Poslanecká sněmovna v těchto dnech projednává ve druhém čtení vládní návrh zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, který byl vypracován a předložen ministrem vnitra Stanislavem Grossem. Tento návrh zákona upravuje pravidla pro odměňování, vzdělávání, kariérní řád a sociální program pro více než 70 tisíc příslušníků bezpečnostních sborů. Je nezpochybnitelnou pravdou, že každý český občan si dnes a denně uvědomuje důležitost všech příslušníků bezpečnostních složek naší země, kteří - a nebojím se to říct - téměř každý den nasazují své životy a zdraví při ochraně naší bezpečnosti a majetku. Je proto nutné vytvořit takové prostředí, které jim zajistí za váženou a respektovanou práci také adekvátní odměnu.

Je mi proto velmi líto, že návrh ministra vnitra Stanislava Grosse musím označit za ne příliš povedený. Každá úprava služebního poměru by totiž nejen měla příslušníky bezpečnostních sborů kvalitně odměňovat, ale i dostatečně motivovat pro další výkon jejich povolání. Jinými slovy řečeno Předložená novela však požadovanou motivaci neřeší a také se vůbec nezabývá situací, kdy někdo odvádí svou práci špatně.

Návrh vládního zákona vede dále k situaci, kdy výše příjmu neodpovídá míře odpovědnosti. Co to znamená v praxi? Že již tak nevýrazné rozdíly mezi služebním příjmem získaným v nižší a vyšší služební hodnosti budou nadále stírány poskytováním řady příplatků určité skupině příslušníků, zejména v nižších hodnostech. Můj koncept je oproti tomu jiný. Jsem pro redukci jedenácti složek mzdy na pouhé čtyři složky: základní tarif, odlišení přímého a nepřímého výkonu služby, osobní příplatek závislý na kvalitě výkonu a jednorázové odměny. Dle mého názoru tato koncepce umožní lepší posouzení kvality skutečně odvedené práce.

Konstrukci předloženého návrhu zákona v oblasti vzdělávaní nemohu označit jinak než za nepochopitelnou a absurdní. Oproti stávajícímu stavu se velmi výrazně snižují požadavky na dosažený stupeň vzdělání. Návrh zákona obsahuje jasný vzkaz všem příslušníkům - je zbytečné se snažit vzdělávat, nebo úplné vysokoškolské vzdělání je požadováno pouze na nejvyšších funkcích. Nemohu se také smířit s tím, že přinejmenším pro výkon funkce okresních a krajských ředitelů Policie ČR nemusí být podmínkou úplné vysokoškolské vzdělání magisterského typu.

Systém každé organizace musí být založen na kvalitním kariérním řádu. Kariérním řádu, popisujícím práva a povinnosti zaměstnanců, umožňujícím jejich růst a postup na kariérním žebříčku za splnění daných předpokladů - vzdělání, věku, zkušeností, odbornosti, kvalitě dosavadní práce. Poslední o čem se musím zmínit, je sociální program.Ten musí být mimo jiné založen na odchodném a výsluhovém příspěvku, které udržují příslušníky ve stálém vědomí, že o ně bude dobře postaráno.