Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Jednak bych chtěl říct, že 15. bývyjí opravdu na většině útvarů porady, ale nejsem si jist, jestli by se změnilo datum demonstrace o den nebo o dva, že by se nezměnilo i datum porady. Pořád tu máme ale nějakou dovolenou, v horším případě neschopenku. V první den pracovní neschopnosti vám žádná kontrola nepřijde, stejně jako u návštěvy zubaře, očního lékaře, darování krve atd.,atd. Ale k tak razantním věcem snad nedojde.
Další věc, co jsem chtěl říct je, že naše nejvyšší vedení asi není tak v pohodě jak se dělá. Utvrzuje mě v tom to, že od nového roku je na nové uchazeče k policii zase mírnější metr ( menší počet bodů pro přijetí při fyzických testech ). Prostě úkol je vzít k policii všechno co má ruky a nohy. To je k zamyšlení. Znamená to, že k policii půjdou lidé, které posílá pracák nebo takoví "chcípáci", že si s něma každej otrlejší pacharel vytře p...l.
A poslední věc pro všechny jkluky co jsou od nového roku ve 3. platových třídách. Víte, že uchazeč co teď přijde k policii, a je náborován na obvodní oddělení, dostane rovnou 4. platovou třídu, kterou má i po celou zopku v době kdy ještě nemá ani složenou zkoušku. TO JE OPRAVDU SUPER KARIÉRNÍ ŘÁD. HLAVNĚ PRO TY CO JSOU VE 3. PLATOVÝCH TŘÍDÁCH, NSTRŽM, A SLOUŽÍ TŘEBA 10,15 LET.

SEJDEME SE NA DEMONSTRACI.

NEJHORŠÍ JE SPADNOUT Z KAPITÁNA PO 25 LETECH NA NADSTRÁŽMISTRA. TO PAK ABY ČLOVĚK RADŠI CHODIL KANÁLAMA, PROTOŽE LIDÉ TO NEDOKÁŽÍ POCHOPIT. INU PANÁČCI Z PREZÍDIA SI TO KRÁSNĚ NALAJNOVALI.

Pro všechny na tomto fóru a nejen na něm !!!!!!!!!

Vážené kolegyně, vážení kolegové, Výkonný výbor NOS PČR svolává na 18. ledna 2007 od 10:00 hodin do Auly Policejní akademie ČR, Praha 4, Lhotecká ulice č. 559/7, M I M O Ř Á D N Ý A K T I V Na akci jsou zváni po 1-2 zástupcích z každé ZO. Akce se mohou zúčastnit i zástupci OŘ nebo útvarů, kde ZO NOS PČR neexistují, jejich účast uvítáme. Cílem jednání je v krátké době soustředit informace k aplikaci zákona o služebním poměru. Proto žádáme všechny zúčastněné, aby si připravili objektivní podklady k situaci na svých útvarech v duchu dříve zveřejněného Dotazníku. Organizační podrobnosti budou zveřejněny v pondělí 15. 01. 2007. I přes tento krátký termín Vás žádámeo co nejvyšší účast. V co nejbližší době prosím hlaste na sekretariát NOS PČR jména svých zástupců a útvar zařazení nebo ZO. Za Výkonný výbor NOS PČR JUDr. Milan Štěpánek Předseda NOS PČR

Ať se na mě NOS nezlobí, ale prokaučoval co se dá. Aktivy měl pořádat už v době kdy nový zákon o služebním poměru vznikal. Nestalo se. Když tohle neudělal, tak už měl dávno po 1. lednu vystoupit zástupce NOS v médiích, kterých se vedení nejvíc bojí, a postavit se za policisty, kteří jednoznačně přišli o peníze. Řekl bych že NOS je s vedením jedna ruka. Proto se nechce stát skoro žádný policista členem. MŮJ NÁZOR JE, ŽE TAKOVÉ ODBORY JSOU ZADARMO DRAHÉ A OPRAVDU JE NEPOTŘEBUJEME.

Nezatracujme je úplně. I když jim nedůvěřujeme, uvidíme jak se k tomu postaví dál. Každopádně spoléhat se na ně zcela nemůžeme. Teď už mohou puze příjemně překvapit. Přesto jim pošlu jejich dotazník zodpovězený.

média jsme informovali,jsme s těmito ve spojení.Záleží,jaký zájem o tuto akci budou mít a jak rychle budou reagovat

Nová anketa na http://demonstrace.blog.cz

Teď jsi Karle uhodil hřebík na hlavičku. To je skutečně problém a je pravda, že toho se bude hodně lidí bát. A jsme zase u těch odborů, jejichž práci tady Hornet01 supluje. Napadá mě, že by možná mělo šanci na úspěch oslovit někoho z mediálně známých bývalých policistů, kteří se nebojí kritizovat MV např. býv. kriminalista pan Doucha /dofám, že jméno je správně, občas se objeví v televizi a pracuje v nějaké právní kanceláři/, nebo ten dopravák, jehož jméno mi teď vypadlo, případně další. Jsou to bývalí kolegové, kteří jsou úpravou výsluh také postiženi a mohli by tak hájit i své zájmy. Některý z nich by mohl konto zaštítit svým jménem, případně nás i zastupovat, nebo s právníkem naším jménem jednat. Určitě se najde někdo, kdo je osobně zná a mohl by Hornetovi na e-mail zaslat na ně kontakt.

Napadá mně jedno jméno, když jsi zmínil dopraváka a to je pan HUML. Často bývá na Nově v dopravním zpravodajství. U něho bude ten problém, že má s Novou jistě nějakou smlouvu, která se ovšem nebude týkat jeho jiných vystoupení, než dopravního servisu. To by záleželo JEN NA NĚM, jestli by se chtěl angažovat.

Rád pošlu peněžní příspěvek, ale...
Já nevím, jak Vy, ale já se ve své práci (teď již bývalé) setkal s mnoha případy podvodů. V této chvíli je pro mně důležité neztratit důvěru v celou věc a ve vedení této akce. Nezapomeňte, že zde nejste na intranetu, ale na veřejně přístupném internetu. Ubezpečte mně, že neposílám peníze nějakému vykukovi a to třeba veřejným vyhlášením sbírky tak, aby zaštiťující osoba byla nějak identifikovatelná. Vím, že to je problém, ale nechci naletět jako spousta lidí, kteří nám chodí podávat trestní oznámení na podvod

Souhlas s Karlem

jseš borec, že jsi se toho ujal, myslím tím i vytvoření toho konta, které jsem před časem navrhoval.Aby se však vybrala dostatečná částka, bylo by vhodné číslo konta na této a dalších diskusích v pravidelných intervalech opakovat. Pro tvoji ochranu bych ti navrhoval, aby jsi vždy uváděl, na jaký účel bude případný příspěvek použit a závazek, že v případě, že peníze nebudou na tento účel z jakéhokoliv důvodu využity všechny nebo jejich část, budou zaslány na konto Kapka naděje. Tak aby každému bylo jasné, nač bude jeho příspěvek využit a v úpřípadě, že jej poté zašle, vyjádří s tím svůj souhlas. Asi by jsi těžko nějaké příspěvky vracel, nebo rozpočítával a zasílal nevyužité přebytky. A věřím, že podnět k prověření tvého nakládání s těmito penězi se najde, i kdyby si ho měli vymyslet. Přeji ti úspěch.

Výše uvedený příspěvek určen pro Hornet01

Nevyužité peníze by měly být spíše převedeny na Nadaci policistů a hasičů !!!!!

Nic proti této nadaci, je to úplně jedno. Jde jen o to, aby bylo jasně stanoveno, na co případný zbytek půjde, aby nemohl byt nikdo obviňován ze snahy se obohatit. V této souvislosti se mi zdá částka 20Kč směšná a nedostatečná, navrhoval bych částku jednotnou např. 50 nebo 100,- Kč. Bylo by tak i z výše konta ihned jasné, kolik lidí tuto akci podpořilo.

Ahoj.
Myslím si, že bychom opravdu měli posílat vyšší částky a to by mohlo být 100,-kč. Mě to rodinný rozpočet nenaruší a kvalitní advokát dnes prostě stojí mnoho, tomu bychom se měli a budeme muset přizpůsobit, pokud chceme uspět. Uvědomme si také, že půjde o časově dlouhodobější službu právníka, takže já za sebe říkám, že jsem ochoten pro tuto věc posílat pravidelně každý měsíc 100,-kč a dnes posílám prvních 100,-kč. Díky a držte se

Pane ministře, proč je dovolená psaná na 6 týdnů, když si musíme brát dovolenou ze svého volna? Nebylo by logické, dát každému policistovi např. několik set hodin dovolené v roce a odepisovali by se mu hodiny? Je to stejný marast jako s platem, na výplatní pásce máte jistou sumu, ale zaměstnavatel za vás platí další částky ( a nemalé)....? To aby se lidi nenas.ali a nešli do Prahy s vidlema - jak jste tam drazí? Kdo to tam za ty peníze vymýšlí? Co je to za génia? Nakopal bych mu zadnici a vyhodil oknem.....

Ve svátek mají ostatní volno a mají to zaplaceno = méně odpracovaných hodin = snížení týdenního fondu pracovní doby. O víkendu jsou na chatách a v noci většina slušných lidí spí. Ponocovat je nezdravé.
V nepřetržitém provozu se dělá pořád (So,Ne, svátek/nesvátek, den/noc), a svátky bez snížení týdenního fondu prac. doby.
V nepřetržitém provozu by se proto měl snížit týdenní fond pracovní doby na 33 hodin týdně.

Zdravím všechny kolegy a samozřejmě i kolegyně. Tak nevím jestli jste zaregistrovali příspěvek pana místopředsedy odborů na intranetu, kde se distancuje od pořádání demonstrace ... zkrátka odbory nás hodili přes palubu, propásli obrovskou šanci jak si napravit reputaci a jak přilákat nové členy, tedy kdyby se připojili k demonstraci a ujali se i její organizace. Dále pan místopředseda píše, že se budou konat další jednání ..... já jen nevím koho tam ty odbory zastupují, kdo jim dal mandát mluvit za nás a takzvaně hájit naše zájmy .... Mohli dostat mandát od tisíce nespokojených přímo na demonstraci, mohli jasně ukázat kolik lidí vlastně zastupují a mohli mít silné argumenty pro "nějaké to vyjednávání" kde se snad po měsících jednání probudí a začnou něco se zákonem dělat a snad i ty peníze o které nás připravili nám vrátí ale aby nebylo pozdě a bylo ještě vůbec komu co vracet, neboť mezitím odejde tolik lidí a bohužel kvalitních lidí- profesionálů a bude trvat několik let, než je někdo nahradí. Jinak i na našem okrese ve středočeském kraji funkcionáři dali jasně najevo, že si nepřejí naši účast na demonstraci a že se může stát, že kdo se zúčastní tak může přijít později i o místo.
Jinak se ptám pane ministře, pokud teda ještě tady alespoň čtete tyto příspěvky, jak daleko to necháte ještě zajít a co Vás ještě musí přesvědči o tom, že nový služební zákon je hodně špatný a pro řadové příslušníky zcela nevyhovující ba přímo likvidační. Kolik lidí musí ještě odejít .... Najděte si čas a vyberte si jakékoliv oddělení a udělejte si přímo sám vlastní analýzu a nespoléhejte na zpracované a značně upravené statistiky .... mimochodem by mě docela zajímalo jaký je teď průměrný plat a určitě jsme v průměru šli nahoru a to možná i přes 30 000 Kč hrubého.
Co mě nejvíce mrzí, že se vlastně za nás nikdo nepostaví a tak se nám nemůže nikdo divit, že pořádáme demonstrace a to je přece už dost velký signál, že se něco děje.
Všem kolegům a kolegyním přeji kvalitní zákon a opravdu spravedlivé finanční ohodnocení

Odbory oficiálně zastupující cca. 1/10 všech policistů. To, čeho dosáhnou, je však pro všechny.

pro .
proč se ale distancujou od demonstrace, proč si nechají ujít tak velkou příežitost k získání větší důvěry a v neposlední řadě i jejich samotné posílení a tím i větší váhu při jednání... to nechápu!!!

Zdravím všechny kolegy! Vážení kolegové, jsem bývalý policista. SLoužil sem 15 let a v r. 2004 to zabalil. To, že dojde kekopalsu P ČR jsem trvdil od počátku zveřejnění nového zákona. Nikdo mi nevěřil. Ten paskvil vznikal za boha označovaného Stanisav Gross a spol. Ale o něm se zde bohužel nikdo nezmiňuje. Samozřejmě na tom má vliv i Langer,ale ten to převzal jak to leží a běží a jelikož tomu ta parta dobrodruhů, kteří zákon dělali nerozumí, dopadlo to jak dopadlo. Mě se samo také nelíbí 50% výsluha a jelikož jsem ještě v odborech, ale Bohu díky ne těch P ČR, tak si požádám o právní poradenství a poběžím s tím takto! Když se zmiňuji o odborech, tak v těch s panem Štepánkem bych určitě nebyl a určitě vystoupil. Po jeho vystoupeních v televizi mi to stačilo. Výraz nepřesvědčiví, do kamery se nepodívá, mele mele ---- domluvili jsme se s MV,PP..... No on je nejméně z poloviny ve služebním poměru, z poloviny placen odbory (nemýlím-li se) takže má taky v kalhotech. Předsedou odborů by měl být člověk progresivní, který zná jednak práci Vás všech od chodníku a výše a potom by to mělo smysl. Ale pravděpodobně tomu tak není. Dále by měl být mladý, umět jednat a halvn umět vyjednávat. O tom to je! Osobně se budu snažit dostat do Prahy, třeba i na jednání s MV a PP přes druhou odborouvou organizaci, která má dle mého názoru větší slovo, sdružuje i hodně policistů a dalším bych vzhledem k platnosti sl. zákona do odborů vstoupit radil. Jinak při sebemenším problému s vámi vedoucí a ispekce zametou a nemusíte řešit ani 15 let služby. Totiž před 15-tým rokem na vás budou hledat,aby vás pak za pitomost vyhodili a tím nemuseli platit a ušetřili. Dám na modlení, pokud se mýlím. DRŽÍM VÁM PĚSTI A PŘEJI ÚSPĚCH!!!! Hlavně těm v přímém výkonu služby tedy, 3.4.5 PT!!!!