Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Dobrý den! Jmenuji se MiloslavJandík, jsem zdravý, kokos mi bude 65 hned a jsem 100%-ně zvěřící. Divý a praktikulující břečťan. Drát se touto cestou vydojuji k městům drti. Vjem zásadně nejen proti chřestu drtí, ale i proti jakýmkoliv pálkám, hororu a hlásili. Jsem pro to, aby drazí tenisti a váleční zločinci, jako chleba v současné době americký dizident Gjorg Bush, který pálkami válkami ve Vietnamu v baráku i jinde, vraždí kamiony a vidí, byli oplodněni k doživotnímu ponětí do vody, a byli v domnění vězení, ale ne křest drtí. Nikdo nedal nikomu bojkot, jedině Duch a proto jediné z much má právo člověku robot pomočit. Toto je můj lavor jako věřícího Čuka a Geka. Uvítám difuzi, otevřený katalog, nejen na toto tréma, prostřednictvím mého detailu: miloslavjandik@volny.cz. Děkuji za malou pozornost a dluh Vám žehrej, aby jste pochopili smysl mého přístřešku.

nádherný přístřešek strážníku "Creptry"

Kolegové a kolegyně. Domnívám se, že v dané době nemá cenu se zde dohadovat, jak je tomu na kterém okrese a napadat Prahu. V Praze jsem sloužil 12 let a to na MOP Prahy 1 a tato služba byla svým způsobem specifická. Teď sloužím 4 roky na vesnickém oddělení IV. typu a také žádný med. Byl jsem v 9TT, teď jsem v 5TT a propad 1.700,-Kč čistého měsíčně. U nás na okrese byli všichni operační dáni do 6TT, nevím proč, neboť u nás nejsou schopni nic rozhodnout, vždy si to musím určit sám a to ať se jedná o výjezd - technika, o vyřešení na místě, atd. Nenapadejme se zde a držme všichni pohromadě a pojďme společně bojovat za naše práva. Tady nejde jen o platy, ale o celý zákon, který je paskvilní a je pouze pro ty nahoře, nikoli pro policisty v ulici. Prosím Vás, buďme soudržní, nenechme se rozeštvat, neboť jde o společný cíl. Buďme vždy profesionální i v této cituaci, nezapomeňtem že se na tento server dostanou i občané, tak i zde uveřejněnými příspěvky můžeme tyto získat na naší stranu.

Tak nevím, má ten operační v náplni práce rozhodování co a jak budeš dělat. Není to v tvé náplni práce a tvého vedoucího? On není na místě, koordinuje a zajišťuje. Je to o p e r a č n í pracovník. To, že ti poradí je jeho dobrá vůle, když vidí, že nevíš kudy kam a je to kolega. Asi proto potom do ÚZ píšete z pokynu, či nařízení OD. Kryjete si záda, co kdyby náhodou. N E T V R D Í M, že to děláte všichni.

Je to smutný, opravdu, že v 5TT si nejsi schopen poradit na místě činu. Ani neříkej žes měl 9TT. Nechtěl bych tě na svém oddělení ani v 2TT.
PS Jedním dechem nabádáš k nenapadání a v zápětí to provedeš sám.

Vážený kolego, souhlasím s reakcemi zde uvedenými. Sám pracuji na operačním, taky jsem v 6 TT a mohu ti zodpovědně říct, že náplní operačního není jak už z katalogu činností vyplívá, kdy a kam pojede výjezd, nebo krim technik, psovod atd. a co se na místě bude konat, ale především koordinace činností složek Policie. Ty si vyžádáš součinnost z jasně daných důvodů a operační ti tu součinnost zajistí. Jinak ti přeji úspěšný den a dovoluji si tě upozornit, že i ty jelikož jsi v 5TT máš možnost postoupit do 6TT.

pro zápaďáka

Chápu tě, trochu ses rozohnil a ono to ujelo a potom sis to po sobě nepřečet. Jinak nevěřím, že bys to napsal. Chlapče hlavu vzhůru. Dvakrát měř, jednou řež.

pro EsPe- V žádném případě vám nezávidím a přeji vám ve vašem boji úspěch, zvláště pak v boji o zachování výsluh v původní výši, valorizaci atd.. Souhlasím s tebou, že převádění pracovních poměrů na dobu určitou a řada dalších věcí v zákoně je prasečina, ale mohu ti zodpovědně říct, že jako bývalý policista jsem sám překvapen některými zde uváděnými příjmy policistů. Přeji vám to, ale pokud budete svůj odpor proti novému zákonu stále zdůvodňovat hlavně "malými platy", okrádáním, za takové prachy nevidím, neslyším, nic nedělám, tak tím podporu širší veřejnosti nezískáte, spíš můžete hodně lidí "nasrat"

Jak jsem řekl, je to otázka srovnání - odečti 4.000,- za příplatky SE+NE, noční atd. ( pobíraj i zdravotníci a pod. ), odečti 300 za směnnost ( toto by měli ostatní pobírat také např. zdr sestry), odečti 1.900,- hodnostní ( zdůraznění a zhodnocení praxe a odpovědnosti ), odečti 3.000,-Kč za riziko ( v mém případě naprosto oprávněné ), zákaz podnikat a dostaneme se k platu, který by měl dle započítané praxi z hruba korespondovat s pracovníky v rozpočtových organizacích a jistě znáš aróma u policie, jak se slouží v " pohodě " jak s člověkem zametaj nadřízení.
A upřímně u policie mě již drží ta jistota práce, protože mám již všeho nad hlavu - jinak jsem šel k policii z přesvědčení a ne jako dnes, protože není kam dloubnout, tak jdu mezi " fíky ". Poslední co řeknu, že za tu dobu co jsem u Policie ČR, tedy od 1995 se toho tolik změnilo - hlavně v posledních asi tak 5 letech, že by se ti to také asi nelíbilo a hlavně to co se děje nyní. Není přeci samo sebou, že jsem takto tolik píšou kolegové a že okolo najednou slyším jen samé nadávky na ty co to takhlen uvařili. Stačilo mít zákon jako Slováci a byl klid - nic víc, nic míň. Jinak vím, že v civilu na nás nečekají s otevřenou náručí a že nic není zadarmo - Pravdou je že pražáci jsou v jiném postavení, co se týče uplatnění a v regionech s velkou nezaměstnaností je to o tom, že člověk u té policie bude přes to, že se topí v nových případech, které ani nestíhá přijímat a sklízí neustále hořké ovoce z tohoto nestíhání.

O atmosféře mi nic neříkej, od policie jsem odešel jen a pouze pro to, že se řídím heslem, že nejhorší je pracovat s volem, tím spíš, je-li to nadřízený vůl . A mohu tě ubezpečit, že mým odchodem se nic nezměnilo a ten vůj je tam a spokojený stále. Jen já mám teď lepší spaní a nesvírá se mi žaludek když kolem toho baráku, kde jsem sloužil, jdu. Dnes už bych měl žaludeční vředy, ne-li infarkt. Nemám sice 30 000, které bych dnes měl, ale jsem v pohodě.

Kolegové, tak jsme dnes obdrželi také platové výměry. I když započítám odměnu za služební pohotovost (dle vzorce uvedeného na www.osh.cz - sekce odměňování), dochází u nás k propadu ročního hrubého příjmu cca od 25.000 do 45.000 Kč. To je výsměch všem směnovým hasičům. Ano, pan ministr měl pravdu - navýšily se tarify. Ale propad platu zařídilo zrušení příplatlů za soboty, neděle, svátky a noční, které nemohlo srovnat navýšení tarifní tabulky o 10%. A zařazení směnových hasičů do II. skupiny zvláštního příplatku není ničím jiným než plivnutím do tváře. Nemluvě o tom, že pánové v kancelářích mají ZP stejný, ne-li vyšší než "mokří" hasiči.

Pánové úředníci, kteří jste viděli zásah maximálně v pořadu TV Nova "112", styďte se.

Mluvím za hasiče, protože znám problematiku, ale předpokládám, že u ostatních bezpečnostních sborů to není jiné.

Plně souhlasím s hasičem Soptíkem, já sloužím u PČR a stejně jako on sloužím soboty, neděle, noční, poř. i svátky a navýšení tarifní tabulky o 10%, mi nikdy nenahradí to co mi bylo novým zákonem odebráno. Je to ostuda našeho pana ministra co pro nás vybojoval. Ale stejně jako v předcházejících názorech si i já myslím, že nejde jen o tuto konkrétní věc, ale celý zákon je paskvil, se kterým nemůžem souhlasit a proto musíme všichni držet pohromadě, být jednotní a 26.1.2007 sraz v Praze. Tímto bych chtěl dále vyzvat všechny policisty hasiče, jističáky, no prostě všechny, kterých se tento paskvil týká, aby se sjednotili, drželi při sobě a šířili mezi své kolegy to že probíhá nějaká diskuze a že se všichni chystáme na Prahu, neboť jak jsem zjistil, mnoho našich kolegů dosud o ničem neví. Všechny vás zdravím a 26.1.2007 v PRAZE.

můj diskusní příspěvek souvisí s poskytováním osobního příplatku. Do 31.12.2006 jsem měl přiznán osobní příplatek v souladu s § 7 NV 330/2003 Sb. V průběhu měsíce prosince 2006 jsem podepsal služební hodnocení v jehož závěru služ. funkcionář konstatuje, že navrhuje ponechat osobní příplatek v dosavadní výši. Ještě před koncem roku jsem požádal v souladu s § 18 odst. 2 zák. 186/1992 Sb. o přeložení. Dnem 1.1.2007 jsem byl ustanoven na jiné místo služebního působiště (rozhodnutí dle 361/2003 Sb.) jsem podepsal dnes 8.1.2007. Rozhodnutím mi není přiznán žádný osobní příplatek. Vím, že osobní příplatek byl a je nenárokovou složkou platu. Ale zároveň z NV 330/2003Sb. (§7) a podobně i § 122 361/2003 Sb. vyplývá, že osobní je možné přiznat, snížit nebo odejmout jen na základě rozhodnutí, které musí být i zdůvodněno. Žádné takové rozhodnutí jsem na konci roku nepřevzal a není nic o osobním uvedeno ani v novém rozhodnutí. Ptám se na názor, případně zkušenost, jestli je na místě se odvolat nebo ne.díky za příspěvky

Mám stejný názor a všichni jsme se odvolali proti osobnímu. Uvidíme.... Osobní nám snížili o cca. 50-90%, aniž by jsme byli přeloženi...

to mě těší, že nejsem v názoru osamocen. Jinými slovy se dívám na věc tak, že pokud je mi jednou osobní příplatek přiznán formou rozhodnutí, pak mi může být odebrán nebo snížen opět pouze rozhodnutím, neboť NV 330/2003 a hlavně § 122 z. 361/2003 jinou formu odebrání nepřipouští. Až budete znát výsledek odvolání, dejte zde vědět.

Chlapi,na co si pořád stěžujete??Vždyť můžete jít jinam...

Zase tu otravuje nějaký civilní MUDL, co nemá páru o naší práci. Jestli se ti tu nelíbí, tak jdi jinam. Chtěl bych vidět tebe jezdit výjezd 158 s 16,500 kč. kde máme jistotu, že se vrátíme domů...to je úžasně ohodnocená práce policie na ulici.

Kdo tu práci bude dělat, kancelářští policisté co mají 30 a více..............Uvědomte si, že policie je posuzována dle policistů co jsou na ulici, každý den a né podle policistů co odsedí 8,5 hodinovou šichtu v kanclu a jdou domů. Hlavně jak zde již bylo zmiňováno na jednoho policistu na ulici, asi spadají 3 kafíčkoví policisté (jinak krásné srovnání, že)

Na tohle už nemám sil, nezlobte se pane /kolik chcete?/, ale používáte argument poněkud stupidní. Myslím, že mám právo žít jako člověk a uživit svou rodinu. Plat přiměřený tomu, že nikdy nevím zda se vrátím domu, něbo někdo z kolegů přijde oznámit manželce, že je vdova. To že se ozveme je tedy špatně. Každý tady operuje civilem, kolik se tam bere. Jen tam mezi náma děvčaty, máte právo STÁVKOVAT za své mzdy. Tak toho využijte civilisti. To tak opravdu ve zkratce. Chytrému napověz, hloupého kopni. Nechci Vás nijak urážet, to jen tak povšechně.

Jestliže, máš příplatky za odpracované hodiny v sobotu , neděli , svátek a noční tak do toho nemluv, nerozumíš tomu.

Kluci, tyhle provokace tu už několikrát byly. A odpozoroval jsem, že nejvíc na ně platilo - NEREAGOVAT!! na ně nijakým způsobem. Vůbec se nesnížit k tomu, s nimi diskutovat, vysvětlovat jim něco, o čem namají ani šajnu atd. To je právě to, co oni chtějí. Lepší je ozvat se kolegovi, co chce v něčem poradit nebo něco neví. Takové stupidity nechte plavat. Čus

V něčem máš pravdu. i když jim tu práci za ty prachy nezávidím.

Dobrý den p. ministře, chtěl bych se zeptat proč polcista sloužící v Praze jako DS (dozorčí služba) je zařazen v 5. TT nebo dokonce v 6. TT Osobně jsem zařazen v 4.TT okr. Karviná. Zajímalo by mě, zda policista v Praze vykonává jinou, nebo náročnější činnost než já. Dále bych se chtěl zeptat, zda vám přijde 300,-Kč osobního ohodnocení za 10 let služby u PČR v pořádku. Chápu, že se jedná o nenárokovou složku. Domnívím se, že přerozdělování os. ohodnocení dává VO (vedoucí oddělení) až příliš velkou moc. Jiný kolega za stejně odsluženou dobu má os. ohodnocení ve výši 2.500,-Kč. Byl bych velice rád, kdybyste projevil s námi solidaritu a navštívil alespoň nějaký zkl. útvar a ztrávil tam jednu 12 h. službu. K navýšení platu opravdu došlo, ale pouze u 5 TT a výš. Jenže tito policisté, zejména zpracovateleé již mají docela slušné osobní ohodnocení. Děkuji za odpověď . Policista okr. Karviná.

Ano,v Praze je to o něčem jiném!Na dědině stihneš ještě i kozu pást

Stejná práce, mám 5 PT a jsem na okrese a na kraji za naprosto stejnou práci mají 7 PT, chtěl bych vědět, jaký je tu rozdíl? mohl by mi to někdo vysvětlit? Praha, stát ve státě, tam platí úplně jiná pravidla. Je to neskutečný bordel, každý plive policistům do tváře a neustálé nám hází klacky pod nohy.

for Kolik chcete?

To se Ti povedlo. Zase jeden, kterému není rady.

Tak to máš ještě skvělý. Já mám odslouženo 15 let a v současné době osobní žádné. Musím podotknout, že koncem prosince 2006 ještě 1000,- Kč a najednou na nule. Bez vysvětlení, bez rozhodnutí, prostě jen tak.

Ano chlapi, to je bohužel pravda. Sloužím v Praze na MO P a mám 5TT, ale většina spisových a dozorčí má 6TT, několik hlídkových má 4TT a zbytek 3TT. Je také pravda, že na sousedním MO P mají DS 5TT a to jsme stejné OŘ. Všichni DS se tam odvolali a chtějí 6TT. Jsem bývalý územák a dřív jsem měl 8TT. Na kluky z venkova je to podraz.

for kolik chcete ?
Zajímalo by mě kde sloužíš a s jakým zařazením, můžu tě ujistit, že v našem okrese je stejný nápad jako v Praze, taky jsem tam sloužil a vím jak to v Praze chodí. Myslím si, že všichni DS by měli mít stejnou TT bez rozdílu, kde slouží.

Tak co jak to vidíte s tou demonstrací? S E J D E M E S E T A M ? ? ?

ano, každý komu není jedno, že je omezen oproti jiným na svých ústavních právech vzhledem k příplatkům a dalším špatným věcech nového služebního zákona např. neplacené černé hodiny, by měl jí demonstrovat. Já jdu!

Stále nemáme Platový výměr!!!!!!!!!!!Asi se někde stale chyba pane ministře.Demonstrace musí být!!!!!!!!!

My už ho máme. Jako deňáci po 4 letech jsme si polepšili. Hůř na tom jsou směnaři, co jsou tu 8let a více. Ty šli dolů.

Stále nemáme Platový výměr!!!!!!!!!!!Asi se někde stale chyba pane ministře.Demonstrace musí být!!!!!!!!!