Řekl jste mi, že jsem povrchní, tudíž že se určitě budu chtít bavit o tom, jak rekonstruujete za devatenáct milionů ministerstvo vnitra. Tak tím začněme.

Bylo to nutné proto, že jednání vypadalo, jako kdyby tam před chvílí zasedal závodní výbor ROH. Když člověk šel po chodbě, čekal, odkud na něj vyskočí nějaký příslušník Lidových milicí.

 

Jsou horší ministerstva. Byl jste někdy na ministerstvu dopravy, tedy v bývalém sídle ÚV KSČ?

Byl. Už to, jestli se člověk může cítit v baráku, kde sídlil ÚV KSČ, je samo o sobě otázka... Připadá mi absurdní, pokud se na vnitru, kde jde o nakládání s miliardami korun, dohadujeme, jestli je správné opravovat jedno patro budovy.

 

Když jsem četla zprávy o rekonstrukci, vybavila jsem si, jak jsem byla kvůli svému rozhovoru v LN vyslýchána na policejní stanici. Vyšetřovatel ťukal protokol do starého consulu. Já vím, že za 19 milionů nezachráníte všechny služebny, ale několik určitě ano.

Samozřejmě že jo. Byl jsem to já, kdo v policii odstartoval projekt P1000, tedy modernizaci policejních služeben. Velmi dobře všichni víme, v jakých podmínkách policisté pracovali. Jenom v roce 2006 šlo do první etapy toho projektu šest set milionů korun. A celý náš projekt počítá s částkou tři a půl miliardy korun. Já jsem první ministr vnitra, který se začal systematicky věnovat zlepšení podmínek práce policistů. Mimochodem, když jsme v září 2006 přišli na tento úřad, tak bylo 9,8 procenta policejních služeben připojeno na internet. Teď už je to 99 procent. Jestli jsem si dal něco za cíl, tak je to proměna policie ve sbor třetího tisíciletí, protože technickým vybavením, pracovními podmínkami a kvůli nezájmu či neschopnosti ustrnula někde v roce 1960.

 

O této rekonstrukci jsem mluvila s Miroslavem Kalouskem. On sice za každou svou větou zdůrazňoval, že vás nekritizuje, protože to byla vaše zodpovědnost a rozhodnutí, ale zároveň říkal, že on by to na svém ministerstvu neudělal. Jeho ministerstvo že prý je v hodně špatném stavu a on to považuje za správné. Kalousek je zvědavý, kdy budou mít policisté nové počítače a nové židle.

No a to je přesně ono. Já jsem první člověk, který se systematicky začal věnovat pracovním podmínkám pro policisty. Já jsem nastartoval projekt rozčleněný do několika let.

 

Mně připadá minimálně netaktické, že jste nejdřív nenechal zlepšit podmínky v policejních služebnách, a teprve potom...

Víte, v čem je váš problém? Vy jste neposlouchala to, co jsem vám řekl. Rozumějme si v tom, že na rozdíl od mých předchůdců tohle vedení je první, které se systematicky věnuje problematice vzhledu policejních služeben a podmínek pro práci.

 

Já jen že byste o tom asi měl informovat své kolegy ve vládě.

OK. Celou tuhle kauzu vyvolaly vrtulníky, které na střechu tohohle baráku posílal úplně někdo jiný, na heliport, který já jsem zrušil.

 

A kde budou teď přistávat?

Budou muset přistávat někde jinde. Na Letenské pláni?

 

Abychom měli konkrétní čísla, na kolik přišla rekonstrukce týkající se vaší kanceláře a vašeho sociálního zařízení?

Teď už jen chybí zeptat se mě, kolik stojí toaletní papír, který používáme. Fakt nevím. Až to bude hotový, tak se to dozvíte. Můžu zjistit, kolik stály dva pisoáry na vnitru.

 

Zůstaňme u mé povrchnosti, na kolik vás...

Rád bych, aby si čtenáři Lidových novin zaznamenali jasnou poznámku, že já si ze slečny redaktorky dělám legraci, protože ona si dělá občas legraci ze mě, a to, co se škádlívá, to se rádo mívá.

 

My se máme rádi?

Hmmm. Ne?

 

Moc. Kolik stály vaše brožurky, které jste si nechal vytisknout k prvnímu výročí na vnitru?

Tohle je firma, která má padesát šest miliard korun obrat. Tohle je firma, která se musí zpovídat z toho, co dělá. Za třetí tahle firma by to, co dělá, a způsob, jakým se z toho zpovídá, měla činit profesionálně. Za čtvrté ta brožurka je přehled deseti klíčových projektů, které jsme v průběhu roku nastartovali a realizujeme. Beru to jako povinné skládání účtů. A za páté podle poptávky to vychází na dvacet korun za jednu. Je podstatně levnější oproti publikacím, které tady vznikaly.

 

Vy jste nechal brožurku udělat, protože se podle vás mají skládat účty. Budou se tím řídit i další ministři? Za čtyři roky by to bylo dvaasedmdesát brožurek.

Já si nemyslím, že je to důležité. Důležité je práci dělat profesionálně a součástí toho je skládání účtů. Pro mě je důležitější spíš obsah než forma. Tedy jestli je správně, že jsme z deseti náměstků dvou resortů udělali čtyři, jestli je správný projekt Otevřená minulost, jestli je správně nastavená reforma policie...

 

A je pro vás důležité, zda jsou ve vedení policie bývalí příslušníci SNB?

Pro mě je klíčový zákon. Stanovuje kvalifikační, odborné a bezpečnostní předpoklady. Pro mě je důležitá kvalita práce. Tohle umělé dělení...

 

Umělé?

Umělé dělení, no.

 

Překládám si to tedy správně, že vám esenbáci nevadí?

Vy si to přeložte, jak chcete. Pro mě je klíčový zákon.

 

Klasické odbíhání od přímé otázky.

To není klasické odbíhání. To je odpověď velmi otevřená a férová. Buď se posloucháme, nebo ne. Ta absurdní představa, že nadbíhám temným starým strukturám, mě přivádí v úžas. Já, který jsem nastartoval projekt Otevřená minulost... Vaše otázka mi připadá nesrozumitelná.

 

Někdo se ptá: "Vadí, nebo nevadí?" Když vadí, odpovím vadí. Když nevadí, odpovím nevadí. Co je na tom nesrozumitelného?

Pro mě je to úplně nepodstatné.

 

To nemá cenu. Objevila se informace, že při příchodu lidí ze zrušené informatiky sem na vnitro byli dva pracovníci pozitivně lustrovaní. Už byli propuštěni?

Ano. Tohle je jasná odpověď na ty prazvláštní úvahy o podpoře temných sil z mé strany.

 

Já nevím, proč pořád mluvíte o temných silách. A jsou tu v budově ještě nějací bývalí estébáci?

Probíhá prověřování, ale jako zaměstnavatel mám jasně stanovená pravidla a příslušnost k StB není zákonem stanovená překážka pro to, být zaměstnán ve státní správě.

 

Takže pokud výsledkem vašeho šetření bude, že tu bývalí estébáci pracují, tak s tím stejně nemůžete nic dělat.

Zákony jsou v tomto striktní, a jakkoli se mi nelíbí, musím je respektovat.

 

Je správná informace, že vám momentálně chybí tři tisíce tři sta policistů?

Ano. Takový je počet neobsazených míst z celkových čtyřiceti šesti tisíc. Dříve byl podstav dva tisíce dvě stě. Propad se s nástupem nového služebního zákona prohloubil.

 

Exministr Bublan očekává, že na přelomu roku bude české policii chybět zhruba šest tisíc policistů. Jaký je váš odhad?

Další vlnu opravdu očekáváme začátkem příštího roku. Na konci září budeme schopni říct přesnější odhady. Teď neumím říct konkrétní číslo. Ale další vlna určitě přijde.

 

Na dálnicích je nedostatek policistů opravdu znát. Dáváte si nějaký limit, kdy byste chtěl personální deficit srovnat?

Já odhaduji, že stabilní situace se dá v policii dosáhnout do tří let.

 

Je to odhad, či závazek, že to do konce tohoto období vyřešíte?

Je to ambice. Je strašně důležité být za něco, co dělám dobře, dostatečně ohodnocen. Současně musí být dobré pracovní podmínky. Můžete mít sebelepší plat, ale když sedíte v rozhrkané, otřískané felicii a datlujete do starého psacího stroje, tak to není lákavá představa.

 

Kolik chcete do policejních řad nasadit agentů?

V žádném případě se nebude jednat o agenty provokatéry. Chceme působnost těchto lidí rozšířit nejen na policisty, ale i na zaměstnance policie. Zákon začne platit až od 1. ledna 2009 a v tuto chvíli není nikdo, kdo by vám dokázal říct počet.

 

Řekněte mi modelový příklad práce agenta.

Odlišme dva typy, přičemž ani jeden nesmí provokovat. Jeden je ten protikorupční. Ten může být nasazen do prostředí, o němž máme indicie, že je tam páchána trestná činnost. On se tam může dostat k důležitým informacím, které mu umožní nashromáždit důkazy pro odhalení korupce. Konkrétně - klidně to může být moje sekretářka. Můj řidič. A v případě druhého agenta mluvíme o vnitřní kontrole v policii. Tito agenti můžou navodit situaci, v níž se ukáže, jestli ten policista standardně zareaguje. Jinými slovy - jsem agent, pojedu rychle v autě, jsem zastaven kontrolou a čekám, jak policista zareaguje. V žádném případě ho nemůžu vyprovokovat větou: "Tak jak to uděláme, pane policisto?" Ale v okamžiku, kdy policista sám položí otázku "Tak jak to uděláme, pane řidiči?", je chycen.

 

A bude se to monitorovat.

Ano. Musí to být pod kontrolou a předem ohlášená akce, aby se najednou před policistou nezačal nějaký řidič vymlouvat, že je vlastně agent. Celé to musí být dokumentováno.

 

Takže poznávací znamení pro policistu bude, že nabídne-li mu řidič úplatek, nejde o agenta, tudíž policista bude moci úplatek přijmout.

Nevím. Slyšel jsem hodně o tom, že první, kdo klade otázku "jak to uděláme", bývá ten policista.

 

Každopádně stoprocentní řešení to není.

Nepochybně ne. Ale myslím, že to berete hodně zjednodušeně.

 

Jak to?

No, Renata Kalenská říká: "Je to úplně na prd a nedělejte to."

 

To neříkám. Jen jsem zmínila díru, kterou ve vaší vizi vidím.

Jenže tím se dotýkáte jemné hranice mezi úmyslem posílit represivní složky, a zároveň nenarušit ochranu práv a svobod. Pro mě je velmi těžké být liberálem a současně ministrem vnitra. Uznávám obě hodnoty.

 

A není dostatečnou pojistkou to, že akce musí být nahlášeny? Jak omezí svobodu to, že agent sám nabídne úplatek?

Pro mě je nepřijatelné, aby stát někoho provokoval k trestné činnosti. Asi nejste takový liberál jako já. Že byste nebyla povrchní, ale byla byste levicový intelektuál?

 

Co se stane agentovi, který pojede po dálnici sto osmdesát a způsobí dopravní nehodu, při níž třeba i zabije člověka?

No to bude potrestán.

 

Na dálnicích to vypadá, jako by tam už teď jezdili agenti. Někteří řidiči předjíždějí i v odstavném pruhu. Vy tam chcete nasadit skutečné agenty. Bude na dálnicích ale taky nějaký policista?

Nejsem spokojen s výsledky dopravní policie. Ale ke zlepšení dojde, až budou kvalitní silnice a bude jich víc. Taky musí existovat prevence. A k tomu musí dobře pracovat dopravní policie. Slibuji, že dojde k posílení počtu policistů ve chvíli našeho vstupu do Schengenu.

 

Takže pravděpodobně od začátku roku bude na našich dálnicích více hlídek?

Ano, nepochybně.

 

Budete je mít odkud brát? Jinak přece počítáte se snížením počtu policistů.

Ale vy teď neděláte rozhovor s ředitelem dopravní policie. Mě ta situace trápí a tráví. Vy jste hrozně netrpělivá a odmítáte vnímat, že věci jsou složité.

 

Změníte zákon, aby se policisté nedostávali k funkcím tak jako šéf dopravní policie Červíček, který byl v průběhu několika dnů zvolen policejním radou a poté ředitelem? Neměly by se tyto postupy buď zrušit, nebo u nich stanovit časové limity?

Mě ta situace netěší. Ale vy jste fakt levicový intelektuál. Dokonce revoluční! Jestli já něco považuju za obrovský nešvar, tak neustálé měnění zákonů.

 

Vy se děsíte, že bych byla pro změnu jednoho zákona. Ale ČSSD vám zruší leckteré z vašich zákonů, pokud vás po volbách vystřídá u vlády. Stejně jako jste třeba vy v opozici říkali, že zrušíte zákony ČSSD.

Já se snažím pro své věci získávat průřezovou podporu ve sněmovně. Třeba v případě Czech pointů, pro které hlasovalo asi 180 poslanců. Nedokážu si představit reformu zpravodajských služeb, aniž by byla diskutována s opozicí.

 

Má Jan Kubice vaši podporu? Ano, či ne?

Jsou věci, na které se nedá odpovídat jedním slovem. Je to člověk, kterého si vážím, respektuji ho, mám pochopení pro tu událost, která proběhla před volbami. Kubice pro mě je a zůstane jedním z důležitých policejních důstojníků. Nebudu ho ale hodnotit podle toho, zda je mi sympatický. Jde o výsledky práce.

 

Jste pod tlakem ČSSD, abyste se ho zbavil?

Já jsem pod neustálým tlakem ČSSD a v té souvislosti si připadám jako uhlí. Čím silnější tlak, tím pevnější krystalická mřížka.

 

Takže metaforu, kdy jste si připadal jako zrající beaujolais, už nepoužíváte?

To jsou ty hrozný claimy, kterých se nikdy nezbavím! Uznávám, že jsem jako uhlí. A teď si položte otázku, co vzniká z uhlí pod tlakem. (Fotograf LN: Diamant?)

 

Ježíšmarjá, takže vám připadá, že se z vás stává diamant?

Ne, ne, ne. Už zase tady něco vymýšlíte. Jen jsem řekl, že čím silnější je na mě vykonáván tlak, tím pevnější je moje krystalická mřížka. Že jsem diamant, to jsem nikdy neřekl, neřekl, neřekl, neřekl, neřekl.

(Autor: Renata Kalenská)

Lidové noviny, 15. září 2007