Rozhovory / Ustoupit musí všichni
[03.01.2001]
Média
Ustoupit musí všichni
Analýza sporu o ČT
Na včerejší schůzce předsedů stran nedošlo k žádné dohodě. Co bude následovat?
Je třeba vycházet ze základních principů, kterými jsou platný zákon o ČT, zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. Je potřeba, aby se k věci vyjadřovaly ty instituce, které k tomu mají ze zákona oprávnění. Tedy Rada ČT, vysílací rada a Sněmovna.
Ředitel ČT Jiří Hodač v posledních dnech učinil několik významných personálních rozhodnutí. Ve východiscích navrhovaných Václavem Klausem se uvádí, že by měly být tyto změny zmrazeny. Jste za určitých okolností ochotni podpořit odchod Hodače jako první krok?
Nelze dělat izolované kroky. Situace dospěla tak daleko, že je potřeba nalézt univerzální, kompletní scénář, obsahující konkrétní body v nějakém časovém rozpoložení, ale není možno dělat jednotlivá rozhodnutí náhodně bez toho, aby se vědělo, co bude následovat.
Je ODS ochotna v něčem ustoupit?
Ustoupit musí všichni, má-li být výsledkem nějaká forma kompromisu. Je třeba ochotu projevit, ale ústup musí mít nějaký limit. Ve čtvrtek se na společném jednání sejde mediální komise a kulturní výbor. Věc budou projednávat na základě oficiální zprávy Rady ČT a podle ní připraví pro Sněmovnu podklad pro jednání. V tuto chvíli zákonné důvody pro odvolání Rady ČT nevidím.
Zapříčiní podle vás včerejší neúspěšné jednání další eskalaci konfliktu v ČT?
Věřím, že nikoliv. Pokud se bude eskalovat, tak pouze na podnět někoho, kdo na jeho vyhrocení uplatňuje svůj politický zájem. Již nejde o spor věcný, ale o spor politický. Vím, že v této zemi existují lidé, kteří mají velký zájem, aby se situace co nejvíce destabilizovala. ODS má zájem úplně opačný.
Máte na mysli čtyřkoalici?
Bohužel nynější jednání některých poslanců Unie svobody a ODA, některá stanoviska pana prezidenta mě přesvědčují, že ano.
Hodač pověřil funkcí finančního ředitele Jindřicha Beznosku, který byl do pondělka šéfem sdružení Meritum, hájícím zájmy akcionářů bývalé IPB. V tomto sdružení je například také mnohamiliónový věřitel a člen ODS Piskoř. Nezpochybňuje to Beznoskovu nestrannost?
Úplně se děsím toho, kam až v tomto kádrování půjdeme. Posuzovat lidi podle toho, jací jsou jejich rodiče nebo nejsou jejich děti, tak se nikam nemůžeme dostat. Zavání to obdobím dávno, dávno minulým. Myslím, že do společnosti na prahu třetího tisíciletí to vůbec nepatří. To bychom dokázali zpochybnit takzvanou nezávislost každého člověka v této zemi.
Jak by se podle vás tedy měla posuzovat politická nezávislost? Například členka Rady ČT Jana Dědečková je ve vaší straně. Zatímco v zákoně o ČT se píše, že členové nesmějí prosazovat zájmy stran, ve stanovách ODS je zakotveno, že členové naopak musí zájmy strany hájit.
Toto je absurdní argument. Pokud vím, tak v této zemi platí zákony, nikoli stanovy politické strany, a zákony jsou nadřazeny všem normám nižší právní síly. Paní Dědečková se samozřejmě při výkonu své funkce radní ČT musí důsledně řídit zákonem o ČT. Je zvláštní, že se hovoří neustále o paní Dědečkové a zapomíná se, že členy rady jsou také členové jiných politických stran, a docela by mě zajímalo, jaké tito lidé mají své stanovy.
Není skutečnost, že jste také vy navštívil vzbouřené pracovníky ČT, v rozporu s vaším tvrzením, že se tímto způsobem nemají politici vměšovat do celé kauzy?
Já jsem se s nimi setkal, ale řekl jsem, že mám základní požadavek, to jest, aby setkání neprobíhalo v budově zpravodajství ČT. Zásadně jsem nesouhlasil s tím, aby do tohoto místa chodili politici, aby se zúčastňovali vzbouření. Zájem se setkat byl oboustranný. Toho, že jsme se potkali někdy ve dvě hodiny v noci a končili asi ve čtyři ráno, nelituji, protože tento rozhovor pro mě měl smysl.
Právo, 3.1.2001