Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Média o IL / Mladá Fronta Dnes: Menší daně, menší stát

[24.05.2006]

ODS

Mladá Fronta Dnes: Menší daně, menší stát

ODS, volby 2006

ODS, liberální pravicová strana, letos kvůli vítězství nasadila sociálně vlídný úsměv

TOPOLÁNKOVA ODS. Opustí po devíti letech favorit voleb opoziční lavice?

Byl to nejhorší výsledek v dějinách ODS. Před čtyřmi lety dostala necelých pětadvacet procent hlasů. Navíc muž beze jména, jakýsi Špidla, v televizi ponížil Václava Klause. Ten sice v závěru kampaně roztahoval nad davy ruce v černém fráčku jako nějaký dirigent nebo netopýr, ale bylo jasné, že mu chybějí nápady i energie. Vůdce i jeho dítě, strana, byli dočista na dně. Dnes je Václav Klaus prezidentem, kterého lid miluje. A ODS po letech trapností a neúspěchů sahá po vítězství. Co se stalo?

Velmi nečekaný zázrak s novým lídrem

Pod Topolánkem, ačkoliv má u nás skoro tak nepěknou pověst burana jako Bush v Americe, schlíplá strana okřála. Drtivě zvítězila v komunálních i krajských volbách, podmanila si Senát, z českých zástupců je nejsilnější i v Evropském parlamentu.
Místo opoziční smlouvy vsadila na taktiku „nulové tolerance“, za všech okolností kritizovala koaliční vládu sociálních demokratů, křesťanských demokratů a unionistů.
Úspěch ODS začal v tentýž moment a na tomtéž místě, kdy začal pád ČSSD.
Na Pražském hradě se volil před třemi lety prezident. Zatímco socialisté vrazili do zad vývrtku svému kandidátovi Zemanovi, který je dovedl ke hvězdám, ODS podržela Václava Klause, který ji svou sebestředností a mocichtivostí srazil do kolen. Jako ve starém příběhu však byla věrolomnost potrestána a věrnost oceněna.

Chromá sociální demokracie vršila až do příchodu Paroubka chybu na chybu a ODS sbírala body, přičemž nemusela vstát z houpací sítě. Má však sílu po devíti letech v opozičních lavicích vrátit se do vlády?

Co se stalo se starou ODS?

Stará ODS trpěla sklerózou. Nejsme stranou jediného muže, hlásávaly její plakáty. Nebyla to pravda. ODS a Klaus byli jedno. Po krizi, kdy se pod tíhou finančních skandálů odštěpila Unie svobody, se nová ODS začala chovat jako Klausova falanga.

Taktik Klaus uzavřel s taktikem Zemanem opoziční smlouvu, jakési registrované partnerství a klinč zároveň. Občanští demokraté drželi u moci vládu, kterou proklínali. Touha udržet se u peněz a u moci zvítězila nad principy i rozumem.
Rozpor mezi slovy a činy se jim vymstil. Zeman, který na poslední chvíli místo sebe nastrčil před čtyřmi lety Špidlu, srazil Klause a vyšel z bratrovražedného objetí jako vítěz. Klaus po velkém zdráhání přepustil své místo neznámému senátorovi z Ostravy. ODS konečně poznala, že se musí změnit.

Mýdlová opera o Otýlii Davové-Spořivé

Přirovnejme ODS k dámě, řekněme k Otýlii Davové-Spořivé z mýdlové opery Život v provincii. Její příběh je pestrobarevný. Je v něm úspěch na prknech, která znamenají svět a bohatství (transformace a první Klausova vláda). Jenže pak krasavice ztloustla a usnula v prachových, doslova, peřinách (volby ’96, kdy Zeman de facto zvítězil). Následoval pád až na dno.

Pokoutní krádeže, peníze přenášené v igelitkách, incest s mrtvým Maďarem (finanční skandály z roku ’97). Potom zrada milovaných synů. (Ruml a Pilip žádají Klausovu hlavu v roce ’97). Zázračné zmrtvýchvstání, ale za jakou cenu? Otýlie se stává konkubínou, která musí mlčky snášet perverzní praktiky největšího nepřítele Zemana (opoziční smlouva z roku 1998). A vrchol ponížení - nepřítel ji vymačká jako citron, odhodí ji a vysměje se jí (volby 2002).

Tehdy Otýlie pochopila, že to už dál nemůže táhnout se svou životní láskou. Rozešla se s intelektuálem Václavem Klausem a vdala se za bodrého moravského chasníka Mirka Topolánka. Ze zářivé rozevláté femme fatale se stala spořádaná, trochu uštěkaná měšťka. A pár měsíců před volbami si tato buržoazní dáma otevřela vyvařovnu pro nejchudší a roztáhla paže, aby si je přivinula na zkušená ňadra.

Vláda třetí nohy podle Tlustého?

Poklausovská ODS je trochu nudná, čitelná a počestná. Její program stál na důsledném liberalismu, na co nejmenším vměšování se státu do života a podnikání občanů. Druhou nohou bylo důsledné potírání a odhalování vlády, pokud to jen šlo.
Nedlouho před volbami však nařídil Mirek Topolánek Vlastimilu Tlustému, aby přidělal třetí nohu: i chudí lidé se mají mít za vlády občanských demokratů líp než za vlády socialistů. Místo vyhraněné liberální Modré šance vznikl poněkud vykleštěný program společné budoucnosti. Vydělat mají všichni. Kdo to zaplatí? To se neví.

ODS mluvila s voliči vcelku na rovinu. Před volbami však znovu použila plakátový trik. Má jádro věrných. Chce získat ty nerozhodnuté. Slibuje tedy všechno všem. Ale jak bude vládnout, pokud uspěje? Liberální přesvědčení všech vůdců ODS je velmi silné. Přes vlídný sociální úsměv je pravděpodobné, že se pokusí zavést rovnou daň, velmi silně zmenšit stát a byrokracii. Vysokoškoláci budou platit školné a budete mít možnost zaplatit si výrazně lepší zdravotní péči, i když základ bude zadarmo.

Bude snazší najímat a propouštět zaměstnance, lidé budou mít více šancí a méně jistot. Jenže, nezkazí to nakonec Topolánek?

Prázdný a falešný vůdce Mirek Topolánek?

Nová ODS je v moderních dějinách našich stran výjimkou. Nemá vůdce, který by o hlavu přečníval své kolegy jinak než fyzicky a přitom si udržoval autoritu. Slabí vůdci sociální demokracie, Špidla a Gross, bleskem padli. Mirek Topolánek, kterého Václav Klaus ve slavné SMS označil za prázdného a falešného, aniž by přesvědčoval a zářil, tak čtyři roky vede stranu od úspěchu k úspěchu a na volebním sjezdu neměl protikandidáta. S nadhledem zatím čelí výtkám o tom, že je slabý a nekompetentní vůdce.

Ale právě na přesvědčení, že jsou oprávněné, staví sociální demokracie závěr volební kampaně. Premiér hodlá svého soupeře rozdrtit. Topolánek buď dokáže přesvědčit lidi, že je skutečným vůdcem, což mu podle průzkumů zatím nevěří, nebo selže, což bude jeho politická smrt. Strana se bude muset změnit znovu, chce-li přežít.

***

* Souboj

Co řekl Topolánek o Paroubkovi

„Já pokládám nejenom věcně, ale i personálně tuto koalici za nemožnou, protože lidé, kteří dneska reprezentují sociální demokracii, žádní sociální demokrati ve skutečnosti nejsou.“
na otázku, zda by se nejsilnější strany odhodlaly k velké koalici

„Vaše kontakty s hlavami pražského podsvětí, vaše kontakty opravdu s organizovaným zločinem.“
tvrdí šéf ODS ve vzrušeném závěru diskuse

„Mně připadal více nervózní jak jindy, zřejmě tuší, jak se to celé vyvíjí.“
glosuje Paroubkovo chování ve studiu

„Nevážím si vás. Mně už dneska jednou stačilo.“
šéf ODS zdůvodňuje, proč premiéru Paroubkovi nepodal na konci diskusního pořadu ruku

Zdroj: Nedělní partie TV Prima

* Co slibuje ODS

10 slibů volebního programu

1. Rovná daň ve výši patnácti procent, a to jak z příjmu, tak u DPH.
2. Výjimku z rovné daně na potraviny a další zboží - ODS v tomto případě slibuje nulovou daň.
3. Možnost nadstandardního zdravotního pojištění. Nezbytná péče zdarma, ale možnost připlatit si lepší.
4. Individuální důchodové pojištění, možnost, aby na důchody rodičů přispívaly i jejich děti.
5. Zavedení školného, ale zároveň levných půjček a širokého systému stipendií na vysokých školách.
6. Státem zaručený příjem pro nejchudší, který má zabránit tomu, aby kdokoliv upadl do bídy.
7. Razantní snížení nezaměstnanosti díky uvolnění pravidel pro pracovní trh, to jest díky snazšímu přijímání a propouštění, zvýhodněním nezaměstnaných, kteří přijmou i méně placenou práci, a snížením daňové zátěže podnikatelům. 8. Rychlou deregulaci nájemného. Chudým lidem zvyklým žít v regulovaném nájmu by však stát vyšší náklady kompenzoval.
9. Omezení byrokracie a zjednodušení všech úředních procedur, takzvaný malý stát.
Například daňové prohlášení má mít jednu stránku.
10. Aktivnější prosazování národních zájmů ve vztahu k Evropské unii.

* Tři tváře kampaně

Petr Gandalovič: starosta Ústí nad Labem, svede jednu z rozhodujících volebních bitev. Stojí totiž proti Jiřímu Paroubkovi. Podaří se Gandalovičovi navázat na zázrak Jiřího Šulce, který tam dokázal v krajských volbách získat pro ODS nadpoloviční většinu hlasů?

Ivan Langer: má za sebou podobnou změnu jako ODS. Z nesympatického bojovníka televizní krize a z málo důvěryhodného střelce se změnil v pracovitého politika. Uvěří mu veřejnost změnu, která ho opětovně vynesla do nejvyšších stranických pater? Dokázat to musí v Olomouckém kraji.

Vlastimil Tlustý: sice se neúspěšně ucházel o místopředsednickou funkci, ale je autorem ekonomické části volebního programu ODS. Na tom, co spočítal, postavila strana celou kampaň. Vítězství či prohra budou do značné míry Tlustého duchovním dítkem. Své kvality musí ukázat ve Středočeském kraji.

* Kdo zmizel

Petr Kott: hlavní herec nejtrapnějšího skandálu tohoto volebního období. Na podzim 2003 se opakovaně opil ve Sněmovně a komicky se vymlouval. Byl vyloučen z ODS, odešel do Unie svobody a později přistoupil na protialkoholní léčení.

Vladimír Doležal: poslanec za ODS, byl obviněn z korupčního jednání. Bojoval proti tomu, aby ho Sněmovna vydala ke stíhání. Politických funkcí se vzdal až po nátlaku stranických kolegů.

Mladá Fronta Dnes, 24. května 2006