Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

jeste jeden dotaz, pokud pojedete vlakem nebo busem, mohli bysme dat nekde sraz (florenc apod.) a jit spolecne pac, ja Prahu moc neznam a aspon uz by sme sli vsichni

Kamaráde, je to zatím předběžné datum a to 26.1.07 ve 13.00 před budovou MV na Letné - to se nedá splést - a kdyby něco, tak si myslím, že Ti místňáci rádi ukážou cestu...Pozdrav na Jižní Moravu ze Severních Čech!!:-) Držte se kluci!

uvidíme se v Praze - i my zdravíme Severní Čechy

sever moravy je s Váma a zdraví

Kluci, holky přijdou taky!!!!

pro holki...... to je dobře s Váma se určo počítá, vždyť jste naše :-))))

Praha za Váma nejde, my tu na Vás počkáme :-)))

Myslím, že tebe pozná každý, že jsi bengo, takže se nemusíš bát, někdo si tě jistě vyzvedne.

pro punk: Zato Vás nikdo nepozná....:-))))

My z Moravy co robime v Praglu tam určitě budeme a všem zpřizněným duším úkažeme cestu k tomu MV. je to hnus co se to děje v té republice a hlavně u vnitra. Člověk platí tak drahou cestu a ještě ubytování a ani nahrady nechtějí přiznat a ani do rodného kraje nechcou pustit sloužit za rodinou. Fakt Kocourkov je ta ČR. Ještě platy nám zkrouhli. Dnes nám berou platy a zítra nám budou holit hlavy dohola heslo dne!

reknete mi nekdo toho 26. 1. 2006 je to v kolik hodin a kde, jsem z jizni moravy tak at se tam s klukama nejak dostanem, ja to tak nejak realizuju, dekuju kolegove

co to je???Jen si někdo namastil kapsu za tuty nehorázný plky, vědělo se vše dopředu, ale nikdo s tím nic nedělal tak holt musíme mi!!!!!!! D E M O N S T R A C E!!!!!!!!!!!

Nejenom příklad skutečně manažerského jednání, ale i taky dodržování ETICKÉHO KODEXU POLICISTY, který jsme museli podepsat pod pohrůžkou: Nepodepíšeš, běží Ti dvouměsíční výpovědní doba !!!! Přitom v KODEXU se hovoří, že ze strany nadřízeného nesmí být tvořen nátlak na podřízeného !!!!! A co to teda JE ????????????????

O tehle jistě bude mít zájem Jirka z lidových novin.
Kopírují text

jirka

zavolejte mi, mam o vas pribeh zajem. 776-093322 -> lidove noviny jiri reichl

Dobré zvěrstvo, ale věř mi, že vím o větších. Není možné o tom ale psát, neboť jsem na svém platu závislý ( a to i na tom o několik tisícovek čistého za měsíc menším)

Tak to já se o zážitky nás všech rád podělím s médii - pochopte kluci, teď ty média moc potřebujem!!!! Takže dávám k dispozici svůj mail. A pro klika: !!!!!!!!!!!DEMONSTRACE !!!!!!!!!!!!!!

Každý z nás toho jistě ví dost a dost na to, aby leckteří "manažeři", kteří svým podřízeným umějí leda vyhrožovat, zastrašovat a šikanovat, letěli jako první. Dosud jsme mlčeli, a kdo nemlčel, těžce to odnesl. Budeme mlčet dál?

Jasně, že nemlčet - síla je v mase!! Jako jednotlivci by jsme asi po jednom vylítli z tohoto sboru, ale teď táhnem za jeden provaz!!! Takže já osobně do toho jdu!!!

Kolegové zase v klidu, kdybych začal mluvit, tak by všichni letěli a já bych to tu musel vést a já chci sloužit na ulici pro lidi a ne být v kanclu a kouřit a pít 20 káv denně......:-)))

K čemu tedy jsou krajští a okresní ředitelé, když nechají Prezidium, aby si dělalo, co chtělo? Proč tito ředitelé nenárokovali od počátku podrobnější přípravu realizace zákona o jehož účinnosti vědělo dopředu. Proč bylo celou dobu ticho po pěšině ? A kolipak jste si Vy dal na osobním ohodnocení. Čím dál více vedení připomíná scénky z Revizora. Nikdo za nic nemůže a všichni se chtějí mít dobře. Bohužel však za cizí.

Mimochodem v našem kraji manažeři otevřeně hovoří o tom, že pan krajský ředitel bude odvolání o odebrání nebo snížení osobního ohodnocení zamítat, aniž by se jimi zabýval. To je příklad skutečně manažerského jednání.

Nevím jak u Vás, ale u nás už začala náborová akce NAJDI SI SVÉHO SPONZORA !!!!! Jedině demonstrace....hurá na ně !!!!!!!!!!!!!!! Máte mojí podporu a taky celé OHS v 3PT s navýšením sl. platů o MÍNUS 3000,- až 5000,- tisíc za měsíc. DEMONSTRACE !!!!

Stále zde projednáváte jen platy, které jsou opravdu velkým problémem, ale nový zákon přináší i další a ne o nic menší problémy. Například jednodušší propouštění policistů může v konečném důsledku a v rukách špatného managementu ( o který není u policie nouze) znamenat také to, že nás všechny může jakýkoliv drban, či nespokojený řidič poslat na frontu k úřadu práce, protože se bude chtít jen pomstít. Než se někdo začně zajímat o pravdivost smyšlených obvinění, tak už máme všichni třetí výplatu podpory v nezaměstnanosti na účtech

Pořád vám to opakuji, podporu v nezaměstnanosti budou mít na účtech jen ti, kteří nebudou pobírat výsluhu. Ti ostatní dostanou z podpory jen to, o co bude vyšší než výsluha.

Ano, další pravda na světě. Proto je nutno Demonstrovat aby byl ten diskriminační zákon,vůči jiným svržen. Kdyby nechali ten starý a navýšili tarif +inflaci- udělali by lépe a stálo by to méně A na těchto stránkách by nikdo nemusel psát.

myslím,že to jestli nám sníží nebo zvýší platy o několik procent je asi podstatné,ale nemělo v novém zákonu spíše jít o to,aby se platy zvedly o mnohem více,protože nemůžeme podnikat atd.?

Protože se ve velké míře debatuje na téma úrovně platů, pokusím se vysvětlit, jaké jsou historické kořeny současného stavu a jak to s tím stanovováním platových složek vlastně je:
V prvé řadě se musím vrátit do historie, kdy se začal koncipovat z. č. 361/2003 Sb. Tehdy padlo jedno z osudových rozhodnutí, týkající se struktury platu - a sice že nový platový řád bude minimalizovat počet nadtarifních složek (úplně původně je vlastně měl eliminovat), tj. že dojde ke zrušení příplatků za SO-NE-svátky-noční služby. Důvodů pro toto rozhodnutí bylo několik:
model, vyplývající z dosavadní právní úpravy (z. č. 143/1992 Sb.) je vhodný pro civilní organizaci, v níž je nepřetržitý provoz víceméně výjimečný, případně byl vhodný pro policii PŘED rozsáhlým zcivilněním, kterým prošla. Tehdy bylo třeba výrazně rozlišit tzv. kancelářské a výkonné profese. V současnosti lze možná 95% policie označit za "výkonnou" a příplatky z tohoto pohledu ztrácejí smysl. Mohly být zahrnuty formou urč. paušálu do tarifní složky mzdy zcela, nakonec se objevily ve formě 10% navýšení;
před rokem 1992 existoval v policii (SNB) fixní plat, což bylo považováno za přežité a nespravedlivé. Zavedení příplatkového systému sice odpovídalo tehdy aktuálnímu pojetí "spravedlivé odměny za práci", nicméně se ukázalo, že tento model neumožňuje zavést "kariérní řád" (zde zdůrazňuji, že komu tento pojem připadá jako zprofanované klišé, může si místo něj dosadit "model normálně fungující organizace"). Příplatky sice správně navyšovaly příjem příslušníků, kteří směny vykonávali, navyšovaly je však způsobem, který eliminoval rozdíly v platových třídách. Pak reálně docházelo k situacím, kdy policista v nižší třídě s příplatky v celkovém příjmu přeskakoval svého vedoucího (např. OOP). I tento stav byl jednou z příčin celkového stavu managementu, kdy se do vyšších funkcí kvalitní příslušníci prostě nehrnuli, neboť posun o jeden stupeň (funkci, třídu) nahoru pro ně mohl znamenat propad příjmů. Toto je stav, který neexistuje v žádné fungující civilní organizaci;
lze jistě namítat, že pokud je pro kariérní řád a fungování organizace rozhodující celkový plat a nikoliv jeho jednotlivé složky, bylo možné příplatky zachovat a navýšit tarifní platy (resp. zvýraznit rozdíly mezi nimi). To však možné nebylo - ministerstvo práce a sociálních věcí nepřipustilo jako garant odměňování ve státní správě odlišný model odměňování (a tehdejší MV Gross se prostě rozhodl tento model neprosazovat).
Rozhodnutí o zrušení systému příplatků bylo "vyrovnáváno" celkovým uvažovaným navýšením příjmů (rok cca 1999/2001) o 66%!!! To by znamenalo výrazné navýšení příjmů každého policisty. Samozřejmě, ne každé kategorii příslušníků stejně. Kariérní (platová) křivka se měla stát podstatně strmější. Tento záměr dostal tři osudové rány:
první bylo odsouvání schvalování zákona, kompromisy a vnesení "sociálního" hlediska - tj. máme málo peněz, nesmíme dopustit propad nejnižších platových tříd a přílišný nárůst vyšších tříd (vnímalo se to jako téměř neslušné), tudíž "zploštíme" křivku platů, což bude znamenat zavedení malých rozdílů mezi tarifními třídami a "kariérními stupni" = bude omezena funkčnost kariérního řádu,
druhou ranou bylo první odložení účinnosti zákona a následné napumpování výrazné části peněz na něj rezervovaných do valorizace stávajícího systému. Tyto peníze díky struktuře platů znamenaly významné navýšení úrovně platů zejména u policistů, pobírajících výraznou část mzdy ve formě příplatků. Bylo sice prohlašováno, že peníze jsou poskytnuty jaksi "zálohově" (tj. že každý policista musí počítat s tím, že s novým zákonem dostane navýšení o to menší, resp. může dojít i k propadu jeho platu), toto prohlášení však bylo ze samé podstaty nesmyslné,
třetí a poslední ranou je konkrétní struktura mzdové tabulky, schválené nedávno vládou. Ta nejenže kopíruje dosavadní "socialistické pojetí" oceňování služby, ale zcela mimořádně je prohlubuje. Místo výrazných rozdílů v tarifních třídách totiž značnou část prostředků fixuje na tzv. "platový automat", tj. nárůsty platových stupňů (což zdůrazňuji - má to význam pro další vysvětlování!).
A nyní už k aktuální situaci, tedy jak se stanovuje rozpočet, ovlivňující vaše konečné platy:
V prvé řadě vláda v rámci "státnického rozhodnutí" určila výši procentuálního navýšení mzdových prostředků v policii a ostatních bezpečnostních sborech (tuším, že je to nějakých 8% - srovnejte s původními 66%). Toto rozhodnutí je politické a nemá žádnou souvislost s požadavky kariérního systému apod. Následně byly přiděleny prostředky do kapitoly MV, resp. pro policii a bylo vydáno příslušné nařízení vlády (platová tabulka, o níž jsem již psal).
Policejní prezídium si pořídilo jakousi analýzu rozpočtových nároků jednotlivých krajských správ, vyplývající z nasazení tzv. "ostré" systemizace služebních míst. Ta však byla do určité míry ovlivněna subjektivním přístupem krajských ředitelů, neboť současná vzorová systemizace služebních míst umožňuje daleko volněji než dosud pracovat se strukturou tarifních tříd (dvě a více TT na jednom pracovišti bez stanovených poměrů či "maxů". Díky tomu je průměrná tarifní třída na jednotlivých správách krajů rozdílná.
Policejní prezídium dále vložilo do rozpočtování faktor "náročnosti služby a zatíženosti". Výsledkem je, že průměrné platy jednotlivých správ krajů jsou rozdílné v řádu několika stokorun (vynásobte např. 5,5 tis. policisty a 12 měsíci).
Správa JmK (A VÝHRADNĚ O NÍ PÍŠI DÁLE!) tedy disponuje platovým průměrem 30,2 tis. Kč, což je o (pouhé!) cca 2 tis. Kč více, než dosud.
V rámci správy byly propočteny limity pro jednotlivá OŘ/MŘ, do nichž se rovněž promítla filozofie "náročnosti a zatíženosti". Paradoxem přitom je, že díky struktuře dosavadních platových tříd a stupňů byly nejvyšší průměrné platy u nejmenších a nejméně zatížených OŘ (BK-VY-TR - důsledek vyšší průměrné platové třídy díky poměru vedení a servis proti výkonu a díky průměrně staršímu složení policistů).
Každý okresní ředitel obdržel limit průměrného platu s tím, že nejprve musí pokrýt systemizací nastavené tarifní platy (využil-li tedy volnosti vzorové SPM a nastavil samé vysoké tarifní třídy, ubírá mu to více peněz). Dále vytvořit rezervu 4,5% na přesčasy, pohotovosti a náhrady mzdy. Dále pokrýt 10% navýšení tarifů za směnnost (opět-čím větší rozsah, tím větší čerpání z platového průměru). A teprve v poslední řadě může zbytek použít dle vlastní úvahy do systému zvláštních a osobních příplatků.
Díky tomu, co jsem uvedl v předchozích odstavcích, jsou platové rozdíly stávajícího a nového systému na různých útvarech různé (nejmenší budou u nejméně zatížených "starších" útvarů, nejvíce peněz přibude u zatížených "mladších" - zde ovšem hovořím o přerozdělovacím mechanismu; je třeba si uvědomit, že největší "obligatorní" navýšení mají nejstarší kategorie policistů).
Výsledkem je tedy stav, kdy policisté zejména mladších služebních kategorií, pobírající v minulosti 2-6 tis. Kč na příplatcích za služby, musejí jít (alespoň v prvních měsících roku) s platy dolů, neboť tarifní navýšení jim nemůže tyto příplatky kompenzovat. Na některých útvarech, kde dochází k výraznějšímu navýšení v tarifních třídách, ale zejména tarifních stupních, musí být nedostatek prostředků kompenzován snížením jiných složek platu (správa JmK-nikoliv její OŘ jde na osobním příplatku dolů v průměru o 35%!).
Neočekávám samozřejmě, že vám toto vysvětlení rozjasní tváře, nicméně máte alespoň informaci o tam, jak se problém narodil.

Kotlane, Kotlane, nech toho z toho se nenajím

Dovolím so, kolego, pár slovy okomentovat Váš výklad přerozdělování fin. prostředků. Je velmi hezké, jak Jste to napsal, je to i velmi pochopitelné (na jako milion nesmyslných nařízení PP a pod.:-) ). Je to slušná obhajoba Správ krajů a jednotlivých ředitelství. Jasně, nic proti těmto úrovním, i když i takto postavení lidí se mohli ozvat. Ale to je jedno. Mě prostě vadí, že takový paskvil, podle kterého teď sloužímě, vůbec spatřil světlo světa a myslím si, že "někdo" má co dohánět a vysvětlovat. No a my všichni si pro jasné odpovědi chceme přijít do Prahy. Musím zdůraznit JASNÉ. Prostě se nám všem, poldům, hasičům, VS a JS nelíbí to, co s námi provedli!!! A tak to chceme vyjádřit veřejně!!! V tom nás, doufám, kolego, chápete....Ale nedá mi to, abych se trochu ještě nevrátil k Vašemu příspěvku. Píšete, že nadtarifní složky platu byli zrušeny právě proto, aby se nastartoval kariérní řád. Vždyť je to výmysl a bastl největšího kalibru!!! Vždyť tu práci na ulici někdo dělat musí - a je tady spousta poldů( zaplať Pán Bůh), které práce na ulici baví mnohem víc, než třeba sedět v kanceláři. Vždyť obecně pojatá představa o práci poldy je ta, že chytá lumpy. A vážně pochybuji, že z kanceláře nějaké chytí. ALe to je můj názor. Ale když takový polda, který nastaví krk na ulici, třeba i pro "vyšší" složky P ČR dělá práci, kterou ony samí dělat nechtějí, tak by za to měl být zaplacen. Když vezmu sebe: Měl jsem jít do 6 PT, ale odmítl jsem to, protože chci být na ulici, sloužit noční atd., dělám realizace v rámci OOP. Takže jsem v 5 PT a co se týče práce, jsem vcelku spokojený, náplň mi zůstala. Ale co se mi opravdu nelíbí, je to, že v podstatě stejnou práci jsem dělal minulý rok, s tím rozdílem, že teď za ní nedostanu zaplaceno...a to vůbec nemluvím o již "proslaveném 13.tém měsíci v roce, který nám vymyslela Vláda....A končím..:-)

Problém se narodil někde uplně jinde. Copak jste nepochopili, že páni nahoře mají patent na rozum a na vše? Odbornost ? K čemu. Mám vysokou a je jedno jaklou, tak můžu kecat do všeho. Zdravotnictví, průmysl, ekonomika, zemědělství atd. Z toho plyne ten marast. Náš lodivod prohlásil a není to tak dlouho, že vyplouváme. Chová se přesně jak kapitán. Na horní palubě šampus a cingrlátka a dole v podpalubí marast. O tom jak myslí mne přesvědčil při opětovném chycení našeho nejvyššího bosse při rychlé jízdě, že on za svého řidiče nemůže. Hurá všichni velitelé si mohou mnout ruce. Oni přece za nás neodpovídají. Promiňte mi ten výraz ale doprdele za co pak mají příplatky za vedení. Přsně ve stylu když se něco povede je to moje zásluha a když ne, tak za to mohou podřízení, ale ne já velitel.
Co můžeme chtít od ministra a pol. prezidenta kteří porušují zákon? Zde je taxativně stanoveno, kdy lze a za co osobní ohodnocení přiznat. Dorovnání platů tímto způsobem je evidentní porušení zákona. A nikomu to nevadí ani slavným naším odborářům. Z výše uvedeného jste si stanovil následující jak říká náš ministr vize.
1. končím s našimi odbory. Nic nedokázali, jen si zachránili kejháky.
2. měním priority. Ne už první práce a druhá rodina ale naopka.
3. měním telefonní číslo svého mobilu.
4. nebudu již přecházet žádné nemoci.
5. pro práci mimo naplánované služby nejsem doma, nebo totál v lihu.
Jen tak je možné přežít. Ať chodí do práce šéfové a vyzkoušejí si na vlastní kůži o čem ta práce vlastně je. Jinak se těším na setkání s Vámi 26. v Praze,

Tento článek jistě nepsal žádný řadový policista, ale nějaký odborník sedící na hodně velké židli na S JmK, který vůbec neví co je to sloužit na ulici a také v sobotu, neděli a v noci. Tento zákon, který je pro tebe určitě přínosem i s karierním řádem, po kterém jistě toužíš stojí tak akorát za ...... Ale protože jsem policista, tak nechci být sprostý. Pro tebe je jistě výhodné zrušit příplatky, které by tě ani tak nenáležely, ale co máme dělat my co sloužíme v noci a v sobotu a neděli. To by se jistě tobě a tvé manželce líbilo, kdyby jsi pracoval za dobré slovo. I když i toto se u této firmy neslyší. O nás řadových se očekává jen držet pusu a makat a nejlépe bez vlastního názoru. Ale uvědomil sis, že tuto nejhorší práci na ulici musí také někdo dělat. A právě tito lidé jsou nejméně ceněni a to jen proto, aby se lidé nahoře měli dobře. A co se týče mé rozjasněné tváře, tak to bych ti přál vidět. A jestli toto má být omluva, za ten krásný zákon, tak děkuji a sejdeme se v Praze 26.1.2006.

for Tako: Napsal jsi to úplně přesně a trefně!! Není co víc dodat. Takže uvidíme se na konci ledna v Praze!!!!

Bez jakékoliv urážky, naopak cením si snahy zlehčit nám toto pro obyčejné poldy víc než dost těžké období. Jenomže jsem chtěl, aby si to přečetla i moje dlouholetá družka (se zákonou manželkou jsem se před 5 lety rozvedl kvůli práci).
Chtěl jsem po ní, aby mi věřila, že jsem v práci hodný, poslouchám starší kamarády, nelžu, že jsem o těch zanedbatelných cca 3.500,- hr./měs nepřišel kvůli průšvihu. Přečetla si asi 4 řádky a nechtějte slyšet, co jsem se dozvěděl...!Můžete být p. Kotlan nebo ať jste někdo jiný, KDO mi ten rozdíl kdy vyrovná? Ministr na konci roku?Nebo pohybl. složkou zvanou osobní? To nemyslíte vážně! Takže jíst a bydlet atd. máme až od konce roku? To zní dost divně, nezdá se Vám? Slyšel jste někdy nějakého poldu říkat : "Ty v..e,já už zas nemám lowe, zase su na účtu v mínusu, týden do výplaty musíme doma hodit v jídle sporo-režim,...!" Já to slýchám častokrát! A mě se to stává taky. Těch různých pohledávek máme všichni víc než dost. A budeme jich mít asi ještě víc. Pokud nás tedy nenavštíví exekutor! Pak už to nebude diskusní fórum nespokojených poldů,ale pravomocně odsouzených a vyhozených černých ovcí.
To Vaše pěkné, obsáhlé, ale myslím si, že nanic vysvětlení nám nepomůže. Ptal se při zrodu ZRůDY s výrobním označením 361/2003 nás dole?
Určitě znáte rčení KDO CHCE,HLEDÁ MOŽNOSTI - KDO NECHCE,HLEDÁ DůVODY.
S pozdravem Váš polda z teritoria SJmK.

To je pěkné, Kotlane, ale nevím, proč bych neměl mít příplatky, když z Ustavy na ně mám nárok. Příplatky za svátky, soboty, neděle a noční se pobírají všude v Evropě a u nás je mají všichni kromě policistů. Pokud si vláda nevezme nic z demonstrace, je nutno, aby se nespokojení policisté složili na právníka (např. Sokola) a poslali do Štrasburku žalobu na stát pro potlačování ústavních práv policistů.

pro klik -S reflexní bundou budeme dobrej terč :-), snad to dají pro běžnej výkon a na DBA - beru to ohledne obvodů. Dva roky jsme se na obvodě snažili prosadit čerňáky na noční, podařilo se, ale až poté co kolega lítal po zahraní kolonii přez ploty - polobotky totálně zasr..., kalhoty a bunda potrhaný, naštěstí z opasku nic neztratil :-) Jo jo, oni si myslí že sloužíme za doby mjr. Zemana - i když máme podobné podmíky, stejně byl Honza Zeman pořádnej frajer :-)