Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

A co takhle založit u některého z bank. ústavů číslo účtu. Na toto číslo by se dalo už teď posílat (upozurňuji je to JEN můj návrh!!)např. částka 100,-Kč. Víme kulo-hulo, jestli nebudou lowe potřeba i před "26.1.dnem nezávislosti". Není to částka, která by nás v tom letošním finanč.deficitu zruinovala. A současně by se dalo lehce vysledovat, kolik z nás to myslí opravdu vážně. Já v tomto věřím např. Pitbullovi nebo Lojzovi Náhlovskému. Pochybuji, že se najde kaskadér, který by vložil částky řádově v 1.000-cích, aby získal víc hlasů:-)) Na druhou stranu by to špatné nebylo... P.S. Vsunu to i na 2.kanál

Spíš by měli důchodci a funkcionáři posílat peníze řadovým policistům, aby uživili své rodiny.

Už mě s těma důchodcema pěkně sereš, nejni důchodce jako důchodce. Já jsem si myslel, že jde o nás o všechny a ono to není pro důchodce. Potom vyloučíme jinou skupinu a tak dále. Do té toby než zůstaneš sám, tak jsi to myslel.

Rád bych využil této příležitosti a znovu bych položil dotaz, jak je možné, že musí policisté odsloužit 150 hodin zadarmo? Pokud se nemýlím, tak je to protiústavní. Může mi to někdo vysvětlit?

Řadoví policisté, funkcionář je těžko odpracuje i když má rizikový příspěvek.

Ty nevíš, že co nejde jinde ve světě, je v naší republice normální? BANANA BANANA BANANA

Ať žije nová Česká republika - se spoustou BANÁNů

for Policista z Ústí nad Labem 1: Zkus se zeptat pana Štěpánka, jistě ti dá plnohodnotnou odpověď. Nebo se ho neptej, jeho odpověď by zcela jistě zněla tak, že se musí nejdříve poradit s Ivánkem a potom by vydal tiskové prohlášení, že o nic nejde a že je vše v pořádku a že se musí nadále jednat. Tyto ohrané fráze má zcela jistě naučené naspaměť. Ale jedno se mu upřít nedá, bojuje za nás statečně!!!!!

Vykašlete se už na odbory,většina z vás tam není a přesto po nich chcete zázraky během 14-ti dnů. Oficiálně zastupují cca. 10% policistů, kteří příspívají na chod kanceláře. Pro většinu z vás bylo 100,- kč měsíčně mnoho, k ničemu, tedˇsi stěžujete, žádáte pomoc a nadáváte. To vám není blbý! Přesto to, čeho dosáhnou, je pro všechny.

for .a. : máš pravdu já už na ně kašlu, protože když jsem chtěl u nás na OŘ odbory založit a žádal jsem o pomoc pana Štěpánka, tak mi odpověděl že nemá čas a rovněž tak i jeho sekretářka a ať to zkusím někdy jindy. Takže co k tomu dodat. Mně nejde o blbou stovku, ale kdy nám s něčím pomohly.

Jestli viš o co se jedná a chtěl by si větší rentu, tak na to kamaráde zapomeň. Ona se má totiž zrušit pro všechny ! Je v návrhu že po 20-ti letech odsloužených 5.tisíc na pět let a potom si dělej co uznáš za vhodné. On soudruch křesťan Kalousek a Ivan to dokážou. Ten návrch má padnout s jmenováním nové vlády a jestli jsem se díval dobře na telku tak to bylo dnes.

Je to pravda jestli se dá Kalousek dohromady s naším ministrem tak bůh s námi i s rentami.

for pokok v 3PT: Já být na místě pana Kalouska, tak se hambou propadnu a nikdy už se neukážu na veřejnosti. Není nic jiného, než prospěchář, a jestli to ti nahoře nevidí, tak jsou úpně to stejné, jen se umí lépe přetvařovat. Napřed byl u ODS, potom u ČSSD, potom zase u ODS, pak se chtěl společně s ČSSD spojit s komanči a teď zase ODS. Co si o takovém člověku může myslet slušný člověk. Prostě hnus!!!

tak to nevím, kde jsi se tohle dozvěděl, to je zase jedna z kachen, nikdo si nedovolí zrušit rentu, protože slouží víc jak 65% policistů nad 15 let, umíš si představit jak by to dopadlo....,je jasné, že modří ptáci chtějí policii destabilizovat a docela se jim to povedlo, ale udělat takovýhle krok, tak by ji mohli zrušit....

Občas přelaďte i na www.policista.cz - objevují se tam názory, které tu nejsou a obráceně. Jsou zajímavé taky. Čus

také jedu na dvou frontách!!

Čus kobro, doufám, že jsi dnes v práci plnil uložené úkoly a šířil jsi informace o demonstraci. Jen tak můžem dosáhnout úspěchu.

for Policista z Vyškova.
Samo litr, že jo. Dnes po linii našich soptíků, 1x Bzenec. Mám pokračovat?Čus

Ministr financí bratr Miroslav Kalousek. Pánové bude hůř.

tak se konečně dočkal....

Jo jo je to výsměch, jména Říman, Kalousek a náš Langer ...
Opravdu bych nikdy nevěřil, že budem v takovéto situaci ve státní službe jako státní zaměstnanci ... Je to ostuda našich politiků!!! Policisté uvažují o demonstraci, není to pane ministře k zamyšlení, kdyby jste byl v opozici už byste křičel a vyzýval byste ministra vnitra k odstoupení a co vy teď?? Opravdu si myslíte že za situaci u policie vy nenesete zodpovědnost??????

Už moje babička kdysi ŘíKaLa, že........ Sakra, dyť to je zbytečný:-)))

for aifell: kamaráde, toho pána co si říká, že je náš ministr, vůbec nezajímají naše názory a co se týče jeho myšlení, tak to silně pochybuji, že tento člověk myslet dokáže. Protože kdyby alespooň trochu myslel, tak by mu určitě došlo, jak alarmující situace je policie a dalších složek patřících pod MV. Je vůbec nezajímá to, aby PČR byla funkční, protože to by bylo minus zejména pro pány nahoře. Pro ně je lepší, že panuje chaos, vnitřní rozbroje a ani si tak můžou v klidu plnit strožoky. Pokud to nevezmem do vlastních rukou a nevybojujem si DEMONSTRACÍ změny, tak nám budou v čele se soudruhem Kalouskem jen utahovat. Pan ministr byl někdy v listopadu na našem OOP a sliboval nám, jak se budem mít dobře, jak se nám všem navýší plat apod. Co z toho splnil vidíme všichni. Takže já jsem pro 26.1.2007 v PRAZE.

Důvod, že jste nám vzali příplatky proto, že jsme měli někdy více peněz než ti nad námi je divné. Proč bych neměl mít víc peněz když dělám 12 noční, svátky, víkendy!!!!!Ti lidé nad námi dělají jen 8 a to navíc jen přes týden!!!!

A o tom to je.......... Kdyby nám nechali příplatky, tak by nikdo neremcal. A tím snížením osobního to ještě dodělali. Takže hurááá do Prahy!!

plně s tebou souhlasím, 10procent je výsměch pro ty kdo slouží v noci, o víkendech a svátcích

U nás na hlídkové službě to dělalo průměrně za měsíc 2,500 kč a kde je dle nového sl. zákona najdu...? kdybych šéfa naštval tak mi napíše klidně 15 šichet za měsíc noční a nikdo s tím nic neudělá a kde jsou pak za tyto služby peníze??? v 10 % to je směšné!

Přesně tento odstavec mě praštil do očí, když jsem celý článek četl. Chlapci, ale tu už pomalu ale jistě přestává jít jenom o tyto náležitosti, o jednotlivé položky platu (samolitr, že je to pro nás nejdůležitější), ale pokud sledujete tyto stránky delší dobu, nebo si stránky pročtete, zjistíte následující :
- lowe až na 1.místě. To je jisté!
- ostatní náležitosti s tím jdou ruku v ruce. Taky jisté!
- nespokojenost s celým systémem polic.práce. Jisté!
- rozčarování nad vysmíváním se všech resortních ale i
politických špiček nejen poldům,has.,věz.,just. Jisté!
- občané tady tu naši diskusi nesledují? Sledují!
- jsou spokojenější jak my? Ani náhodou!
- kde je psaný, že za 1/4roku tu nebude probíhat diskuse
např. OZ těchto resortů? Nepřekvapilo by mě to!

Mám pokračovat? Myslím, že není třeba. Stačí se podívat nahoru, na fotku. Mění se nejen kabáty, ale už i pozadí..:-)

OŠKUBALI ŘADOVÉ POLICISTY JE TO SMUTNÉ PRO CELOU POLICII.

NESNÁŠÍM NADŘÍZENÉ, KTEŘÍ SE HOUPOU V KŘESLE A BEROU ZA TO RIZIKOVÉ PŘÍPLATKY, MOHOU SE NAJÍST JAKO LIDI, NEMUSÍ SE V RESTAURACÍCH ZESMĚŠŇOVAT STRAVENKAMI ZA 25,-Kč. TO JE REALITA DNEŠNÍ POLICIE.

policista.cz - pitbull dal k dispozici mailovou adresu pro předběžné zjištění zájmu o demonstraci. během chvilky je tam 150 lidí, takže CHLAPI DO TOHO!!

Je třeba se ozvat a být viděn, přál bych po 15 letech služby a obětování padnout do 3 platové třídy. To je hnus.

Sloužím u policie 21 let a myslím si , že už hůře být nemůže. Půjdem všichni ze služebního poměru a ať si pořádek hlídá Ivan!

Tobě se to říká, když už máš 21 let odslouženo. Já po 15 letech určitě nechci brát jen 5500 rentu!

Kolegové, rád bych se vrátil k tématu odborů, omlouvám se,ale nešlo to dřív a tak trochu opožděně. Sleduji na našem :-) fóru, jak se tu odbory pranýřují a postrádají důvěru. Z toho co píšete je mnohé naprostá pravda. Úsilí odborového snažení vidíme před sebeou v celé parádě. ALE !

Proč je výsledek takový ? Musíme si uvědomit s jakým mandátem odbory až dosud jednaly. Jakou měli podporu ? Byla to nicota, kolikrát jsme slyšely : na co odbory, stejně nemůžeme stávkovat, jen tam budu cpát peníze, atd.

Situace se změnila. Postupné zhoršování podmínek naší práce vyvrcholilo novým nespravedlivým zákonem. ( jabka a hrušky, pro každého něco ) Nový zákon přinesl do řad policie masívní nespokojenost a pohár trpělivosti poslání pomalu přetéká.

Faktem ale zůstává že bez odborů to prostě nepůjde a když, tak jen dočasně. Bez nich to totiž nejde nikde na světě ! Dřív nebo později se začnou zájmy jednotlivých skupin rozcházet. Už dnes si můžete všimnout rozkolů na intranetových hovorech s vedením PP. Někteří kolegové zde vyjadřují, jak oni dřeli za soudruha na obvodech za 3,50 na hodinu (nekecám, o kupní síle koruny a ekonomice země se pisatel nezmiňuje), jak si pak pohoršili, když šli na SKPV, ale zkousli to a dřeli do úmoru. Nápad TČ obrovský, brutalita v ulicích neskutečná (zdál se mi tu za soudruha docela pořádek )a jak se zná s tím či oním funkcionářem PP, který je férový chlap. Konečně přišel nový karierní řád a napravil soudruhovi letité křivdy.
Tady to začíná a bude to horší. No a dřív nebo později nás dobře placení manažeři zadupou. Že to jde o tom snad není pochyb.

Takže jen odbory mohou chránit zájmy všech a mít taky sílu celku. Někdo tě začne šikanovat, okrádat o dovolenou a obrátíš se na odborového právníka. Nemusíš do sporu vstupovat jako jednotlivec a pak nést následky svého neuváženého jednání.A o tom právě odbory jsou.

Pracoval jsem v akciovce s moderními a silnými odbory a můžu říct, že i vedení firmy je bralo jako seriozního partnera. Když se ti nezdály příplatky, tak ses prostě zeptal a ani mě nenapadlo, že to někdo bude brát osobně. Jasně pane, stala se asi chyba, mrknem na to, spravíme to. No když je to v kolektivní smlouvě, tak to tak musí být. V pohodě. Cesta k tomu je ale trnitá. Moderní odbory poslouží vedení i zaměstnacům.

Takže neagituji tady z dlouhé chvíle, nebo na žádost pana předsedy. Je ideální příležitost, aby se odbory staly moderní a účelnou organizací.

Taky si myslím, že by měli demonstraci podpořit. Už se to prostě rozjelo moc a já mám stejně jako vy pocit, že se vyjednávalo dlouho a k ničemu to nevedlo. Nemohu souhlasit s tím, že demonstrace je krajní řešení. To je až stávka. Nevím jestli policie v EU rovněž nemají nárok na stávku, ale to je otázka pro někoho z IPA, Eurocop.

Pánové já mám přihlášku před sebou a dám odborům svůj mandát.

Nejsem policista, ale vím, že práci na ulici nemohou dělat nespokojení zaměstnanci!! Demonstrace není špatná, ale 2 denní stávka policistů v přímém výkonu by politikům otevřela oči !!

Civilisto, děkujeme Ti za podporu, ale to opravdu NEJDE. Stávka v přímém výkonu je absolutní nesmysl. Určitě žádnou civilní osobu, která bude žádat o pomoc Policii, nebude zajímat, jaké problémy máme. Ta osoba bude chtít profesionální jednání a také ho musí dostat.
Souhlasím, že se musí politikům otevřít oči. Ve středověku se to vyřešilo sice radikálně, ale o to víc účinně, a to defenestrací. V dnešní době takový akt je nemyslitelný, ale myslím si, že kalich hořkosti je už plný a je jen otázkou času, kdy přeteče. Takto je to myšleno nejen pro nás, státní zaměstnance, ale obecně i pro občany ČR.

Je velká škoda, že platy vzrostly jen určitým skupinám a na řadové kluky se zapomnělo...