Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

prosim vas je tu nekdo z ppo z Prahy?

JE PRAVDA, ŽE SE NĚJAKÝ KOLEGA POLICISTA V CHEBU OBĚSIL? NEUNESL NOVÝ SLUŽEBNÍ ZÁKON, NEBO DEGRADACE?

Je to pravda. Po důvodu nepátrejte byl jedním z nás.

Je pravdou, že u policie je strašně důchodců, kteří sedí na židlích a ostatní pak nemohou a v minulosti nemohli postoupit. Proč mají brát dva platy. Pokud chtějí dělat u policie ať si vyberou nebo odejdou s důchodem. Nebo proč nejdou šlapat chodník, když je policistů na ulicích málo. Policie a stát chtějí šetřit tak proč ne takto?

MÁM OBAVY NEŽ VŠICHNI STAŘÍ PÁNOVÉ A DŮCHODCI ODEJDOU, ŽE UŽ TADY PRO NÁS Z ULICE NIC NEZBYDE A BUDE LEPŠÍ JÍT TAKY.

Jasně měnit, ti co sedí v kanclu budou šlapat chodník /za ty odsloužený leta šlapali málo/, mlíčňáci co šlapou teď, hned do kanceláří. Jsou chudáci zmožení.

Vážení kolegové,
Bohužel s vašim platem nic neudělám.Já mám nahrabáno a vy se třeba oběste,je mi to jedno.Proč myslíte,že mám takovou fotku.Zahleďte se do ní na 2 minuty a pochopíte.
S pozdravem Ivan Langer váš MV!!
p.s. už vás nepotřebuju

Dobrýýýý..!!! Ale smutný je, že je to pravda..:(((

kdybys ses celej ?ivot neflákal, mohl si to dotáhnout na ministra ty, tak včil nemudruj

Neoběsím se. Pokud to opravdu nezvládnu, tak mi policejní čest velí zastřelit se.

Nebylo by špatné, kdyby někdo z nás napsal do kanceláře Eurocopu( internetová adresa a kontakt zde http://www.eurocop-police.org/english/start.htm
contact@eurocop-police.org, popřípadě kontakt je na stránkách našeho odborového svazu), myslím tím anglicky a seznámil je se situací v naší policii.Když se v Praze dne 31.5.2006 konala konference EUROCOPu, tak nás jako policii moc nechválili. Kritizovali zejména vybavení a platy policistů. Co by říkali nyní? Určitě by za to stálo to vědět!!!! Chopte se toho někdo, rusky tam nemluví. Zdar

Langer umí taky RUSKY JE TO IVAN!Anglicky umí lézt do zadků....

Neboj, už to dávám dohromady. Možná by stálo za to, kdyby Jste mi napsali na mail podněty, které by jste chtěli, aby se tam objevili - sbírám to tady a na www.policista.cz, ale díky za každý nápad.

Já to vidím takto:
Proč mají mít stejné peníze /téměř/ ti policisté, kteří opravdu několikrát denně zakročují proti agresivním feťákům, arogantním lumpům apod., slouží ve velkých městech, a ti policisté, kteří slouží na odděleních 3-4 typu? Kde se téměř nic neděje. A pokud si někdo zde sloužící myslí že děje, nechť se nechá dobrovolně převelet do Plzně, Brna, Ostravy.... Myslím, že pak ztichne a bude rád v teple tam kde je.
Já to slyším a vidím, denně... není nemožné srovnat si nápad na městkých /obvodních/ ředitelstvích a na některých okresních, kde je celkový počet policistů kolem 150, tedy jen o něco málo převyšuje počet policistů systemizovaných na obvodní oddělení při MŘ...
Já vám můžu za sebe spolehlivě říct, že za 12 hodin služby si nestihnu zajít ani na WC. Ale to není stesk, porovnání si může každý, kdo má čas zde pořád naplákat, udělat sám. Jsou okresy, kde mají 4 loupeže za půl roku a okresy, kde mají 4 loupeže za půl dne.
Ale co mě více trápí, proč zde živíme důchodce na pěkných 6, 7, 8, 9 a vyšších platových třídách, kterým jde současně i důchod? Komu z nás, co jsme v produktivním věku, se to za 20 let podaří? Kdo ví, jestli tu ještě budeme.
Každému z vás držím pěsti, ať se mu daří v tom nelehkém poslání co možná nejlépe.

Z toho si nic nedělej dopravní služba má sbírat řidičáky, řešit alkohol za volantem, ukládat kauce, řešit problematiku ADR,AETR a je vůči bodovému systému napasována do 3pt. Nikoho nezajímá jestli to tu někdo dělá kvalitně 20let nebo je tu 5 měsíců. Prostě demotivace, sprostárna a lumpárna v jednom.

Je faktem, že určité rozdíly v nápadu jsou. Ale podle nového zákona Tě může na služební cestu vyslat nadřízený na jakkoliv dlouho, takže se může stát, že budou škatulata hejbejte se. Ale pokud vím, tak právě rozdíl je určován rizikovým příplatkem. To by se pak museli dělat rozdíly úplně všude a to i v ceivilním sektoru - a to díky jisté systematizaci jistě nejde. Jsme pořád přeci poldové - a mám i zkušenost, že i kolegové z menších odd. jsou zařazeni v PJ - to jen tak na okraj - v žádném případě nechci vyvolávat hádky mezi námi - to by ještě scházelo!!! Ale souhlas s těmi zkostnatělými důchodci - to je drzost, která je možná snad jen u MV!!!

no jestli se takhle bude? stresovat, tak tady nebude? ani za rok

IVANE VRAŤ SE DO RUSKA!!!!TADY JSI SKONČIL!!!!

Myslím že policejní tabulky by měli mít jn policisté ve výkonu. Ostatní zaměstnanci civilní !!! Hromada úředníků-především na PP jsou policisté v hodnostech plukovník- samí radové a vrchní radové- a o policejní práci nemají ani páru. Zaměstnat je jako civilisty !!! Funkce a hodnosti udělené těmto lidem jsou degradací těchto výsad.!!! Rozdělit policii na POLICISTY a PRACOVNÍKY U POLICIE !!!

pan Policejní prezident při nástupu do vytoužené funkce slíbil ministrovi a celé veřejnosti,. že vyžene asi polovinu lidí z prezidia do výkonu. Skutek utek...všichni tam seděj jak přikovaný, je jich tam minimálně stále stejně, ale hlavně si tam rozdávají třídy,které jsou finančně velice slušně placené. ...Jaký je rozdíl mezi vrátným na PP a OŘ...v třídách a penězích. Jaký je rozdíl mezi ředitelem OŘ a nějakým joudou z PP?.-..velkej,ale v tabulkách PP je lépe hodnocenej ten jouda...Práce SKPV na PP je sice celorepubliková,ale to neznamená, že náročnější ale přesto lépe hodnocená...Tady to je o tom, kdo urve vyšší tabulku. A na PP jsou ty nejlepší. Bohužel ne vždy se správnými lidmi a je jich MOC. Je tam plno důchodců a zkostnatělejch byrokratů. Vyházet většinu z nich do výkonu ať dělaj. Do vyšších platových tříd ..od 9.tř nahoru jen ty kdo si to opravdu zaslouží !!!

Nestyď se dodat, že 9. třídu si zasloužíš TY. Už umíš vypsat pokutové bloky ?

Tak potrefená husa se ozvala. A způsob odezvy svědčí také o úrovni:-))

Z toho mi vyplývá, že jakmile si nějaký polda udělá VŠ, prokáže své schopnosti a dostane se na to Vaše prezidium, tak je ho potřeba "zcivilnit"? Já jsem 1 x v životě platil pokutu, ale 3 x mi bylo vykradeno auto.To jednání na policejní stanici od "příslušníků" bylo šílené a už to nechci zažít. Jejich ochota, pochopení, vyjadřovací schopnosti a pravopis byl vždy odporný.

Policie jako Titanic se tento rok potopí, nebo jí ten nový zákon tak poškodí, že nebudé schopna plout dál.

Naprosto s tebou kolego souhlasím. Peněz by bylo spousta, jen je problém v jejích rozdělování. Ta velká "hromádka", co ji dostanou v Praze se dost zmenšuje s každým metrem vzdalujícím se od tohoto města a PP. Bohužel se z té hromádky ještě ke všemu rozdává hlavně těm, co už nyní mají dostatek. Prostě je zřejmě pravidlem, přidat víc těm, co nemají už teď málo a jen lehce "přisypat" těm "poskokům", jakými pro vrchnost na Policejním prezídiu jsme. Ale o tom můžem povídat pořád a pořád...U "hromádky" sedí lidé s jinými názory..Ale důležité je neohýbat hřbet a ukázat alespoň malinko, že nejsme jen ovce...

Milan - souhlas
...tak nějak jsem to taky myslel...

Zestránek MV "Závěry z jednání ministra vnitra, policejního prezidenta, generálního ředitele HZS ČR s vedením odborových organizací k účinnosti nového služebního zákona


Ministr vnitra Ivan Langer hovoří o průběhu schůzky - zvukový záznam z briefingu
Přepis textu:

Považuji tu schůzku za velmi užitečnou, navzájem se obohacující. Jsem přesvědčen o tom, že některé mýty, které provází náběh služebního zákona, byly rozptýleny. Myslím si, že na celou řadu věcí máme naprosto shodné názory. Z mého pohledu jsem jednoznačně garantoval, že roční příjem v roce 2007 ve srovnání s rokem 2006 bude vyšší u příslušníků bezpečnostních sborů. Jednoznačně jsme se shodli na tom, že je to tak významná událost, že posílíme komunikaci a informovanost všech příslušníků, zejména tedy Policie a Hasičského záchranného sboru a dohodli jsme se na pravidelných schůzkách v tomto roce, abychom postupně zjišťovali, jak probíhá to narovnávání jednotlivých platů v jednotlivých bezpečnostních sborech tak, aby platila ta teze číslo jedna, tedy že roční příjem příšlušníků v tomto roce bude vyšší. Další věcí, na které jsme se shodli bylo srovnávat srovnatelné a srovnávat tedy platový výměr s platovým výměrem nikoliv plat s platovým výměrem a jestliže garantuji že roční příjem bude vyšší, znamená to že dojde postupně k navyšování toho příjmu zejména u těch příslušníků, u kterých významnou část platu tvoří ta nadtarifní složka mzdy, tedy příplatky za přesčasy, protože ty začnou čerpat tyto příplatky někdy na přelomu března, dubna. Vedle toho jsme si také řekli, že vedle těch jakoby mínusových věcí v zákoně existuje celá řada pozitivních věcí a že i tito příslušníci velmi dobře ví, nebo měli by vědět, že došlo ke zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně, to znamená že dřívěji vyčerpají těch 150 hodin, že mají navíc 5 dnů dovolené, že u čtyřicátníků existuje 14denní ozdravný pobyt, to znamená, když si dáte všechny ty klady a „zápory“ na misky vah, potom ty klady jednoznačně převažují, než v roce 2006."

To si z nás děláte legraci, nebo jste optravdu až tolik mimo realitu?

Ty vaše misky vah jsou nějak pochromaný, ně?
To co vy píšete je pěkná hloupost, to že mi klesnul plat, je fakt ! A at mi nikco netvrdí, že mi to dorovnají odměnama, tomu prostě neuvěřim. A přesčasy? U nás na oddělení, když bych se náhodou blížil k 150 odpracovaným zeleným hodinám, tak mě raději na žádnej přesčas nedaj jenom aby mi to nemuseli zaplatit. Tak to prostě chodí, ale to vysoké vedení nemůže vědět, jak to chodí, protože vše říděj z kanceláře a o přímém výkonu službu mají jen zkreslený obrázek.

To se zas p. Langer předvedl - v tom přepisu mluví nesouvislými větami navzájem si odporujícími!! Je to snůška blbostí!!

at se probere ze sna at si tech 5dni RD vezme a vrati mi 2500,- ozdravny pobyt?? kde to vycetl..? zkrácení doby o 2,5 hod.? to fakt pocitim kdyz se vracim z eskort i o 4hod. dyl.. a 150h. nam bylo vedenim jasne receno ze vycerpany budou at se na to pripravime a pri prekroceni se bude vybirat nahr.volno-penize pry nejsou a nebudou... porad nevidim ty pozitiva... pockat ja si nenasadil ruzove bryle.. hm... tady je chyba!!

" u čtyřicátníků existuje 14 denní ozdravný pobyt ".Jestli tím myslel tzv. rehabilitaci, tak pokud vím bylo věkové hledisko zrušeno a jedinou podmínkou je minimálně 15 let služby u PČR.