Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Nepochopil jsem články kolegů, kteří neustále poukazuji, že dělník má nižší plat a proč si stále stěžujeme. Jde přece o to, že bylo veřejně panem Langrem přislíbeno, že platy policistů, hasičů, celníků, příslušníků VS a JS budou navýšeny, kdy došlo k navýšení platů pouze těch nahoře a na řadové nezbylo. Nezlobte se na mne, ale srovnávat nás neustále s dělníky to je zavádějící. Pět mých spolužáku ze střední školy pracují v dělnických profesí dva jako parťáci a tři jako mistři, kdy pouze jeden má nižší plat než já a to o 300,- Kč.
Není na místě nás srovnávat se strážníky MP, kdy v našem městě mají strážnici vyšší plat díky našemu novému zákonu a to jsou pouze vyučení.

MP a ve fabrikách brali u nás více již před novým zákonem, teď je ten rozdíl akorát ještě větší

Závádějící, jak jsi uvedl, to opravdu je. Proto tedy musíš pochopit, že opravdu v nějakých okresech, u této problematiky by bylo spíše lepší uvést, konkrétních městech, vydělávají dělníci opravdu stále ještě méně než policisté.
Rád bych uvedl své město, ale z pochopitelných důvodu to neudělám. Hlavní problém vidím v tom, že ve srovnání s dělníky z Prahy je plat policistů (se všemi riziky, které obnáší) úplně směšný. Na druhou stranu, když tyto stránky bude číst občan z regijonů, kde je tak nízká zaměstnanost, nikdy podle mne nepochopí, že si stěžujeme, když on sám by např. ve fabrice dělal i za 15.000,--Kč.
Protože však těmto lidem nikdy nevysvětlíme o čem vlastně naše práce je (museli by si ji vyzkoušet) v očích převážné skupiny veřejnosti zůstaneme pouze za ubrečence a žádnými dalšími příspěvky je nepřesvědčíme.

je jasné, že osobní nám plebejcům může činit 60% základu. Já mám 3% a o tom to všechno je. Vedoucí jsou kariéristi a neuznávají práci na ulici. Odměny dostávají jen kancelářští a také vysoké osobní a to mají stejný rizikáč i když z kanceláře paty nevytáhnou.

je mi líto, že ministr vnitra netuší, co se u PČR děje. Jak stoupá administrativa. Třeba bloková pokuta - trvá administrativa půl hodiny. Káóčko uložit a ještě do ETŘ, nezaplacenou ještě předat zaknihováním trvá 30 minut. Jak to asi vypadá na DBA když bych dal 10 pokut jako dřív. Kolik hodin bych poté seděl u počítače kvůli této agendě.

Každý rok zavedou další počítačový program, který usnadní jednomu vedoucímu práci, ale řadovým policistům ji přidá. Dříve jsem měl běžný PŘ napsaný za 5 minut na striji a nyní v ETŘ za 30 min když to všechno funguje a když se jako hlídkař dostanu k počítači včas, ptotože běhám po služebně od jedné cizí kanceláře k druhé abych jeden volný nalezl. Ve třetí třídě jsou nám přidělovány přestupkové spisy, i když máme dělat PŘ pouze v blokovém řízení. V noci dokumentujeme i TČ. I když nám toto nepřísluší nikde se nenajde nikdo zkontrolního proč se tak děje aj.

citace pane langera:

Žádostí o trpělivost s vědomím garance toho, co jsem řekl, tedy že roční příjem za letošní rok bude vyšší než za rok minulý a větší míru ochoty přijímat informace tak, jak jsou a nepodléhat fámám a dezinformacím typu, že je někdo degradován, neboť to není pravda, protože od nového roku nastupuje nový služební zákona a je to úpně nová situace a hodnosti končí, nastupují hodnostní označení.

NA PODKLADE UVEDENEHO MOHU VAM S PREDSTIHEM RICI ZE JSTE LHAAAAAAAAAR PROTOZE SE ALESPON JEDEN POLICISTA NAJDE KTERY S PLATEM DOLU PUJDE.

To slibuje, protože ví moc dobře, že do konce roku nebude ministr a pak to svede na toho nového, že to měl napravit.

komentář (polda, 08. 01. 2007 09:37)
Pánové jak to tak vidím, tak je to boj mezi naším vedením, který obhajuje nový zákon, který je bohužel výhodný jenom pro ty nahoře. Jak MV tak PP se ho snaží obhájit všemi prostředky, jak vystoupeními v médiích, tak písemnými vyjádřeními veřejnosti, kdy se tuto snaží dostat na svou stranu. Je špatné, že uvádějí spoustu polopravd a říkají jenom to co se jim hodí. Bohužel spoléhají na neznalost obyvatelstva. No a pak na druhou stranu tu jsme my, kteří se snažíme si udržet životní úroveň z minulého roku a to se nebavím ani o nějakém navýšení platů jako u všech ostatních zaměstnanců. V tuto chvíli musíme něco udělat, ať je to demonstrace nebo i jiné adekvátní prostředky, protože jestli ne, tak se zavře hladina a soudruzi z našeho vedení válku vyhrají.

I když vím, že hodně kolegů nevěří v odbory, tak i ti za nás bojují ( a tím nemyslím jenom ty naše) a snaží se něco pro nás udělat. Jenom tím chci říct, že ti jediní se mohou dostat k policejnímu prezidentovi a panu MUDr. Langerovi a argumentovat, kolik nás je nespokojených. Pokud máte možnost, tak se kukněte na NOS, kde v aktualitách je dotazník, který je třeba vyplnit a odeslat na NOS, aby měli něco v ruce a mohli za nás bojovat.

A myslím, že je bezpředmětné říkat, že ti pro nás nic neudělají. Jak tu někdo řekl, musíme se spojit a být jednotní. I hasiči a ostatní složky chystají a vymýšlejí jakými prostředky se budou bránit.

Takže na závěr si myslím, že v médiích zatím naši nespokojenost prezentovali celkem obstojně a je na nás jak to zhodnotíme. Přeji hodně zdaru všem.

http://www.nosp.cz/index.php?co=66

To je holý fakt v Itálii je 80 % policistů v odborech a u nás je v odborech pouze 10 %, kdy tím pádem odbory zastupují menšinu a nemají takovou sílu jako třeba v Itálii.

Považuji se za jednoho z těch, kteří něvěří odborům. Dříve jsem slíbil, že se již do odborů nebudu navážet a to z důvodu, který uvádíš ve svém příspěvku, že opravdu musíme být jednotní.
Nicméně, abych si ujasnil své názory na odbory (myslím ty zástupce, kteří se tedy dostávají za ministrem), potřeboval bych vědět, co je to tedy za kolegy.
Dopředu se omlouvám všem, které nějak urazím, ale mě připadá, že v této skupině není nikdo, kdo za nás opravdu bojuje i s rizikem, že za tento boj může také skončit. Já u jednání s ministem nebyl a tudíž mi nejde do hlavy, jak zástupci odborů mohli odejít s částečným uspokojením, s vyjádřením ministra, že platy budou dorovnávat osobním ohodnocením a další bláboly. Přece kdyby tam byl tedy někdo, kdo chce bojovat za obyčejné policisty, nemohl by se nechat ukecat takovými nesmysly. Tím nesmyslem myslím i to, že se budou platy sledovat a vyhodnocavat. Ať už bude pravda s platy jakákoliv, můj názor je ten, že platy se nijak dorovnávat nebudou, stát na to prostě nemá.
Na závěr - opravdu se tímto příspěvkem nijak nechci dotknout odborů, jsem rád, že vůbec někdo s ministerm jedná, prostě si chci pouze vyjasnit určité věci.

u nás i toto zákon tuším upravuje, v odborech může být max.40% policistů, ikdyž jsem názoru, že je to protiústavní.....

Je chybou, že nejste v odborech, nikdo jiný se za vás nepostaví. Zamyslete se nad tím, aspoň něco se jim vždy podaří vyřídit, jinak platí jen zákon a nikdo vás nepodrží.

Už jste počítali s tím, že na toho 26.1.07 zpohotovostněj SPJ a třeba ijiný útvary, aby se nemohli přidat k demonstraci? Být zařazen na SPJ tak by se mi moc do práce 26.1. nechtělo . . .

Žádné extra opatření jako při derby nebo příjezdu Baníku tu nebude, nemusíš se obávat. Mě zajímá, jestli už je něco bližšího k tomu datu. Organizace, ohlášení apod.

Vidím, že do této diskuze se snad zapojuje i vrcholový menegment policie a když ne policie, tak alespoň menegment krajských správ. Já jsem pouze řadový policista, který slouží již osmým rokem a to stále jak se slangově říká na ulici. Dle mého názoru je to zde dne ode dne horší a horší. To ale všichni co sloužíme v přímém výkonu víme. Ale nevědí to ti pánové, kteří o nás rozhodují a s tím by chtělo něco udělat. Zaráží mě pouze ten fakt, že naši představitelé odborových svazů neustále tvrdí, že vše je v pořádku. V každém možném rozhovoru či zprávě tvrdí, že celoroční plat bude vyšší než ten loňský. Jak jsem již uvedl, jsem pouze středoškolsky vzdělaný člověk. Maturitní zkoušku z matematiky jsem však složil na chvalitebnou. Nejsem tedy schopen pochopit a v matematické rovině vypočítat jakým způsobem budu mít za nadcházející rok vyšší plat než za ten minulý, když je jasně stanoveno platovým výměrem, můj příjem na následující rok. Byl bych rád, aby někdo z vedení, odborářů, či odborníků na danou problematiky, nám obyčejným lidem vysvětlil jakým způsobem toto navýšení vznikne.

To víš nadřízeným se tam plete to x na druhou. X je plat a zbytek si vypočítej. Suma sumárum jim výjde, že tvůj plat bude vyšší. Bohužel realita je bez toho na druhou. Takže jsme se dostali do roku 2005 a pak, že cestovat v čase nelze :-)

Podívej se na můj příspěvek níže, Zde to máš vysvětlené. Sečti si složky platu za rok 2006 ( samozřejmě mimo přesčasů a příplatků ) a tento výměr srovnej s rokem 2007. Výsledek v roce 2007 bude jistě vyšší - tedy jsi dostal prakticky přidáno, tak jako já. Pan mimistr ale stále nechce připustit výši příplatkových hodiny v měsíci a roce 2006, kdy tato položka není dostatečně vykompenzována. Závěr - na platovém výměru jsi dostal přidáno - a stále jede styl asertivního chování, jak vyučovali na policejní škole - styl gramofonové desky přeci znáš. Skoro mě připadá, že tam nastrčili nějakého naprogramovaného androida s podobiznou našeho ministra, který přes věcné argumenty odpovídá stejná a stejná slova - máte přidáno, máte přidáno, máte přidáno, máte přidáno....... Je to legrace s hořkostí v puse.

http://www.nosp.cz/index.php?co=66

Es Pe

Pane ministře dovolil jsem si si zde překopírovat Vaše ubezpečení o výhodách nového zákona a vysvětlení toho, čemu stále nerozumím a budu na toto nechápajíc reagovat :

Porovnáním příjmu z konce roku 2006 s novým platovým výměrem nezískáme správný výsledek. Ti, kteří budou řádně plnit své povinnosti, budou mít v celoročním srovnání vyšší příjmy v roce 2007 než v uplynulém roce. Příjmy příslušníků bezpečnostních sborů se v roce 2007 navýší v průměru o 7,5%, což je o 50% více než u jiných státních zaměstnanců. Příslušníci ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby mají o 10% vyšší základní tarif.
Nejedná se o degradaci

S novým služebním zákonem není degradován žádný policista nebo hasič. Hodnosti, které platily, s novým zákonem zanikají a Vám náleží nové služební hodnosti a k nim příslušná hodnostní označení.
Nezavírejme oči nad výhodami
Týden dovolené navíc
Kratší pracovní doba o 2,5 hodin týdně
14 dnů zdravotních rehabilitací
Progresivnější růst výsluh

1. VÝHODA ?

Tvrdíte, že nelze zaměnit jablka s hruškami a je třeba porovnávat s porovnávatelným a tedy je třeba porovnávat platový výměr z roku 2006 ku roku 2007. Tvrdím, že pro mě je jen jedno hledisko a to zda si pohorším či nikoliv a toto je hledisko i jiných policistů, kteří zde dávají příspěvky. Nyní fakta, která nechcete vidět. Ale jedu dle Vašeho smýšlení - prosím :

ROK 2006 (zařazení zpracovatel) :
---------------------------------------------

- tarifní plat 18.910,- Kč ( třída/stupeň 9/8)
- zvl. přípl. riziko 3.000,- Kč
- zvl. přípl. směnnost 300,- Kč
- hodnostní příplatek 1.900,- Kč
- osobní příplatek 1.000,- Kč
--------------------------------------------
celkem platový výměr 25.110,- Kč ( pro rok 2006 ) + ( v průměru 4.000,-Kč příplatky SO+NE, noc, )


ROK 2007 ( zařazení zpracovatel ) :
--------------------------------------------

- tarifní plat 25.070,- Kč ( třída/stupeň 5/6 )
- zvl. přípl. riziko 3.000,- Kč
- osobní příplatek 1.000,-Kč
---------------------------------------------
Celkem platový výměr 29.070,- Kč ( pro rok 2007 )

Takže pane ministře na tyhle výsledky Vy přesně hrajete, tedy srovnávat platový výměr s platovým výměrem a v těchto číslech jasně vidíme výhodný rok 2007, kdy jsem si polepšil - děkuji.

Ale abychom zůstali u země. Teď na co stále zapomínáte. Jsem příslušníkem, který slouží směny včetně tzv. půlených nočních směn ( 22.00 -03.00), den, odpolední, noční, SO + NE, svátky, kdy v roce 2006 jsem měl tyto příplatky propláceny a jejich běžná výše byla od 3.500,- až 4.500,- Kč v jednotlivém měsíci. Tedy v půměru asi 4.000,- Kč.

A teď si prosím přidejte těchto 4.000,- Kč příplatků, které jsem měl běžně v roce 2006 k platovému výměru 25.110,- za rok 2006 a vyjde Vám číslo, které je nějak stejné s tím letošním platovým výměrem, že !!!!! Kde je tedy alespoň 5 % valorizace platu a tedy skutečně navýšené peníze, které se mi objeví fyzicky přede mnou ? My přeci umíme počítat. Nás přeci nezajímají části platu, ale jejich běžný souhrn - ne tedy jen platové výměry, když součástí byly v roce 2006 i ty finančně podstatné příplatky.

2. VÝHODA ?

To je něco nového od 1.1.2007 ta zkrácená doba o 2,5 hodiny týdně, tedy pracovní týden 37,5 hodiny. To je ta výhoda ? Vy nevíte, že pracovní týden 37,5 hodiny již byl zaveden před rokem 2007 ?

3. VÝHODA ?

Rehabilitace po 15 letech služby nebo 40 letech věku. Ano ale podle předešlého zákona. Nový zákon říká pouze po 15 letech služby. Je mi 41 let a již dva krát jsem měl rehabilitaci dosaženou věkem ( odslouženo 11 let 10 měsíců ). Tedy dle nového zákona nemám již nárok. Připomínám například bratry Slováky, kde mají policisté nárok po dosažení věku 35 let.

4. VÝHODA ?

Delší dovolená. Ano první výhoda, ale když si vzpomenu na těch 150 hodin, tak říkám nechte si těch 5 dnů dovolené a nejednejte s námi, jako feudální pánové. Když v práci, tak za spravedlivou odměnu a ne vaše přemýšlení, ze kterého je mi zle na duši, neboť již návrh předešlých přesčasových 300 hodin a jejich " stažení " vypovídal o něčem shnilém v myslích navrhovatelů - obhájců těchto hodin. Chtěl bych být občanem tohoto státu, který když vykonává nějakou činnost, tak je zaplacen a když nevykonává, tak zaplacen není. Viz. slovenský policista žádné předplacené hodiny ve služebním zákoně nezná, ale jistě dá práci navíc z obecné potřeby, tak jako my při naší práci.

DEGRADACE NENÍ DEGRADACÍ ?

Je jedno, jak tomu říkáte, ale dnešní pohled na policistu s odslouženými 26 léty a zkušenostmi, který z nadporučíka " propadl " až do " sklepa " na podpraporčíka a má nyní hodnostní označení o stupeň nižší než já tedy
praporčíka, je jistě pro tyto policisty povznášející. A co mimořádně povýšení policisté - například za záchranu života ?

Tedy závěrem - budu nyní končit 12 rok u PČR, kdy Vám upřímně řeknu a je to skutečně upřímné - v novém zákoně nevidím vůbec žádné klady - ty prostě pro řadové policisty nejsou a když sleduji ty Vaše odpovědi na těchto stránkách, v televizi, zaznamenané hovory z jednání ze dne 5.1.2007, tak mám dojem, že jste v rukou profesionálních manipulátorů z Policejního prezidia a svědčí o tom slova našeho pol. prezidenta pana Husáka, který se o velmi nespokojených policistech vyjadřuje diplomaticky - " určitá skupina ne zcela spokojených policistů ". Z toho si vyvozuji, že náš pol. prezident si asi myslí, že jsme téměř spokojeni, ale ne úplně - zcela. To je opravdu legrační, když okolo sebe slyším samé vulgarismy na adresu odpovědných za tento stav. A jako poslední uvedu, že za celou dobu u Policie ČR jsem to neviděl, tak černé jako nyní - tedy se Vám to povedlo, takhlen zle na tom policie ještě nebyla - jak na duchu, tak i jinak - třeba v mzdové politice.

Ještě jsi zapomněl na progresivnější růst výsluh. Možná s odslouženými léty, ale zase se odečítá od odsloužených let nemocenská a v zákoně také nenajdete, co se považuje za dobu započtenou. Vzhledem k tomu, že nový zákon říká že se nově provede zápočet ke dni nabyti účinnosti nového zákona, tak předpokládám, že tam změny jsou. A jistě ne k lepšímu, protože jinak by se tomu udělala patřičná reklama. Po odchodu do civilu jsou proti předchodzímu zákonu jen nevýhody- poloviční valorizace než dosud, odečítání nemocenské od vyplacené výsluhy, odečítání výše výsluhy od podpory v nezaměstnanosti /to už ale platí asi 2 roky/.

Jinak příteli, já jsem dělal totéž a před 8 léty jsem po 15 létech služby končil v hodnosti nadporučíka na oddělení I. typu s přibližně polovičním platem. Jen tak pro inspiraci si najdi na internetu nabídky úřadu práce a podívej se v jakých profesích a jaké platy zaměstnavatele nabízejí. Doporučoval bych to každému, kdo tady v těch příspěvcích lamentuje nad svými hladovými dětmi, nezaplacenými účty a vysokým nájmem. Naprosto chápu, že nikdy nikdo není se svým příjmem spokojen, zvláště ji-li snížen, ale přechod do civilu je v 90 % případů daleko větší pád příjmů. Tak vám z vlastní zkušenosti radím, výpovědi zvažte.Zvláště vy s hladovými dětmi.

Pro tři čárky --- :
To co jsem zde uvedl není žádné plakání - je to jen srovnání k čemu došlo od 1.1.2007 oproti roku 2006. V mém okolí mají někteří kolegové o 1.000,- Kč míň na platě a z doslechu vím i o částkách mínus 4.000,- Kč. Je třeba si položit otázku, jak se vyvíjely platy v našem protějšku - tedy v rozpočtových organizacích - u vojáků a pod. S těmito je to správné srovnání - jsou také placeni státem. Těžko si představit, že by například zdravotníci mlčeli, kdy by prošli stejným procesem, jako je to nyní u Policie ČR.
Nic víc, nic míň - jen tato srovnání a srovnání například se Slovenskem, které mělo teoreticky projít stejným procesem - ať si někdo prostuduje jejich zákon - žádné zpětné doby určité, žádných 150 hodin, zachované příplatky atd. - je třeba provnávat porovnávatelné, jak razí toto heslo pan ministr Langer - a Slovensko je jistě s námi porovnávatelné - systém výsluh a jiných sociálních výhod, které jsou v zahraničí standartem, nikoliv předmětem neskonalé závisti a odsuzování při pohledu z civilu.

Pitbulle, i když v součtu budeme masa, jsou oddělení, kde budu jeden, možná dva, kdo nebude mlčet, a to nestačí. Proč by se taky měli ozvat ti, kteří sice na někoho něco vědí, ale on na ně taky, čímž se sice pěkně navzájem drží v šachu, ale všichni dohromady jsou nedotknutelní.

Od pana ministra:
(MUDr.Mgr.I.L.)Nejedná se o degradaci
S novým služebním zákonem není degradován žádný policista nebo hasič. Hodnosti, které platily, s novým zákonem zanikají a Vám náleží nové služební hodnosti a k nim příslušná hodnostní označení.

(obyčejný středoškolák právě končící Bc.studium = já)
.pane ministře, ty zaniklé hodnosti mají policisté na uniformách a po 15,20 letech služby se s nstržm.budou cítit jako usmrkanci z policejní školy...:-(

(MUDr.Mgr.I.L.)Nezavírejme oči nad výhodami

* Týden dovolené navíc
* Kratší pracovní doba o 2,5 hodin týdně
* 14 dnů zdravotních rehabilitací
* Progresivnější růst výsluh
(já).týden dovolené navíc? Pro vícesměnný provoz nejde o žádný týden navíc - dovolená se rozpočítává na hodiny, tedy i z volna, takže jde o pár dní, jak kde, ale to jisté víte...........
.kratší pracovní doba? Pro vícesměnný provoz nejde o kratší pracovní dobu, např.nepřetržitý provoz měl stejnou délku služby v týdnu i dle starého zákona - kratší ano, ale pro policisty sloužící po-pá..................
.14dní zdravot.rehabilitace? Pro koho? Policista má nárok na ozdravné pobyty příp.rehabilitace až po 15 letech služby...................
.progresivnější růst výsluh? Odchodné zůstává ve stejné výši 6 platů - 8 neprošlo, stejně jako zůstává časový horizont nároků na odchodné a výsluhy. Určitě myslíte růst místo po 10letech tak po 15 a nižší než dle starého zákona, navíc valorizovaných místo 100 - 50%..........

(MUDr.Mgr.I.L.)Nesrovnávejme jablka s hruškami

* Srovnávejme platový výměr s platovým výměrem, nikoliv příjem z roku 2006 s platovým výměrem 2007
* Srovnávejme celoroční příjem při stejném množství přesčasů
* Srovnávejme příjem příslušné části roku se stejnou částí roku následujícího při stejném množství přesčasů

(já) .platový výměr - platový výměr - to je zřejmě motivace k nevyhýbání se službě......:-) další + pro ty, co slouží a nejsou každý měsíc na marodce atd.
.celoroční příjem? - reálný plat si vypočítám už nyní, protože 150hod.přesčasů (zelených) jsem za rok neodsloužil za posledních 11 let služby, takže tím si plat asi nezvednu a jiný příplatek tam není (osobní :-)? Neděljte si z lidí na ulici legraci)..............
.při stejném množství přesčasů mohu srovnávat co chci, když byly tyto loni propláceny, alespoň z části a letos nebudou, kde bude víc peněz???? ............

Pane ministře, nechci být hrubý,ne že by mi to zakazoval jen etický kodex, jsem tak vychovaný svými rodiči a jsem jim za to vděčný, ale to co tu předvádíte je na mě opravdu příliš.....

Ti policisté na ulici, kteří spadnou s platem a to výrazně nechtějí od Vás zase jen slova, ale činy, tak buď něco udělejte a zkuste sehnat peníze, nebo jim nelžete do očí a řekněte pravdu, že jim nic dát nechcete a s penězi opravdu spadnou.....

S pozdravem policista

No ono to bude asi tím, že pan ministr a vedení PP si myslí, že neumíme počítat. Nevím na co chcou čekat, vždyť mají svělý systém EKIS co AČR nechtěla a už dávno věděli co po 1.1.2007 nastane. Jsou to jen řeči, řeči, řeči. Ať čekají , ale MY ČEKAT NEBUDEME !!!!!!! DEMONSTRACE !!!!!! DRŽME SPOLU !!!!!!!

Týden dovolené jsme měli někteří už minule, ale přepočet přes odpracované hodiny tuto "výhodu celkem smažává ". Na rehabilitaci mám nárok již několik let, ale naše zařízení jedou na těžkou komerci - tak nejsou poukazy , nebo jen omezený počet --- pro vyvolené. Mám dost velký propad v příjmu mezi roky 06-07, protože ještě vloni jsem měl všechny příplatky-SO NE, noc atd.Připadá mi , že pan ministr ani zákon nečetl, protože by měl vědět, že služba přesčas lze nařídit MAX.150 hodin, jinak pouze " ve vyjimečných případech ve veřejném zájmu". Takže letos jsem na základu, což je o dost tisíc méně. ( a to nevím , co to je ten veřejný zájem ). Základem je porovnávat hrubé příjmy, a ne služební příjmy.

Tak ten byl dobrej, jak to mam sakra srovnávat s minulim rokem i s přezčasama, kdyžn jsem měl necelou stovku, na ppo přezčasy moc neletí, tak jde jen o to porovnat příjmy ne???????????No a je to jasný, každý měsíc o 3000 dolů, nevím, co na tom není k nepochopení sakra.