Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Drahý Patane už nic raději nepiš dva roky jsem u soustruhu , frézky, hoblíku dělal tak vím moc dobře co to je. Jak jsem již uvedl - absolutně nevíš o čem naše práce je. Chtěl bych vidět tebe na našem místě, kolikrát by jsi se posr... a pobl... strachy a hnusem z toho co děláme společně s hasiči.

tak proč jste nezustal u soustruhu když o tom ted takhle píšete . ale věřím tomu že to není žádný med .

Protože od práce u policie očekával jistotu a lepší zítřky, které mu slibovali a které třeba i před rokem měl o tom tady celou dobu milý Patane píšem, že s námi nejednájí fér a berou nám to co jsme měli a to co nám naslibovali, žádný civilista do toho tolik nevidí, to mi věřte!!

všude jinde ve světě se lidi domluví a jdou do ulic, měli by jsme jít taky, musíme domluvit nějakej termín jste pro???

já souhlasím, jen mě děsí jak zajistíš, že se to dozví všichni ostatní tady na netu?? Na intranetu?? Je to docela problém!!

Asi jo protože KECY NEMAJ CENU

Na www.policista padl nějaký termín, myslím 29.1, ale nevím to jistě. Ale měl by to být víkend, to je jasné !!!
Jinak, pozn. nejde jen o peníze, jde i o další věci, mimo jiné i o to, že pol. prezidium při výrobě výborných prováděcích předpisů a podobně obešlo NOS, karierní řád - to asi fungovat nebude, není pro policisty pořádné vybavení, mimojiné, povinnosti přibývají a přibývají, ale lidé ubývají, halda předpisů / úplně k ho*nu /,no prostě, Robocom hadr. A jako Robocop, to mzdu teda nemám.

Intranet určo nebrat. Já to řeším tak, že klukům co mají NET
dám adresy stránek, pokud možno jich kontaktuju co nejvíc. A doufám, že oni to předají zase dalším. Tomu věřím, protože se mě už dotazují, jestli mám zajištěnou dopravu i pro ně do Phy...:-) takže zájem na okr. VY je.

Pro KarlKubrt: Když už něco má být, tak víkend je hloupost, na úřadech není ani noha a skákat před prázdným barákem nemá smysl....

Jsem si dovolil/ omluva / okopčit z vedlejší diskuze pro info všem !!!
Jednání u ministra
(Tazík, 04. 01. 2007 21:32)Vážení kolegové, dnešního dne jsem měl asi 45 minutový rozhovor s předsedou NOSu, o jednání, které proběhlo u Ivánka a s tím, co jezdí rychle, ale svítí a používá bez. pásy. (PP)
Výsledek, který byl z tohoto jednání je takový, že pan Langr, prohlásil, že budou "hledat cestu" v politické řeči to znamená - tak to asi nepůjde. Pro příklad "hledání cesty" je sestavování vlády.
Předsedovi naších odborů bylo přislíbeno, že propad platů bude vyrovnán zvýšením rizikového příplatku a případně osobním. O použití osobního příplatku silně pochybuji, neboť se nejedná o systémové řešení, a je to nefér vůči těm kolegům, kteří své osobní získali poctivou prací a lze je opět odebrat. Na dotaz jak chtějí zvýšit rizikové o 2.500 tisíce, tam, kde je rizikové 3.500, mi pan předseda sdělit, že to bude problém.
Takže kolegové v uniformě, k propadům platů došlo u policistů ve třetí až šesté třídě, kteří nemají odslouženo 20 let, jinak ostatní zůstali na svém nebo si polepšili. Takže si můžeme říci, která část policie šla s platem dolů. Já osobně nevěřím, že někomu z nás zvednou osobní o 2.000,- Kč.
Souhlasím s názorem, že však nemůže mluvit jen o propadu platů, ale kde je dorovnání inflace, o 8.5 procenta. To se jaksi pozapomnělo.
Při rozhovoru s předsedou NOSu, jsme vznesli dotaz, jak s NOS staví k demonstraci na 26.1.2006 a zda je ochota tuto demonstraci zastřešit - ohlašovací povinnost atd. NOS však o žádné chystané demonstraci neví!!!! Tak teď už ví, a to bylo překvapení.
Závěrem:
- já osobně slibům o dorovnání platů nevěřím, a rozhodně ne na konci roku, protože hledání cesty, ještě neznamená, že tato cesta bude nalezena
- dle mých informací, na profinancování zákona, bez propadů chybí MV 500.000.000,- Kč, a Ivánek to věděl!!!
- demonstrace na 26.1.2006 jde tedy dle mého názoru stále aktuální a NUTNÁ, už jen proto, abychom ukázali, jest-li jsme stádo ovcí nebo ne.

Proto, Vás kolegové žádám, rozšiřujte datum 26.1.2006 mezi všemi kolegy, hasiči, celníky, a začněte vyvíjet tlak na své základní odborové organizace, aby se k demonstraci přihlásily, jinak jsou k ničemu, když propadům nezabránily.

P.S. stále jsem nenašel v novém zákoně ustanovení o tom, že nemohu stávkovat. Vy ano?

Jsem zvědav, zda se policejní odbory k demonstraci přihlásí či nikoliv. Zatím o demonstraci není mezi policisty moc velká povědomost.

teď jsem našel tady http://cesko.ihned.cz/c6-10084490-20102480-002000_d-policiste-a- hasici-vyjednavali-sve-platy, řekl bych, že po dnešním jednání se nic nezměnilo, pořád melou to stejný, že plat se nikomu nesníží v ročním součtu oproti 2006

Není to vůbec dobrá situace pro policisty ve výkonu. Stojím si za svým a říkám, že bič je střídán bičem. Jsou lidé co musí platit zvýšené nájmy, elektřinu čekají rodiny ale tento druh slibování a oddalování nic dobrého nepřinese.

je jasné že ne všichni pracují tak jak by měli ,ale vážený pane Jarek zkuste vzít za mě noční a stujte tam u stroje celou noc na jednom míste .. každa práce má své .. a to že chodí v podnapilém stavu o tom by jsme mohli polemizovat ono je to i mezi politikama

Vážený pane Patane, zřejmě vůbec nechápete o co tady jde a nic nechápete. Jak ve skutečnosti funguje policie a jaké je práce policisty nemůžete objektivně vědět vůbec nic. Budu se opakovat, jestli chcete provokovat, odejděte z tohoto fóra.

Patriku, kdo ze z nás a i z "civilistů" dožije důchodu v takovém stavu, aby si jej užil !!! Člověk potřebuje obstarat rodinu a zázemí dnes !!! 62 nebo 65 let - to už budu prdět do hlíny. Za podzim jsem šacoval osm lidí nakažených žloutenkou a měl jsem jen rukavice co jsou u benzínek u stojanu, protože zdravoťácký nemáme. Kdo to vydrží dělat do důchodu - je to služba občanům a né že ne a za to si zasloužíme výhody a stejně tak hasiči.

Souhlasím ti co jsou nejblíže k pachatelům a nebo naopak u HZS plamenům tak ti jsou nedoceněny, nebo spíše odstrčeni jako největší lůza ...

Slávku dík, že nezapoomínáš na hasiče!

S tím osobním ohodnocením jste mě optavdu rozesmál, pane Langer. Po 8 letech u PČR jsem v Praze byl jako hlídkový policista ohodnocen na osobním 700,- Kč. Nyní sloužím v Chomutově, kde nemám žádné osobní a kolega, který je u firmy již 15 let má osobní ohodnocení 200,-Kč. Moje otázka je následující: Jste Vy a Váš vedoucí managemant normální nebo jen zkoušíte co my, obyčejní policisté vydržíme? V tom případě mám pro Vás vzkaz, když si myslíte, že nás platíte, tak si myslete, že pracujem..

jo jo pravda budou si myslet, že pracujem! Oni to poznaj

04.01.2007 08:35 Dejv

Včera na nově ve zprávách bylo o domácím násilí. Bylo tam řečeno, že policisté prošli školením. Asi jsem byl na nemocenské nebo co, protože školení jsem neabsolvoval. Počkat, já jsem nemocenskou v roce 2006 neměl! Kde se asi stala chyba?
reagovat
04.01.2007 10:13 polda bez VŠ a titulů před a ani za

Školení bylo pro vybrané a zkušené policisty, VO a ZVO, tedy pro ty, kdo budou věc řešit. To asi budeme v neustálém dosahu. Je možné že na jiných okresech to bude jinak.
04.01.2007 10:24 .

Musíš se proškolit sám www.donalinka.cz www.bkb.cz, najdeš tam i přesný postup a tvé povinnosti :-)))) v práci ti nikdo neřekne ani o novele zákonů s tím spojených....:-(
04.01.2007 10:26 .

pro polda bez VŠ:
Předpokládám, že ty jsi denně na 158 v kontaktu s domácím násilím, nebo jsi denně na ulici a jsi toho svědkem? Asi ne, tak k čemu školí ty, co s tím nepřijdou tak často do styku????? Tohle nepochopím, celý systém vzdělávání u naší "firmy" stojí za 2 věci....co se nenaučíš sám a nezjistíš, to ti nikdo neřekne....
04.01.2007 11:06 polda bez VŠ a titulů před a ani za

Je to trošku jinak, na místo se dostaví hlídka a na místě zváží okolnosti a vyrozumí svého nadřízeného, nebo operačního. Každý dostane, dostal tabulku s otázkama jak pro poškozeného, možného pachatele, či svědka. Jinak k domácímu násilí převážně dochází skrytě, kdy oběť své potíže tají, stydí se a tak v málokterých případech bude volat policii. Spíše se bude jednat o oznámení jinou formou, osobně, dopisem a to převážně od nezúčastněných osob. Je to dost složité. Jen teda to, že o tom zda se jedná o domácí násilí nebude rozhodovat třeba policista z hlídkové služby. To nemějte strach. Přednáška byla dost obsáhlá a nedá se to v krátkosti vysvětlit.
04.01.2007 13:32 dennis cleanis

Tak to chci vidět v reálu. Hlídka příjde k bytu, vyleze vyklepaná manželka, která říká, že nic oznamovat nechce, rozházený byt, za manželkou její manžel na poldy křičí, ať jdou tam, kam patří nový služební zákon. Od tohoto zjištění do příjezdu jakékoli osoby, která fundovaně rozhodne o dalším průběhu tak 40 minut a v této situaci budou poldové vypisovat tabulky. Když hlídka zasáhne, pak si proti postupu ještě stěžuje i ta manželka, která samozřejmě vypovídá ve prospěch toho násilníka.
04.01.2007 13:52 .

bez VŠ:
mně nemusíš vykládat o latenci domácího násilí a způsobech řešení vykázání agresora z obydlí, já to znám a nikdo mě z toho neškolil,ale jak tu píše kolega nade mnou, až budeš mít zavřený byt, v něm zmlácenou ženu a dítě, tak ti je tvůj šéf doma na 2 věci, stejně jako operační, řešíš to ty a jde o čas, tak mi tu nebulíkuj na nos ty tvoje moudrosti.....
04.01.2007 14:08 .

povinností policisty je samozřejmě vzdělávat se, ale při té smršti zákonů, vyhlášek, rozkazů, pokynů by bylo vhodné, kdyby vedení pravidelně a řádně školilo jednotlivé policisty hlavně z těch zákonů, které potřebují a které jsou nové. Tedy změna vzdělávání - celoživotní vzdělávání u policie je mizerné.
04.01.2007 20:40 polda bez VŠ a titulů před a ani za

pro tečku

Já jsem jen nastínil co bylo na poradě. Nic víc, nic míň. Máš svého vedoucího a ten dostal za úkol proškolit své podřízené. Termín byl, aspoň u nás do 31.12. 2006. Mě si nestěžuj, nejem tvůj vedoucí a ani ředitel. Jak máš jednat v popsaném případě, žena v bytě, dítě brečí, to snad víš. Takže nezlob se na mě, já za to opravdu nemůžu. Jsi starý harcovník a tak víš o co jde, těm mladším snad poradíš.
04.01.2007 20:45 polda bez VŠ a titulů před a ani za

ještě pro tečku,

nějak na tebe působím jako červený hard. Nenapadám tě a tak mě také nenapadej. Odpovídal jsem někomu jinému. Když jsi chytřejší, aspoň mě to dáváš stále znát, poraď mu sám a fundovaněji.

kolegové nehádejte se nemá to cenu, nejdůležitější je, že to věděli už od prázdnin a školí nás až v prosinci a to jen některé a ty ostatní mají jít na školení ve svém volnu

nejsem chytřejší a jestli jsem byl na tebe tvrdý (asi jo) omlouvám se. Jen jsem se v poslední době nechal unést vším, co se kolem mě děje. Ještě jednou se omlouvám,je toho na mě asi moc a tak si beru dovolenou.....

Omluvu přijímám, chápu tě. Sám jsem jen malé kolečko, taky se snažím přežít.

no ve světe to chodí jinak to je fakt tam si policiste své práce váží zdá se mi že tady u nás někteří vubec ne(spaní ,nedodržování předpisů,) at mají platy dobré za tu špinavou práci ale proč výsluhu dal bych vám lepší důchod a tak by to bylo spravedlivé.

Pravděpodbně nejlepším řešením by byla úprava platební tabulky. Vychází se s 5tř./6stup. ( plat v nepodnikatelské sféře) a křížem potom procentuelní nárůsty. Úpravou vyššího % nárůstu u nižších tříd a snížením % u vyšších tříd by došlo k narovnání.

naprostej souhlas v té tabulce vidím největší problém a zakopaného psa ...

No jasně, zase všichni stejně. Ne Vaše práce není lehká, ale každá má svoje. nejhorší je, že si tady jedna služba vyčitá druhé, kolik má či nemá mít a kolik si zaslouží či nikoliv. Přestaňme se tady hádat jako oživot a vyčitat si jednotlivé požitky, kdo si s¨co zaslouží více. Dnes to pomalu vypadá, že u policie nepracuje nikdo jiný, než kluci na ulici.

No nevím kolego jestli je šťastné to co navrhuješ. Pracuji na útvaru, který metodicky řídí útvary základní, tedy na ředitelství služby. Přesně chápu Tvé pocity a pocity mnoha kolegů, kterým se plat snížil. Také jsem byl hlídkař a vím co tato práce obnáší a dávám Ti za pravdu, že by měla být podstatně lépe ohodnocena a všem policistům, kteří tuto činost na základních útvarech vykonávají ze srdce vyšší mzdy přeji - zaslouží si je. Ale podívej se na to střízlivějším pohledem, když vyrovnáš platy vedoucích a řídících pracovníků a pracovníků, kteří vykonávají základní činnosti (které jsou samozřejmě jedny z nejdůležitějších), co povede kvalitní pracovníky k tomu, aby pracovali v manažerských funkcích? Nevěř tomu, že u nás, nevím jak na jiných útvarech, jsme na tom o mnoho lépe než útvary základní. Před 1.1.2006 to třeba v mém případě bylo naopak. V červenci 2006 se u nás uvolnila referentská tabulka a opravdu se na ní nikdo nehrnul. Člověk ze základního útvaru, kterého jsme oslovili, zda by nechtěl pracovat na ředitelství - tzv. řadovej (ale velmi pracovitý) zpočátku projevil radost, že by jeho poctivá práce mohla být "odměněna" tímto "o něco prestižnějším postavením", ale po důkladném zvážení všech okolností " tuto výhodnou práci" nepřijal...tj. bohužel uměl i počítat :). Musel by studovat a to jen kvůli tomu, aby mohl domů nosit méně peněz. Já osobně jsem si teď asi o dva tisíce polepšil, ale kdyby nebyl účinný náš "dokonalý", který srovnal podmínky vojáků (v míru) a policistů (v permanentní válce), byl bych radši. Doufám , že se ledy pohnou a bude napraven tento zvrácený stav, kdy složka zajišťující vnitřní bezpečnost tohoto státu přestane být urážena a znevažována jak politiky, tak i novináři a bude dobře ohodnocena. Koneckonců bezpečnost je v liberálním prostředí jedna z nejcenějších komodit a její zajišťování je i prioritou ODS, že se nepletu pane ministře? Takže si važte více těch lodníků co se tu rezavou, špatně vyrobenou loď snaží udržet nad vodou (a dělají to i bez rad admirála, který se jim snaží říkat co mají dělat, i když už to dávno dělají, protože vědí, že jinak to nejde).

Tak koukám do toho rozhodnutí a nechápu proč nedorovnají platy tím, že zvednou zvláštní příplatek dle §120/3. Já nevím jak Vám, ale co jsem slyšela od ostatních, tak až na malé vyjímky je všem snížily. Ať zvednou tuhle složku platu o 50% a budem spokojení. Já nevím jak vy ostatní, ale nám snížili prefrenční o 530,-Kč! Jo a to by jste měli vidět jak to vypadá když se sloučí dva okresy kolem Prahy v jeden celek. Dojezdy na nejvzdálenější místo na výjezd se psem budeme mít až 85 km a to ještě přes věčně ucpanou matičku Prahu.

Taková malá vyjímka je Praha, máme zde 4500,- a kdo je v pořádkových má 5000

Praha, to je stát ve státě, tam jde vše nějak jinak!

U nás je to podobné, rizikové snížili na 1800,-Kč, osobní na nulu, soboty neděle a noční neplatí, hlavně že ti nahoře mají dostatek a pořád si přidávají.

Kdyby jsi si mohl přidat a ještě schválit....uděla by to každý, I když je to pěkný podraz pro nás řadový. Prý se to týká jen pouhých asi 5000 lidí ale to jsme přeci my všichni na ulici. je to zvěrstvo, jak po nás pak něco můžou chtít, jen se po nás vozí, co jsme udělali špatně a to dobré už niko nevidí.

Ano, je to nespravedlivé. Také většina spisových na MOP má 6TT a jenom několi 5TT. Venku je to přesně obráceně, jak jsem slyšel. V zatíženosti ale není podle mého velký rozdíl, jsem bývalý venkovský polda a vím co je sloužit na OOP III typu.

Přesně tak, všude jinde v zahraničí si policistů, co jsou venku a jsou vidět, co dělaj tu největší práci, tak tam si jich váží a taky je zaplatí, né jako tady , že po policistovi co je venku, má tu nejmenší PT , takhle půjdou raději všichni do kanclu, teplíčka a venku.....kdo to bude dělat???????

Pro nepražáky, sice tu jsou větší peníze, ale srovnejte si to prosím a komplexně, ne jen práci, kriminalitu, životní úroveň atd.....

Myslím, že ulice jsou všude stejný, feťáci jakbysmet, žloutenky jsou stejné všude a ty jejich sr..ky taky. Ale proto nebudu přeci závidět Praze, že to já na Moravě nemám, ne? P.S.:dělám na "fetu"9 let a fackovný mám 1.500,-

V Příbrami snížili rizikáč o 450,-