Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

ČÍM TO JE, ŽE V RUBRICE O KORUPCI PAN MINISTR TAK ČILE ODPOVÍDÁ A V ZÁVAŽNÝCH PROBLÉMECH OHLEDNĚ NOVÉHO ZÁKONA A MIZERNÉM PROFINANCOVÁNÍ JE NAPROSTO NETEČNÝ. ŽE BY JEJ NEZAJÍMALY PROBLÉMY RESORTU, KTERÉ VYTVOŘILY ATMOSFÉRU NEJISTOTY A OBAV.

Vážení.

Dnes zasílám poslední příspěvek,zítra sloužím v Dejvicích :-( , tak ať jsem ráno vyspalý.Nevím,zda je ostudný či výborný...Ptáte se nás,kolik je na účte vybráno.Tak tedy: k dnešnímu dni se sešlo na účtě 8000,-kč.Nevím,zda zde uvádíte nepravdivé údaje typu...poslal jsem,nebo souhlasím a odesílám,ale po výpočtu hlasů,se částka neshoduje částce 8tisíc...Ano,za tyto prostředky jsme velice rádi a měli by jsme si jich vážit,poněvadž je to z jedné strany úžasná důvěra,ale bohužel na úkon právníka a soudní výlohy je to jen zlomek.Proto jsem se rozhodoval,zda tuto částku uvést na tyto stránky,aby se nám páni nevysmáli.Po zralém uvážení jsem dospěl k názoru,že je to vlastně jen odrazový můstek a věřím,že se samotná částka navýší.Ještě jednou moc děkuji za vás za všechny.

Jan - pitbull v Praze dne 16.1.2007 v 23.23 hod.

Vzhledem k tomu, že konto je zřízené teprve druhý den, tak si myslím, že je to docela slušný odrazový můstek a že částka bude každým dnem narůstat. Myslím, že každý komu není lhostejný náš společný záměr, nějakou tu korunku do společné kasičky přidá. Je to ale samozřejmě o důvěře a vy pánové moji důvěru rozhodně máte. Také si myslím, že by nebylo špatné každý den v určitou domu uvádět aktuální stav konta. Je to ale pouze můj názor. Jinak držím pěsti a prosím všechny zúčastněné, aby přispěli na konto Demonstrace a pokračovali v propagaci našeho společného cíle.

Taky doufám, že na konto příjde daleko více peněz. Jestli je konto zřízené dva dny, tak je to příliš brzy. Převod peněz z jiné banky k vám trvá až tři dny, pošta to bude asi i delší. Takže hlavu vzhůru! Věřím, že ti co psali, že posílají, tak opravdu poslali. :o)

for pitbull+Hornet01...
Naprostý souhlas se Safronou- peněžní ústavy mají na převod do 3 dnů. Navíc pokud jde o převod z cizího ústavu a ne z téhož. Uvidíš ve St-Čt-Pá!! To bude o něčem jiném:-)

Reakce na reportáž ze strany odborů: Véžené kolegyně a kolegové. Dnes v odpoledních hodinách jsem poskytl TV PRIMA cca. 20 minutový rozhovor k současné situaci v Policii ČR, kde jsem vysvětlil současný stav vyjednávání s vedením MV ČR a PP ČR a případné další možné kroky pokud by tato jednání selhala. Rovněž jsem zopakoval, že dokud jednání probíhají a vedení MV ČR přistupuje k těmto jednáním vstřícně je nesmyslem demonstrovat. Tím bychom si tzv. vystřelili poslední možnost, kterou nám právní řád ČR dává. Navíc demonstrace v tuhle chvíli by působila silně kontraproduktivně. Jak jsem již napsal určitá řešení se již rýsují.

Bohužel TV PRIMA ve své reportáži použila z našeho rozhovoru necelou jednu větu !!!


Přeji hezký den. Ing. Alexander Burda, 1.místopředseda NOS PČR

Co k tomu dodat? NOS se prostě zabývá nějakými kompromisy, tedy řešením, jak to udělat, aby se navýšily v rámci finančních možností platy. Nechápou ale, že jde o to,co promarňovali samy odbory několik let při tvorbě zákona, kdy měly bojkotovat jakékoli snahy o uvedení paskvilu v platnost, čímž by si vysloužili naši plnou podporu. Už to konečně pane inženýre pochopte. Tady nejde jen o platy, ale o nesmyslnost paskvilu, za nějž jste i Vy ( vedení NOS ) bojovali. Tím jste ztratili tvář a proto se organizují akce mimo Vás. Vy ale budete z obliga, Vy přeci toto nepodporujete. Tou poslední možností o které píšete je si dupnout u Langera a sdělit jasné požadavky s jasnými termíny, jinak to jde mimo Vás.

Sleduješ stránky NOSu pana Štěpánka!!! Aktiv, který mají mít zítra je přesunut už zase někam jinam.... takže nevím, co si myslet o jejich vystupování a organizaci vůbec. Je to jasná loajalita s vedením a pro obyčejné lidi nic!!! pěkně to fakt promázli. Sleduju to jako bývalý policista a dělám si o tom úsudek. Na druhou stranu ale od odborů - teda těch druhých, které P ČR jsou, budu brát právní poradenství týkající se výsluových příspěvků podle zákona 186/91 podle kterého jsem odcházel a nyní jsem hodnocen dle 361/2003. Prý je dokonce nějaký nález ústavního soudu, podle kterého bylo rozhodnuto a sociální odbor MV se asi neřídí.... VÍTE O TOM NĚKDO NĚCO??? ZEJMÉNA VY BÝVALÍ KOLEGOVÉ, kteří to tu taky čtete??? Děkuji !

TADY SE NEHRAJE FÉROVÁ HRA, DNES A DENNĚ TO UKAZUJÍ ŘEDITÉLÉ OKRESŮ A KRAJŮ. JÁ UŽ TOHO U TÉTO SLOŽKY ZAČÍNÁM MÍT PLNÉ ZUBY. VYPADÁ TO, ŽE TU HRAJÍ O ČAS A MEDEM KOLEM HUBY SE SNAŽÍ LIDI CHLÁCHOLIT. NENÍ TO NÁHODOU PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ TAKOVÉ VYHROŽOVÁNÍ PROTI ODVOLÁNÍ.

NOVÝ SLUŽEBNÍ ZÁKON BYCH PŘIROVNAL SNAD JEDINĚ KE KUPONOVÉ PRIVATIZACI A KARIÉRNÍ ŘÁD TO JE OBYČEJNÝ PENĚŽNÍ ŘETĚZEC PO KTERÉM SE BUDOU LIDI ŠPLHAT, ABY MĚLI CO NEJVÍC PENĚZ PRO SVOU RODINU. HODNOSTI, ÚSPĚCHY, MOMOŘÁDNÁ POVÝŠENÍ, PRAXE TO NIKOHO NEZAJÍMÁ. KTERÝ DOBYTEK JE ZA TOTO ODPOVĚDNÝ, ŽE Z TOHOTO ZÁKONA BUDOU PROFITOVAT JEN URČITÉ VRSTVY LIDÍ?

Nevím, jestli se zde najde nějaký bývalý četník jako já. Sám jsem odsloužil 12 let a odešel v roce 2002 s příspěvkem za službu. I na nás dopadl nový služební zákon v té podobě, že nám vykrátili valorizaci příspěvku na polovinu oproti ostatním a místo příspěvku za službu jej nazvali nově výsluhový příspěvek. Jelikož se s tímto postupem neztotožnuji,nezbývá, než se proti tomu odvolat a bojovat proti celému zákonu. Děkuji, že se Vás už pár ozvalo, koukám není to "jen" můj problém, ahojda a nedejte se četníci, hasici apod.

přečti si co jsem napsal o pár článků v výše. Jeslti něco víš, spoj se se mnou, jesti ne, budu shánět já! Náš předseda té druhé odborové organizace má kontakty na ústavní soud v Brně (sídlíme v Brně) takže bud vezmu doporučení, nebo až tam v úterý budu, klidně na ústavní soud zajdu, není problém....
Dokonce známý slouží na ústavním soudu jako ochranka, tak si ho tam pošl taky...

For pprap.Radek,
možná je to příležitost. Dřív to byli studenti, nyní možná policisté.

Studenti se zapsali do historie, teď se do ní zapíší policisté!

4: pitbull: Toho 15. je fakt blbý datum, kvůli poradám!!! Pokud nejsme z Prahy, tak to nestihneme! Chce to byť by jen o den změnu! Ať nejsme za blbce, kteří si sami zaviní malou účast! A v petici mi chybí znovuzavedení příplatků za víkendy, noci, a svátky! Jedině takhle se zamezí nespravedlnostem, kdy má někdo měsíčně dvě noční a má stejný prachy jako někdo, kdo jich má deset!
Jinak před chvílí jsem shlédl zprávy na Primě a byl to hnus! Odpovědi pana Langera a mluvčího PP jsem tak nějak očekával, ale že řekne zástupce odborů, že není důvod k demonstraci, to je silný kafe!!! Copak zákon, kterej je v rozporu s Ústavou, Listinou, demokracií, kterej je nespravedlivej a diskriminační, není důvod??? Za co jiného by prohoha odbory měly bojovat, když ne za takovéhle základní a existenční práva???
Jen jsem zvědav, až bude zase nějaká předvolební kampaň, jak bude pan Langer reagovat na oblíbené útoky opozice ve smyslu, že ODS je stranou pro bohaté, která bere chudým a dává bohatým? Vždyť přesně tohle se děje u PČR!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Bohužel se přiznávám, že jsem ODS volil, nejsem tedy žádnej komouš ani levičák, ale tímto si to u mě pos....

Vážení kolegové. Ať již bude demonstrace v kterýkoliv den, bude to přinejmenším první akce tohoto druhu, kterou snad naše dějiny nepamatují. Protestní demonstrace ozbrojené složky státu - PČR, tak to je tedy gól. Na ministra, za kterého se toto stane se bude opravdu dlouho vzpomínat a možná, že jako jako jediná svého druhu vejde i do učebnic. Opravdu bych nechtěl být členem ODS, členem té strany, která tak vehementně kritizovala po dlouhá léta a slibovala, jak ONA vše lépe povede. Tak tedy vedla, až to dovedla.. ke zdárnému konci. A být stínovým ministrem, který neznal nikdy slova chvály a uznání, ale byl věčným kritikem a oponentem? Tak tím bych také nechtěl být. Ještě dlouho se na něj bude vzpomínat......a doufám, že nezapomene.
Jediné co mohu říci je: dostavte se v opravdu hojném počtu na demonstraci a projevte svůj nesouhlas. Nelitujte peněz, volného času a udělejte si tematický a poznávací výlet do Prahy-:)) Kdy budete mít opět takovou příležitost měnit dějiny???? A nezapomeňte, až půjdete opět volit, kdo je ten dobrý a kdo ten zlý. Zlého jsem si vybral - je to ODS. A dobrého...??? Toho vám napovídat nebudu. Sám za sebe mohu říci, že již nyní mám příslib všech členů rodiny, že ač nechodili pravidelně k volbám, tak nyní se zúčastní opravdu všichni a budeme volit jednu stranu, jednoho dobrého.. ale ODS to rozhodně NEBUDE!!!!!

Vždyť to ODS říkala ještě před volbami, že bohatým ještě víc přidají a chudým ještě víc na záda naloží. Proto je většina Prahy volila. Policie ČR je toho zářným příkladem. Na PP (Praha) přidají v řádech desetitisíců a aby na to bylo, tak to seberou těm, kteří u policie dělají tu nejdůležitější práci - styk s lidmi. Když se začnou lidi bouřit, tak že to nějak dorovnaj, ale tak, že to daj do nenárokové částky, která se nevalorizuje.
Takže 15 v Praze, ať nás tam je co nejvíc.
PS: S platem jsem nedopadl zas tak špatně, přidali mně 0,32% (1106,-Kč za rok).

Termín demonstrace je vybrán zcela nevhodně. Každý funkcionář raději svoje lidi zaměstná na poradě, které se v této době konají než aby jim umožnil se demonstrace zúčastnit. Chce to změnu.

V této chvíli lze asi jen těžko dělat změnu v termínu demonstrace a opět hledat další termín. Vím, že pro každého to není jednoduché vzhledem k tomu, že kolem 15 dne v měsíci bývají na základních útvarech porady, ale je nutné si volno naplánovat včas dopředu a pokud vás bude na útvaru většina, tak vedoucí poradu udělá jiný den, tak jako u nás. Nemůžem již takto rozjednanou demonstraci odkládat, aby si o nás ti odborníci nahoře mysleli, že nejsme schopni se domluvit na základních věcech. Hlavně je nuté termín demonstrace co nejrychleji rozšířit na všechny útvary a dále na ostatní složky MV, kterých se paskvil, kterému říkají zákon týká, tak aby účast byla co největší a dále posílat na konto fin. příspěvky na případnou právní pomoc. Děkuji za pochopení. DEMONSTRACE!!!

Hele příteli, vetřel jsi se sem pod mou značkou, tak si ji laskavě změň

Opravdu ten termín je trochu nešťastný, opravdu všude jsou porady a z Moravy to do Prahy stihnem jen velice těžko. Zkuste tedy ještě jednou( ( po třetí a naposledy ) , do třetice všeho dobrého)) změnit datum na 14.2.2007, nebo 16.2.2007.

Vážený pane ministře, právě teď jsem v televizních novinách na Primě shlédl Vaše vyjádření k chystané demonstraci a z Vaší reakce se mi zvedá žaludek. Proč máme neustále čekat až na konec roku? To už u koryta nebudete a ministrem vnitra bude někdo jiný, kdo si "vyžere" výsledky Vaší práce? Každý z policistů má minimálně maturitu a tak si všichni dokážeme podle podepisovaných platových výměrů spočítat svůj plat v "čisté" výši, který je dle současného znění neměnný a budu jej pobírat ve stejné výši celý rok. Pokud ovšem čistě náhodou na nás nezbydou nějaké odměny. Dle Vašeho vyjádření tedy očekávám, že na konci roku dostanu mimořádný plat ve výši aspoň 20.000,- Kč, aby se mi dorovnala mzda za celý letošní rok apoň do výše loňské mzdy a to už nemám odvahu počítat valorizaci, která ostatní státní zaměstnance neminula. Zvedněte už konečně svůj zadek z vyhřátého křesla a jděte do ulic zeptat se v těchto ulicích sloužících policistů jak ono to doopravdy je.

On ti bude pořád dokolečka tvrdit , že byl každemu navýšen plat , že je vše v pořádku. Neřekne ale, že to je základní plat bez příplatků. Já jsem ale v roce 2006 nežil jen ze základu!!!!!!
Mě by stačily ty jeho příplatky nebo to co si naposledy přidali ve směmovně na platech. Demonstrace-nutnost.

TADY PŘECE NEJDE JEN O PENÍZE, TADY DOŠLO K NESMYSLNÉMU ZNEVÝHODNĚNÍ URČITÝCH TARIFNÍCH TŘÍD, KTERÉ PRÁCI U PĆR ANI NEODPOVÍDAJÍ.