Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

tak pan langer nám chce opět vzít naši veřejnoprávní televizi. nepoučitelný člověk...

Langer Vám nic nebere.

Ale také nic nedává.

Ale také nic nedává.

aaa

Konečně jasný názor. Souhlasím.

Šmarjá lidi, to vám nedošlo, že tady je chat, na který Langer nechodí? Běžte mu nadávat na "ptejte se," jo?

Ale chodí sem, chodí!

Dělá se mi zle z toho,když čtu tolik nenávistných slov na adresu presidenta Havla.Tomuto člověku/ač k němu mám také výhrady/nesahá drtivá většina současných politiků morálně ani po kolena.Když označil naši republiku-právem a po pravdě -za vytunelovanou,potrefené husy se ozvaly a tím víc ho nenávidí.Dříve jsem ODS velice věřil a volil ji.Dnes ve svém okolí vidím,že nejfanatičtějšími obhájci ODS jsou podvodníci,tuneláři a další lidé /dříve vesměs funkcionáři KSČ/,kteří si neuvěřitelně nahrabali nepoctivým způsobem a v ODS tuší záruku toho,že po původu jejich majetku nikdo nikdy pátrat nebude.

Hm. Tak funkcionáře KSČ já bych hledal jinde - třeba v ČSSD nebo na ministerstvu vnitra. Souhlasím ale s tím, že díky opoziční smlouvě je i za tohle zodpovědná ODS. A co se Havla týče - stejně jako Klaus je už jen odleskem vlastní slávy. U obou mně to mrzí, lidi jako Vy, kteří potřebují modly, jsou ale směšní.

Hm. Tak funkcionáře KSČ já bych hledal jinde - třeba v ČSSD nebo na ministerstvu vnitra. Souhlasím ale s tím, že díky opoziční smlouvě je i za tohle zodpovědná ODS. A co se Havla týče - stejně jako Klaus je už jen odleskem vlastní slávy. U obou mně to mrzí, lidi jako Vy, kteří potřebují modly, jsou ale směšní.

Pane Vávro,díky za Vaši reakci.Když jsem psal o funkcionářích KSČ,nevyjádřil jsem se přesně-měl jsem na mysli nomenklaturní komunisty typu soudruh náměstek,soudruh ředitel,...Jak jste ale přišel na to že potřebuji modly?Mě jen štve,že se o Havla otírají takoví,kteří za minulého režimu vystudovali prestižní vysoké školy /Langer medicínu a Klaus dokonce VŠE-zahr.obchod,což bez minimálně loajality k režimu nepřipadalo v úvahu/.Pro mě lidský charakter představuje/ač se vám to může zdát naivní/určitou vysokou hodnotu,ale s charakterem dvou výše zmiňovaných to podle mého nebude žádná sláva. K.M.

Panu K.M.: Mohu vás ujistit, že i za komunismu se dalo vystudovat bez pochlebování komunistům. Sám jsem na vysokou školu šel skoro přímo z komunistického kriminálu v padesátých letech - a netajil jsem své názory. Kromě pozdějších disidentů se ke mně většina lidí chovala slušně.

Panu K.M.: Mohu vás ujistit, že i za komunismu se dalo vystudovat bez pochlebování komunistům. Sám jsem na vysokou školu šel skoro přímo z komunistického kriminálu v padesátých letech - a netajil jsem své názory. Kromě pozdějších disidentů se ke mně většina lidí chovala slušně.

Pro pana Vávru:Měl jste asi štěstí na slušné lidi.Můj strýc byl 6 let v 50.letech v komunistickém kriminále a moji dva bratranci nesměli !!! být na příkaz shora přijati ani na lepší učební obor.Mohli tehdy volit jen mezi oborem zedník a hornickým učilištěm.Jak se Vám,jako bývalému polit.vězni líbí,že tito lidé mají vesměs stále nejnižší důchody,zatímco estébáci a policajti dostali vysoké odchodné po zrušení StB,resp.berou vysoké renty-což jim umožnilo skvělý start do podnikání?

Nejsem pan Vavra, nevim, na koho mel stesti on. Ja stesti mel. kdyz si to dnes srovnam, neskutecne. Ale nejspis kazdy z vericich komunistu myslel, ze mne prevychova. Ja jim nerikal, ze jsou blbci - jen jsem kladl otazky, ktere si asi dosud nepolozili sami.

Panu V.L:Snad budete souhlasit s tím,že pokud je pravda,že matka p.Langera pracovala jako zdravotní sestra ve věznici,musela to být velice spolehlivá soudružka.Na otázku v předchozím příspěvku se vám odpovědět nechce?

Nestačím se divit kolik lidí má ještě náladu přehrabovat se v těch sračkách. Sám jsem se narodil v socialismu, přežil jsem ho rovně a teď si myslím, že důležité je to co bude. Svoje štěstí si stejně každý nese v sobě, režim nerežim. Byly chvíle dobrý i zlý, a tak je to i teď.

Nestačím se divit kolik lidí má ještě náladu přehrabovat se v těch sračkách. Sám jsem se narodil v socialismu, přežil jsem ho rovně a teď si myslím, že důležité je to co bude. Svoje štěstí si stejně každý nese v sobě, režim nerežim. Byly chvíle dobrý i zlý, a tak je to i teď.

Pane R.T. :Rád bych s vámi souhlasil,ale!!! Ty sračky,jak vy říkáte,se měly už dávno uklidit,ale protože se tak nestalo,narážíme na ně na každém kroku,ať se nám to líbí,nebo ne a často se v nich musíme chtě nechtě brodit až po kolena-bohužel.Ale tím,že se budeme tvářit,že neexistují a zavírat před nimi oči,tím nezmizí a neuklidí se.Víte,ono je to hodně i o morálce,která se u nás stala - i díky těm neuklizeným sračkám - téměř prázdným pojmem a je to také o smyslu pro spravedlnost. Neznám vás a nemám důvod nevěřit,že jste vždy byl čestným člověkem.Znám ale i řadu lidí,kteří by si moc přáli,aby se už ov těch "sračkách"nikdo nešťoural a na všechno se co nejdřív zapomnělo.Věřte mi,mají k tomu mnoho důvodů!Jak si vysvětlujete,že v parlamentu není a nikdy nebyla /až na pár čestných vyjímek/ "politická vůle"ty sračky uklidit?

Vy jste ,vážený pane poslanče ,právník. Mimo jiné ,já vím.Jak se slučuje s Váší profesní přísahou zpochybňování výroků Ústavního soudu?

Mám-li být přesný, žádnou profesní přísahu jsem neskládal a Ústavní soud ČR jsem nezpochybňoval. Vysvětluji to blíže na diskusním fóru - řekl jsem svůj názor a na ten mám snad právo nebo ne?

Zdravím Vás a fandím Vám. Pokud některým spoluobčanům pijete krev, pokračujte v tom - oni to pořebují...:-) S Vašimi postoji k hradní politice a nedávnému dění v ČT se ztotožňuji... Možná jsem úplně mimo obraz, ale v této zemi něco smrdí... Klidně do toho šťourejte, tím že se budou problémy obcházet, smrdět nepřestanou...

Jsou dva druhy politiků - ti, kteří mlčí a neřeknou svůj názor proto, aby se náhodou někomu nezlelíbili... a ti, kteří názory na věci kolem sebe mají a neskrývají se s nimi. Ti první se hřejí na výsluní žebříčku popularity, ti druzí nikoliv. Já upřednostňuji tu druhou skupinu.

Oblíbený citát
Už se mi poštěstilo znelíbit se špatným, a to je důkaz, že to je se mnou v pořádku.
(L.A.Seneca)

No hlavně, pane Langer, že máte jasno v tom, kdože jsou Ti špatní (Hrad, hradní kamarádi, vzbouřenci v ČT, atd....) a ti dobří (ODS, pan Klaus, vy.....). Připojuji se ke kritice pana Stárka. Též na mne dělá dojem, že Vám leží pan prezident Havel takříkajíc v žaludku a na jeho místě byste nejraději viděl zřejmě pana Klause.
Přeji prezidentu Havlovi pevné zdraví, aby mohl dokončit řádně své funkční období a novou hlavu státu pak již volil nový parlament. Doufám, že partneři v opoziční smlouvě nebudou mít po příštích volbách sílu k tomu, aby pana Klause zvolili jako Havlova nástupce. Jinak Vám přeji vše dobré!

ale prd.

Pane Langer, vaše výpady proti prezidentu Havlovi jsou již poslední dobou neúnosné. neumíte se ovládat a ve Vašem obličeji je vidět pohrdání, když o něm hovoříte. Narozdíl od Vás si pana prezidenta Havla hluboce vážím, ve srovnání a ním jste toho ještě moc nezažil a více pokory by Vám slušelo. Zřejmě bysta na jeho místě viděl raději pana Klause. Chci Vás ale ujistit, že se Vám tato vize nesplní. Vaše preference klesají a postupně se z ODS stává extremistická strana. Stejný názor mám i na Vaše koledy Zahradila, Nečase a Topolánka. Učíte se dobře od pana profesora!! Jen tak dál!!!!!!
Co takhle koalice ODS a ČSSD, neuvažujete o ní náhodou po volbách?
Děkuji, že nebudete na tento příspěvek reagovat!

Vážený pane! Vůbec se nedivím těm, kteří pohrdají našim prezidentem Havlem. Poslední dobou /zhruba už 4 roky/ neudělal pro tuto zemi nic dobrého. Vše co dělá je pro dobro jeho, nebo 4K. Naopak akorát rozeštvává strany proti sobě!!! A co se týká reprezentace státu, to je kapitola sama pro sebe. Vždy musí ukončit návštěvu předčasně kvůli zdravotnímu stavu.! Rozhodně by měl už odstoupit sám a ne než mu skončí volební období!! Měli bychom rozhodně lepšího nástupce v podobě pana Klause, to je člověk ve světě vážený a uznávaný! Jenom my si ho nedokážeme vážit! Rozhodně by to konečně byla pořádná osobnost, která by nás dokázala reprezentovat.

Neviděl, bych to tak černobíle. V soupeření se stranickými aparáty se člověk, který má zájem o věc, musí někam zařadit. Jsem tradičním voličem ODS a vážím si zároveň Václava Havla. Odkud máte informace o tom co V. Havel v posledních čtyřech letech dělal? Z médií :-)) ?

Každý politik se opotřebovává. Uzavřením se do krunýře stále stejných pochlebovačů i v jinak čestném člověkovi vybudí zdání vlastní vyjímečnosti a neomylnosti. Jsem také volič ODS a Havla jsem si vážil až do tzv. Rudolfinského projevu, který jsem hodnotil jednoznačně jako pro tuto zemi destabilizující. Od té doby Havel republice jednoznačně škodí až paranoidním příklonem na jednu stranu politického spektra. Jeho postoj v době "boje za svobodu slova" byl politika v jeho postavení (nikoli rozhledu) nedůstojný. Jiná věc je v zahraničí, kde jim naše vnitřní rozmíšky visí ...., tam má pořád, ať se to komu líbí nebo ne, vysoký kredit.

Ještě k prezidentu Havlovi:
Co se týká Rudolfinského projevu, plně se s ním ztotožňuji. Pomalu se začíná rozkrývat, jaké pozadí měla celá privatizace a začíná se dařit v kalných vodách naší křehké demokracie lovit i ryby větší.
Tolik obdivovaní (panem Klausem například) Kožený, Železný, Salzmann, Soudek,atd....) se daří usvědčovat z podvodů. Jsou to lidé, kterým je bližší jejich kapsa než prosperita celé republiky a s těmito lidmo byla vždy ODS v úzké vazbě. Zejména na jejich finanční zdroje. Pomalu se věci rozkrývají a dozvíme se spoustu zajímavého!

Úplně mě omračuje, jak každý blbeček ví, co si myslí Klaus. A co obdivuje. Nezapomeňte, že zůstal sám, kdo teď nese všechny průsery vlád, kde si bez lidovců a ODA ani neškrtl. Chce to nemít sklerózu nebo alespoň nebýt úplný pitomec. Moc čtete MFDnes.

Stárek je blb. Tohle není Langerovo diskusní fórum, ale chat. Když už neumíš psát, nauč se číst!

Kouřile,ty arogantní blbe a Klausomile,ty máš asi v tý svý řepě pěkně vykouříno!!

Jasně neuvedenej (potracenej). Mám ho nad postelí. Tím blbečkem jsem nemyslel tebe, protože ty nevíš ani to. Kdo ti to přečet?

Kouřile,samozřejmě vím,že všechny vlády,v nichž byl Klaus byly koaliční.Neuvěříš,ale číst umím.Kdyby totiž vládl Klaus sám a mohlo být jen po jeho,tak by toho tady zkurvil daleko víc.Víš proč se mu tak líbí ve Švýcarsku?Asi proto,že tam je to taky samej tunel a ten jejich ementál se spoustou děr mu připomíná naše zákony ve kterejch si tak lebedí.

To dnešní /včerejší/ vyjádření k výroku Ústavního soudu byl státnický čin.Občane ,kašli na všechny soudy ,včetně toho Ústavního!Vám to prostředí anarchie vyhovuje!!!!To je smutné zjištění ,pane poslanče.

Jsi nejen blbej ale i hluchej. To co píšeš jsi řekl akorát tak ty. Když se vrátíš z hospody s 12 pivama, nelez na chat.

Mám jasný názor týkající se chovu psů. Měla by být zakázána ta plemena,která jsou označována jako bojová,ale také bych uděloval výjimky chovatelům těchto plemen,jejichž zájem o chov by byl eminentní.Musely by však být jasně vytyčeny podmínky,jež by musely chovatelé dodržovat.Př.pravidelné cvičení psů,pravidelné veterinární prohlídky,pohyb vždy s náhubkem a vodítkem,atd.Samozřejmě při sebemenším porušení těchto podmínek, okamžité zrušení výjimky. Kromě jiného bych stanovil podmínky pro chov psů všeobecně - pohyb na volných prostranstvích výhradně s náhubkem a vodítkem , zákaz pohybu na místech,kde se vyskytují děti : pískoviště,dětská hřiště. A co je nejdůležitější - postih pro občany(chovatele psů obecně),jež nebudou tato nařízení respektovat. Nikoli pouze peněžní,ale i tresty nepodmíněné a doživotní zákaz chovu psů! Tímto a ničím jiným lze donutit lidi,aby se naučili starat nejen o sebe,ale i o zvíře,které se často stane jim nepohodlné!