Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Jak může být nový zákon pro všechny stejný ? Někdo musí udělat 150 hodin, být venku a trpět a druhý má stálou pracovní dobu, houpe se v křesle a má pomalu stejný rizikový příplatek. Proboha který člověk tohle vymyslel, lidi zaběhnutí v kolejích mají automaticky lepší podmínky pro rozvoj než lidé v nižších třídách. Jak potom bude probíhat výběrové řízení, kde budou funkcionáři ve stejném složení rozhodovat o osudech lidí? Vždyť si budou dosazovat vlastní lidi a upřednostňovat své zájmy. Kam to chceme vlastně dotáhnout tento systém?

Takže ty jseš jeden z těch " pár " policistů, jak píšu o pár řádek dole - ne zcela spokojený - ke spokojenosti již ti chybí málo a nejseš schopen vidět ta " pozitiva ". Kolik nás takových asi je - takto spokojených ?
Jinak já osobně souhlasím s demonstrací - je to jen vyjádření, že jsme jen " ne zcela " spokojeni s tím překopaným paskvilním zákonem se spoustou kladů a zaručené stability ozbrojených složek.

Určitě nechoď pryč, přeci tě nezlomí, nějací šašci tam nahoře, vydrž s námi!

I když jsem tedy vytočený hodně, a to zkousnu hodně! Ale určitě nejsem sám, jak vidíš!!!

mas recht, me taky nasrali a tak jsem po 12 letech v roce 2002 sel, rozhodne se mam lip, nez sem se mel a hlavne cista hlava. Neco konci a zase neco jineho zacina, zivot jde dal, at se z tech rent treba statni rozpocet posere, nedejte se chlapci

No jo, ale ten, kdo sedí v kanceláři, tak také nebude mít zřejmě placené přesčasy jako ten, kdo v rychlém sledu odpracuje 150 hod. tzv. v zelených. Už jsem zde četl, že jsou služebny, kde musí pořádková služba odpracovat měsíčně i 220 hodin. Takže při jednoduchých počtech: když v měsíci je zákonných 165 prac. hodin (tedy 22 směn po 7,5 hod.), udělá v jednom měsíci na takovém útvaru policista 55 hod. v přesčasu. Takže po necelých třech měsících má vesele nárok na proplácení přesčasů. Co se tedy tak změnilo?

Jardo ! Rozhodně je nebude mít vesele, jak říkáš ! Dělal jsi vůbec někdy přesčas v takových číslech ? Vždyť ti lidé budou padat na huby ! Takže naprosto a naprosto zasloužené a vydřené peníze ( pokud je dostanou, protože běží instrukce, že po vyčerpání 150 už nic) Tak jim je nezáviď a dál seď v křesle a toč palci, při vyplňování veledůležitých tabulek.

Pro hodnost: tohle je pro tebe kolego pěkná facka za odsloužených 30 let, jako bys za ty roky nic nedělal a neměl na víc......ale tj.těm nahoře asi jedno....:-(((

Právě před důchodem jsem chtěl mít trochu klidu, zodpovídal jsem za lidi celý život a takovým způsobem se mnou zametli. Je mi z toho mizerně. Přitom o důchod bych si nikdy nezažádal, byla by mě hanba.

VYSVĚTLETE MI PROČ PANUJE MEZI POLICISTY TAKOVÁ ŠPATNÁ NÁLADA A NEVRAŽIVOST? VŽDYŤ NOVÝ ZÁKON MĚL NASTOLIT JASNÝ KARIÉRNÍ ŘÁD. KAŽDÝ JE ZNECHUCEN, MLUVÍ O ODCHODECH, NEMÁ PENÍZE NA KTERÉ SE TĚŠIL, Z MIMOŘÁDNÝCH POVÝŠENÍ SE SPADLO PŘÍMO DO 3PT A VÝHLED LEPŠÍCH ČASŮ OPĚT DALEKO-PRO ŘADOVÉ POLICISTY.

Vysvětlení je zde: zák.č.361/2003Sb. současně se systemizací pracovních míst... (pro kontrolu doporučuji zák.č.186/1992Sb.) samozřejmě ve znění pozdějších novel...

Např. byl změněn systém hodností. Ty staré vojenské byly zrušeny a jsou nové civilní, které se již nevztahují ke konkrétnímu jedinci, ale k funkci. Byly zrušeny veškeré příplatky za so, ne, svátky, noční ... atd.. a tak se stalo, že třeba z kpt. je prap.

V mém případě z kpt., nstržm.

Já měl taky kapitána a odlsouženo 30 let a ti darebáci mě dali do 3 platové třídy. Asi končím, není jiné cesty.......

Osobně se domnívám, že v hodnostním označení problém není. Tvůrci zákona byli evidentně vedeni snahou ušetřit. Pokud by měli vymyslet nové hodnostní označení, tak by se zákon prodražil, protože by odpovídající označení služební hodnosti muselo být odlišné od stávajícího, což by znamenalo, že třeba policejní komisař v dosavadní PT 10 s hodností npor., tedy třemi hvězdičkami, byl nyní komisař v PT 7 s hodnostním označením poručík s třeba dvěma kolejničkami. Stálo by to peníze? Asi ano. Spíše mi na tom vadí, že tyto změny v hodnosti, resp. v hodnostním označení jen těžko pochopí občan, který je zvyklý na skutečnos,t že když je někomu snížena hodnost, tak je to za trest - viz např. p. Bezouška ze Správy hl. m. Prahy, který takový trest dostal v loňském roce za "zásah" Čermáka proti jisté političce o 1. máje, což bylo poměrně dost medializováno. Dnes pan Bezouška, aniž by asi uplynula doba, na níž onen trest dostal, má hodnostní označení zpět, protože se váže k služební hodnosti, kterou nyní zastává.

po 4 hodinách hlasování na http://demonstrace.blog.cz
je stav 168/6 ( ano / ne )

JÁ CHCI ZPÁTKY POSTAVENÍ A PENÍZE, KTERÉ JSEM MĚL V ROCE 2006. NECHCI DĚLAT POLICAJTA VE 3PT PO 15 LETECH SLUŽBY-JE TO NEMORÁLNÍ.

To je spravedlivé za stejnou práci méně peněz, krásná nepřímá úměrnost a povzbuzení do Nového roku :-) Já to spočítal a jsem 11 ooo kč za rok v mínusu dle"jejich" tarifu a to nepočítám odpracované přesčasy a svátky, za to je teď volno. Ať si tohle strčí za klobouk a koukaj to vrátit? Kde to viděli, že se neplatí so, ne, svátky, noční.....

Dostal jsem rozhodnutí ředitele sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru. Takže podle § 159 a 225 zák. č. 361/2003 Sb. o služebním poměru přísl. bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů se zvyšuje příspěvek za službu a to o polovinu zvýšení procentní výměry důchodu. V roce 2005 po 20 letech jsem odešel do civilu
a bohužel, nikdo nikoho neupozornil ani neinformoval, že počátkem nového zákona č. 361/ 2003 Sb. se výsluha bude valorizovat pouze polovinou. Tady se potvrdilo pravidlo, že neznalost neomlouvá.
Jinak, chlapi, přeji hodně sil ať to vydržíte a máte aspoň něco.
PS: Občas přivřite oko nad drobným přestupkem svého kolegáčka v civilu. Dík

Ta zpráva tisk.mluvčího PP z dnešního jednání je FAKT SÍLA. ¨Na celé pohádce je nejhezčí "Celodenní výměna informací potvrdila, že ve všech útvarech Policie ČR se policistům oproti roku 2006 zvyšuje platovým výměrem garantovaný služební příjem, pouze v několika specifických případech, které jsou řešeny individuálně, došlo k jeho snížení."
A taky ty čísla jsou moc pěkný, zřejmě si na jejich spočítání najali odvolaného šéfa Českého statistického úřadu (tomu šli počty taky perfektně)

P.s. Ale smutný na tom celý je, že oni to myslej vážně!!!!!!

A mají pravdu - to, co je na rozkazech, je opravdu víc, než před rokem. Bohužel zapomněli, že čísla na rozkazech výplatu dělají až letos, před rokem se k tomu připočítávaly ještě další částky.

Tady je aspoň vidět, že naši šéfové NECHTĚJÍ žádné vyrovnání platů, už se nemluví o tom, že by obyčejní policisté měli mít stejnou nebo větší výplatu než vloni, ale jen o tom, že máme víc na rozkazech....srovnávají hrušky s jabkama....ale o tom pan Husák už mluvil, jen v opačném gardu:-)))))))))))))))))))))))))

ONI TOTIŽ TY NAŠE PENÍZE JSOU U NAŠICH NADŘÍZENÝCH NA VÝPLATNÍCH PÁSKÁCH. A TI JSOU NADMÍRU SPOKOJENI A ZOBOU Z RUKY VŠEM OKRESNÍM, KRAJSKÝM ŘETITELŮM A NÁMĚSTKŮM.

Jsou to prostě profesionální manipulátoři a dá se to nazvat i jinak - o bílé budou stále tvrdit, že je černá, o negativním, že je pozitivní, nevýhodám budou říkat výhody atd. Není to skutečně fér a oni na svých postech a v současném dění nejsou schopni říci holou pravdu - že obyčejní policisté ( většina, co slyším ve svém okolí ) vnímají nový zákon jako osinu v prd...li.
Už jen to diplomatické, ale věcně naprosto matoucí vyjádření našeho policejního prezidenta : " Jedná se určitou skupinu policistů, kteří řekněmě nejsou zcela spokojeni " - tedy to jinými slovy znamená, že v jádru jsme spokojeni a k té dokonalosti stačí opravdu již jen málo.
Tedy, ale abych neříkal, že nikdo není spokojený, je pravdou, že problém se mzdou je skutečně v navýšení kompenzace příplatkových hodin na takovou tu střední hodnotu a například dopravní družstvo, které němělo v měsíci těchto příplatkových hodin v plném - měsíčním počtu si polepšilo a např. na obvodním oddělení, kde naopak slouží " plné " příplatkové hodiny celý měsíc se tato " střední " hodnota kompenzace příplatkových hodin projevila i negativně. To je moje poznání, jak to vidím v okolí, pus samozřejmě propad a v nejnižších platových stupních.

Pokud je mi známo, tak 150 hod. tzv. zelených není nic nového, to bylo i v předchozí právní úpravě. Rozdíl je v tom, že se to obcházelo tzv. nařizováním, takže se vlastně zákon nedodržoval. Myslím, že i nový zákon takkév možnosti dává, a to v řešení problematiky služební pohotovosti na pracovišti. Samozřejmě, toto není možné u nepřetržitých provozů, ale tam se jednak věc řeší navýšením tarifu, jednak daleko rychleji bude dosaženo limitu 150 "zelených" hodin. Po vyčerpání 150 hod. pak nezbyde, než aby zaměstnavatel platil, protože pokud by měl dávat všem policistům, kteří mají splněno 150 hod., náhradní volno, zřejmě by v mnoha případech buď službu neobsadil nebo by musel navýšit stav pracovníků. Omlouvám se, že zasahuji do této diskuse, protože se mě netýká, ale dovolím si říci, že z minulosti mám v tomto směru řadu zkušeností.

Nenechte se zastrašit. Odvolávejte se. Copak nevidíte že toho se nejvíc bojí. Pokud vám někdo vyhrožuje tak použijte sdělovací prostředky, těch se bojí úplně nejvíc

Sdělovací prostředky jedině evropského formátu. V Bruselu by měli vědět, že 600,-E není plat pro řadového policistu !

tak to vypadá, že na prezidiu zasedli ředitelé jiných okresů, než kde sloužíme.
zvláštní, že nediskutovali nad tím, že spousta odvolání byla stažena po návštěvě na "koberci" jednotlivých ředitelů, kde se určitě jako přesvědčovací prostředek nepoužíval cukr.

Vše je vlastně normální. Prezidum je mimo,důchodci ve funkcích mají své jisté a nějaký Kryštof z neomezeného fondu 150 hodin je určitě za dveřmi.
A Langer s odbory nemohou nic dělat, poněbadž je vlastně vše OK. Bohužel se loni asi moc pracovalo a tudíž bylo moc peněz. Proto se letos bude moc pracovat, ale již bezplatně.....
Hlavně neřešit, nepřepínat, nepátrat..

ZASTRAŠOVÁNÍ PODŘÍZENÝCH TO JE CELÝ VÝSLEDEK JEDNÁNÍ NA PŮDĚ POLICEJNÍ AKADEMIE-BRAVO PÁNOVÉ NA VYSOKÝCH ŽIDLÍCH A Z TEPLÝCH KANCELÁŘÍ. OPRAVDU VEDETE POLICII DO ..................

To, že odvolání, a to nejen v takovéto věci, jsou stahována po nátlaku nadřízených, je realita života policejního. Bohužel, svědčí to o nedostatku odvahy takových "stahovatelů". Ten, kdo zve na koberec, by měl smůlu, pokud by na koberec šel odvolatel společně se svým právníkem či obecným zmocněncem. Myslel jsem si, že to již policisté ví, že mají právní vědomí a že tato svá práva začnou využívat. Vážení, naučte se znát svá práva, neřvěte tam, kde to není na místě, ale bojujte tam, kde to na místě je. Je třeba nátlak, k němuž asi ze strany velitelů dochází, odmítnout, a žádat řádný a zákonný průběh odvolacího řízení.

Pokud jsem to pochopil dobře, bylo původně zamýšleno, aby od PČR odešli staré struktury. Ale jestli dobře rozumím novému zákonu, tak se těmto lidem přidaly peníze. V důsledku toho tito lidé od PČR neodejdou, protože by byli blázni, neboť odchodné apod. se počítá z průměrného platu za poslední rok. Tím pádem tu budou minimálně ještě rok strašit, aby až budou odcházet, dostali ještě více peněz! Jestli se mýlím, tak mě opravte.

Vážený kolego,
sloužím u Policie ČR 13 let. Vím o tom, že Ti starší kolegové pobírají více peněz než já. Nevidím důvod, proč bych jim to měl závidět, jelikož za ta léta odvedli pravděpodobně více práce než já a měli by mít také více zkušeností z praxe. Já osobně jsem se učil a zaučoval u kolegy, který slouží u PČR o 15 let déle než já. Nevidím sebemenší důvod, proč bych mu tyto peníze měl závidět. Nestarám se o to, kolik a v jaké kvalitě práci odvedl, to přísluší mému nadřízenému. Nevím, proč nyní poukazujete, většina z Vás, na tyto starší policisty. Vždyť to jsou osoby, které by neměly tímto pikat za to, že Vy začátečníci si tolik jako oni nevyděláte. Jasný závěr. Mluví z tebe závist a ta by u Policie ČR neměla být. Co přispívá špatné náladě u PČR, jsou tyto některé debilní články a pomluvy. Lidi jděte do sebe a vykonávajte tuto práci pro svůj dobrý pocit a pro blaho nás všech.
Pro Ty, kteří se nemohou ztotožnit s mým názorem, pouze sděluji, že je to můj a pouze můj soukromý názor, který jsem si dovolil na těchto stránkách napsat.

XXX

Plně s tebou souhlasím. Již jsem zde uvedl několik příspěvků na obranu důchodců z řad řadových polcistů, ale jak je vidět stále někomu leží v žaludku.

Pepo, nikdo se nebaví o "policejních důchodcích", kteří sloužili. Jestli jsi už v důchodu, neříkej mi, že jsi kolem sebe za ta léta neviděl žádného rádoby policistu, který za svou 25 letou kariéru nevystrčil nos na ulici a práci se úspěšně vyhýbal...? Já je vidím kolem sebe pořád a nejvíce se musím smát, když ukazují, jak je služba náročná a jak se nadřeli...to co udělají za měsíc já zvládnu za půl dne, ale to by asi někomu nevonělo.....

Jsem dle tvých měřítek také policejní důchodce, dík za naše ohodnocení.. Jsem přes 20 let na ulici - prošel sem dost základních útvarů tůzného typu, nemám se za co stydět, stále si udržuji dobrou kondici a výslednost a hlavně chladnou hlavu. Pokud Vám mladším vadí, že se od starších co učit, je to Vaše věc ale je to smutné.. Byl jsem vždy rád, že mě učili starší policisté a že jsem prošel jejich školou, ta dnes mnohým mladším chybí, ale není to chyba jejich ale našeho slavného menegmentu, který podmínky staví tak jak prezentují a když je na ulici někdo dýl "není normální"..

Pokud by mi bylo dvacet a sloužil bych pár týdnů, asi by mi možná taky vadilo, že jsou u PČR lidé, kteří berou víc. Ale, uvedom si, že jednou (taky možná) budeš mít odslouženo 15, 20 let, budeš unaven, přihlásí se nemoc a nebude tě nikdo nikde jinde chtít. Ty si budeš dělat poctivě svojí práci a objeví se někdo v tvém nynějším věku a řekne: "Jdi do hajzlu, zacláníš!" Nepřijde ti to trochu přisprostlé? Vím, je to generační problém, mládí si myslí, že sežralo Šalamounovo ...! Také jsme byli mladí a mysleli jsme si totéž. Ale doba byla jiná, přesčasy nám nikdo neplatil, a to ani po nějakých 150 hod. za rok, dělali jsme je proto, že to bylo potřeba a jen za základní plat. O jeho výši hovořit nebudu, protože to se nedá srovnávat. Tehdy se policie, resp. její předchůdkyně, o své lidi dokázala postarat - pro policajty byly byty, nadřízení se policajta zastali, služba měla prestiž, nadřízení se snažili policajty vychovávat, a to i třeba dnes tak odsuzovanými "poučnými rozkazy" (pokud by někdo nevěděl, co to bylo, nechť mi dá vědět, rád blíže vysvětlím). Byla prostě jiná doba. Takže vyčkej, až přijde k policii nová generace a tebe začne mít za brzdu, tak to hodnoť.

Kolegové nehádejte se, protože policajti se nikdy nedělili podle věku, ale na chovné a tažné. Je plno starších kolegů co dělaj a také mnoho mladších kolegů co nedělaj. A kariérní řád je stále stejný čim větší patolízal tím rychlejší postup. Z tohoto důvodu mnoho starších kolegů co mělo čest zůstalo raději dole, i když byli schopnější, protože na to neměli žaludek. Těchto kolegů by jsme si měli vážit a navzájem se tady nenapadat, protože ty starší co na tom vydělali jsem určitě nechodí a nepíši zde příspěvky. Většina z nich neumí pracovat s PC a na co má na to přece lidi.

Kde jste klucíííí HZS, VS, JS atd. Připojte se.

dejve, kluků z VS tady asi moc nebude, maximálně my strážní
s 3.PT, poněvadž pánové dozorci jsou ve 4.PT a spokojení!!!!

kámoš to napsal velmi dobře. Tady budeme jen my strážný ve 3.PT. Nechápu fakt jedno-kluk,který slouží jako dozorce sotva týden,má 4.PT a hodnost pprap. A já,co mám 2 roky odslouženejch jsem nstrm ve 3PT. A co mají teprve říkat kolegové,kteří jsou ve sboru 20 let a jsou nstrm.VŮBEC SE NEZOHLEDŇUJOU ZKUŠENOSTI. TO JE SMUTNÝ!!!

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel v roce 2002 s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu. Děkuji, že se Vás už pár ozvalo, koukám není to "jen" můj problém, ahojda a nedejte se četníci.

Věc: Rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru - zvýšení příspěvku za službu - odvolání.
________________________________________________________________ _______


Dne 9.1.2007 jsem pod Č.j.: OSZ-............/2007 ze dne 1.1.2007 obdržel ROZHODNUTÍ ředitele odboru sociálního zabezpečení , kterým mi dle ust. § 159 a § 225 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kterým mi od splátky na měsíc leden 2007 byl zvýšen výsluhový příspěvek za službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.

Proti tomuto odvolání podávám v zákonné lhůtě odvolání, neboť:

Dnem XX.YY.2005 mi byl rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra pod Č.j.: OSZ-........../VO-Že-2005 dle § 116, 117, 157d zákona č. 186/1992 Sb. přiznán příspěvek za službu ve výši 5.780,-Kč.
Dle ust. § 119 odst. 1 zák. č. 186/1992 Sb. se přiznaný příspěvek zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu..

Dne 1.1.2007 bylo vyhotoveno pod .j.: OSZ-............/2007 ROZHODNUTÍ ředitele odboru sociálního zabezpečení , kterým mi dle ust. § 159 a § 225 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, kterým mi od splátky na měsíc leden 2007 byl zvýšen výsluhový příspěvek za službu o 2,80% z částky 6.012,-Kč na částku 6.181,-Kč.
Toto rozhodnutí se opírá o ust. § 159 zák. č. 361/2003 Sb., kterým se výsluhový příspěvek zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle zvláštního právního předpisu, přičemž zvýšení výsluhového příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.
Ust. § 159 zák. č. 361/2003 však nelze použít pro osoby, kterým byl přiznán výsluhový příspěvek dle zákona č. 186/1992 Sb. a v době do 31.12.2006, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 361/2003 Sb., neboť tímto by byl zpětně upraven zákonný nárok, již zákonem přiznaný a jednalo by se tedy o retroaktivitu zákona, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením a ZPĚTNĚ upravuje již jednou přiznané zákonné navyšování výsluhového příspěvku.

Rozhodnutím Č.j.: OSZ-............../2007 ze dne 1.1.2007 byl porušen princip naplnění legitimního ( oprávněného ) očekávání, které je vyjádřením obecnějšího požadavku právní jistoty a znamená, že fyzická osoba, která na základě předchozí zkušenosti oprávněně dospěje k závěru, že jí svědčí určité subjektivní právo nebo že bude platit určité právo objektivní, má právo na to, aby její očekávání bylo naplněno, tzn. že není přípustné „měnit pravidla během hry“.

Žádám tedy, aby i nadále, s účinností od 1.1.2007, byl výsluhový příspěvek, přiznaný mi dne XX.YY. 2005 rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru pod Č.j.: OSZ-............../VO-Že-2005, pravidelně navyšován dle ust. § 119 zákona č. 186/1992 Sb., t.j. ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.

Nevím, nevím, ale dle mého názoru jde spíše o otázku, zda není na místě podání ústavní stížnosti, neboť předmětným ustanovením by mohl být porušen zákaz retroaktivity.