Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vyzývám všechny přítomné policisty i ty bývalé, aby se semkli v jednotném názoru ke zrušení Městských policií v celé ČR, peníze které jdou z městských kas na jejich provoz by měst ze zákona musely dávat na provoz konkrétní jednotky v daném městě. Nemuseli by jsme se tak trapně dívat, když přijdeme na jejich klimatizované služebny a vybavení, jako je to ve většině služebních místnostech MP v republice. Sám jsem sloužil 11 let u Policie ČR a 2 roky u MP v Praze. Z mého prostého pohledu, bych navrhoval tyto policisty druhé ligy, přezkoušet dle platných přijímacích řádů a převést je s poloviční výsluhou k P ČR, a MP totálně zrušit. Stejně nic sami nevyřeší a mikdo na ně nedohlíží, krom starostů ve městech, ale ty pro samé braní úplatků nemají čas na dozorování a práci samotné MP v daných městech.

Při podepisování seznámení s novými přepisy, jsem si přečetl ZPPP týkající se určování výše rizikového příplatku jednotlivým policistům podle toho, jaký vykonávají směr pracovního zaměření. V Jížních čechách na to nebrali ohled. Vedoucí obvodního oddělení, zpracovatel, který již nevystrčí zadek na ulici (tím myslím, že už se nedostane do žádného pouličního zákroku, protože je v 6 platové třídě), má stejný rizikový příplatek jako hlídkař, který např. v nočních hodinách navlíkne na sebe neprůstřelnou vestu a jde čistit narušený objekt, zda se tam ještě nenachází pachatel a možná i ozbrojený. Jak jsem ten ZPPP konzultoval s jinými kolegy, na obvodní oddělení by mělo připadat 1000,- až 4000,- Kč. A služební funkcionář (okresní ředitel) se měl řídit dle ZPPP a při selském rozumu je rozdělení jasné: vedení 1000,- Kč., zpracovatelé 2000,- Kč., územáci 3000,- Kč., hlídkař 4000,- Kč. Jenže okresní ředitel se na ZPPP vy...l! Což chápu jako hrubé porušení služebních předpisů, které si řadový policista na ulici nemůže dovolit, protože by dostal flastr. Takhle máme všichni 2000,- Kč. ryzikáč. Ale tělesné testy máme každý jiný. Hlídkař kvůli tomu, že je na hlídkové, se musí honit aby splnil, tak vedení a zpracovatelům stačí když to přeženu 3 dřepy a mají splníno. Právě kvůli tomu asi policejní prezident vydal závazný pokyn, na který v Jížních čechách kašlou. Doufám, že se okresní ředitelé začnou řídit ZPPP a upraví rizikové příplatky podle směru vykonávaného zaměření. Možná se dočkáme, že za toto porušení, dostanou okresní ředitelé flastr jako každý jiný policista by dostal. Jsme si všichni přeci rovní nebo jsou mezi námi i rovnější!!!

To jste na tom ještě velice dobře, když máte alespoň neprůstřelné vesty. U nás je před dvěma roky stáhli s tím, že mají prošlou lhůtu životnosti a dodnes jiné nepřišly. Takže výsledek: Zhruba pro 50 lidí sloužících venku v terénu jsou k dispozici všeho všudy - 2 - kusy vest. No a co ? Riskujeme kejhák s úsměvem na rtech, že toto činíme ne kvůli tak přízemní věci jako nějaké naše finanční ocenění, ale proto, že to děláme pro naše přející spoluobčany, kteří nás mají rádi a soucítí s námi a hlavně pro naše superspravedlivé vedení, které pro nás řadové poldíky už ani víc udělat nemohou.

prosím tě kolego, napiš číslo toho ZPPP, který ten rizikáč upravuje, nás by to také zajímalo. S tím porušováním např. U nás 4 TT dělá trestné spisy.Jinak se sejdem ke konci ledna v praze

Kolego nelze s tebou plně souhlasit, neboť Tě musím upozornit, že my, co sloužíme na malých obvodních odděleních děláme úplně všechno (myšleno jak hlídkařinu v nočních i denních hodinách tak i spisovou agendu). Jsme zařazeni jak ve čtvrtých, pátých i šestých třídách a do zákroků chodíme úplně stejně tak jako ty. Na obvodě nejsme rozděleni na hlídkaře a zpracovatele... Na okrese máme hlídkovou službu, ale vzhledem k jejich početním stavům je vidíme jednou týdně. Proto myslím, že rizikový příplatek si zaslouží jak obvoďák, tak i hlídkař. Výjimkou by však mohli být naši kolegové ve větších městech, kteří skutečně z kanceláří vycházejí málokdy. (Snad jsem teď nikoho neurazil). Rizikový příplatek by neměl být zřejmě v takové výši od 8. platové třídy výš...

Na co máme odbory? Oni se za nás dohodnou, že nám (většinou se to týká hlídkařů) dorovnají plat nenárokovou složkou. Vždyť tímhle pomůžou těm, kteří jsou nad náma. Jak to funguje: Ministr navýší balík peněz na nenárokouvou složku - osobní. Tento balík půjde na policejní prezídium, kde toho využijou a z balíku uberou pro svoje navýšení osobního. Pak o něco snížený půjde na správy. Zde udělají totéž. Naposled se dostane na okresní ředitelství. Také tady toho využijí a zvýší si osobní. No a konkrétně na obvodním oddělení se zvýší osobní i zpracovatelům a zase na hlídkaře po tomto "porcování medvěda", kteří jsou právě s platama dole a kvůli nim právě ministr navýší balík, dopadne s prominutím hovno ve výší max. 500,- Kč hrubého!. Při stanovení této částky vycházím z dosavadní praxe, jak to funguje.

a to ještě ne každému,že...

Psal jsem to již i na intranetu tak před 2 roky a někdy v listopadu zde ministrovi. Jediné řešení bylo ten paskvil ( co nazývají služebním zákonem ) vůbec neuvádět v život. Nyní se tak bohužel stalo, tak lze pouze apelovat na jednotlivé strany či poslance, aby byla provedena novelizace tak, aby byl co nejvíce podobný původnímu znění ( neočesanému ) a zahrnuty prvky ze služebních zákonů sborů z jiných zemí a od vojáků.

Nemám nic proti demonstraci a rád se jí ( pokud bude ) i zúčastním. Na těchto diskuzích je myslím zcela zřejmé, bez ohledu na zaslepenost stran, které se účastnili schůzky ke vzniklé situaci ( odbory, PP, MV ), kterých skupin se problematika snížení platu týká. Názorů ze strany policistů, hasičů, příslušníků VS je zde mnoho a v reálu jich je ještě mnohem více ( na každém OŘ PČR kolem 100 - 150 lidí ). Co mi zde ale chybí, je ostatně stejně, jako ve službě , podpora veřejnosti. Pokud je, tak minimální, nebo negativní. Toto mě naplňuje mírným pesimismem. Asi si to zasloužíme. Rovněž podpora odborů a vedení je a bude minimální. Můj názor je, že celá akce vyšumí do prázdna. To ovšem neznamená, že nebude mít následky. Ty budou v postupných odchodech dotčených policistů, postupný nezájem o práci u těch, kteří zůstanou a toto bude doplňováno ruku v ruce rozbroji uvnitř sborů vzniklých nespravedlivým rodělením tříd u osob, které dělají stejnou práci a dále mezi nadřízenými a podřízenými, kdy se bude řešit nedostavení se na dopravní akce, neplacené přesčasy a jiné. Uvedené sbory se tím budou postupně rozkládat a nově příchozí to prostě nespasí, protože časem ztratí rovněž motivaci a o kvalitě většiny z nich se dá již nyní polemizovat.

A co ty změny v nárocích na výsluhy-nezapočítávání nemocenské do odsloužené doby, krácení renty v době čerpání nemocenské, poloviční valorizace? To vám fakt nevadí?

Vážení kolegové,
je zde hodně příspěvků, dotazujících se na datum apod., také, že zde nejsou žádné body, co vlastně chceme.... Pro zopakování Návrh DEMONSTRACE je stanoven na den 26.01.2007 a to ve 13.00 hodin u budovy MINISTERSTVA VNITRA.
Ke zde údajně chybějícím bodům - co vlastně CHCEME ZMĚNIT??!!::
- balíček 150 hodin,
- příplatek za službu ve státní svátek,
- příplatek za službu v noci,
- příplatek za službu v sobotu a neděli,
- NECHCEME snížit plat, když vykonáváme stále stejnou práci při stejném zařazení.

Obecně k demonstraci:
Co mám zatím dostupné informace, tak pro nás policejní prezident a ministr vnitra nemá žádné řešení konkrétních problémů k nějakému datu. Jsou to pouze samé přísliby, že "k propadům platů nedojde, rozdíl vám bude kompenzován rizikový a osobním příplatkem". Člověk znalý poměrů však ví, že jsou to absolutně nereálné sliby a navíc "vyčkejte do dubna, června a na konci roku uvidíte.." Kdo tomu VĚŘÍ??!! Já tedy rozhodně NE a nejsem sám. K propadům platů už došlo a to u většiny řadových policistů a v dosti vysokých částkách, což nám zhruba 500,- Kč na riziku a kdykoliv zrušitelná /nenároková/ pohyblivá částka osobního příplatku nemůžou kompenzovat.

Dále z hovorů s vedením Nezávislého Odborového Svazu i s příspěvků zde uveřejněných jasně vyplývá, že od nich podporu čekat nemůžeme...

Teď k samotné demonstraci -- tuto upravuje Zákon o právu shromažďovacím č. 84/1990 Sb. Zde se dočteme o svolavateli, oznamovací povinnosti. Takže i tady jsem s odboráři nepochodil, přitom jsou z výkonu své funkce nepostižitelní.... Víte o někom, kdo by splnil oznamovací povinnost???? Jinak budeme naši demonstraci muset přejmenovat na NÁHODNÉ SETKÁNÍ policistů, hasičů, bachařů apod. Bohužel však nevím jak budeme předkládat naše požadavky..
Pro méně znalé - demonstrace není stávka, kterou nám zákon zakazuje.

Teď již ke zmiňovanému tématu náhlého vyhlášení jakékoliv bezpečnostní akce --- tedy reálná možnost překažení /ze strany nejvyššího managementu/ našeho setkání. K tomuto je jednoduchý postup - setkání posuneme na následující pracovní den po ukončení této překážky.

Také jsem zde četl, že má být údajně nějaké jednání 10.1.2007, tak to bych ještě počkal, ale jestli to nepřinese nějaké konkrétní ovoce, tak bych už dále na nic nečekal a pouze se domlouval s kolegy, jak se dne 26.01.2007 dopravíme do PRAHY. Tím myslím VŠECHNY kolegy nejen PČR, ale i hasiče, vězeňskou službu a apod.

POZOR!! Mluvím zde o pokojné demonstraci, žádné ničení majetku apodobně /to aby si to nějací provokáteři nespletli/, pouze vyjádření našeho nesouhlasu s destrukčními částmi zákona.

VIZE: Dne 26.01.2007 ve 13.00 hodin u budovy MV ve slavnostní uniformě. Pokud bude demonstrace řádně ohlášena, můžeme požádat místní Městký úřad v Praze, aby zajistil naši bezpečnost -- třeba z řad PČR, aby nás tam bylo více :-)

Přidejte prosím k bodum demonstrace i 3roky doby URČITÉ, mám necelé tři roky a automaticky jsem do toho spadl!!!!!!?????????Určitě je nás hodně kteří s tímto nesouhlasí. Jednou jsme přeci nastoupiliza podmínek doby neurčité, taj jka nám to mohou novým zákonem změnit. Děkuji

A já tímto vyzývám všechny přítomné kolegy a kolegyně: Vydržte v jednotném a pevném názoru! Nepolevte ve svých nárocích a nenechte se uspat postupující dobou!!! Příprava projevu nesouhlasu se již připravuje, jak zde bylo již několikrát řečeno - jen prosím vydržte!! Když si necháme ujít tuto šanci, tak třeba již jiná nebude!! Semkněme se jako ještě nikdy proti naprosté drzosti a aroganci ze všech vyšších míst našeho managementu, pana MV a Vlády ČR!!

Prosím napište měkdo datum a místo demonstrace. Západočeši

Demonstrace 26.1.2007 ve 13:00 hod. Praha před budovou MV

PROČ ZAČÍNÁM MÍT POCIT, ŽE OSTRAVAČKA, FEDOF A BOHUŽEL OBČAN ČR JE JEDNA A TA SAMÁ OSOBA. JESTLI ANO TAK GRATULUJU. JSI FAKT CHARAKTER

Máš pravdu a je to docela legrace, co?

Pro – MILANZONA –

Je možné, že máš různé pocity. Ale pouze pocity. Protože Fedof není –Ostravačka-Občan ČR. Co se týče tady toho portálu, který skutečně nespravuji, ani ho nemůžu nijak jinak ovlivnit.Je to fakt. Jinak Ostravák bych nechtěl být.I když v Ostravě sloužím u PČR, ale znám pěknější město ,kde bydlím od narození.Do Ostravy pouze dojíždím tuším 29 let. A samozřejmě že jsem občan ČR,jinak bych nemohl pracovat u PČR.
Víš vtip je asi v tom, že portál diskuse je anonymní a tak někdo jako ty podle mě, nerozezná kdo píše, jestli je to pracovník PČR,HZS,VS nebo celník a možná, že i BIS. Já to,alespoň si to myslím trochu poznám. V celkové myšlence my šlo o to, aby se příslušníci bezpečnostních sborů, jak se od 1.1.2007 jmenujeme všichni výše uvedeni podle zák.č.361/2003 Sb. (již tolikrát novelizovaného, což bude asi ve světě rarita,protože kdo by kromě nás Čechů novelizoval tolikrát zákon, který není účinný), tady veřejně nezesměšňovali! Abychom neztratili už tak pošramocené dobré jméno. Občané, kteří neví o čem je řeč nedokážou vyhodnotit jestli má mít polda,hasič 29999 nebo 30000,-Kč. Protože tomu nerozumí.Rovněž nerozumí tomu,že ty peníze nejsou pro nadlidi,ale pro spoluobčany,kteří dělají jinou práci, která trvale poškozuje jejich zdraví a kolikrát i život. Domnívám se (vím jak u nás kolegové nadávají), že řešit tyto problémy na veřejném portálu není možné,protože ten kdo má diskusní portál tak může celkový náhled ovlivnit. Sám vidíš jak. V této věci pomůžou tolik u nás kritizované odbory. Jinak o tom charakteru bych s tebou diskutoval.Proč bych nemohl odpovědět nějaké paní Ostravačce, která má jiný názor, že někteří co se tady předvádí a poškozují nás ostatní.Na diskusi nemá myslím si nikdo přednostní právo. A proč bych nevyjádřil svůj osobní názor? Měj se fajn,nic ve zlém a myslím si , že se budeš muset demokracii ještě mnoho učit.

souhlasím s tebou!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

bohužel občan ČR

Vážený pane ministře,

ve vší slušnosti Vás žádám, vlastně prosím, zrušte toto DF.

Nic dobrého zde z toho nekouká. Jestliže jsou ostatní občané již tak naštvaní na policisty, tato stoka která zde je, policii v jejich očích nijak nepomůže. Ba naopak.

Bohužel, podobné to je i v případě našich vrcholných politiků s jejich nehoráznou finanční nenažraností. Platy mají být podle odvedené práce. Když to sám zvážíte, dojdete k poznání ke kterému jsem dospěl já. Platy poslanců a současné pseudovlády dejte řadovým policistům a dalším potřebným a můžete pobírat jejich platy. Je to hloupost co, to by tam z vás nikdo nezůstal.