Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Mrkněte na titulní stránku Seznamu. Je tam dobrý a výstižný článek "Většina Čechů má strach o svoji budoucnost!"- Je to výsledek čerstvého průzkumu mezi obyvateli ČR. Velice zajímavá čísla p. PP, MV a vládo.....! Pořád je ještě nespokojena jenom malá část policistů???

Mohu ti říci, že to není dle mého názoru žádný reprezentativní vzorek. 730 lidí je málo, mělo by to být alespoň 2x tolik a ještě záleží na výběru vzorku. Kdyby neměli strach, nebylo by to pro novináře zajímavé.

pro .a.
Jasný, souhlas! Pokud to byl jen bleskový průzkum, tak ale i toto číslo o něčem svědčí. Ale zahlédl si malou nenápadnou anketu vpravo, která je stále živá? Tam se počty mění průběžně. A těch nespokojených...? Jasně, zas může každý poslat hlas x-krát. Ale to jsem u nás zaregistroval jen ve Slavíkovi.

Strach patří k základním lidským emocím. Strach z něčeho máme každý a budoucnost je vždy nejistá - nemoc, ztráta zaměstnání atd. Na druhou stranu nejmenší podíl strachu vykazuje skupina 15-29, což jsou zase nejvíce počítačově gramotní občané. Nic, nebudem to rozvádět, ale je to dobré odreagování, ale s policií to nemá nic společného, max. kdyby tam byl dotaz na pocit bezpečnosti, ale i to je diskutabilní.

for "policista z Vyškova" - obrať se na nejbližší odbory, ty ti pomůžou a rádi. Pokud budete mít odbory s dostatečnou základnou, budete mít šanci dostat se k zajímavým informacím a možnost i něco ovlivnit, k něčemu se vyjádřit atd. Nekecám :-))) . S tím je však spojená práce navíc a odpovědnost. Když je však plno členů pasivních, těžko se prosazuje účast (zastoupení) na jednotlivých jednání.

Rád se zapojím do něčeho, co nám může pomoc. Dík

Zapoj se raděj do práce, na tomto fóru jsi už prokecal nejednu šichtu, holt je vidět, že jste na tom Vyškově dost dobrej oddíl, ne nadarmo vás mají rušit...

Mohu ti říci, že ledy se hýbou a hledají se řešení. Mnoho možností však zákon nedovoluje. U nás se to v mezích zákona řeší a hledá východisko. Pravdou je, že určité peníze jsou, ale v jiných škatulkách. A víš, jak to chodí v rozpočtové organizaci. Je to zdlouhavé, něco vymyslíš, dotaz až do Prahy, vyjádření a znova. Systém není pružný. Kdyby to bylo tak, jak má být, mohl by jsi jako odborář mluvit do dosti věcí. Zatím to tak není a nejenom ti úplně nahoře toho využívají. Je to však hlavně na nás, co s tím uděláme. Nedělám žádnou agitaci, píšu jenom jak to je.

Rozhodnutí ředitele PČR ve věcech služebního poměru jez 20.12., Na formuláři je ale poslední změna 21.12.- vlevo dole droboučkým písmem.
Nedopustil se služební funkcionář jen tak náhodou zneužití pravomoci veřejného činitele? A podpisová doložka je také až dle nového zákona.
Já antidatovat dokument s kulatým razítkem se státním znakem, tak mně advokáti, státní zástupci i soudci rozmetají na kopytech. Ale asi ÚČEL SVĚTÍ PROSTŘEDKY a někdo holt může porušovat ETICKÝ KODEX policisty, až se mu od huby nebo od pera a razítka práší (zneužití pravomoci veřejného činitele je také přece porušení etického kodexu, ne?). Etický kodex je jen pro nás, malé červíky, které jen zašlápnout. Pro naše vysokoblahorodí je to jen bič na nás.

Mě by třeba zajímalo, proč se najednou chodí do práce od půl osmé, komu to tak strašně moc vadilo a ruší se to co fungovalo, každopádně asi jako vš v téhle republice!

Ten dotaz směřuj na svého ředitele. Z Prahy přišlo nařízení ohledně možného rozpětí prac. doby a to myslím od 6:30 do asi 16:15 h. s tím, že pevná prac.doba je od 9:00 do 13:00 hod. Ostatní záleželo na interním aktu ředitele.

mě by také zajímalo jak je možné že do konce roku 2006 byly služby po jednom a noční se dělily od 19 hod a od 22. S novým zákonem najednou sloužíme ve dvou ba dokonce i ve třech a jak jinak všichni od 19 hod

To bude asi příplatky, dřív byly a šetřilo se , nyní nejsou, je paušál, tak může složit víc lidí a nic navíc to nestojí

Vážený pane ministře. Jsem policista, který slouží na SKPV v Praze a moc by mne zajímal Váš názor na tzv. reorganizaci policie v Praze. Abych Vám přiblížil co se vlastně stalo (to že se v roce 2004 z 10-ti OŘP ČR snížil stav na 4) jistě víte. U nás se spojila tři OŘ v jedno, ale každé z těchto OŘ mělo na SKPV 5 skupin (hovořím o obecné OOK), kdy každá skupina měla vedoucího, který normálně pracoval (šetření, výslechy, používání operativně pátracích prostředků apod.) a dále měl zodpovědnost za svoji skupinu a za toto měl příplatek za vedení.
Po sloučení 3-ří OŘ (15 pracujících vedoucích) bylo vytvořeno 10 oddělení (nyní již 11), kdy každé odd. má vedoucího a zástupce tj. 20 (nyní 22) nepracujících vedoucích, kteří se zabývají pouze vedením. Dále např. skupina OSK (odbor stížností a kontrol) mělo každé OŘ jednoho pracovníka. My nyní máme tři a ti mají vedoucího. Taktéž tzv. bojaři. Každá Praha měla jednoho a nyní máme 4 a tito mají vedoucího. O dalším nárůstu funkcí je škoda mluvit.

O tom, jak klesla objasněnost a zvýšil se nápad TČ je škoda mluvit. Žádné z těchto 3-ří OŘ neklesalo pod 30% a nyní s cca. 23-mi% jsme na prvním místě v Praze. To, že dříve byla SKPV v jedné budově s OŘ a dalšími servisními složkami (NTC, OS, apod.) nemá smysl říkat. Nyní jsme v 7-mi budovách rozmístěných po celém obvodě tohoto OŘ. Vysvětlit poškozenému, který byl „napaden“ v místě bydliště, že má jet na druhou stranu Prahy k výslechu nebo jiným úkonům v TŘ je nadlidský výkon. Toto k reorganizaci.

Dále bych Vám chtěl sdělit, že kdo neodešel na jiný útvar (většinou s celorepublikovou působností) a zůstal na SKPV na tomto OŘ, má nyní na „krku nůž“ v podobě nového zákona. Tím myslím podmínka vzdělání na 7-mou TT. Tj. Bc./DiS. U nás je 27 operativců z nichž pouze jeden je VŠ vzdělán (je mu 53 let). Dva lidé v současné době studují. Několik přemýšlí o studiu. Jsem zvědav, kdo bude za 4 roky sloužit na SKPV v případě, že se nezmění podmínky pro vzdělání na 7-mou TT. Tím chci říci, že alespoň u nás na SKPV jsou v drtivé většině 7-mé TT. Já osobně přemýšlím o studiu, ale v případě, že se mi toto nepodaří, tak v roce 2010 budu mít odslouženo 17 let. Jakou budu mít možnost (já a další)? Jít do „civilu“ s výsluhou nebo do 3-tí TT na OHS. Jinou TT nemáte možnost „sehnat“. Není toto téma k zamyšlení? Nezlobte se, že se nepodepíši jelikož vím, jak je i v současné době „ožehavé“ téma reorganizace Prahy.

ahoj kolego, píšeš moc pěkně, taky jsem sloužil v Praze na SKPV, ale v době před sloučením. Tento tvůj dotaz "ministrovi" musíš ale napsat do často kladených dotazů, tady ti neodpoví, zajímalo by mě jak bude odpovídat na rozšíření vedoucích funkcí.

je zoufalé, že ty jako operativec jsi nezachytil podstatu tohoto DF, ministr zde neodpovídá, když už chceš spílat dej mu ta přímo na mail...jen tak na okraj když tvrdší zákon, tak pro všechny, když jedni nižší peníze, tak druzí bez vzdělání na posty, kde stačí...p.s. a proč jsi nestudoval doteď, že bude zákon víme všichni od 2002

U nás, co vím, to bylo dobrovolné. Někdo to risknul s 7 TT s tím, že si školu dodělá a bude mít smlouvu na dobu určitou , další šli do 6 TT a mají jistou smlouvu na dobu neurčitou. Systemizace byla doporučená. SKPV si nepohoršilo a ještě má možnost placené potovosti při které, když ho stáhnou, má placený přesčas. OOP je na tom daleko hůř.

Všechno špatně a od začátku. Myslím, že zásadní chybou bylo, že jsme snahy o nápravu od počátku prosazovali my, tedy policisté. Tím jsme si odebrali podstatný vítr z plachet a to postoj veřejnosti. Mnohem lepší by bylo, kdyby většinovou iniciativu převzali hasiči, tedy ti, na které má veřejnost úplně jiný a veskrze pozitivní náhled a policisté a další represivní složky by se jen účastnili. Obávám se, že lidé opravdu vidí pouze ty částky, které máme a na které si dle názorů prostých občanů pouze neadekvátně stěžujeme, ale již nevidí ta negativa a kdo nezažil nevěří. Je rovněž smutné, že si nás neváží naši politici a ani v takové věci, jako je národní bezpečnost nebyli schopni se oprostit od stranických půtek a bojů o popularitu. Hodili nás prostě přes palubu. Již si ani zdaleka nejsem jist, jestli na té palubě je s námi i p. ministr nebo jestli nepřestoupil na luxusní parník, který má na vlajce modrého ptáčka a pluje úplně jinam než naše kocábka.

Dost dobrý - 1+

konečně na to někdo přišel

Chrápete ve službě, berete úplatky, kradete no tak se nedivte!

PROBOHA LIDI PŘECE NEMOHOU POŘÁD DRŽET HUBU, BÁT SE MLUVIT A NECHAT SE URÁŽET A OKRÁDAT.

Pánové,pochopte že nikdo nejde do politiky proto aby se obětoval pro vlast...to bylo možná někdy za první republiky....tady se chodí do politiky vydělávat...a vydělávaj i na nás....nedivte se proto že to nechápou co se jim říká,oni to NECHTĚJÍ chápat,jsme jim putna...nebo vám taky záleží na tom kolik a jak si vydělává nějakej Ferda z Horní-Dolní...ne,že,jo...tak vězte že pro ně jsme MY ti Ferdové..... !!!!!

Nevíte někdo náhodou, kdy vymyslel a uvedl do praxe NET? Ten člověk si zaslouží naši úctu a velkou poklonu...:-)
Jinak by byla celá naše republika v poslední době zaplavena tolika ptáky (myslím samozřejmě pošt.holuby), že by i Alfréd Hitschkok jen tiše záviděl:-)))

To bylo pěkné.

Stačí, že nám celá Evropa závidí pana ministra. Chtěl bych vidět jinde ve světě, jak by se ministr takhle rval za své kluky.

Pánové a dámy, já bych se vůbec nedivil, kdyby na den demonstrace byla našim vedením na Policejním prezídiu vyhlášena celostátní dopravní akce a tudiž místo před poslaneckým bufetem by jsme všichni stáli na silnici, ustrojení a pohlaváři by nás jezdili kontrolovat a buzerovat.

Alfred Hitchcock !!!!!!!!

Víš proč musí policisté odsloužit 150 hod. na víc? Protože jsi policista a musiš držet hubu a krok s lidma , kteří jsou ve vládě a dělají si stebou co uznají za vhodné. Mysliš si že v parlamentu taky musi sedět 150 hod. zadarmo?
Oni tam sedí občas a ještě si přidali.

Je vždycky krásné ve zprávách a živých vstupech z poslanecké sněmovny vidět ty upracované politiky, jeden chrápe, neví o čem je řeč, druhý telefonuje, třetí čte noviny, čtvrtý si hrane na PC, pátý zrovna musel odejít, šetstý přišel pro změnu pozděa ostatní se směle baví........takhle bych mohl pokračovat, no a proč by si nepřidali za tokovou dřinu! A setět tam o 150 hodin více či méně v tomto případě by to vyšlo nastejno!

NEVÍM PROČ, ALE NEMÁM ANI CHUŤ VSTÁVAT A CHODIT DO PRÁCE. DO KONCE ROKU JSEM CHODIL JEŠTĚ RÁD, ALE PO TAKOVÉM ZAMETENÍ DO 3 TŘÍDY JSEM HODNĚ ROZLADĚN A ZNECHUCEN. NEVÍM JAK TO VYSVĚTLÍM SVÉ RODINĚ?

To samé u mě kolego, také to bylo vidět na mé činnosti, prostě jsem se nepouštěl z takovou vervou do věcí jako dříve, tečka ...

Asi děláme všichni moc a těm nahoře se to nelíbí. tak udělali nový sl. zákon, tak, aby se moc nepracovalo :-) také mi úplně znechutili práci, dříve jsme chodil do práce rát, ale teď.....? už moc ne!

Martine, v mnohém co píšete, s vámi souhlasím.Třeba o tom pracovním nasazení poslanců.Ale na druhou stranu mnozí policisté se taky nepředřou.Sousedova dcera chodí s policistou a ten, když má o víkendu službu je celý den u ní, služební auto zaparkovaní na dvoře - asi 20 km od své služebny, navíc v jiném okrese.
O zkorumpovanosti mnohých radšji ani nemluvit.Opilý zbohatlík v autě za milion dá každému z hlídky tisícovku a jel v pohodě dál.To jsem viděl na vlastní oči. A starší pán ve staré škodovce to o chvíli později pěkně odsral.Takže i mezi vámi jsou taky pěkní zmrdi a není jich málo.

Petře, to bohužel jsou, ale podívej se do zrcadla a pak piš na diskuze....co jsi udělal ty, když jsi to viděl? Prosím tě, zavolej na IMV a všechno, co jsi viděl jim předej. Oni si na takové týpky, kteří se za uniformu jen schovávají, aby mohli dělat křivárny a lumpárny posvítí. Děkuji, pak i ty budeš mít lepší policii

pro Petra...
V úvodu příspěvku jsem měl dojem, že se k nám připojil rozumný člověk s konkrétním postřehem, kterému ale nikdo nikdy nezabrání. Viděl si nebo slyšel někdy, že by kdekoliv ve světě, bylo společenství lidí s víc jak jedním členem (příslušníkem, nezvi to jak chceš) stoprocentní a bez chyby? Já tedy ne! Ale v tom závěru, tam si mě dostal..!Škoda, jde to i slušně......

Pro kobru:
Omlouvám se za vulgarismy na konci svého příspěvku.Nechal jsem se unést, ale takové svinstvo mě dovede pěkně nažhavit.Ještě chci říct, že slušných a čestnách policistů a jejich práce si vážím, jako si vážím poctivé práce všech lidí v kterékoliv profesi.

Pro . : To, co jsem viděl nemám vyfocené, ani nahrané na videu.Takže moje svědectví na IMV bez důkazů by bylo jen mým slovem proti jejich.Nic by se jim nedokázalo a já bych si jen od nich koledoval do budoucnosti o problémy a buzeraci.Nemám pravdu?