000, Kč měsíčně / 20%. To pro ty, kteří s tím chtějí praštit. A zaregistrovali jste, že přestože si platíte z dosti vysokých platů všechny odvody, budete-li pobírat příspěvek za službu, máte omezeny jiné nároky? Až do důchodu v případě evidence na úřadu práce, dostanete jen tu část podpory v nezaměstnanosti, o kterou podpora přesahuje rentu. Tzn. máte-li 5000,- rentu a nárok na podporu 8000,- dostanete od úřadu práce pouze 3000,- Kč. A nově podle na této stránce tolik oslavovaného zákona, totéž platí i pro nemocenskou. Takže do důchodu v jakémkoliv dalším zaměstnání jste povinni do 8 dnů MV oznámit vznik nároku na nemocenskou a MV Vám rentu vyplatí jen ve výši, o kterou renta přesahuje nemocenskou. Je-li tedy renta ve výši nemocenské, nedostanete od MV nic.
Všimli jste si, že zatímco dosud se valorizovaly renty stejně jako důchody, nyní se budou valorizovat /a od 1. 1. 2007 se tak již stalo/ pouze o polovinu toho, co důchody. Takže pokud v rámci úspor dojde k tomu, že se důchody začnou valorizovat jen ve výši roční inflace, přiznané renty budou realně klesat každý rok o polovinu inflace. Nečetl jsem všechny příspěvky, ale výše uvedené úpravy Vám nevadí???

Nevím co je na tom pravdy, ale slyšel jsem názory, že vláda má připravit novelu z.č. 361/03 Sb. a tam má být uvedeno, že nárok na rentu bude až po 20 letech služby a max. 5 tis. Kč. Víte o tom někdo něco, nebo je to blamáž?... Ale nedivil bych se, to by pak snad ale nikdo už doopravdy nezůstal o této hnus organizace!

jj je to pravda, navic jsou dve verze tahle je ta lepsi, ta druha je ta ze vysluhu zrusi úplně

No přávě jsem se dozvěděl že postavili v Plzni dva hasiče mimo službu že dali výpověd!Normálně je poslali domu a pobírají jen základní plat nebo jak je to!Holt jim chtějí snížit plat a tím pádem i peníze na výpočet renty!

To je ta demokracie na kterou si tady hrajeme ...