Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Média o IL / Lidové noviny: 800 estébáků mezi policisty

[26.09.2006]

Policie

Lidové noviny: 800 estébáků mezi policisty

Bývalí pracovníci StB u Policie ČR

Ministerstvo vnitra poprvé přiznalo, kolik pracuje u policie bývalých pracovníků komunistické Státní bezpečnosti. Číslo je daleko vyšší, než se dosud odhadovalo: mezi policisty je osm stovek bývalých estébáků.

„U Policie ČR je k dnešnímu dni ve služebním poměru necelých 800 osob, které jsou považovány za příslušníky Sboru národní bezpečnosti zařazeného ve složce Státní bezpečnosti,“ uvedla na dotaz LN tisková mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková. Ministerstvo ale podle ní nemá žádné zákonné možnosti, jak zveřejnit jména konkrétních osob.

Záměr „vyčistit“ policejní sbor od bývalých aktivních přisluhovačů komunistického režimu oznámil při nástupu do funkce ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Podle něho to pomůže zvýšit důvěryhodnost policie.

Langer chce použít ustanovení nového služebního zákona, který má platit od počátku příštího roku. Na výkon vybraných funkcí v policii budou podle nového zákona stanoveny vyšší kvalifikační předpoklady, například prověření na stupeň utajení „důvěrné“. O tom, zda mohou estébáci u policie zůstat, by pak rozhodoval Národní bezpečnostní úřad.

Langrův plán ale může narazit na řadu problémů. „Vůbec není jisté, že nový služební zákon začne skutečně 1. ledna platit. Možný je i dvouletý odklad jeho platnosti. Z minulosti jsou navíc známy případy, kdy důstojníci StB prověrku na stupeň utajení důvěrné obdrželi,“ tvrdí bývalý pracovník Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Radek Schovánek.

Je navíc pravděpodobné, že před začátkem platnosti nového zákona začnou bývalí příslušníci StB hromadně od policie odcházet sami. A to se všemi výsluhami, tedy s jednorázovým finančním odchodným i rentou. „Mají na to nárok, odsloužili si potřebná léta,“ tvrdí Langrův předchůdce František Bublan (ČSSD). Ten záměr nového ministra vnitra kritizuje jako nespravedlivý. „Dali jsme těm lidem šanci sloužit demokratickému režimu,“ připomněl Bublan.

Záměr očistit policii má naopak podporu pravicových politiků. Například podle senátora Jaromíra Štětiny mohou být estébáci ve funkcích stále nebezpeční.

Senátor Štětina připomněl, že estébáci stále využívají svých kontaktů z minulosti. „Jejich vazby jdou napříč policejními útvary. Ale netýká se to jen policie, ale třeba i Bezpečnostní informační služby, kde dosud pracují lidé, kteří před revolucí pracovali pro tajné služby cizích států,“ řekl Štětina.

Ministerstvo vnitra dlouho tvrdilo, že se problém bývalých kmenových příslušníků StB v policii týká jednotlivců, maximálně desítek osob. „Taková evidence se nevede a já jsem tomu i rád, že se nevede, protože bych to nepovažoval za dobré,“ odpověděl například v listopadu 2004 exministr Bublan na Langrovu interpelaci v parlamentu.

Souhrnnou evidencí, kolik estébáků v policii pracuje, ministerstvo skutečně nedisponuje. Informace o minulosti policistů je nutné hledat jednotlivě v personálních spisech, zčásti i v archivech. Tuto evidenci nyní personální odbor ministerstva provedl právě kvůli přípravě na přechod na nový služební zákon.

Lidové noviny, 26. září 2006