Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Jak je možné, že někdo ve stejné funkci, se stejnou pracovní náplní, stejnou .... a dokonce menší dobou praxe, neodpovídajícím vzděláním je na vyšší TT. Kamaradschaft stále funguje. Pochopil bych kdyby někomu dali vyšší osobní, ale TT musí mít přeci stejnou. Co je to za lumpárnu. Samozřejmě, že se potom bude hledat tisíc důvodů, proč je na vyšší třídě. MV prý hodí balík TT a řeknou tady míte 10 5.TT a 4 6.TT. Kde to jsme, licitovaný mariáš?

Ty konflikty a nepokoje na pracovištích teprve začnou. Končí kamarádství začíná boj o pozice a podlézání-to je kariérní paskvil zvaný řád.

Já myslím,že je to v celé republice stejné a Policie ČR je opravdu rodinný podnik viz. OŘ Olomouc, zaměstnávání rodinných příslušníků- ředitel, zástupce ředitele, vedoucí OHS apod. Co se týká ustanovení policistů na funkci, tak tady to byla opět fraška, protože řiťolezci a oblíbení byli ustanoveni na funkce, o kterých by se jim ani nezdálo, byť nic neumí, nemají vzdělání apod., ale policista s odslouženými roky, zkušenostmi a vzděláním je několik TT pod nimi, bohužel se tomu nedivím, protože už dávno jsem si o tom (bordelu) a rodinném podniku s.r.o. nazývaném Policie ČR udělal obrázek.

Tady někdo velmi lže a já to nejsem.
I. u řadových policistů došlo k propadu příjmu, řádově o tisíce korun,
II. snížený fond pracovní doby je pro tvz. kancelářský, směnaři jsou na tom stejně,
III. nevím, proč mají policisté na "ulici" stejné rizikové ohodnocení jako ti v kanceláři
IV. 150 hod. zdama budou sloužit jenom ti "na ulici",
V. tady to nedopadne dobře,
VI. ještě, že už odcházím.
Nasledanou.

omlouvám se za překlepy ( za chybějící písmenka), mám špatnou klávesnici.

Dneska jsme to probírali v práci a došli jsme k závěru, že když musíme odpracovat všechny státní svátky, které dělají za rok 90 hodin a k tomu 150 hodin na oltář vlasti tak to je těch 10% co máme za směnost a kde je pak kompenzace za noční směny, soboty a neděle.

MÁŠ PRAVDU JÁ TAKY KONČÍM TENHLE MIZERNÝ ZÁKON VŮBEC NEMYSLÍ NA TY DOLE. JEDINĚ S BIČEM. NECHÁPU JAK NĚCO TAKOVÉHO MOHLO SPATŘIT SVĚTLO SVĚTA PO DVOU ODLOŽENÍ.

já nemám ani tu směnost a jsem ve 3 PT denně na silnici

ahoj Justičáci,dodneska jsme nedostali PLAŤÁKY!!!!!Pánové z GŘ jsou asi na FOTBALE.!!!!!!!

Ale ale, jakpak by Luďek mohl hrát fotbálek, když si na zotavovně polámal nožičku. Už chápu ten jeho diferák : 6.000,- Kč ono si píchnout do zadku tu generálskou šavli taky není žádný med :o)))))))

Neví někdo jak je to s těma hodnostma? Vrchní inspektor = nprap., je to jeho označení, ale kolega je ppor. To potom pro jednu funkci je několik označení?
Nebylo by lepší to hodnostní označení úplně zrušit a bude platit jenom funkce? Jenže to by na PP nemohl mít někdo třeba generálskou hodnost. Také se mě zamlouvá hodnost brigádní generálka.¨- pro ženu. Hodnosti jsou i v ženském rodě. Vyznívá to jako generální úklid formou nějaké brigády.

Pokud má ppor. pak má příplatek za vedení - třeba vedoucí OHS, bez příplatku vrchní inspektor třeba na OOP je nprap. a nemá příplatek za vedení. Doporučuji přečíst zákon.

KDYŽ ŘADOVÍ POLICAJTI DOPADLI TAKTO, TAK SNAD PAN MINISTR DODRŽÍ SLOVO A ROZPRÁŠÍ POLICEJNÍ PREZIDIUM.

To je to avizované zcivilnění hodností, ten brigádní generál a další :-)

Prosím o radu - když si napíšu žádost o přeložení, nevíte do jaké doby mi musí odpovědět? Podal jsem si žádost na jinou skupinu a to dne 9.11.06 a do současné doby jsem nebyl vyrozuměn. Kde to najdu a můžu si stěžovat? Nepovažuje se to jako za kladné vyřízení, když mě nevyrozuměli v termínu? Díky moc

Domnívám se, že je to stejné jak ve správním řízení tedy 30 dní.

pro xy
V jaké si teď třídě? Teď po 1.1. platí kariéní řád. Místo kam žádáš musí být volné. Do nejvýš 4TT se ustavuje po uvážení funkcionáře po nabídnutí místa nezařazeným, případně žádajícím o přeložení. Pokud žádáš na 5TT ze 4TT, tak místo nejdříve nabídnou nezařazeným v celé republice až když neobsadí v rámci přesunů ve třídě, tak se vypíše výběrové řízení. Přečti si zákon !!! Pokud tě nově nezařadili k 1.1. tam, kam jsi žádal, TAK TEĎ TO NEBUDE ŽÁDNÁ SRANDA!!!

Kolegové z justičky.Vy aspoň víte na čem jste.My jsme do dnešního dne plaťáky nedostali.

Jak kde, já ho taky ještě neviděl :o/

http://statorg.cmkos.cz/news/011206NV_tarify_bezp_sbory/011206NV _tarify_bezp_sbory.html

No jenom jestli je to správně, já plaťák ještě neviděl.

Vážený pane ministře,

ve vší slušnosti Vás žádám, vlastně prosím, zrušte toto DF.

Nic dobrého zde z toho nekouká. Jestliže jsou ostatní občané již tak naštvaní na policisty, tato stoka která zde je, policii v jejich očích nijak nepomůže. Ba naopak.

Bohužel, podobné to je i v případě našich vrcholných politiků s jejich nehoráznou finanční nenažraností. Platy mají být podle odvedené práce. Když to sám zvážíte, dojdete k poznání ke kterému jsem dospěl já. Platy poslanců a současné pseudovlády dejte řadovým policistům a dalším potřebným a můžete pobírat jejich platy. Je to hloupost co, to by tam z vás nikdo nezůstal.

Vážení kolegové, prosím Vás, zachovejte chladnou hlavu a chovejte se jako profesionálové, kteří se v životě dokážou vyrovnat a poprat s každou situací. Nezesměšňujte sebe i své kolegy, potažmo celou Policii ČR. Neboť občan civilista, který čte tyto příspěvky, se musí právem zlobit. Musíte si uvědomit, že o práci policisty, hlavně toho na ulici, neví skoro nic. Má úplně jiné představy, což mu nemůžeme mít za zlé. Pokud se vcítíte do jeho situace, pak pochopíte, že člověk, kterého jednou přepadli, dvakrát mu vykradli auto a jednou byt a Policie ČR nic nevyšetřila, zaplatil pokutu za rychlost, za pásy, za světla, a on si pak přečte tohle tady, tak co si asi o nás pomyslí? My jsme tu pro veřejnost a zlobte se nebo ne, ona si nás platí. Ano, je to tak. My se musíme snažit, aby právě občan a celá veřejnost byla s naší prací spokojena, to je naše vizitka. Tady je třeba připomenout, že management Policie ČR v tomto směru nečiní zhola nic, žádná reklama, žádné zveřejnění dobře vykonaných akcí, zachráněných hodnot, životů, zachycených pachatelů, vypátraných kradených věcí a vrácení jejich majitelům, zveřejnění děkovných dopisů, atd. atd. Určitě by toho bylo dost. Ať veřejnost vidí, že policisti jen nestojí za bukem, kde lapají řidiče a dávají pokuty a promiňte mi, "buzerují". Místo toho je každý den v televizi minimálně jeno pochybení policisty, nebo špatně provedený zákrok. Snažme se, aby těchto věcí bylo co nejméně a bylo víc dobré práce vykonané pro tuto společnost. Vykonali jsme jí dost, je třeba o tom přesvědčit i veřejnost. S její podporou se dá víc vyřešit. Ne tím, co tu někteří předvádějí. Nebuďme za uplakánky. Také jsem si pohoršil. Mám ženu, která jako účetní vydělává 8 tisíc čistého a mám malou dcerku. Taky splácím půjčky. Ale přežiju to, někteří lidé nemají ani polovinu co já. Držme při sobě a snažme se, aby tahle Policie za něco stála. Vím, že jde o princip, ale je třeba zvolit vhodnou cestu jak dosáhnot svého cíle. Naše pracovní podmínky nestojí za nic, co si budeme nalhávat. Ať už se jedná o zákony, nesmyslné nařízení, vedení Policie. My musíme v prvé řadě přesvědčit veřejnost, že jsme v právu. Pro nás je hlavní cíl spokojený občan. Je to např. ten, který Vám za uloženou pokutu poděkuje. Nesmějte se, není to takový problém. Svými nářky zde prezentovanými s pravopisnými chybami nikoho nepřesvědčíte.

Čau Michale, částečně s tebou souhlasím a to v tom směru, že by jsme k sobě měli být slušní a neměli se navzájem urážet. Je úplně jedno jestli některý z nás slouží déle a jiný zase kratší dobu, podstatné je to, že musíme všichni držet spolu a ke všem občanům, ať už nám drží palce či jsou proti nám se chovat slušně. V čem však s tebou nesouhlasím je to, že si máme klidně nechat sahat na peníze a tvářit se jako by se nic nestalo. Já sloužím soboty, neděle, noční a samozřejmě i pokud na mě vyjde svátek a to všechno mám podle tebe sloužit zadarmo a ještě se dívat jak pantáti na prezidiu berou statísíce ročně. To ti připadá spravedlivé, jak to mám vysvětlit manželce a dětem, že jdu do práce za kterou nemám zaplaceno. Nejde mi o to, aby nám nekonečně narůstal plat, ale o to aby nám zaplatili alespoň to co si odsloužíme.

nemyslel jsem to ta, že si máme nechat líbit, že jsme šli s platem dolů. Myslel jsem to tak, abysme přesvědčili ostatní, že si zasloužíme lepší podmínky. Vedení Policie ČR jsme ukradený, stejně tak poslancům, pokud jim zrovna k něčemu nepomůžeme. Nám pomůže jedině veřejnost, která podle našeho obrazu bude volit, tlačit na poslance a požadovat pro ty, kteří ji ochraňují a pomáhají ji odpovídající podmínky.

Je to především vizitka našeho vedení, že neumí prodat naší dobrou a každodenní práci. Špatná komunikace s medii a další aspekty. Co se týče platu tak se nediv, že si mnoho kolegů stěžuje, když za stejnou práci a někde i za více práce, protože chybí lidi a někdo tu práci musí udělat budou brát menší peníze.

Milý kolego...píšeš krásně...buď jsi jeden z mála idealistů (kterým sice fandím, ale kteří v naší společnosti nepřežijí), nebo jsi svůj příspěvek zpracoval na objednávku někoho komu taková otevřenost nanejvýš vadí. O tom, že mezi námi je spousta kolegů nižšího intelektu (kolegové nižšího intelektu prominou) se nemusíme přesvědčovat. Ale polož si otázku proč tomu tak je... proč se k nám nehrnou kvalitní lidé, proč nevyhazujeme ty, kteří měli být již dávno vyhozeni (a proč odcházejí s výsluhami). Proč utíkají ti, o které by jsme jako organizace měli bojovat. Proč kdejaký lump má právo na presumpci neviny a polda je automaticky nejen veřejností, ale i vlastním vedením okamžitě odsouzen. Proč, místo aby jsme se prezentovali tím co umíme, co nám jde, co se nám povede tak sami (míněno tím naši firmu) na sebe pliveme, a kydáme špínu. Zažil jsi situaci, kdy by se vedení policie za své muže postavilo před nespravedlivým útokem médií? To chceš změnit na ulici? Jsi opravdu idealista. Trochu ti to i závidím. O nesmyslnosti systému, pracovních podmínkách, či tunách nařízení píšeš..to změníš na ulici? A co ta spopusta "referentů", kterých jediná činnost je vymýšlet nesmyslnou administrativu pro "ty dole"? To taky změníš na ulici? Asi ne. Uvědom si jedno. Tady nejde o peníze (o ně nejde vždy v první řadě:-) Tady jde o sliby, které nesplnili, tady jde o zhoršení "podmínek" v zákoně, které mělo být vykompenzováno platy, tady jde o slušnost ke svým zaměstnancům o slušnost, kterou stát, zákonodárci, politici, vedení PČR pošlapalo. Média masírovala veřejnost jak si polepšíme. Nechtěli jsme si polepšit. Akceptovali jsme to - zpřísníme zákon a vykompenzujeme to platy a konečně snad přitáhneme do policie kvalitní lidi. Zavede se kariérní řád... Jak to dopadlo posuď sám.

Ahoj Ivánku, tak jsi se sem přišel podívat a něco jsi napsal? Opravdu krásný článek.

Situace je taková,že já jako dopravní policista nejsem ani zařazen do směného provozu a po necelých 10 let služby budu brát neskutečnou almužnu.A to pořád poslouchám jak můj šéf brečí jak sloužil zadarmo.já vám řeknu jak sloužil zadarmo.NASTOUPIL ZA HLUBOKÉ TOTALITY A DOSTAL BYT A JEŠTĚ K TOMU BRAL PLAT O KTERÉM BY SE DĚLNÍKOVI MOHLO JEN ZDÁT A ČEHO JSME SE DOČKALI ŽE PO 32 LETCH SLUŽBY ON JAKO ZÁSTUPCE DOPRAVKY MÁ 45000KČ HRUBÉHO A BUDE BREČET DÁL ŽE NIC NEMÁ.pO NOVÉM ROCE MU BUDE CHODIT KAŽDÝ MĚSÍC SVÝSLUHA 22000kČ A BUDE SE NÁM VÁŽENÍ OBYČEJNÍ KOLEGOVÉ SMÁT.TO JE SPROSTÝ VÝSMĚCH JAK NÁM TAK OPĚT OBYČEJNÉMU ČLOVĚKU.JÁ ABYCH DĚLAL JAKO KO- 150 HODIN ZADARMO A BRAL JSEM ZA TO 16500KČ ČISTÉHO,TAK TO TEDY NE.JÁ OSBNĚ KONČÍM A JDU DO CIVILU,PROTOŽE U TOHOHLE SPOLKU NÁS DOBRÉHO NEČEKÁ VŮBEC NIC.jSEM ZVĚDAVEJ JAK SI TEN BLBEČEK LANGRU PORADÍ PROTOŽE NIKDO NOVÝ NENASTOUPÍ A ZA PODMÍNEK,ŽE BUDE MÍT PRACOVNÍ SMLOUVU AN DOBU URČITOU.JSOU TO SPROS´TÁCI,KTEŘÍ SI Z TOHO UDĚLALI RODINÝ PODNIK.KLACEK NA VÁS VY GAUNEŘI.ČEST.

Bohužel taková je skutečnost a lidé ve výkonu budou jenom na černé listině. Snad je lepší si najít práci bez sobot, nedělí, nočních a s čistou hlavou. Nechat se urážet a vyhrožovat od lidí venku i vedoucích nestojí za to.

Máš pravdu! Ja jsem to zabalil 31.12.2006 (odslouženo 13 let) A udělal jsem moc dobře!!! Mám dobrou práci chovaj se ke mě jako k člověku a ještě budu mít rentu. Ani si na ti HNUSNÝ gumy nevzpomenu! Utečte co nejdřiv! Jenom vám kecaj! Časem všechno zruší,protože managment je moooc dobře zaplacenej. Ps: A POZOR NA NĚ,ONI VÁS CHTĚJ OBLBNOUT! SLIBUJOU A NIKDY NESPLNÍ VŮBEC NIC! JENOM POŘÁD KECAJ,ŽE VÁM PŘIDAJ A ONO VELKÝ HOVNO!!! PROSTĚ SPOLÉHAJ NA TO ŽE VÁS ČASEM POSTUPNĚ ZPRACUJOU PO JEDNOM. VYHROŽOVAT TO JIM JDE MOC DOBŘE! ALE ABY PŘIJELI POPŘÁT K NOVÉMU ROKU A VYSVĚTLIT NÁM CO BUDE TO NE!! PŘIJEDOU AŽ S KŘÍŽKEM PO FUNUSE A PAK JENOM POŘÁD MELOU DOKOLA JAK VÁM PŘIDAJ! CHCE SE MI Z TĚCH VYCHCANEJCH GUMÁKŮ BLEJT!!!!

Plně chápu tvůj pocit jsem na tom úplně stejně. Nedělám nic jiného než si hledám práci, je to velká rána pro lidi na ulici. A k bodovému systému se 3 PT opravdu degradující a ponižující.