Současný spor v ČT není ani bojem za svobodu slova, ani bojem za nezávislost této veřejnoprávní instituce, jak se nám to snaží namluvit někteří jeho účastníci. Je to spor o to, jak hluboce v nás jsou zakořeněny principy parlamentní demokracie a právního státu, nakolik jsme schopni respektovat demokratickou volbu a zastupitelský mandát z ní vzniklý. Je to spor o to, nakolik jsme schopni respektovat zákony země, i když o jejich dokonalosti nejsme přesvědčeni. I kdyby se zaměstnanci ČT tisíckrát domnívali, že nový ředitel není ten pravý, nic je neopravňuje ke vzpouře, k nerespektování platných zákonů a k braní si diváků jako rukojmích. ČT není ani televizí zaměstnanců, ani skupiny uměleckých tvůrců, ani politiků.

Nelíbí-li se některým zaměstnancům právoplatně zvolený generální ředitel, neopravňuje je to k nerespektování jeho rozhodnutí a k porušování pracovněprávních předpisů. Nelíbí-li se některým redaktorům zákon o ČT, neznamená to, že se jím nemusí řídit. Nelíbí-li se některým politikům rozhodnutí Rady ČT, neznamená to, že jde o rozhodnutí špatné a že mají právo ho měnit. Situace, jakkoli je vyhrocená, má prozaické řešení. Spočívá v důsledném respektování platných zákonů, v respektování rozhodnutí oprávněných institucí. K zastupování zájmů veřejnosti v ČT je povolána Rada ČT. Jen ta má oprávnění volit a odvolávat generálního ředitele. Rada ČT je za svá rozhodnutí odpovědna veřejnosti, reprezentované Poslaneckou sněmovnou.

Odpovědnost poslanců vymezují občané v demokratických svobodných volbách. O tom, jaký program má a může vysílat ČT, nerozhoduje skupina redaktorů povzbuzovaných některými umělci a politiky. Jedinou institucí, která je ze zákona oprávněna to posuzovat, je Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (RTV). Ta je odpovědna za to, že provozovatelé televizního vysílání jednají v souladu se zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Jen Rada ČR pro RTV je oprávněna ukládat sankce a povinnost nápravy. Při pochybnostech rozhodne nezávislý soud. V tuto chvíli již nejde o nového generálního ředitele ani o ČT. Jde o to, zda žijeme ve stavu permanentní revoluce, ve společnosti ovládané profesními skupinami, nebo v demokratickém právním státě postaveném na principu parlamentní demokracie.

Je to spor o to, zda teď i v budoucnu budou platit zákony pro všechny bez ohledu na to, jestli některým vyhovují, nebo ne. Je to spor o to, zda umíme respektovat pravidla hry vždy, nebo jen tehdy, kdy se nám to zrovna hodí.