Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Rozhovory / ČT1:Nové sídlo Rádia Svobodná Evropa

[13.10.2006]

Terorismus

ČT1:Nové sídlo Rádia Svobodná Evropa

Bezpečnostní opatření v boji proti terorismu

(rozhovor s ministrem vnitra Ivanem Langerem je ke konci příspěvku)

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Na pražském Hagiboru se začalo stavět nové sídlo Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Přestěhuje se tam z bezpečnostních důvodů. Dosud sídlí v budově Federálního shromáždění u Václavského náměstí.

Ivan LUKÁŠ, redaktor
--------------------
Ne poklepáním na základní kámen, ale vyrytím kusu země, stavba nové budovy Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda začala po americku. Pět pater, přes třiadvacet tisíc metrů čtverečních, nejmodernější technika, podle architekta ale i pevnost.

Jakub CIGLER, architekt
--------------------
Na jedné straně bylo zadání prezidenta Svobodné Evropy udělat budovu, která symbolizuje svobodu a demokracii, na druhé straně jsme dostali několik tisíc stránek specifikace, co všechno musí, jakým způsobem musí chránit Svobodnou Evropu před různými útoky.

Ivan LUKÁŠ, redaktor
--------------------
Svobodná Evropa je v Praze od roku 95. Nové sídlo se začalo hledat po teroristických útocích v New Yorku před pěti lety. Bývalé Federální shromáždění obklopily betonové zátarasy, doprava v centru se zkomplikovala. Hledání místa pro novou budovu se táhlo roky, v úvahu přicházelo asi třicet lokalit. Nakonec vyhrál Hagibor.

Pavel BÉM, pražský primátor /ODS/
--------------------
Je to pozemek, který není úplně v centru Prahy, zároveň skýtá možnost pro poměrně velmi extenzivní zástavbu. I z bezpečnostního hlediska je to to správné, pravé místo.

Ivan LUKÁŠ, redaktor
--------------------
Svobodná Evropa vysílá od roku 1950. České vysílání bylo ukončeno před čtyřmi lety. Teď vysílá do devatenácti zemí v osmadvaceti jazycích. Do nové budovy se má Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda přestěhovat v roce 2008, a to bez přerušení vysílání.

BESEDA

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohumil Šrajer, poradce ředitele civilní rozvědky. Dobrý večer.

Bohumil ŠRAJER, poradce ředitele civilní rozvědky
--------------------
Dobrý večer.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké míry pomůže bezpečnosti na Václavském náměstí přestěhování budovy Rádia Svobodná Evropa? Ptám se na to proto, že přece jen tato budova byla nadstandardně střežena a jestli s tím neodejde právě i ta nadstandardní hlídanost Václavského náměstí.

Bohumil ŠRAJER, poradce ředitele civilní rozvědky
--------------------
To si nemyslím. Myslím si, že především dojde k jakémusi uvolnění té situace kolem stávajícího centra, stávajícího centra Rádia Svobodná Evropa. To, že se přesune mimo centrum města, je jenom dobře z bezpečnostního hlediska a ostatně je to dobře i také z hlediska jakési průchodnosti té části města, která je dlouhodobě velmi špatná.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Lokalita Prahy 10 se tím nestane nebezpečnější? Je to místo, které je tedy z hlediska bezpečnosti přehlednější a tím více uhlídatelné, řekněme?

Bohumil ŠRAJER, poradce ředitele civilní rozvědky
--------------------
Rozhodně byla zvažována, předpokládám, všechna bezpečnostní kritéria tak, aby to řešení, které bylo zvoleno, aby bylo trvalé, aby bylo, řekněme, kvalitní, aby skutečně dokázalo splnit všechna ta kritéria, která splněna být musí.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Obecně vzato, zaměřují se teroristé ve světě stále na podobné typy budov nebo se víc zaměřují na takzvané měkké cíle, tedy na místa, kde mohou zasáhnout více civilistů?

Bohumil ŠRAJER, poradce ředitele civilní rozvědky
--------------------
Máte pravdu, že ta preference pro měkké cíle, o kterých jste hovořila, je rozhodně větší. Je to trend, který můžeme sledovat posledních několik let. Je to samozřejmě snazší takovýto terč nějakým způsobem trefit. Také ta příprava toho teroristického útoku je podstatně snazší. Jakmile ten útok není tolik sofistikovaný, jako jsou útoky na, řekněme, velké dopravní prostředky a tak dále, tak také klesá pravděpodobnost, že bude odhalen.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Je teď v hlavním městě důvod pro zvýšená bezpečnostní opatření? Hrozí něco konkrétního, aktuální hrozba?

Bohumil ŠRAJER, poradce ředitele civilní rozvědky
--------------------
Já myslím, že ty informace, které proběhly sdělovacími prostředky nějakým způsobem tu situaci vykreslují. Neříkám, že plasticky, pravdivě a tak dále, ale myslím si, že vláda se rozhodla na základě informací, které měla k dispozici a je to její odpovědnost, rozhodla se tak, jak se rozhodla.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Já vám zatím děkuju. Zvýšená bezpečnostní opatření kvůli terorismu zavedlo Česko poprvé po útocích v USA 11. září 2001. Policie nařídila nadstandardní ochranu amerických objektů v Praze, střežilo se letiště, jaderné elektrárny a Rádio Svobodná Evropa, které se tedy hlídá dodnes. Koncem listopadu 2001 Bezpečnostní rada státu úroveň opatření snížila. V listopadu 2002 Praha hostila summit NATO. Akce si vyžádala bezpečnostní opatření, která neměla v České republice obdoby. V březnu 2003 zahájily Spojené státy americké první část vojenské operace v Iráku. Kvůli tomu se v Česku začala opět zavádět přísnější bezpečnostní opatření. Hlídaly se i zdroje pitné vody či dopravní uzly. Po atentátech v Madridu v březnu 2004 se vrátila některá opatření zavedená v září 2001. Například letiště v Ruzyni hlídal policejní obrněný transportér. Letos v srpnu se zpřísnila opatření na letišti kvůli válce v Libanonu. Policie se víc zaměřila na lety do USA a do Británie, což souviselo se zmařenými útoky v Londýně. A letos v září rozhodla o posílení bezpečnostních opatření vláda v Praze. Tajné služby varovaly o zvýšeném riziku teroristického útoku. Pozornost se zaměřila především na židovské objekty.
A na lince je teď úřadující ministr vnitra Ivan Langer. Dobrý večer.

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/
--------------------
Dobrý večer přeji.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, jsou v Praze stále důvody pro plošná bezpečnostní opatření? Je riziko útoku stále tak naléhavé?

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/
--------------------
My průběžně získáváme a vyhodnocujeme informace od zpravodajských služeb a podle toho také jsou definovány jednotlivá bezpečnostní opatření. Já bych v tuto chvíli nehovořil o plošnosti, ale o snaze, aby byla přesněji zacílena a domnívám se, že v tuto chvíli není důvod pro jejich další zpřísnění, ale spíše bych hovořil o zpřesnění.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně hrozba stále trvá, je to tak?

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/
--------------------
V tuto chvíli nemáme žádné informace, které by nasvědčovaly tomu, že by bylo třeba charakter těch opatření zásadním způsobem měnit, ale také žádné informace, které by říkaly jednoznačně, že ono zvýšené bezpečnostní riziko už pominulo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
V ulicích jsou stovky ozbrojených policistů nebo alespoň donedávna tomu tak bylo. Je to náročné finančně i personálně. Jak dlouho to může vydržet? Má policie na to zdroje?

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/
--------------------
My jsme se od prvopočátku snažili velmi důsledně se držet těch informací, které jsme měli od zpravodajských služeb a opatření byla definována tak, aby policie byla schopná tato opatření udržet nejen v řádech hodin, ale i v řádech dnů a případně i týdnů. V tuto chvíli mohu říct, že policie je připravena a policie tento úkol zvládá.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, já vám děkuju. Dobrou noc.

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/
--------------------
Dobrou noc.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Šrajere, je pravda, že teroristé měli při útoku v Praze přepadnout restauraci nebo synagogu a zajmout Izraelce, věřící a podobně, jak to napsala Mladá fronta DNES, a taky Aktuálně.cz?

Bohumil ŠRAJER, poradce ředitele civilní rozvědky
--------------------
Tak, to jsou informace sdělovacích prostředků. Já nejsem v pozici, abych tyto informace jakkoli komentoval, vyjadřoval se k nim, jestli jsou pravdivé, méně pravdivé nebo vůbec nepravdivé. To po mě nečekejte takovéto vyjádření. Samozřejmě, když se na to podíváme z nějakého pohledu obecného, tak pochopitelně objekty, které nějakým způsobem reprezentují židovskou kulturu obecně mohou být centrem pozornosti islamistických teroristů.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Je aktuální ještě jiná hrozba? Jsou místa, na která byste v tuto chvíli rozhodně nešel v Praze?

Bohumil ŠRAJER, poradce ředitele civilní rozvědky
--------------------
Já nechci budit v žádném případě žádnou paniku. Opět se nějakým způsobem omezím pouze na typologii. Samozřejmě, jako ohrožená místa mohou být prostředky hromadné dopravy obecně, můžou to být místa, která jsou turisticky atraktivní, mohou to být místa, která se nacházejí poblíž symbolů, řekněme, našich spojenců, a tak dále, ambasád a tak podobně.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou nebo byli teroristé z těch hrozeb na území České republiky nebo se o nich stále nic neví a stále se vlastně spojují proti fiktivnímu nepříteli?

Bohumil ŠRAJER, poradce ředitele civilní rozvědky
--------------------
Já musím říct, že v boji proti terorismu, a platí to i v tomto případě, je velkou posilou mezinárodní spolupráce. Takže ty informace, ty klíčové informace jsou vždycky, řekněme, výsledkem mezinárodní spolupráce a dále bych do nějaké podobnosti dál, dál nešel.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Šrajere, já vám děkuju. Hezký večer. Na shledanou.

Bohumil ŠRAJER, poradce ředitele civilní rozvědky
--------------------
Hezký večer i vám.

ČT1, pořad Události, komentáře, 13. října 2006