Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

jsem zvědavej kdo se postaví za Vězeňskou složbu a Justiční stráž--pěkně nás OŠKUBALI.

Pojďte s náma demonstrovat - týká se to nás všech a čím více nás bude tím spíše něco prosadíme

Zdravím všechny své kolegy policisty a úvodem bych chtěl poděkovat našim odborovým svazům včele s panem Štěpánkem. Když jsem si přečetl dnešní jeho prohlášení, že není důvod k demonstraci, tak jsem se opravdu naštval a řekl jsem si nač ty odbory vlastně máme. Ti kteří by měli stát za námi jdou vlastně proti nám. Zřejmě jim pan ministr slíbil jiné platové tabulky jako nám. Opravdu je nutné nenechtat se zastrašit a toho 26.1.2007 vyjít do ulic. My už na tom pracujem a všichni na celém okresním ředitelství se už domlouváme a pokud nás bude většina, tak jdem rozhodně do ulic. Je nutné toto rozšířit do všech krajů a na všecha ředitelství a dále na obvody. Věřím také, že nás podpoří i hasiči, kterých se to také týká a jsou jedni z nás. Musíme jím ukázat, že se jich nebojíme a že to dotáhnem do konce. Jinak nám budou do nekonečna jen ubírat.

Myslíš jako vyjít do ulic ve svých okresech? To je málo - 26.1.07 je tah na Prahu, kamaráde...! :-) A plně s Tebou souhlasím, že se nesmíme nechat otupit a zastrašit!

Kolegové, hovoří se tady o demonstraci, kdo ji zorganizuje?, kdo ji ohlásí místně příslušnému úřadu? Nechcete snad, abychom na tom byli ještě hůř a v médiích nás propírali, že sami nedodržujeme zákony. Dnes je 5.1. , myslím, že do 26.1. se to nestihne všechno zařídit.

Pitbulle, souhlasím s tebou, já to taky tak myslel, že se sejdeme v Praze, nemůžeme si hrát každý na svém písečku, ale je nutné udělat celorepublikový protest. Jen je nutné doladit některé detaily jak o tom hovoří Bobek. Příští týden se spojíme s kolegy z Prahy a požádáme je o ohlášení protestu. Jen je nutné toto co nejvíce rozšířit, aby byla zajištěná co největší účast.

kamarádi jedna demonstrace už tu kdysi měla být kdo jste pravidlelně četli polhoo než ho pan Kotlan utnul tak se to tam pěkně rozjelo někdy předloni a bylo z toho jako vždy hovno.
a letos to bude stejný neboť od 6 TT (včetně) a vejš jsou všichni happy a moje či tvoje problémi jsou jim zadku.

Vážený pane kolego !( i když jsem bývalý) neslyšel ani nečetl jsem vyjádření pana předsedy odborového svazu policistů,ale tento svaz mi stačí.... Prodávají telefony a to je asi tak všechno. Jeho předchůdce byl to samé. Já osobně se domnívám, že nejvíce by se snažil konkurenční svaz - státních orgánů a organizací; u P ČR by to pak muselo fungovat tak,aby předseda nebyl v PČR, ale znalý problematiky - funkcionáři by pak na něho nemohli. Dále musí z kola ven staří zakomplexovaní totalitčíci, kteří jsou na funkčních místech a nechtějí oničem rozhodnout, protože se bojí. Mladým co by něco chtěli ----- házejí klacky pod nohy. Vím, že v policii vládne strach z nadřízených a o svá místa, ale podle nového zákona si Vás něco najdou a vylijou jednodušeji bez důvodu. Proto by policisté měli vzhledem na svoji ochranu a to zejména právní, vstoupit do odborů,ale trochu jiných - Nezávislý odbor. svaz státních orgánů a organizací, který každoročně dojednává zvyšování platů - valorizaci... Kllidně se ozvi na mail ja13@seznam.cz

Vážení kolegové, jsem tak trochu rozladěn z vašich reagcí. Všichni voláme po změně, ale když se začne něco konkrétního ujednávat, tak najednou všichni mají strach a hledají v tom nějaký problém. Pokud nebudeme jednotní a něco s tím neuděláme, tak si můžem pořád jen naříkat a nic se nezmění. Zkuste se zamyslet a každý trochu přispět k tomu, aby zde nějaké změny proběly.

Sami vidíte, že čím vzdálenější termín budeme zvažovat, tím víc se budeme dohadovat a hledat různé chyby a důvody proč to nejde, nebo co tomu může bránit. Tudy cesta nepovede. Samozřejmě splnit ty nejzákladnější náležitosti, ale maxim.termín bych navrhoval 26.1.Ten tu koluje pokud debatu sleduji, nejčastěji.Čím později, tím je větší pravděpodobnost, že někdo z šéfů vymyslí nějakou prasečinu. Jinak zdravím Vyškováka. Jsem odtud také.

to mě dali 2PT a to sloužím ve směnách v SO,NE,Svátky a můj propad je 3000kč.Nechoďte nikdo k Justičce!!!!

to VS a JS: tak přijeďtě vyjádřit Váš názor společně s námi...Co jiného nám zbývá??!!

Zajímalo by mně, jestli někdo z vás ještě věří, že bude líp a jestli ano, tak proč si to myslí, děkuji za odpověď....

Pár slovy: Pokud se nic nezmění, tak nebude!!!! :-( Tedy pokud se to my nepokusíme změnit!!!

Myslím, že množství reakcí, z větší části víc než naštvaných, můžeš odvodit, že dobrých odhadem 98% tomu ještě věří a chtějí to změnit!! Ale s přibývajícími dny a týdny jich bude míň a míň, hlavy postupně budou vychládat,názory měnit atd.

Zdravím všechny příslušníky Policie ČR a taky hasiče a další lidi postižené novým zákonem. Nevím, kde na to včera v TV přišli, ale zajímalo by mě, jak je možné, že se snížil plat "jenom" 3.OOO policistů, když u nás na OOP se snížil plat minimálně 2/3 policistů, a to je jenom jedno oddělení. Už nemluvím o dalších "vylepšeních" nového zákona. Sem pro demonstraci a taky na ni půjdu.

Zdravím tě kolego, dnes jsem zřejmě omylem viděl platový výměr (6) svého kolegy, který je do jisté míry neschopný cokoli na místě TČ řešit, ale je to dobrý kamarád našeho pana vedoucího, a také by měl být již v důchodě. Když jsem se podíval na tu částku 37tis a nějaké drobné, tak mě málem omývali. Já sloužím necelé tři roky a podepisoval (3) jsem 20400. A pak se ti na PP bijou do hrudi jak přidali klukům na ulicii, je to hnus.

nevim kolik je v ČR přesně policistů, ale pochybuju o tom, že někdo z nich ještě někdy bude volit ODS, za chvilku to tady bude fungovat jako za dob komunismu, akorát že obráceně. No nic demonstrace je za dveřmi.

Může mi někdo říci něco bližšího o té demonstraci?Aby to nebylo jen nějaké chaotické schromáždění.Je třeba jít společně s ostatními bezpečnostními složkami,informovat veřejné sdělovací prostředky.A jak reagují odbory?Kam se mám případně obrátit pro informce?Díky

Tak jsem se dnes zamyslel nad tím, co mi nabízí ten báječný nový služební zákon, který přinese mj. do PČR jakýsi kariérní řád, a rozhodl jsem se ukončit docházku na VŠ. K práci na OOP ji nepotřebuji a na rozdíl od předchozího zákona mi nepřinese žádné finanční přilepšení, a na vyšetřovačku či vedoucí post si zuby nebrousím. Tak jsem si řekl, že než si ještě přihazovat starosti na mou plešatou šedivějící hlavu, radši se v občasném volnu budu věnovat ženě a dcerkám, aby taťku viděly taky jinak než zahrabaného v knihách a u počítače. Jinak ještě k tomu kariérnímu řádu - je v pořádku, aby se např. u zkušených kriminalistů přestal brát ohled na minulé výsledky a zkušenosti a byli nuceni studovat, nebo odejít, protože dle nové systematizace musí mít VŠ??? Nemám nic proti vzdělání, naopak, ale jenom akademický titul též není všemocný...

Máš pravdu - akademický titul ještě neznamená patent na to, že budeš dobrým poldou. Spíš naopak - tím nechci rozhodně urážet kolegy s VŠ vzděláním, ale je jakýmsi trendem, resp. bylo, že právě tito lidé byli zařazování do vedoucích postů alespoň v rámci OŘ aniž by měli důkladnou znalost "ulice" a stali se tak poldami v pravém slova smyslu. Žádná osobní, místní znalost, žádné získané zkušenosti - a podle toho to tak taky občas vypadá..:-( Ale znovu připomínám, že nechci nikoho urážet - není to pravidlem...

Podle mě stačí kriminalistovi na obecné střední vzdělání, VŠ je potřeba u vyšetřovatele a na hospodářské. Dále na kriminálku nebo vyšetřovačku by měl jít někdo až po 10-leté praxi na obvodě. Na propírání drbanů nepotřebuješ VŠ, ale žaludek.

Taky jsem pane kolego zjistil, že je mě celá policejní akademie k hovnu. Zbytečně jsem se na ní 4 roky stresoval a neměl čas na rodinu. Jsem dále věren obvodu a dočkal jsem se toho, že inženýrský koze dali po třech letech praxe vyšší tarif než mě. Protože je řiťolezkyně. To je ta naše slavná personální politika.

Dovolte pár slov k novému služebnímu zákonu. Jsem zařazen na oddělení druhého typu, jako hlídkový policista. Každodenní náplňí mé práce jsou přestupky (jak nápad tak i přidělené) ÚZ popř. oznámení, dále OMČ + šetření na MČ. Také jako hlídkový policista musím vykazovat určitou míru pokut a alkoholů. Dříve jsem byl zařazen v 7 platové nyní jsem v 3 třídě a dělám vše jako dřív. Jenom by mě zajímalo, proč když jsem ve 3 platové dělám určité věci jako policista zařazen v podstatně vyšší třídě? Náš vedoucí to zdůvodňuje tím, že je nás málo (ikdyž jsme v plném stavu), že máme tři kluky ve škole. Kde je možnost nějakého dovolání popř. finanční kompenzace? Rád bych se pod tato slova podepsal, ale mám obavu ze msty našeho vedení.

Co na to říct...Převzal jsi náplň práce, kterou vymýšleli nadřízení a to opět jen a jen z pokynu jejich nadřízených a to proto, aby si udrželi svoje teplá místečka: Jednoduchá matematika: Čím víc zatížíš policistu za co nejmenší peníze o to vyšší dostaneš peníze Ty, pane vedoucí oddělení. Obávám se, že v Tvém případě žádné dovolání není. Jiná věc by byla, kdyby jsi zpracovával tr. činy jako přidělené spisy a byl jsi v 3 PT. Ale vidím, že je to všude stejné, že se všemi vyběhli stejně!! A ani se nedivím, že se nepodepíšeš - a navíc je to tady bezpředmětné - to stejně čteme jen my, řadoví poldové. Ale můžeš se projevit společně s ostatními v Praze, jak tady bylo již několikrát řečeno. Tak pevné nervy!

Myslel jsem si to (bohužel). V každém případě s protestní akcí v Praze počítám. Už jsem o ní informoval spřízněné kluky z našeho OOP a OŘ. Tak se tam určitě potkáme, ikdyž my se projedem přes téměř celou republiku, ale jedeme tam kvůli sobě.

my jedem taky pres celou, nemame to od vas daleko

jj, taky to šířím, jak se dá - protože čím víc nás tam všech bude, tím lépe - a tím samozřejmě myslím i kluků od hasičů. Demonstrace je už skoro za dveřmi!!

To máš ještě dobré já jsem ve 4 PT a dělám všechno výjezdy na 158, nápad PŘ i TČ a to i zkrácenky. Máme taky kolegu v 6 PT co je na DS má službu Po-Pá od 07.00 do 15.30 hod ostatní mají 4 PT.

Pracovní náplň je uvedena v novém zákoně v TŘ smíš provádět pouze neodkladné úkony ÚZ, zadržovačku a OMČ. Nesmíš při řešení domácího násilí vykázat agresero z bytu to smí provést kolega ve nebo 5 PT.

Jinak jak tady psal už nějaký kolega ty třídy dávaly asi podle ksichtu na jednom oddělení mají u nás na OŘ 5 a 6 zbytek má 4 a 5 za stejnou práci oprava to oddělení je takové menší fara. Takže platí čím méně děláš tak tě líp platí.

já jsem na tom úplně stejně sloužím na 1. skupině DI a po 13 letech služby mám 3 TT oproti nastupujícím školákům na OOP kteří jsou v 5TT to je asi ten karierní řád.

Vážení, jako tady tak čtu, takzjišťji, že je vlastně všechno v pořádku, že to je "jen" začátek lepších zítřků... Nevím jak Vy, ale já osobně jsem nepodepsal nic o tom, že se nám, policistům a hasičům, bude plat nějakou úměrou v roce 2007 zvyšovat tak, že na konci roku na tom budeme lépe, než v roce 2006! A to s tím osobním příplatkem je do nebe volající drzost!!! Jak může někdo tak vysoce postavený veřejně prohlásit, že "určité propady" v platech budou kompenzovány osobním příplatkem???? Vždyť osobní příplatek je nenároková část platu a je to ta část, která ohodnocuje práci toho kterého konkrétního policisty, či hasiče!! Potom úplně ztrácí smysl idea Nového zákona - pokud tedy vůbec nějakou má... A vidím, že NOSP se za nás taky nepostavil, jen pochlebuje PP a MV. Možná je teď snaha vedení odvrátit den "D" - 26.1.07, kdy se setkáme v Praze a veřejně a důrazně tak upozorníme na aroganci pana MV, neutěšený stav v řadách normálních dělníků ulice, ať už v řadách P ČR nebo HZS. To ale nesmíme dopustit!!! - vždyť je to stále dokola - jen mazání medu kolem, slušně řečeno, úst!!!! Kluci, pojďte do toho a ukažte svoji sílu a vzdor nespravedlnosti!!!

Tady je Pitbulle alespoň vidět, že lidé co o nás rozhodují netuší, třeba jako pan PP, co je to nenároková složka platu. Jo a holky můžou jít do toho a ukázat svou sílu taky ? :-)

for M: Jasně, že ano! Omlouvám se, u nás na odd. jsou je kluci!!:-) Mě strašně rozčiluje ta arogance s jakou to přednášejí, jakoby se vlastně nic závažného nedělo, oni si snad ani nepřipouštějí ty chyby v zákoně a i v tom, že není dostatečně profinancován. A to třeba vůbec nemluvím o výjezdech pořádkových jednotek po celé ČR, vyjma SPJ asi... Jakpak nám to asi zaplatí? Je to jednoduché - podle zákona nijak! Max. po odsloužení 150 protiústavních hodin zadarmo!!!

Pane ministre,
kvuli Vam mam strzene vydaje a az budu velka ,tak si to budu pamatovat a nebudu volit ods = za sest let jste prisel o jednu volicku.