Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážení kolegové,
nejdříve chceme upozornit, že žádné datum zde uvedené ohledně protestů není v žádném případě potvrzené a platné.
Po dnešní schůzce a aktuálních informací z různých koutů ČR není možné akci tohoto druhu vést a organizovat aníž by poškodila nás samotné účastníky.
Poškodila jak profesně tak v očích veřejnosti.
Vzhledem k tomu, že NOSP v těchto dnech není dostatečně silná a to i díky počtu svých členů nelze bohužel po této linii očekávat razantní podporu.

Jako jediný protest, který byl schválen pro řešní současné situace je protest formou dopisové akce.

Vzor dopisu, který bude uveřejněn na stránkách policista.cz, langer.cz , pozary.cz popř. v člácích dle redaktorů a přístupu administrátorů v diskusních fórech 15.1.2007 bude odeslán, každým nespokojeným policistou na vznikající adresu P.O. BOX.
Následně budou veškeré došlé dopisy předány na podatelnu MV ČR p. Langerovi.
Vzor bude ve verzích policista, hasič popř. verze celník...

Součástí dopisu budou u "degradovaných " příslušníků vložené hvězdy označující hodnost před aktem degradace.
Podle počtu dopisů poznáme kolik příslušníků je opravdu nespokojených a zda je v nás určitá jednota, která se v současné době nedá odhadnout.
Na otázky uvedené v dopisu budeme žádat odpověď od p. ministra vnitra na jeho internetových stránkách.

Prosíme o návrhy textu do dopisu zasílejte na
infoprotest@email.cz

Věříme, že pochopíte složitost dnešní situace a pomůžete všem kolegům.
Výzva je adresovaná i veřejnosti.

Za výbor Danton

uveřejněno : www.langer.cz - diskuse www.pozary.cz - diskuse www.policista.cz - diskuse

U policie jsem něco přes rok, to znamená že se mě týká ta sračka s tím podepisováním smlouvy na dobu určitou. Jsem ještě ve škole. Ale až jí dodělám tak odejdu. Čekám jen na diplom účastníka kurzu. Nejsem čůrák, abych se za 18 500,- hrubého, který jsem teď podepsal zdržoval v blízkosti lidí s céčkem nebo raplů se zbraní a ještě jednou nohou v kriminále. Ano takový je dneska stav v policii. A pokud tohle čtou civilové tak jedině dobře. Dělat tuhle práci jsem začal v 19 ti byla mým snem, ze kterého už jsem se probral, protože začal být noční můrou a dnes jsem rodině oznámil, že ve 20ti s policajtováním končím. Protože placka je v dnešní době jen přítěž a nositelům přitom nenese ani volný cestování v MHD spíš si připadáte jako odpad společnosti. Tak jak to každodenně ukazují ve sdělovacích prostředcích (policie může za všechn kopněte si do ní) - lůza. Bohužel tomu nátlaku většina lidí podlehne jak s plackou ta bez a já do poslední chvíle odolával taky. A víte co mě dorazilo když, ušáci co přišli do novýho běhu na škole přišli s práporama a mi po roce nadstrážmistři a co je totální sračka, že od novýho roku bude na škole hrubého 19 100,- což je víc než budu mít na ulici. Takže možná můžete namítat že nevím nic o práci poldy, ale ujišťuji vás že 3 měsíce na ulici před nástupem do školy mě proškolili až moc. A taky vím, že za ty prachy mi nestojí se do tý práce těšit.

Kolego. Když už jsi se rozhodl tak či onak a nelíbí se ti práce u policie , tak by jsi se měl alespoň slušně vyjadřovat na veřejném portálu. Nebo chceš , aby si lidé mysleli že jsme skutečně takové prasata jako ty? Pravděpodobně si daňový poplatníci uleví a hlavně policie,že se zbaví zavčasu takových lidi jako jsi ty. Jinak pokud jsi si myslel , že se tady promenádujeme za veliký penízek v pěkných uniformách, tak to jsi se spletl. Možná , že jsi jeden z mála, kteří na ulici pochopili co to je policejní práce. Ale musím sama s tebou souhlasit, že za 18 500-,-Kč hrubého se neoplatí nasazovat denně kejhák. Ale realita je už taková.. Tak se nesmí veřejnost divit , že se policisté bouří. Je chybou, že nejsme jednotní, ale snad se to dá pochopit, protože tohle u policie za více jak 25 nepamatuji.
A když už se policie změnila a zrušili vojenské hodnosti a naši nadřízení se nimi podepisují ,aby se lépe zviditelnili, tak bych doporučila poslancům novelizaci zákona č.361/2003 Sb. a to následovně. Všichni policisté , kteří nejsou v přímém výkonu služby nebudou mít zvláštní příplatek tzv.rizikové. Mají max. riziko, že se opaří kávou. Dnešní řídící policisté na úrovni OŘ a výše budou mít nárok na poloviční renty. Všichni policisté , kteří nejsou v přímém výkonu služby a nejsou součástí řízení přímého výkonu služby se stávají občanští pracovníci policie. Myslíte si , že by se u policie nenašli penízky, aby se pořádně zaplatila práce v úseku?

No, vzhledem k tvému vyjadřování si myslím, že tvým odchodem služba určitě neutrpí. Chtěl bych si přečíst nějaký tvůj úřední záznam z doby, kdy jsi vykonával "dlouhou" praxi. A jen tak bokem: Pokud takto budeš vystupovat v civilním životě, až chválabohu opustíš řady PČR, tak ti přeju, aby´s s tím neměl žádné problémy.

Pane ministře, nestačím se divit, co způsobuje poslední dobou tzv."NÁBOR".....vidíte to jako já? Děkuji nechci.....:-(

Antonie,
když už píšeš o 18500,- hrubého, mohla bys to upřesnit TT-uznaná praxe-tarif-riziko-osobko?

Co jsi tady hledal za štěstí s tímto rodinu moc neuživíš.

Dle tvého příspěvku usuzuji, že hlavním důvodem tvého nástupu k policii, byla tvá neschopnost a lenost najít si práci. Také si myslím, že od policie neodejdeš, protože nejsi schopen se v civilu uživit.

Zdravím všechny, kteří stále slouží a posílám jim uznání. Současně mi je smutno z těchto článků. Po roce kdy jsem odešel z těchto služeb (vydržel jsem 31 let = 14 za totáče + 17 po třesku) zjišťuji, že situace se za rok nezlepšila, naopak je asi pro vás stále napjatější. Těžko radit zda vydržet, či dále nečekat a poohlédnout se po jiné práci. Kdo vydrží, klobouk dolů. Není ale mylitelné, aby lidé, kteří jsou v přímém výkonu služby toto vydrželi např. 20 let. Na některých pracovištích možná tak tak na těch 15 let, kdy dosáhnou na výsluhu. Ale v takovémto tlaku a presu v jakém se nyní kluci nacházíte to není žádný med. Byl jsem celý život řadový. Posledních 23 let na nehodovce. Práce mne opravdu bavila, ale ten tlak ce nedal již vydržet. Přijde věk, že najednou zjistíte, že už to takhle dál nejde. I když jsem odešel v plné síle, zatím bez zdrav. potíží. A že nové lidi budou těžko hledat je víc jak jasné. Navíc další vlna odchodů je asi ke konci roku neodvratitelná. Půjdou ti, kteří dělali na průměr pro výpočet důchodu. A fakt, že nábor chtějí udělat páni splnitelným tím, že udělají fyzické testy méně náročné si protiřečí. Než jsem před rokem odcházel, tak naopak bylo slyšet z horních pater, že fyzička musí přitvrdit, protože občana který zavolá o pomoc nezajímá, zda tam přijede policistka vážící 50 kg, nebo policista 190 cm se 100 kg. Občan chce servis. Tak když budou mírnější fyzické, tak jak toto chtějí páni naplnit ? Tak hoši bojujte, vydržte, nebo bouchněte obrazně řečeno dveřmi, nebo jinak, zlomte vaz.

Nemáte někdo kontakt na NOVU? V Chebu se dne 2.1. oběsil policista z SKPV a vedení to pěkně ututlalo. Měl doma problémy, nedovolili mu podnikat, tak si to "hodil". Je to hnus a je mi ho líto. Prosím, informujte někdo redaktory z Novy. Díky moc

Nevím jak je tomu dnes, ale dříve se sebevrazi pohřbívali u hřbitovní zdi. Je to smutné, že se takto rozhodl, ale podnikání je nám zapovězeno a zapovězeno bylo i předchozí právní úpravou. Pokud chceš kontaktovat Novu, tak veškerá spojení najdeš při troše dobré vůle na internetu či na teletextu.

Situace je taková,že já jako dopravní policista nejsem ani zařazen do směného provozu a po necelých 10 let služby budu brát neskutečnou almužnu.A to pořád poslouchám jak můj šéf brečí jak sloužil zadarmo.já vám řeknu jak sloužil zadarmo.NASTOUPIL ZA HLUBOKÉ TOTALITY A DOSTAL BYT A JEŠTĚ K TOMU BRAL PLAT O KTERÉM BY SE DĚLNÍKOVI MOHLO JEN ZDÁT A ČEHO JSME SE DOČKALI ŽE PO 32 LETCH SLUŽBY ON JAKO ZÁSTUPCE DOPRAVKY MÁ 45000KČ HRUBÉHO A BUDE BREČET DÁL ŽE NIC NEMÁ.pO NOVÉM ROCE MU BUDE CHODIT KAŽDÝ MĚSÍC SVÝSLUHA 22000kČ A BUDE SE NÁM VÁŽENÍ OBYČEJNÍ KOLEGOVÉ SMÁT.TO JE SPROSTÝ VÝSMĚCH JAK NÁM TAK OPĚT OBYČEJNÉMU ČLOVĚKU.JÁ ABYCH DĚLAL JAKO KO- 150 HODIN ZADARMO A BRAL JSEM ZA TO 16500KČ ČISTÉHO,TAK TO TEDY NE.JÁ OSBNĚ KONČÍM A JDU DO CIVILU,PROTOŽE U TOHOHLE SPOLKU NÁS DOBRÉHO NEČEKÁ VŮBEC NIC.jSEM ZVĚDAVEJ JAK SI TEN BLBEČEK LANGRU PORADÍ PROTOŽE NIKDO NOVÝ NENASTOUPÍ A ZA PODMÍNEK,ŽE BUDE MÍT PRACOVNÍ SMLOUVU AN DOBU URČITOU.JSOU TO SPROS´TÁCI,KTEŘÍ SI Z TOHO UDĚLALI RODINÝ PODNIK.KLACEK NA VÁS VY GAUNEŘI.ČEST.

Zarmoucený kolego.Nikdo ti nebrání,abys u policie pracoval 32 let a pak bral pěknou rentu,jak uvádíš.A nevím odkoho jsi slyšel, že policisté měli za hluboké totality platy o kterých se dělníkovi ani neslinlo. Možná, že se to zdálo tobě.Proč uvádíš plat svého vedoucího v hrubých a avůj bez daní. Nespokojený kolego nesmíš brečet a závidět musíš dokázat, že to zvládneš taky.A pak budou možná i tobě závidět a jsem zvědavá jak se pak budeš bránit ty!Skus se dát přeložit od dopravky k PPO, nebo na obvod. Pak budeš mluvit určitě jinak,to ti můžu garantovat.

Souhlasím s tím, že až budeš mít odslouženo jako on, tak budeš mít také nárok na rentu. Zatím se musíš snažit, sloužit a dělat to, co se po tobě chce. Když to tak nebude, renty se nedočkáš. On to měl také tak, rozumíš? A pokud nechceš čekat, tak to běž zkusit jinam.

jako tohle můžete říct.Za komančerů brali 4000kč a ostatní lidi brali 1800kč.Tak bylo to spravedlivé a ještě ty byty.To je holá skutečnost.20 let jsou zalezlí v kanceláři a nic nedělají a zase se buou mít jako prasata z výsluh.Proboha pochopte,že nikdo z nás mít takovou výsluhu nebude.Já osobně žádnou výsluhu nechci já chci za svojí práci kterou teď odvádím přiměřený výdělek a né se kokat jak se tady zase starý struktůry pakujou a obyčejný lidi od hasičů až po obyčejný poldy budou brát v porovnání s nimi pakatel.A co myslíš na obvodě je to nemlich stejné stras a peníze žádný.Takže paní VESELÁ pěkně kecáš a nevím komu chceš líst do prd....

Pro - nespokojený-

Ahoj kolego.Je vidět, že buď seš tak hloupý ,jak daleko vidíš (a to myslím bez urážky), nebo tě někdo nabulíkoval,asi ten kdo chce odejít z řad policie. Já si pamatuji, že jsem měl jak ty píšeš za hluboké totality téměř o polovinu jak uvádíš hrubého. Byty se dávali st.zaměstancům přednostně,aby mohli náborovat príslušníky,ale nebylo to pouze u policie (SNB).Dnes je to naopak,ale rozhodně to není v souladu se zeměmi EU.Osobně se domnívám, že vůbec nemáš pravdu. Až budeš sloužit 32 let,jako tvůj vedoucí, který určitě nemá 45 000,-Kš hrubého, tak budeš vyždímaný jako citrón. A budeš mít určitě větší rentu než bude mít dnes on. Jinak ti doporučuji nahlédnout někdy do zák.č.361/2003 Sb. zejména § 158. Dále do PT a zjistíš , že se před osobami znalými tady zesměšňuješ. Opravdu.
Pokud skutečně jsi na takové úrovni a rozumíš tomu co píšeš,tak mi vysvětli proč mají poldové renty : v USA 75% , Německo 75%, Rakousko 80%, Maďarsko 83%.Mám pokračovat? A myslíš si, že to jsou státy, kde dávají rentičky poldům ,kteří brali za komančů,jak uvádíš nehorázné platy? Není to tak a nemáš pravdu. Jsou totiž státy, kde si dokážou zhodnotit a pěkně zaplatit práci poldů. Pokud se rozhodneš sloužit dál tak počítej, že za 32 let služby budeš mít rentu o mnoho větší jak tvůj vedoucí. Protože už tady budou politici a zákonodárci,kteří budou na stejné úrovni jako v dnešní EU. A ti už nebudou zasazeni proti policistům, jak je to dnes. No nebudou tu lidé poslanci, kteří vzali příslušníkům připravené peníze a sami si zvedli platy.

Zkus si prostudovat např. Nález Ústavního soudu České republiky Jménem České Republiky 107/1996 Sb. a v části II si přečti: Příspěvek za službu i výsluhový příspěvek jsou koncipovány v právním řádu České republiky spolu s jinými dávkami jako určitá kompenzace práce vykonávané ve ztížených podmínkách a určitých osobních omezení vyplývajících z charakteru práce v ozbrojených složkách státu. Jsou součástí systému dávek sociálního charakteru souvisejících s ukončením služebního poměru. Vedle příspěvku za službu to jsou odchodné a platové vyrovnání (viz § 114 - 119 zákona č. 186/1992 Sb. a § 33a zákona č. 76/1959 Sb.).

Takže to není rozhodně za to, že někdo za komančerů se měl jako prase v žitě. Ani to není odměna bývalým komoušům. Pokud ti můžu poradit,tak si zajdi za vedoucím a pohovoř s ním a on ti vysvětlí to v čem se mýlíš. Až budeš mít odslouženo 32 let jako tvůj vedoucí,tak uvidíš, že to bylo všechno úplně jinak a věř mi, že i ta renta se pak hodí, protože tě do práce už nikdo neveme. Přesto si myslím, že bys neměl odcházet od policie, protože původní myšlenku si měl asi dobrou. Ahoj.

Pro nespokojeného

Mohu ti říci, že jsem již četl hodně hovadin, ale co předvádíš ty, to je něco. Kdes čerpal ty blbosti? Nejsi náhodou učedník nějakého Kalouska? Problém je v tom, že někteří dnešní mladí si neváží ničeho a vše musí mít hned. O tom, že o době před rokem 1989 nevíš nic, krom polopravd, tomu se nedivím. Od našich mocných se pravdu nedozvíš.

No uvidíme kdo to vydrží déle, od 1.1.07 jsem přestal dělat, nic nevidím nic neslyším. Kdo je vlastně nyní ministrem vnitra ???

přasně tak!!!!!

Ale takových vás bylo i před 1.1.2007 dost a dost. Tak co se mění?

Vážení policisté najel jsem si na tuto stranku abych se podival a přečetl si vaše názory ... chápu vás i to že vam sníži platy měli by jste být jednotní a snažily se o to .. vyřadit z vašich řad ty co nedodržují to co mají . vidim to že vaši kolegové jednotlivci pochybily a to pada na hlavy vás všech v tv je toho dost a me to také vadí když to vidím a my jako občani si vás platíme .. na druhou stranu jsem rad že se dopadne pachatel loupeže drogy mafie , ale u našeho domu vykradli auta už několikrat ale lide si řikaji ani to hlasit nebudu kaslu na to stejne nikoho nechytí ,vímže je to špinavá práce a za přesčasy bych chtěl aby vám platily , ale nesouhlasím s tim aby jste dostavali vyslužne ted to tady psal váš kolega 22000.- vysluha , chtěl bych aby jméno policie bylo dobré a nechci poslouchat nejaké pochybení ten to a tamto něco zpusobi a odejde a dostane vyslužné ... nerad slyším v tv že policie ... aHusak ten jde pěknym příkladem to je parada a co se mu stalo tem by letel hned jako jiny občan ale přeji vam hodně zdaru a co nejvíce uspěšných zásahu ..

Děkuji za podporu - jsem hasič. Snížení u mne po 18 letech a maturitě dělá 3 tis. Kč. za 240 hodin měsíčně.
Ten výsluhový příspěvek 22 tis. je zřejmě to nejvyšší %, které bylo z platu přes 45 tis. čistého.

Ten rádoby ministr vnitra Langer je takový srábotka, že na tuto vebovou stránku nevleze, natož aby odpovídal na dotazy. Tak co od takového šmejda kdo čeká?

Tak proto ho nepozvali do Prahy k Langerovi.

JE TO PRAVDA, ŽE SE V CHEBU OBĚSIL KOLEGA KVŮLI FINANČNÍM PROBLÉMŮM?

ANO !!!!!!!!!!!!!!!!!!!

ne, s tímhle zákonem to nemá nic společného!

Kolik na to měli let a teď to tvoří během 10 dnů? Pan Langer, bývalý stínový ministr vystupoval ze stínu jen, když mohl utrhnout bodíky za kritiku aktuálního ministra. Když nastoupil, tak ukázal, že je naprosto k ničemu.

ANO PŘESNĚ TAK KRITIZOVAL BUBLANA TÉMĚŘ NA KAŽDÉM KROKU A TEĎ PO TAKOVÉM DEBAKLU V PODOBĚ KARIÉRNÍHO ŘÁDU A DEGRADOVÁNÍ SE ANI PŘED KAMERAMI A NATOŽ DO OČÍ POLICISTŮ NEMŮŽE PODÍVAT.