Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Přepisy diskuzí / Ivan Langer hostem pořadu - Interview BBC

[10.01.2005]

Odposlechy

Ivan Langer hostem pořadu - Interview BBC

Současná politická situace, odposlechy

ODS podle místopředsedy Ivana Langera zatím nemá vyjednanou podporu pro svůj návrh ústavního zákona o referendu k evropské ústavě.

Obavy lidí ze zneužívání odposlechů nejsou na místě. Tak vyznívá policejní analýza, kterou si nechal vypracovat policejní prezident Jiří Kolář. Ministr vnitra František Bublan v rozhovoru pro BBC dodává, že Česká republika patří do evropského průměru, co se počtu odposlechů týče.

František BUBLAN (zvukový záznam): Já si myslím, že tomu tak je, protože já mám ještě zkušenost z té zpravodajské práce a tam vím, že jako mnohé země jsou v tom jaksi daleko intenzivnější, než jsme my, a nikde se o tom nemluví, nikde se o tom nepíše.

Říká v rozhovoru pro BBC český ministr vnitra František Bublan. Nejen o možném zpřísnění používání odposlechů v České republice bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, místopředseda Občanské demokratické strany a také stínový ministr vnitra za tuto stranu Ivan Langer. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Hezký podvečer.

ODS je nejsilnější opoziční stranou v České republice. Podle dlouhodobých průzkumů preferencí by vyhrála volby. Co, nebo kdo podle vás může ohrozit do voleb v červnu roku dva tisíce šest postavení ODS, že by nakonec ještě nemusela sestavovat vládu?

To je velmi sugestivní otázka a na tu odpovím velmi expresivním způsobem - ODS.

V čem především?

Myslím v tom, abychom, nebo kdybychom podcenili vážnost toho období, které zbývá do voleb, kdybychom se nechali uchlácholit a uspokojit volebními výsledky v minulém roce a kdybychom rezignovali na trpělivou snahu srozumitelně, jednoduše vysvětlovat na jedné straně náš program a současně upozorňovat na škodlivost programu současné vlády.

Hrozí něco takového v některé z oblastí u Občanské demokratické strany? Je tady takové riziko?

Já věřím, že nikoliv. Už jen to, že o tom hovoříme, znamená, že si toto riziko uvědomujeme a současně také máme za sebou zkušenost předvolebního lhaní a předstírání ze strany sociální demokracie, které se jí vymstilo. A myslím si, že to je zkušenost, kterou prostě nemůžeme pominout.

Co možná námitka, že to mohou být sociální demokraté a jejich proměna, rozumějme liberalizace sociálnědemokratického politického programu, kterou chce na březnovém sjezdu prosadit premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross, že by například sociální demokracie mohla ustoupit od bezplatného školství, zdravotnictví, zkrátka být new labour?

To mi připomíná recyklaci odpadového materiálu. Znovu a znovu jej recyklujete a podstata zůstává stejná. Myslím si, že pokud by k něčemu takovému došlo, tak je to jen důkaz ideové a programové neukotvenosti sociální demokracie a její snahy podcenit voliče a občany České republiky v tom smyslu, že si nebudou pamatovat, že Stanislav Gross a sociální demokracie se o něco takového již pokusili v minulých volbách...

Vy jste přesvědčen o tom, že jste..., promiňte, vy jste přesvědčen o tom, že jste po roce devatenáct set devadesát sedm nerecyklovali?

To v žádném případě. Myslím si, že jsme prodělali velkou proměnu personální, získali jsme obrovskou zkušenost za chyby, které jsme tehdy udělali. Současně ale také platí, že celá řada věcí, která tehdy zůstala nedokončena, tak se nám v současnosti, a teď nám myslím všechny občany České republiky, vymstila. Z toho důvodu tady máme tak obrovské rozpočtové schodky, z toho důvodu diskutujeme nad problematikou důchodové reformy, reformy zdravotnictví, reformy sociálního systému.

Jste přesvědčen tedy definitivně o tom, že Stanislav Gross, pokud bude na březnovém sjezdu zvolen a pokud bude zvoleno nové vedení, ve kterém by například mohl být ministr financí Bohuslav Sobotka, pokud se podaří přemluvit Petru Buzkovou, tak tento nový mladý sociálnědemokratický tým nemůže být ohrožením silného postavení ODS?

No, je to pořád, jsou to pořád ti samí lidé, kteří tady byli za Zemana, byli tady za Špidly a teď se tváří, že s tím, co se odehrávalo v minulosti, nemají vůbec nic společného. A to si myslím, že je věc, která by jim neměla projít, neboť politika a život je běh na dlouhou trať a co se nedá omluvit, je to, když člověk se tváří, že není tím, čím ve skutečnosti je, a že nemá nic společného se svojí vlastní minulostí. A Stanislav Gross tu minulost má, byl oporou sociální demokracie za Zemana, byl oporou sociální demokracie za Špidly a teď se prostě nemůže tvářit, že je nový recyklovaný Stanislav Gross.

Po prosincovém kongresu došlo už ke dvěma zásadním personálním změnám v hlavní kanceláři Občanské demokratické strany. Po hlavní manažerce Libuši Benešové opouští hlavní kancelář i mluvčí strany Petr Husák. Výkonná rada strany potvrdila v pondělí výběr nového manažera, někdejšího senátora ODS a bývalého náměstka ministra financí Jaroslava Jurečky.

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Výkonná rada navrhuje předsedovi ODS jmenovat hlavním manažerem Občanské demokratické strany inženýra Jaroslava Jurečku, také jednomyslně.

Oznámil po pondělním jednání výkonné rady Občanské demokratické strany předseda strany Mirek Topolánek. Nedokazují změny v hlavní kanceláři ODS, že strana není tak jednotná, jak se jeví navenek?

To byste musel být přítomen na jednání výkonné rady, abyste pochopil, že strana a její nejvyšší vedení je jednotné. Podpora pana Jurečky byla jednomyslná a nezazněl ani jediný hlas, který by zpochybňoval jeho odbornou životní zkušenost a způsobilost vykonávat takovou funkci.

Ale asi by nebylo jednomyslné to, kdyby se hlasovalo o tom, zda Libuše Benešová má odejít, či nemá, protože vy jste přesvědčen o tom, že ODS dostatečně vysvětlila odchod dnes už bývalé manažerky Libuše Benešové, která tvrdí, že za jejím nedobrovolným, ještě jednou říkám, nedobrovolným odchodem je zájem jedné části ODS. Takže jste rozděleni?

Já mám hlavní pocit, že přeceňujeme změnu na postu hlavního manažera. Tak jako tak je to zaměstnanec politické strany, je to nejbližší spolupracovník předsedy Občanské demokratické strany a v tomto smyslu zcela naprosto respektuji právo předsedy potvrzené samozřejmě nejvyšším vedením vybrat si svého spolupracovníka. V tuhle tu chvíli je potřeba říci, že Libuše Benešová odvedla jakýsi kus práce, pan předseda, který se teď bude věnovat práci ODS na plný úvazek, cítil potřebu mít k sobě člověka zřejmě jiného ražení, jiného založení, jiných životních zkušeností, a proto se tak rozhodl. A v tomto smyslu já jsem ho podpořil a podpořili ho všichni členové výkonné rady ODS.

Můžete ale potvrdit, nebo vyvrátit informace z několika zdrojů, že část vedení ODS nesouhlasí se zaměstnáním některých lidí v hlavní kanceláři, které by si přál zaměstnat Mirek Topolánek?

Tak to bohužel nemůžu, neboť nevím...

Co nemůžete, vyvrátit, ani potvrdit?

Nemohu potvrdit, protože nevím, která část a koho si nepřeje.

Počkejte, jako byla tam část lidí, která si nepřála Libuši Benešovou. Mezi ty lidi tedy patřil asi předseda ODS Mirek Topolánek, jehož je to svaté právo, tak zase podle informací BBC například Marek Dalík, který patří k nejbližším lidem Mirka Topolánka, tak nemá uzavřenou smlouvu s Občanskou demokratickou stranou a přitom je to tajemník jejího předsedy. To nepovažujete za...?

Jasně, ale tady stále podle mne platí to, že ať už je zaměstnán v hlavní kanceláři ODS kdokoliv, odpovědnost za práci ODS nesou volení členové grémia a výkonné rady...

Ano, ale tam jsou dva proudy asi tedy zjevně.

Tak opravdu nevím, jaké dva proudy...

Nebo vy jste mezi proudy a když o tom nevíte.

Že bych byl mezi proudy, to už jdeme do historie a k Jiráskovi, ne?

Ano, je vidět, že znáte českou historii. Takže vy nejste mezi proudy? Vy jste v jakém proudu, nebo tam ty proudy nejsou, nebo...?

Já jsem součástí jednoho proudu, který protéká skrze hlavní kancelář. Je silný, mocný, jednotný.

Ano a ten, takže tam jsou jisté rozpory těch dvou proudů?

Já nevím, o kterých dvou proudech...

Ne, tak tam je jenom jeden proud?

Možná je tam jeden střídavý a jeden nestřídavý proud. Teda nevím, jaký je ten druhý.

Tedy jsou, co se personální politiky týče, zaměstnáni v hlavní kanceláři, protože Mirek Topolánek na příštím zasedání výkonné rady chce předkládat ještě změnu struktury hlavní kanceláře, jsou kolem tohoto rozpory v ODS, které může naznačit ať už odchod Libuše Benešové, to, že někteří lidé stále, kteří jsou velmi blízcí předsedovi ODS, tak nemají podepsanou smlouvu s ODS. Jako může narazit i Mirek Topolánek se strukturou.

Odpovím takto. V tuto chvíli opravdu diskutujeme o co nejefektivnější struktuře hlavní kanceláře tak, aby splňovala úkoly, které před námi stojí, a to je obstát v tom klíčovém politickém klání, které před námi je, a to jsou parlamentní volby zřejmě v červnu roku dva tisíce šest. Takže v tuhle tu chvíli hovoříme o struktuře, teprve následně budeme hovořit o personálním obsazení.

A jsou jisté třenice tedy? Ano, tím to potvrzujete.

Já to nepotvrzuju. Vy pořád mluvíte něco o proudech a my jsme se shodli...

Ano, stejně jako je logické, že politik...

... že je tam jenom jeden proud.

Stejně jako je logické, že politik asi neřekne...

Svítíme dobře a včas také platíme účty.

Občanští demokraté se na pondělním zasedání výkonné rady rozhodli, že když vláda zatím nepředložila zákon o jednorázovém referendu a ratifikaci evropské ústavní smlouvy, chcete-li evropské ústavy, učiní tak ODS sama.

Jan ZAHRADIL (zvukový záznam): Výkonná rada ODS oznamuje, že ODS v nejbližších dnech předloží vlastní návrh ústavního zákona o jednorázovém referendu k euroústavě tak, aby mohlo proběhnout do konce roku dva tisíce pět.

Přečetl stanovisko výkonné rady šéf europoslanců ODS Jan Zahradil. Podle místopředsedy ODS Petra Nečase není možné spojovat referendum s volbami do sněmovny a Petr Nečas ještě dodává:

Petr NEČAS (zvukový záznam): My jsme přesvědčeni, že dojde k tomu, aby občané měli dostatečný prostor, aby dokázali zhodnotit všechny aspekty jak voleb, tak evropské ústavy, tak by se ratifikační referendum k evropské ústavě mělo uskutečnit ještě v letošním roce.

Konstatuje místopředseda ODS Petr Nečas. Když se občanští demokraté odhodlali k tomuto kroku, mají podle místopředsedy ODS Ivana Langera už zajištěnou podporu ve sněmovně a v Senátu, aby jejich návrh, návrh ústavního zákona o ratifikaci evropské ústavní smlouvy byl úspěšný?

Přiznám se, že v tuto chvíli jsme ve fázi dokončování toho návrhu zákona. Řekl bych, že devadesát pět procent práce je odvedeno. A v tuto chvíli teprve po dokončení můžeme začít jednání s ostatními politickými stranami. Vychází...

Zatím jste nejednali?

Zatím opravdu ne. Vycházím z toho, že většinová, většinový názor v obou dvou komorách parlamentu je ten, že by ratifikace ústavní smlouvy měla proběhnout prostřednictvím referenda, a proto věříme, že tento náš návrh získá podporu.

Předseda ODS Mirek Topolánek v rozhovoru pro BBC před několika okamžiky řekl, proč se občanští demokraté odhodlali k oznámení, že předloží vlastní návrh ústavního zákona o referendu o evropské ústavě.

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Vyplývá z toho, že ta věc nesnese odkladu, že jsme ji museli realizovat dnes, protože ten, kdo tvrdí, že chce referendum k této otázce, ještě nepodal návrh toho ústavního zákona vzhledem k termínům, které ten legislativní proces má, vlastně žádné referendum nechce. Ten, kdo si myslí, že prosadí nějakou svoji vnitropolitickou agendu, třeba obecné referendum, tak žádné referendum vlastně nechce. My ho opravdu chceme, takže my jsme museli dnes na výkonné radě jednoznačně rozhodnout o dalším postupu a rozhodli jsme. Podáme vlastní návrh, a to tak, že když říkám v nejbližších dnech, tak to myslím do týdne, ten návrh zákona je napsaný.

Konstatoval v rozhovoru pro BBC předseda ODS Mirek Topolánek. Ivan Langer, dnešní host Interview BBC, upřesnil, že ten návrh je napsán z devadesáti pěti procent, že tedy pět procent zbývá dokončit.

Těch pět procent, za těch pět procent považuji některé věci, které je potřeba rozhodnout, například teď prozrazuji, zda toto referendum má mít charakter závazného rozhodnutí, nebo má mít charakter pouze konzultačního, takže by ve svém důsledku nakonec rozhodoval parlament.

To znamená, že vy si ještě ponecháváte tu možnost, že by to referendum bylo konzultativní, nebo...?

Ne, já říkám, že toto ještě v definitivním rozhodnutí proběhne ještě jednání, předpokládám v příštím týdnu, a samozřejmě že ten návrh bude obsahovat jednu jedinou variantu. Já osobně se kloním k té závaznosti referenda.

To znamená, že by, v případě, že by referendum dopadlo ať tak, či onak a někdo chtěl ještě využít toho, že by bylo pouze nezávazné, využít ratifikaci v obou komorách parlamentu, tak vy se kloníte k tomu, že by to býti nemělo?

Já se domnívám, že pokud se shodneme na referendu, potom by mělo mít charakter závazného rozhodnutí občanů České republiky a Poslanecká sněmovna a Senát by se k němu již neměly vyjadřovat.

Když máte napsaný ten návrh z pětadevadesáti procent, jak bude znít otázka, o níž lidé budou hlasovat ano, či ne? Protože ministr, šéf legislativní rady vlády Jaroslav Bureš tvrdí, že otázka je to klíčové a na tom vázne příprava vládního návrhu zákona o referendu.

Myslím, že otázka v jakémkoliv referendu by měla být formulována co možná nejjednodušeji a nejsrozumitelněji. My se kloníme k variantě, a teď se omlouvám, jestli neřeknu doslova přesnou formulaci: "Souhlasíte s podmínkami členství České republiky v Evropské unii dle smlouvy zakládající ústavu pro Evropu?"

Tudíž bude se hlasovat, jak to v referendu bývá, ano, či ne. Vy jste dali jasně najevo, že doporučíte voličům hlasovat proti evropské ústavní smlouvě.

My chceme zejména tlačit na to, aby lidé měli možnost se rozhodnout, aby měli maximum informací kladných i záporných tak, aby s vědomím toho, že mají dostatek informací pro své rozhodnutí, se také rozhodli. Samozřejmě platí to, co jste zmínil vy, že Občanská demokratická strana má dlouhodobé výhrady k tomuto dokumentu. Domníváme se, že zhoršuje podmínky našeho členství v Evropské unii. Budeme doporučovat, předpokládám, nicméně sázíme na to, že každý z nás má svůj zdravý rozum, každý by měl mít přístup k maximu informací a každý by se měl rozhodnout.

V tom vašem návrhu, protože vy jste spoluautorem, ten ústavní zákon o ratifikaci evropské ústavní smlouvy píšete vy a stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Co pokud by vládní ČSSD naléhala na reparát, počítáte s tím, že by tam byla stanovena nějaká lhůta, dokdy by se referendum ve stejné otázce mělo konat znovu?

Ano, je třeba počítat i s variantou, že referendum nedopadne pozitivně, a proto říkáme, že...

Což by potěšilo ODS, jenom dodám.

...a proto říkáme, že referendum k této otázce by bylo možné konat po dvou letech. Vycházíme ze zkušenosti ze zahraničí. Tuším, že právě v Dánsku, když se hlasovalo o smlouvě, teď si nevzpomenu přesně na její jméno, tak se referendum konalo po dvou letech. Myslím si, že to je logické opatření, protože referendum...

To znamená, že tam není nějaká lhůta kratší, jako například, tuším, to bylo Irsko, kde se zase...

Irsko mělo po půlroce.

...to znamená, že reparát by nebylo možné dělat podle návrhu, toho vašeho návrhu dříve než za dva roky?

Domníváme se, že referendum je tak zásadní věc, že by nemělo k docházet k její "inflaci" a tudíž že referendum k této věci by mohlo proběhnout nejdříve za dva roky.

te v tom vašem návrhu také zapracováno, řekněme, nějakou kvótu účasti voličů, kdy by to referendum se skutečně stalo platným?

V tuto chvíli nepočítáme s žádným povinným kvorem, povinnou účastí.

To znamená nikoliv jako na Slovensku?

I toto je věcí debaty, která nepochybně proběhne v obou komorách parlamentu. Já osobně se domnívám, že takovéto kvorum by tam býti mělo, ale předpokládám, že vůči tomu se ozve celá řada připomínek a výhrad, takže konečný text zjevně, aby získal ústavní většinu, musí být nějakým kompromisem.

Jaké kvorum byste navrhoval?

Já jsem přesvědčen o tom, že v případě referenda by měla být povinná účast nadpoloviční.

To znamená, že..., a jak byste pak řešil v tom vašem návrhu, protože zatím tuto variantu tam nemáte, kvorum tam nemáte?

Ale to přesně teď rozebíráme, co kdyby, kdyby a...

Ne, jak byste jako právník řešil situaci, pokud by to referendum bylo neplatné, protože by došlo na vaši myšlenku, aby se referenda o evropské ústavní smlouvě zúčastnilo víc než polovina registrovaných voličů v České republice?

Víte, je to opravdu debata, kdyby, kdyby. Pro mne takové referendum by nebylo platné a platila by ta klauzule o možnosti opakování až po dvou letech. Ale právě z důvodu toho, aby i ten zákon, nejenom samotná otázka byl co nejjednodušší, tak v tuto chvíli ten návrh nepočítá s povinnou účastí, nicméně počítá s tím, že v případě neúspěšnosti referenda bylo by možné jej opakovat až po dvou letech.

To znamená, v případě, že by to referendum bylo neúspěšné, tak by ta evropská ústavní smlouva nebyla schválena?

Ano.

To znamená, že by tam nebyla ta možnost ratifikace evropské ústavní smlouvy přes obě komory parlamentu a podpis prezidenta?

To je věc, o které jsme hovořili před chvílí, a to, jaký charakter referendum má mít, zda závazný, nebo jen konzultativní. Já jsem přesvědčen, že by mělo být závazný.

S tím tedy vycházíte, že když lidé nepůjdou k referendu, tak de facto odmítají evropskou ústavu? To je duch toho, chce se mi říci, duch ústavního zákona?

Chci hovořit, škoda, že nemají posluchači také k dispozici televizní kamery, protože vaše gestikulace by byla úžasná, je nesmírně sugestivní...

Ne, já totiž vím, že vy ducha zákona máte rád. Ne, tak mi odpovězte na tu otázku.

Co je duchem zákona?

Ne, že z toho ducha ústavního návrhu zákona tedy vyplývá, že v případě, kdyby to referendum bylo neúspěšné, tak de facto je evropská ústavní smlouva odmítnuta Českou republikou.

Ano, to platí a vyplývá to také z dosavadní mezinárodněprávní situace, ve které se Česká republika nachází. A buď jsme tedy všichni v Evropské unii rovnocennými partnery a takovéto rozhodnutí musí být odsouhlaseno všemi, nebo rovnocennými partnery nejsme, a to si myslím, že by bylo velmi špatné.

Když Občanská demokratická strana doporučí voličům, aby hlasovali proti evropské ústavní smlouvě, je připravena i vzít na sebe to riziko, či že Česká republika může být jednou jedinou zemí z pětadvacítky, která by odmítla případně referendum, která by odmítla v referendu evropskou ústavní smlouvu?

Ano a já jsem zastáncem hesla - silná země v silné Evropě. A pokud se občané České republiky rozhodnou říci ne evropské ústavě, potom to musím a také chci respektovat se všemi důsledky, které z něj vyplývají. A pro mne osobně, já myslím i pro nás pro všechny by to měl být i test kvality a rovnocennosti partnerství v Evropské unii. Buď tedy máme všichni stejná práva, stejné povinnosti a potom tedy platí, že jedno ne znamená celkové ne, anebo to neplatí a potom se bojme takového členství v Evropské unii, která z nás dělá nerovnoprávného člena.

Vy jste nejen místopředsedou Poslanecké sněmovny a místopředsedou Občanské demokratické strany, ale i stínovým ministrem vnitra. Další téma, tedy práce policie. Začněme policejní analýzou odposlechů, kterou dostal prezident republiky a kterou si nechal vypracovat policejní prezident Jiří Kolář. Podle tohoto dokumentu se odposlechy v České republice nezneužívají a k jejich počtu policejní prezident Jiří Kolář říká:

Jiří KOLÁŘ (zvukový záznam): Takže, pozor, rozlišujme. Ten nárůst tady samozřejmě velký je, to já nepopírám, ale není takový, který by neodpovídal nárůstu využívání této komunikační technologie. Svědčí to, že na deset milionů máme třináct celých tři milionu mobilů.

Řekl v pátek policejní prezident Jiří Kolář. Když jsme s Ivanem Langerem, hostem Interview BBC mluvili v pátek, prozradil jste nám, že jako stínový ministr vnitra trváte na svých slovech o zpřísnění používání odposlechů, návrh zákona předložíte do konce ledna. Teď konkrétněji, co ten váš návrh zákona, který předložíte do konce ledna, bude obsahovat?

Tak měl by být veden základní myšlenkou, že soukromí je nedotknutelné, že základní práva a svobody jsou natolik významná, že musí být respektovány a požívat vysokého stupně právní ochrany. V tuto chvíli chceme shrnout celou problematiku do jednoho návrhu. Chceme se věnovat tedy, za prvé, problematice z té skutečnosti, že neoprávněný odposlech, a teď nemluvím o policii, ale obecně, není považován za trestný čin. Tedy kdokoliv kdykoliv vás teď neoprávněně odposlouchává, nemusí se obávat trestní sankce.

Vy tedy chcete, aby neoprávněný odposlech byl...?

Byl trestným činem.

A kdo by byl pak zodpovědný? To by policejní prezident mohl jít i do vězení kvůli...

Já teď hovořím o té skupině odposlechů, o kterých si všichni šuškají, že existují. Nikdo je v tuto chvíli nestíhá, neboť nemá k tomu legislativní zmocnění, a které je realizováno soukromými bezpečnostními službami, soukromými firmami, o tom hovořím. Druhá věc, o které chceme, aby byla zahrnuta v tom návrhu, je vyšší stupeň právní ochrany těch, kteří byli odposloucháváni a následně se zjistilo, že bezdůvodně, to za prvé, aby tedy byli informováni o takovémto zásahu do jejich soukromí. A za druhé, aby měli možnost se žalobou vůči českému státu proti tomu bránit a žádat nějakou reparaci. Domníváme se, že problematika zásahu do soukromí je natolik důležitá a postihující obrovské množství osob, že takováto úprava je potřebná.

Ministr vnitra František Bublan se nebrání té možnosti, o které vy teď mluvíte, že pokud by byl někdo odposloucháván a nevedlo by jeho odposlouchávání k odhalení závažné trestné činnosti, měl by být o svém odposlechu informován.

František BUBLAN (zvukový záznam): Tak tady ta myšlenka už se objevila u několika poslanců jako takový podnět. Já osobně bych se tomu nebránil, zvláště u těch kauz, které už..., nebo především u těch kauz, které by byly už skončené. Já mám ještě zkušenost, když jsem dělal ve zpravodajských službách, my jsme se tady tou myšlenkou taky zabývali, že třeba holandská zpravodajská služba, ta to má skutečně za povinnost. Pokud se zmýlí, jo, že nasadí odposlech na osobu a třeba po měsíci zjistí, že to byla zmýlená, že skutečně informace nebyla pravdivá a tak dále, tak okamžitě musí ukončit tento úkon, jít za tou dotyčnou osobou a říct: "Milý pane, my jsme z té a té služby, my jsme vás měsíc poslouchali a my se vám za to omlouváme." Vzpomínám si, že byla snaha i v Evropské unii, aby se tady ta legislativa nějak ujednotila, ale narazilo to na dost velký odpor, protože ta praxe v tom používání těchto úkonů je v jednotlivých zemích tak rozmanitá, mnohdy nepřehledná.

Konstatoval v pátek ministr vnitra František Bublan. Tedy předpokládejme, že když on tvrdí, že se této věci nebrání, že by ten návrh mohl v Poslanecké sněmovně, váš návrh projít, vy tam nepočítáte s nějakým odškodněním finančním, pouze by stačila omluva?

To už je věc dalšího dopracování toho návrhu. A samozřejmě že je to také na rozhodnutí příslušného soudu, zda bude postačovat pouze omluva, nebo dokonce má být takovýto zásah do práv občanů kompenzován nějakou formou plnění ze strany státu.

Další změny tam budou v používání odposlechů v tom vašem návrhu, nebo toto jsou ty dvě klíčové? To znamená, v případě těch soukromých služeb bezpečnostních by došlo k trestně právní odpovědnosti.

Trestně právní odpovědnost, druhá věc je posílení právní ochrany občanů a třetí potom posílení kompetencí sněmovního kontrolního orgánu, který se zabývá problematikou odposlechů, tak, aby mohl skutečně více efektivně, než je tomu dosud, vykonávat svoji kontrolní funkci.

Možná námitka, že tím zasáhnete do nezávislosti orgánů činných v trestním řízení a budete prolamovat, řekněme, informace, které jsou tajné, protože jsou součástí trestních spisů, a do nich by vstupovali poslanci, je na místě taková obava?

Já si nemyslím, že je na místě taková obava, a říkám také, že až tak daleko v žádném případě by ta iniciativa jít neměla. Nicméně potřebuji...

K čemu budete chtít posílit tedy pravomoci?

...že je to nesmírně důležité téma, neboť i z té takzvané analýzy policejních odposlechů, kterou já nepovažuji za analýzu, vyplývá, že několik tisíc, já to odhaduji na zhruba patnáct set osob ročně, je bezdůvodně, bezúčelně odposloucháváno. Když si přepočtete, že každý z nich mohl telefonovat s dvaceti, třiceti lidmi, vychází vám tedy, že ročně je několik tisíc, ne-li několik desítek tisíc lidí odposloucháváno, aniž by to vedlo k účelům trestního řízení, a v tu chvíli je podle mne na místě říci si - tak dost, takováto praxe není dobrá, takovouto praxi je potřeba změnit. A podle mne ta opatření, která navrhujeme, by měla mimo jiné vést také k takové posílené zpětné vazbě směrem k soudům, aby nebyly natolik benevolentní, jak tomu možná je v tuto chvíli.

Jak tedy, velmi stručně, jak tedy chcete rozšířit pravomoci toho parlamentního orgánu, který se zabývá odposlechy?

Je to o tom, aby mohl ten parlamentní orgán sám komunikovat s policií, aby si mohl vyžádat jiný a kvalitativně hodnotnější druh informací, než je tomu dosud, aby ministr vnitra nebyl brzdou a štítem, který odmítá...

To ale nepovažujete, to nepovažujete za přímý zásah do nezávislosti orgánu činném v trestním řízení?

Určitě ne a já chci říct jednu důležitou věc. Policie a zpravodajské služby potřebují mít například odposlechy jako nedílnou součást své práce. Nedokáži si představit, že by uměly efektivně postihovat trestnou činnost u nás, nicméně je potřeba vedle toho také vnímat tento zásah za nesmírně závažný do našich práv a svobod a je potřeba dát každému z občanů možnost se vůči němu také efektivně bránit.

Dovolte, abych teď citoval z otázek, které na vás přišly prostřednictvím elektronické počty na internetové stránky www.bbc.cz. František Kopřiva z Prahy se vás ptá: "V policii pracují tisíce policistů, v takovém davu vždy dojde k chybám, například kauza Berdych. Vy je vyzdvihnete, ty chyby, nafouknete a hodíte na celou policii. Jak se chcete postavit do čela těchto lidí?"

Víte, já si, a tady to platí a říkám to vždycky, já si nesmírně vážím policistů, kteří svoji práci dělají dobře. Byl bych hrozně rád, kdyby se změnila atmosféra nejenom v policii, ale také ve veřejnosti, kdy...

Ale nafukujete ty kauzy těch, kteří pochybili.

Každý občan by měl být hrdý na to, když vidí uniformu. A každý policista, který ji nosí, by měl být hrdý na to, že nosí uniformu. Já vždycky říkám, moje kritika není paušální, moje kritika je vždy cílená na konkrétní osoby, ale dodávám, že četnost těch individuálních selhání už je natolik vysoká, že se v mnoha případech nejedná o selhání jenom jedinců, ale selhání, které je zapříčiněno systémovými chybami.

"Podle informací z českých novin," a teď cituji Jana Jelínka z Prahy 5, který píše: "Podle informací z českých novin podpořil pan Langer soukromý golfový klub přístupný jen pro členy a tudíž neveřejný dotací ze státního rozpočtu. Je-li to pravda, tak mi není jasné, jak se tato skutečnost shoduje s pravicovými zásadami."

Je to lež a mohl bych napsat esej o tom, jak se šíří lež v České republice. Když jedny noviny napíší lež, tak potom spousta dalších novinářů nedělá nic jiného, než jen opisuje. Takže mohu pana Jelínka ujistit v tom smyslu, že je to lež, nic takového jsem neudělal.

Bude navíc dnešní host Interview BBC psát esej na téma, jak se šíří lež.

Mám ji rozepsanou a dokonce ve dvojí podobě, psaného slova a potom také koláže velké, kterou bych si chtěl dát na stěnu, a bude to koláž z jednotlivých výstřižků toho, jak se tato lež šířila a jak novináři opisují jeden od druhého a nedávají si nikdy tu práci ověřit si informace.

Výtvarný umělec, místopředseda sněmovny Ivan Langer. Děkuji za rozhovor.

Já děkuji za rozhovor také.

BBC, 10. ledna 2005